Dorůstají až ke třem metrákům živé váhy, jsou nad očekávání vychytralá, disponují nepřekonatelným apetitem, rychle se množí. Kolik jich je? To vlastně nikdo pořádně netuší, ale mají nejspíš namířeno do Spojených států amerických. Zhruba tak lze popsat ekologický problém s kanadskými superprasaty.

V posledních dnech je často pozorován v oblasti Bílé louky (okolí Luční boudy) krkavec, který vyhledává blízkost lidí. Toto chování je nezvyklé a mohl by být pro něho nebezpečné, pokud přijme lidmi nabízenou potravu. Nabádáme veřejnost, aby při setkání s ním udržovali bezpečnou vzdálenost. A nekrmili jej.

Krajina střední Evropy je tradičně rozdělována na zemědělskou půdu a les. Vzájemné zastoupení ploch se historicky měnilo, přičemž hlavním trendem bylo snižování plochy lesa. V posledních letech však dochází i k zalesňování zemědělské půdy, což má vliv na změnu její kvality a vlastností i obyvatelnosti pro různé organismy. Vědci například zjistili, že na zalesněné původně zemědělské lokalitě ve věku 24 let již dochází k tvorbě velmi kvalitních vodostabilních půd vlivem lesního porostu.

Správa Krkonošského národního parku ve snaze ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky před náporem neukázněných návštěvníků opět přistupuje k instalaci ochranných sítí oddělujících prostor pro turisty od prostoru pro přírodu. Ty budou lemovat přístupové cesty na Sněžku od včerejšího dne až do konce října.

V říjnu 2021 uveřejnil marketingový tým společnosti Google prohlášení, že bude lépe chránit své uživatele před lživými a klamavými tvrzeními, které se týkají popírání klimatických změn. A rozhodli se, že přistoupí k zákazu reklamy u obsahu, který je v rozporu s prokázaným vědeckým konsensem o existenci a příčinách změny klimatu. Jak se jim to povedlo?

Vedle biotických škůdců (brouků a hub) poškozují lesy také abiotické vlivy, především vítr a sucho, které úzce souvisejí s průběhem počasí během roku a především jeho extrémními výkyvy. V roce 2022 při porovnání s rokem 2021 stouply v lesích škody větrem o 30 % a škody suchem poklesly o 14 %.

V sobotu 27. května proběhne první polní BioBlitz, nebo také biosmršť. Jedná se o bleskové (běžně 1 až 3 dny) zaznamenávání biodiverzity na zvolené lokalitě za účasti veřejnosti a pod dohledem odborníků. O tomto konkrétním příkladu občanské vědy informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Kuřička hadcová a včelník rakouský jsou druhy kriticky ohrožené a patří k našim nejvzácnějším rostlinám. V přírodě je jen tak nepotkáte, protože rostou pouze v chráněných územích poměrně daleko od značených cest. Pokud je chcete vidět, musíte se vypravit do Průhonické botanické zahrady. Teď dokonce uvidíte oba druhy v plném květu. Informuje o tom Pavel Sekerka z Botanického ústavu AV ČR.

Evropský den chráněných území, který připadá na dnešek, má připomenout, co, jak a proč chráníme. Velkoplošných chráněných území je v České republice nyní přesně 30 – čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí. Po dlouhé době – poslední chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 2016 - je šance, že se tento výčet výrazně rozšíří. Programové prohlášení vlády totiž zmiňuje vyhlášení národního parku na části CHKO Křivoklátsko, přípravu podkladů k vyhlášení národního parku Soutok a chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Ruská agrese na Ukrajině je obrovským porušením mezinárodního práva. A škody na životním prostředí jsou jedním druhem škod, ke kterým kvůli ruské agresi dochází. Právnička Hana Müllerová na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život hovořila o možnostech mezinárodního práva postihnout válečné zločiny proti životnímu prostředí.