Inženýři vyrábí drony z mrtvých ptáků, aby s nimi sledovali ptáky živé
Uchovávání a konzervace biologických vzorků a přírodnin je důležitou součástí práce většiny přírodovědných oborů. Jednou z metod takové konzervace je i taxidermie. Preparování. Není to jen o „vycpávání“ trofejí střelených na safari. Taxidermicky se konzervují ryby, plazi, hmyz. A samozřejmě také ptáci.
Ptáci nemají drony rádi
Někdo tuhle disciplínu pojímá jako samostatné hobby, cosi jako pokročilé modelářství se součástkami kdysi živého materiálu. Není to zase tak morbidní, jak to na první poslech zní. A jak názorně dokládá příklad z Technologického institutu Nového Mexika, tenhle netradiční koníček může být důležitý a objevný i pro studium živých zvířat.
Je totiž zatím téměř nemožné zkoumat let ptáků zblízka. S pomocí dobrých kamer a dalekohledů je to sice možné zdálky, ale kdykoliv se k ptákům přiblížíte, je přirozenost jejich chování ta tam. A jak už se nejednou ukázalo, na ptáky – letící v hejnu anebo vysedávající v hnízdních koloniích – působí rušivě i dálkově ovládané drony. Bzučící létající krabičky se jim nelíbí.
Drony svými podivnými zvuky, atypickým letem i pouhou přítomností ptáky stresují. Dokáží je přehánět z místa na místo, vypudit z jejich útočišť. Mohou odehnat ptačí rodiče z hnízda, kteří pak nechají mláďata bez ochrany a krmení. Jiní ptáci zase mohou v obranné reakci na drony zaútočit, a tím může dojít k nechtěnému zranění.
Mostafa Hassanalian, an engineering professor at a New Mexico college, is using drone technology to enable taxidermied birds to fly. https://t.co/OWWgFePV2p
— The Washington Post (@washingtonpost) April 20, 2023
Mechanický ptáček
Mostafa Hassanalian, vzděláním strojní inženýr a současně nadšený preparátor, to zkouší jinak. Vyrábí drony s ptačími proporcemi, létající napodobeniny skutečných druhů ptáků. Není to jen kamufláž peřím, ty jeho skutečně mávají křídly. „Namísto umělých materiálů pro stavbu dronů prostě používám mrtvé ptáky,“ vysvětluje.
Dodává, že kvůli výrobě těchto opeřených strojů žádný živý exemplář nedošel úhony. Pracuje jako většina preparátorů s tím, co nalezne venku. Spolu s kolegy by rád Hassanalian využíval podobné „umělé“ ptáky k méně rušivému monitorování volně žijících zvířat, a k získání dalších poznatků o letu ptáků.
Výroba je relativně snadná v tom, že nemusí složitě řešit geometrii křídel a jejich dimenzování. Právě tohle je totiž v „designu“ ptačího letu to nejtěžší. On ale použije taxidermicky upravený originál a pak stačí, když respektuje váhu originální předlohy.
Z přírodních materiálů
Jeho přístup, alespoň teoreticky, umožňuje vytvořit zařízení pro monitorování volně žijících živočichů, které je šetrné k přírodě. Protože v případě ztráty kontroly nad ovládaným strojem a následným pádem či rozbitím, nezanáší do krajiny cizorodé prvky. Jeho mechanické ptactvo je složeno převážně z kostí a peří, kovový je jen elektromotorek a vodící prvky.
Taxidermické drony, navrhované a sestavované Hassanalianem, setrvají ve vzduchu kolem dvaceti minut. Stroje nejsou zdaleka tak obratné jako opravdoví ptáci, ale mohou se máváním pohybovat vpřed, vznášet se, a dovedou plachtit na horkých tepelných proudech.
Prozatím tyhle exempláře přispěli k lepšímu porozumění fyziky třepotavého letu, strojů i ptáků. A zdá se, že živé ptáky tyhle strojové létající vycpaniny skutečně neruší.
reklama