PřírodaKůrovcová kalamita proměňuje naše lesy19.5.2021 | STRNADY
(Ekolist.cz)
Ještě před deseti lety lesnictví směřovalo ke stále jemnějším způsobům obnovy lesa. Hovořilo se o nepasečném či podrostním hospodaření, zmenšující se výměře holiny, přirozené obnově, změně druhové skladby a podobně. Dnes stojí lesní hospodářství naopak před obrovským problémem, se kterým se naposled potýkalo v 80. letech 20. století při imisní kalamitě – a to je zalesňování mnohahektarových holin.
Dostavěná stezka v bývalém vojenském újezdu se v pátek otevře veřejnosti aktualizováno18.5.2021 | PRAHA / HORNÍ PLANÁ
(Ekolist.cz)
Naučná stezka Olšina se v pátek 21. května otevře veřejnosti po stavebních úpravách. Dostavba trasy měla původně trvat až do 15. června, ale Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které stezku i celou lokalitu spravují, stihly úpravy v polovičním čase. Stezka se stala loni po otevření o letních prázdninách jedním z největších turistických lákadel Šumavy.
Jaké jsou hlavní příčiny vymizení raka kamenáče?15.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Bagry pomohou vytvořit podmínky pro vzácné ropuchy11.5.2021 | ŽIZNÍKOV
(ČTK)
Bagry a terénní vozy pomohou v Žizníkově na Českolipsku vytvářet ideální podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé. V Česku nejvzácnější žába v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Teď se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička.
Rostlina roku 2021? Vstavač kukačka1.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Česká botanická společnost (ČBS) se rozhodla každoročně vyhlašovat „Rostlinu roku“, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.
Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů28.4.2021 | PRAHA
(Ochrana přírody)
Těžba nerostů a hornin, probíhající v České republice již po staletí, má významně negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Bezesporu k plošně největší destrukci na našem území došlo při povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Více než 400 km2 plochy bylo ovlivněno těžbou, s ní spojenou infrastrukturou a navazujícím průmyslem. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi1, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených lomů. V odborné veřejnosti je již delší dobu rozšířené povědomí o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek. Proto je nyní otázka využití ekologické obnovy pro tato postindustriální stanoviště aktuálnější než kdy jindy.
Co jsou zač jarní oranžové povlaky na stromech?26.4.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jaké dřeviny jsou vhodné pro lesnické rekultivace území po těžbě hnědého uhlí?26.4.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V posledních letech se do popředí zájmu společnosti dostávají úpravy území po těžbě uhlí v severozápadních Čechách, a to tvorbou vodních ploch či výsadbou rozptýlené zeleně. Lesnické rekultivace na výsypkách po těžbě hnědého uhlí čelí specifickým ekologickým faktorům, které je odlišují od zalesňování lesní a zemědělské půdy. Zásadním rozhodnutím je volba vhodné dřevinné skladby.
Záblesk naděje pro buvolce hirolu25.4.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Početnost ledňáčka říčního se v Česku mírně zvyšuje. Je potřeba ho stále chránit?24.4.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nejčastěji na čistých vodních tocích lemovaných přirozeným vegetačním krytem a neregulovanými břehy se můžeme setkat se zhruba šestnácticentimetrovým pestrobarevným ptákem – ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), často nazývaným létající drahokam právě díky jeho nepřehlédnutelnému zbarvení. V Česku ho můžeme vídat i v zimě, protože na velké části našeho území je ptákem stálým. Řadíme ho mezi silně ohrožené druhy. V posledních letech se ovšem v České republice lehce zvyšuje početnost tohoto opeřence.
|
reklama |