Když loni 24. července vypukl požár v Českém Švýcarsku, nikdo ještě netušil, jak rozsáhlý bude. Za čtyři dny oheň urazil asi 10 kilometrů. Uhašen byl až po třech týdnech. Stopy po požáru jsou v národním parku dobře patrné. Někteří nad nimi utírají slzy. Jiní se radují.

Šíření nepůvodních a invazních druhů představuje velkou hrozbu pro zachování biologické rozmanitosti a funkci mnoha ekosystémů. Jedním z nepůvodních druhů, který se v Evropě rychle šíří a mění původní druhovou skladbu dřevin, je pajasan žláznatý. Pochází z východní Číny, odkud byl ve 40. letech 17. století přivezen do Evropy. Na území dnešní České republiky se dostal kolem roku 1800. Pajasan se vyznačuje rychlým růstem, vysokou přizpůsobivostí a nekontrolovaným rozmnožováním a šířením do okolí. Jeho výskyt představuje velké riziko hlavně v chráněných územích s bohatou druhovou skladbou.

Je laboratorně vypěstované maso slibné a inovativní řešení? Itálie to zdá se tak nevidí, a v současnosti se zasazuje za zákaz podobných produktů. K nelibosti těch, kteří v nich vidí budoucnost.

Válečná destrukce je jen první kapitolou v tlusté knize o dopadech války na Ukrajině na životní prostředí. Jedna z dalších kapitol bude popisovat škody na životním prostředí, které budou spojené s obnovou zničených měst a obcí. Protože co bylo poničeno, bude třeba jednou obnovit. Nejde to udělat bez tlaku na zdroje a životní prostředí. Další kapitolou bude, kam uložit ty nepředstavitelné objemy stavebních a nebezpečných odpadů.

Přes tři hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Ornitologové tu vyhloubením centrálního ptačníku významně rozšířili již existující mokřad u Jaroměře, který s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků patří k nejvýznamnějším v kraji. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Snad v každé literatuře charakterizující ostříže se dočteme, že jsou tito dravci velmi podobní sokolům. Ostříž lesní skutečně patří do čeledě sokolovitých a může na první pohled sokola připomínat. Čím se ale od oblíbených lovců liší a jaký mají tito ptáci význam v naší krajině?

Přeci jen bych se vrátil ještě k tomu sečení. Možná vám bude připadat, že už o ničem jiném neumím psát, ale ono je to pořád, jak jsem psal vloni o tom, že stokrát opakovaná mozaika se stává sečí.

Zvětšování městských oblastí, změna krajiny a zvyšující se lidský tlak ve formě venkovních volnočasových aktivit silně ovlivňují chování volně žijících zvířat. Zejména vypuknutí pandemie COVID-19 na konci roku 2019 vedlo k drastickým změnám lidského chování. Pandemie změnila nejen lidský život, jak jsme ho znali, ale nepřímo ovlivnila i naše okolí. Zejména náhlé omezení pohybu téměř dvou třetin lidské populace do období lockdownu způsobilo změnu chování divoké zvěře.

Riziko jarních mrazů dosud nepominulo a podle webu AgroRisk existuje riziko poškození některých plodin v noci ze středy na čtvrtek. Teploty mohou někde klesnout k nule a mohou se objevit přízemní mrazíky. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

V malé obci Jabkenice na Mladoboleslavsku se v polovině dubna sešly dvě desítky dobrovolníků, aby za obecním úřadem vybudovali dvě tůně.