Nedoceněná služba stráže přírody. 600 členů čeká roky na změnu zákona i uniformy

Stráž ochrany přírody v Krkonoších.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | KRNAP

Jako třeba před několika týdny obletěla republiku zpráva o požáru pod Pravčickou bránou. K rychlému odhalení plamenů a viníků přispěl člen strážce přírody národního parku České Švýcarsko, který kvůli německému svátku byl povolán do služby. Podobně zabránil požáru strážce na Děčínském Sněžníku 1. června, kde spolu s turisty hasil špatně uhašené ohniště.

Někdy se o nich dočteme dozvíme i v tom špatném. Vyšlo totiž najevo, že loňský požár Národního parku České Švýcarsko založil bývalý strážce tohoto parku. Větší reklamu si už strážci přát nemohli.

Občas se také dozvíme, že nějaký turista, řidič nebo cyklista zaútočil na strážce, protože jej přistihl při činu. Inu, služba to není jednoduchá, dokonce by se dalo říct nedoceněná.

Stráž přírody má oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny a má poměrně dost pravomocí, samozřejmě jen v chráněných územích. Ustanovují ji národní parky, Agentura ochrany přírody a krajiny nebo krajské úřady. Aby se někdo mohl stát strážcem, musí projít zkouškou a složit slib.

„Stráž přírody představuje terénní pracovníky. Ti jsou na rozdíl od kancelářských pracovníků přítomni v terénu a představují tak ‚oči a ruce‛ příslušného orgánu ochrany přírody. Jen prostřednictvím strážců přírody dokáží orgány ochrany přírody komunikovat naživo s návštěvníky i místními přímo v terénu. Viditelná přítomnost strážců přírody působí i preventivně,“ vysvětlil strážce přírody Prahy a CHKO Český kras a zaměstnanec AOPK Ondřej Vítek.

Předseda Asociace stráže přírody ČR Borek Franěk míní, že stráž přírody potřebuje kompletní změnu včetně legislativy. „Důležité je centrální vedení z MŽP. V ČR je nyní stráž přírody postavena na dobrovolnících, kteří tuto činnost dělají po svém zaměstnání. Je to stejné, jako by například Policie ČR byla postavena na dobrovolnících po práci,“ konstatoval Franěk a připomněl, že ministerstvo už od roku 1992 řeší jednotnou uniformu.

V asociaci se sdružuje 88 strážců, celkem je dle jeho propočtů v Česku asi 600 strážců přírody. Nejvíce profesionálů má Krkonošský národní park a NP a CHKO Šumava. Například v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce, kde loni hořelo, jsou nyní tři strážci, loni čtyři.

„V posledních letech je to z mého pohledu nejhorší situace – postupný úbytek z šesti strážců na tři je velkou chybou. Na podobně velkém zemí v Saském Švýcarsku v Německu mají 26 strážců a počty zvyšují,“ podotkl předseda asociace s tím, že nekoncepčně se pracuje se stráží také na Šumavě.

Tam, kde návštěvníci značenou cestu v tetřívkově "ložnici" opustí a vyšlapou nelegální cestu, umístí strážci KRNAP informační ceduli připomínající dopravní značku. Vstup za ní je nelegální

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | KRNAP

Ondřej Vítek uvedl, že AOPK by ráda měla alespoň jednoho profesionálního strážce v každé CHKO. Rádi by zavedli také průvodce přírodou v chráněných územích, což by byl strážce přírody a průvodce v jednom.

S nízkým počtem strážců úzce souvisí také malá povědomost veřejnosti o jejich práci. „Potkat strážce přírody je velká náhoda. Respekt obecně ale je, do médií se dostávají ale jen ‚senzační‛ zprávy, kdy respekt chybí. To se ale týká jen cca 5 % návštěvníků, kteří se neumějí chovat. Naprostá většina se chová vhodně a strážce přírody respektuje,“ domnívá se Ondřej Vítek.

Na otázku, zda by strážci přírody měli mít zbraně, se oslovení strážci neshodli. „Služební zbraň není realizovatelná pro dobrovolné strážce. Dle mého názoru není potřeba ani u profesionálních, pokud sami nemají zbrojní průkaz. Mnohem důležitější jsou dovednosti krizové komunikace,“ myslí si Ondřej Vítek.

Borek Franěk by se přiklonil k americkému modelu, kde mají strážci zbraně, podobně jako na Slovensku. Agrese návštěvníků se projevuje také v sousedním Německu. "V terénu bohužel platí právo silnějšího, zbraň slouží i k zastavování nelegálních jízd vozidel, pokud neuposlechnou výzvu k zastavení,“ poznamenal Franěk.

Dobrovolní strážci nedostávají žádné peníze a většinou ani vybavení. Ondřej Vítek k tomu dodává: „Orgány, které dobrovolníky ustanovily, zpravidla nedávají žádné peníze na náhradu výdajů, oděvy nebo vybavení. Ustanovení dobrovolných strážců samo o sobě přitom nestačí – je potřeba je koordinovat, na což úřadům často také nezbývá čas. Stráž přírody tak funguje jen tam, kde se její koordinaci věnují stejní nadšenci, jako ti, kteří ji vykonávají ve svém volném čase.“

Přečtěte si také |

Jak jde dohromady ochrana přírody v národním parku, outdoorová firma a rap battle? Překvapivě dobře

Jako dobrovolný strážce přírody CHKO Šumava například pracuje filmový, televizní a divadelní herec Štěpán Benoni, kterého diváci znají třeba ze seriálu Policie Modrava, Modrý kód či Zoo.

Ve facebookové skupině zaměřené na ochranu přírody byla anketa s dotazem, zda ČR potřebuje stráž přírody. Z 61 respondentů se 89 % vyjádřilo, že „samozřejmě“. Devět procent uvedlo, že to není nic nutného.