PřírodaJaká je největší sladkovodní ryba na světě?29.6.2021 | NEW YORK
(ČTK)
Bylo potřeba síly tří biologů, aby předminulý měsíc vylovili 109 kilogramů vážící rybu z řeky Detroit v Michiganu. Téměř 210 centimetrů dlouhý jeseter, kterého ulovil a znovu vypustil Úřad pro ochranu ryb a volně žijících zvířat v Alpeně, mohl být starý více než 100 let. Jistě, byl to velmi impozantní úlovek, ale jde o největší sladkovodní rybu na světě? ptá se zpravodajský server Live Science.
Ráj herpetologů i milovníků biologické rozmanitosti27.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Velkou biodiverzitou se může pochlubit NP Podyjí, ve kterém lze nalézt nejen mnoho vzácných rostlin, hmyzu, ptáků, ale také plazů a obojživelníků. Na jejich bližší poznání je nejlepší se vypravit s odborníky. Exkurzi pořádanou Českým svazem ochránců přírody vedli zoologové – herpetologové, Matěj a Zuzana Dolinayovi.
Za 20 let bylo v Lužických horách vysazeno 2182 jedinců tisu červeného26.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V České republice se nezachovalo mnoho lesů, jejichž přirozenou součástí je tis červený, náš autochtonní jehličnan, který dnes patří mezi silně ohrožené rostlinné druhy chráněné zákonem. Kromě několika početných regionálních populací (zejména Moravský kras, Křivoklátsko, střední Povltaví) má dnes řada jeho dochovaných výskytů spíše charakter zbytkových populačních torz. S danou dřevinou se tak lze paradoxně mnohem častěji setkat ve výsadbách veřejné zeleně v obcích (hřbitovy, zahrady, parky aj.). Od roku 1999 se také v Lužických horách zvýšil zájem o záchranu populace místního tisu. Součástí realizovaných opatření jsou rovněž doplňovací (posilovací) výsadby in situ, umisťované do lesních porostů s vhodnými stanovištními podmínkami. Na rozdíl od repatriace (reintrodukce) představuje posilování výsadbu jedinců do dosud existující zbytkové populace za účelem zvětšení její velikosti a genové variability.
Reportáž z lesa, kam čtyřicet let nesměla zvěř ani lidé17.6.2021 | DOBŘÍŠ
(Ekolist.cz)
Ať žijí mrtvé stromy!17.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Stromy výjimečné svým mimořádným vzrůstem a stářím se těší zájmu společnosti od nepaměti. Takové stromy nám lidem imponují svou velikostí a pro nás nedosažitelným věkem, v němž mnohdy zůstávají vitálními a majestátními dominantami krajiny. Mnohé z těchto stromů jsou zařazeny na seznam tzv. památných stromů, čímž společnost stvrzuje zvláštní zájem na jejich ochraně. V současnosti je v seznamu památných stromů spravovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny 6152 jednotlivých položek (některé záznamy přitom netvoří jednotlivé stromy, ale i celé aleje).
Kde se u nás dají nejlépe stopovat ledovce? V Krkonoších16.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V Česku se dají ledovce nejsnáze stopovat v Krkonoších. Možná je to zvláštní, protože obrovský kontinentální ledovec, který ve čtvrtohorách pokrýval celou severní Evropu a natahoval se až na úpatí Krkonoš, si na samotné Krkonoše nikdy nesáhl. Ten největší ledovec se dostal pouhých 8 km od jejich severního úpatí.
Je slonů afrických na světě moc, nebo málo?15.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Sloni jsou vpravdě ikonickým druhem, symbolem ochrany africké přírody a naprostou jedničkou, když přijde na výtěžnost ochranářských kampaní. Kromě toho, že jsou ohrožení vyhynutím, sami dost své okolí ohrožují. Zvlášť tam, kde se vyskytují v blízkosti lidí. A těch, na rozdíl od slonů, v Africe rychle přibývá.
Jak prosperují podsadby buku lesního v přípravných porostech?11.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Klimatické extrémy posledních let výrazně zhoršují zdravotní stav zejména smrkových porostů a zvyšují pravděpodobnost jejich kalamitního rozpadu. Neúměrný rozsah jejich obnovy vede k širšímu uplatňování pozapomenutých způsobů i hledání nových možností. Mezi málo uplatňované formy obnovy lesa, na které je v současnosti zaměřována stále větší pozornost, patří dvoufázová obnova s využitím porostů přípravných dřevin, které napomáhají růstu stinnějších druhů dřevin. Dvoufázová obnova v urychleném sledu využívá postupů sukcesního vývoje lesa.
Co všechno víme o erupci nové sopky Fagradalsfjall?10.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Člověk by musel spadnout z Marsu, aby ho nezastihla zpráva, že v březnu začala na Islandu soptit nová sopka, Fagradalsfjall. Dech beroucí záběry z přeletu dronů, fotografie sopečných explozí i záběry opékání párků na čerstvě utuhnuté lávě si opakovaně vydobyly místo na předních stránkách novin. Ze sopky se navíc stala turistická atrakce pro lidi dychtící spatřit aktivní sopku. Oproti jiným islandským sopkám je totiž snadno dostupná a doposud nebyla ani výrazněji nebezpečná. Láva se totiž prozatím rozlévala v neobydlené krajině. Bude tomu i nadále?
Jsou stromy odpověď? Spíš bychom se měli ptát na to, jak původně zněla otázka9.6.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Věta: „Stromy jsou odpověď!“ se v poslední době stala sloganem nejedné kampaně proti klimatickým změnám. A protože je tohle zvolání podobně mnohoznačné, jako třeba „Bojuj za mír“, hodí se na něj hledět s určitou opatrností. Vysazování stromů totiž odpovědí je, ale bohužel ne vždy tou jedinou správnou.
|
reklama |