https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zvyseny-pohyb-lidi-v-lesich-behem-covidovych-lockdownu-zhorsil-spanek-divocaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zvýšený pohyb lidí v lesích během covidových lockdownů zhoršil spánek divočáků

4.5.2023 06:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Monika Faltusová / Česká zemědělská univerzita
Zvětšování městských oblastí, změna krajiny a zvyšující se lidský tlak ve formě venkovních volnočasových aktivit silně ovlivňují chování volně žijících zvířat. Zejména vypuknutí pandemie COVID-19 na konci roku 2019 vedlo k drastickým změnám lidského chování. Pandemie změnila nejen lidský život, jak jsme ho znali, ale nepřímo ovlivnila i naše okolí. Zejména náhlé omezení pohybu téměř dvou třetin lidské populace do období lockdownu způsobilo změnu chování divoké zvěře.
 
Různé zprávy v médiích hovořily o pozorování přirozeně plachých zvířat procházejících se po bývalých rušných ulicích nebo o delfínech plujících v přístavech obvykle plných lodí. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature (Rutz et al. 2020) toto období nazývá jako „antropopauza“.

Foto | Grafický abstrakt MSc. Astrid Olejarz / Česká zemědělská univerzita

Lockdown ale lidskou aktivitu pouze nesnižoval, naopak, tam kde to bylo dovoleno, došlo k enormnímu nárůstu volnočasové aktivity v městských a příměstských parcích. To byl příklad také České republiky a zejména okolí Prahy, kde se pohybovali nejenom lidé, ale také divoká prasata. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské v té době v okolí Kostelce nad Černými lesy (cca 20 km od Prahy) sledovali pomocí telemetrických obojků vybavených dalšími biologger senzory několik desítek divočáků a mohli tak porovnat jejich aktivitu před a během lockdownu.

Autoři výzkumu zaznamenali rychlý nárůst návštěvníků ve sledované oblasti v příměstském lese u Kostelce nad Černými lesy během prvního lockdownu, který překročil všechny úrovně zaznamenané před nebo po.

Spící prase divoké.
Spící prase divoké.
Foto | Monika Faltusová / Česká zemědělská univerzita

Z analýz vyplynulo, že divočáci, o nichž je známo, že jsou vysoce adaptabilní na širokou škálu podmínek prostředí a tolerantní k lidem, nevykazovali žádnou změnu ve své pohybové ekologii. Vzorce využívání prostoru a aktivit zůstaly konzistentní a měnily se pouze mezi ročními obdobími. To ukazuje, že pohyb divočáků může být více ovlivněn jejich přirozeným ročním životním cyklem nebo rozložením zdrojů, spíše než lidskými volnočasovými aktivitami.

„Naše výsledky ukazují, že vysoká míra lidské rekreační aktivity, většinou omezená na turistické stezky a lesní cesty, neovlivnila u prasat divokých využití prostoru ani přesuny na velké vzdálenosti,“ uvedla autorka studie Astrid Olejarz. "Dokázali jsme však, že zvýšená přítomnost člověka ovlivnila pohyby těla in situ a spánkové chování."

Počet návštěv lidí za týden v lesní oblasti u hlavního města Prahy a dva oficiální COVID-19 lockdowny podle „nouzového stavu“ vyhlášeného vládou ČR.
Počet návštěv lidí za týden v lesní oblasti u hlavního města Prahy a dva oficiální COVID-19 lockdowny podle „nouzového stavu“ vyhlášeného vládou ČR.

Vědci skutečně zjistili, že proxy (měřítko) pro výdej energie (VeDBA) vzrostl o 41 % v týdnech s extrémním počtem návštěvníků (po jedné lesní stezce prošlo během 1 týdne více než 2 000 návštěvníků) ve srovnání s týdny se standardním počtem (obvykle projde po lesní stezce méně než 300 návštěvníků za týden).

„Shrnuto, naše výsledky ukazují, že vyšší lidská rekreační aktivita nezpůsobila nárůst ušlých vzdáleností, jak by se dalo očekávat, ale dostatečně vyrušila divočáky tak, aby způsobila nárůst drobných pohybů těla a aktivity in situ, o čemž svědčí vyšší hodnoty energetického výdeje. Spánek divočáků byl navíc během týdnů s vyšší přítomností lidí fragmentovanější,“ dodal spoluautor Euan Mortlock z univerzity v Dublinu.

Foto | Miloš Ježek / Česká zemědělská univerzita

Zvýšená fragmentace spánku by ve skutečnosti mohla vysvětlit zvýšený energetický výdej, vést ke zvýšené hladině stresu a narušit vitální funkce spánku. Na závěr studie, publikované v prestižním vědeckém časopise Science of the Total Environment, autoři zdůrazňují význam podrobnějšího výzkumu účinků lidského rušení na chování zvířat pro lepší řízení soužití člověka a divoké zvěře: „Naše zjištění jsou důležitá pro management přírodních oblastí. Pokud je po delší dobu udržován vysoký počet lidí navštěvujících přírodní oblasti, může to mít kumulativní škodlivý účinek na fyziologii a přežití zvířat. Důsledky poruch spánku a deprivace u volně žijících zvířat jsou tématem, které vyžaduje další studium a má význam pro management a ochranu populací volně žijících živočichů v krajině obhospodařované člověkem.“


reklama

 
Další informace |
Více informací o výsledcích studie naleznete v originálním článku: Olejarz Astrid, Faltusová Monika, Börger Luca, Güldenpfennig Justine, Jarský Vilém, Ježek Miloš, Mortlock Euan, Silovský Václav, Podgórski Tomasz. (2023) Worse sleep and increased energy expenditure yet no movement changes in sub-urban wild boar experiencing an influx of human visitors (anthropulse) during the COVID-19 pandemic. Science of the Total Environment

Tato studie vznikla za podpory Univerzitní grantové soutěže České zemědělské univerzity v Praze č. 82/2021, projekt Zvyšování kvality interního grantového schématu na ČZU (CZ.02.2.69/0.0/0.0/19_073/0016944) a "NAZV" grantu (QK1910462) financovaného Ministerstvem zemědělství České republiky.

foto - Ježek Miloš
Miloš Ježek
Autor je pracovníkem Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.5.2023 06:29
V nadpise je nepřesnost:..."zvýšený pohyb lidí se psy"... A tento trend je mnohde patrný i dnes, nic nepomáhá napomínání, příště zase jiný člen rodiny s hyperaktivní borderkou (poznatelná podle znaků) to šněrují mimo cesty, pejsek páníčka s velkým náskokem vede a nevynechá žádný podezřelý pach. Tak za nimi aspoň posílám spršku nespisovných výrazů, ale je to stejně zbytečné, neb nikomu jinému to zřejmě nevadí. A odsud pochází většina těch "opuštěných" zajíčků, srnčat, selat, ptačích mláďat aj, které "svědomití občané" nacházejí uprostřed lesů a houštin.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.5.2023 06:59 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2023 07:01 Reaguje na Karel Zvářal
Volný pohyb psa se nijak nestíhá. Myslivecká stráž nemá pravomoc. Ale když pes vypadá JAKO LIŠKA, je večer a je omylem zastřelen, tak zapalují posedy. Pro hyperaktivisty podotýkám, že nejsem myslivec a mám loveckého psa, ale v revíru není na volno nikdy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.5.2023 07:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
1**
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.5.2023 08:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Toto samé tvrdím taky já a taky nejsem myslivec. Jinak u nás
dospěla myslivost už do stádia diktátu vlastníkem pozemků,
který z pozice síly odstranil původní úspěšné vedení a jal
se vést spolek sám a po svém. Honitbu rozdělil na několik
dílů, kde hospodaří a loví pouze ti, co ji mají určenou.
Nejlepší část si přidělil vlastník sobě a zbytku zvedl
příspěvky tak, že s myslivostí skončili. Jsem zvědav,
zda půjde ve šlépějích majitele z dob 1. republiky
hraběte Larische a nebo cestou selských honiteb, kde
čekali, co k zastřelení přijde od sousedů.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

4.5.2023 11:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
možná proto jsou lišky přemnožené, protože myslivci místo lišek střílí psy.
Divočáci přemnožení, vysoká devastuje lesy a myslivci střílí psi. Je to v pořádku?
Jinak když vidím některé pejskaře a jejich nevycvičené psy, co pobíhají po lese, tak se ani nedivím, že jich občas nějaký myslivec zastřelí. I když si myslím, že takový zaběhnutý pes v lese moc škody neudělá.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

4.5.2023 12:01
Neměl by se pracovník Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity spíše zabývat tím, proč jsou divočáci přemnoženi a nedaří se s tím nic udělat?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2023 17:32
To je velké překvapení, že když dám divokému zvířeti na krk divnou velkou páchnoucí věc, že je neklidné a špatně spí. :-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist