Dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) u nás asi málokdo viděl naživo. Česku je veden jako zvláště chráněný kriticky ohrožený druh. Jeho počty se více než půl století drasticky snižují v celé Evropě především kvůli tomu, že naprosto ztratil své přirozené prostředí, ačkoliv by se byl schopný přizpůsobit mnoha jeho změnám. Čím by mohl dytík prospět české přírodě či lidem, pokud se v tuzemsku znovu zabydlí?

Současná doba, někdy označovaná jako "antropocén", se vyznačuje rozsáhlými změnami přírodních ekosystémů Země způsobenými člověkem. Otevřené tropické ekosystémy, jako jsou savany, polopouště nebo travnaté biotopy, jsou jednou ze základních složek globální suchozemské biodiverzity. Tyto ekosystémy a živočichové v nich žijící jsou však stále více ohrožováni lidskou činností, ať už v důsledku přeměny přírodních ekosystémů na zemědělskou půdu a pastviny, lovu nebo změny klimatu. Odhaduje se, že lidská populace poroste až do roku 2100. Proto bude v blízké budoucnosti docházet ke stále častějším interakcím mezi zvířaty a lidmi v prostředí se zvýšenou přítomností člověka.

Válka na Ukrajině přímo i nepřímo ovlivňuje energetiku dalších zemí. Například na konci listopadu 2022 přišla po intenzivním bombardování o elektřinu nejen Ukrajina, ale i sousední Moldavsko. Státy čelí mnohem dlouhodobějším dopadům na celém globálním trhu s elektřinou. Existují dva hlavní trendy: růst cen a přechod od fosilních paliv k zelené energii.

Ve zpomaleném záběru bychom uviděli nejprve malý záblesk, a pak uslyšeli ohlušující ránu, hlasitostí přesahující 130 decibelů. Jsou to jen zlomky vteřiny, v nichž následuje sprška střepin, do vzduchu vymrštěné hlíny a rozmetané vegetace. A pak už jen dým vznášející se nad čerstvým kráterem. Skoro jako ve filmu.

V pořadí třetí rostlinou roku se stal po vstavači kukačce a hlaváčku letním kociánek dvoudomý. Tato rostlina z čeledi hvězdnicovitých, vědeckým jménem Antennaria dioica, je dalším příkladem druhu, který byl v minulosti na území České republiky poměrně hojný, v posledních letech však výrazně ustoupil a mnohde i vymizel. O vyhlášení rostliny roku informuje Česká botanická společnost.

Berneška velká není původním evropským druhem, ale v posledních letech se občas objevuje i v České republice. Je příbuzná s husou velkou, se kterou se výjimečně i kříží. A právě k tomu letos došlo na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou.

Vodohospodářský význam lesů v zemědělsko-lesní krajině je nezastupitelný a je veřejným zájmem ho udržet. Tvrdí se, že v delších obdobích bez deště převládá odtok z lesů nad odtoky ze sousedních zemědělských kultur a ostatních ploch. Tato období se považují za období klimatického sucha. Vědci pro praktické prokázání této hypotézy vypracovali na Českomoravské vysočině srážko-odtokovou studii pro horní část povodí řeky Svratky. Zjistili, že v povodí řeky Svratky je v průměru 180 dní za rok, kdy odtok z lesa převládá nad odtokem z kultur na zbytku povodí horní Svratky.

Kvůli informacím o zamoření bývalého vojenského prostoru Milovice azbestem požádali ochránci přírody veřejnost, aby dočasně nenavštěvovala rezervaci velkých kopytníků, která se nachází v části někdejšího výcvikového areálu.

Rusko 24. února 2022 zahájilo invazí na Ukrajinu největší konflikt v Evropě od druhé světové války, největší ničení obytné a průmyslové infrastruktury. A také největší ničení chráněné a vzácné přírody. V mnoha ohledech jde o přírodu natolik unikátní, že její zničení nebude škoda jen pro Ukrajinu. Bude to nenahraditelná ztráta pro celý svět.

Velké obavy o osud Jiřické nádrže (Pohořského rybníka) v jádrové části Přírodní památky Novohradské hory mají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s dalšími odborníky a veřejností. Tento jedinečný horský ekosystém malé říčky (Pohořský potok) a přibližně dvě stě let starého rašelinného rybníka se ještě donedávna vyznačoval čistou vodou a neporušenými přírodními poměry s původními druhy vzácných živočichů, včetně ohrožené střevle potoční. Komerční rybolov a vysazování velkých dravců, které se v nádrži v současné době provozuje, však významně ničí původní společenstva ryb i obojživelníků. Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici a ePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.