Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.

Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. A připomněla nám velmi názorně, že přírodu kolem nás nemáme stoprocentně pod kontrolou, a že stále ještě nedokážeme pořádně předvídat, kudy se její destruktivnější spády mohou ubírat. Na mnohé proto s jistým odstupem zafungovaly události 17. až 19. ledna 2007 jako zvonek ranního budíku. Který jsme ovšem znovu zamáčkli a spali dál.

Africký mor prasat (AMP) na sebe v posledních měsících opět strhává pozornost široké veřejnosti. Zraky myslivců, ale i chovatelů domácích prasat, se obracejí do oblasti německo-polského pohraničí, odkud hrozí opětovné zavlečení AMP na území České republiky.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie (zde a zde) publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Na mezioborovém výzkumu, který trval bezmála deset let, se podíleli výzkumníci také z dalších českých akademických pracovišť: z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Co činí přírodu unikátní? Její pestrost a rozmanitost. Výsledky první globální analýzy rostlinné diverzity nicméně naznačují, že flóra kolem nás se postupně stává uniformnější, a to i v odlehlých oblastech a na izolovaných kontinentech, jako například v Austrálii.

V úterý 4. ledna byly na Šumavě zvýšené stavy vody, některé zdroje předpovídaly na Vydře a Otavě i dvacetiletou povodeň. Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava zdokumentovali, že kouzlo šumavských křivolakých potoků ve vrcholových partiích pohoří nespočívá jen v potěšení ducha, ale rovněž v tlumení síly povodňových vln. Mimo jiné se jim povedlo zachytit tzv. vybřežení, tedy okamžik, když voda opustí koryto potoka.

Kompletní a neporušený kořenový systém rostlin obvykle nemáme možnost zahlédnout, takže je pro většinu z nás dost těžké si představit, jak to tam dole vlastně vypadá. Profesoři botaniky a ekologie, Lore Kutscherová a Erwin Lichtenegger, se pokoušeli tento neviděný svět zpřístupnit lidem na povrchu celou svou usilovnou čtyřicetiletou prací. Výzkumné centrum univerzity ve Wageningenu (WUR) nyní jejich výsledky zveřejnila v přístupné obrazové databázi na svých stránkách.

Pokud Polsko skutečně zrealizuje svůj plán na výstavbu pevné zdi-plotu podél své východní hranice s Běloruskem, mohly by od příštího léta být hranice Evropské unie být zase o něco bezpečnější. Cenou za to by ovšem bylo citelné narušení těch nejcennějších chráněných území, včetně fenomenálního Bělověžského pralesa.

Se zvonkem zeleným se můžeme setkat v zemědělské krajině i v zahradách a na krmítkách, a to plošně v celém Česku. Za posledních deset let jsme nicméně přišli o dvě třetiny české populace zvonků. Ohrožuje ho závažná ptačí choroba trichomonóza. Ta je pro savce včetně člověka sice neškodná, pro ptáky je ale smrtící. Kvůli ní je zvonek jedním z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí. Informuje o tom Česká společnost ornitologická

Ochrana přírody ve vojenských prostorech je v posledních letech poměrně diskutované téma. Dnes již víme, že uzavření těchto míst před okolním světem v kombinaci s výcvikem armády zde umožnilo přežití neobvykle vysokého počtu vzácných druhů vázaných na pestrou krajinnou mozaiku. Co se ale stane, když vojenský prostor zanikne? Dokážeme toto přírodní bohatství do budoucna udržet? Nový výzkum mapující vývoj biodiverzity na bývalém vojenském cvičišti Načeratický kopec nám může napovědět.