Dospělé samičce kolibříka bělokrkého není neviditelná práce cizí. Když snese vejce, sameček kolibříka, který hrál rovnocennou roli při početí, není nikde k nalezení. Když se mládě vylíhne, krmí ho samička sama vyvráceným jídlem ze svého dlouhého zobáku. A pak je tu neustálé obtěžování. Zatímco tlumeně zelené samičky přilétají ke květinám, aby usrkávaly nektar, agresivní samečci s okázale modrou hlavou je pronásledují, narážejí do nich a klovou je. Některé samičky kolibříka bělokrkého proto mají eso v rukávu. Zelený háv vymění za modré peří a vypadají v podstatě stejně jako samečci, píše list The New York Times (NYT).

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků v Milovicích a Národním parku Podyjí ušetří vlastníkům pozemků každý rok miliony korun, které by museli vydat na jejich údržbu. Údaj vypočítala ochranářské společnost Česká krajina na základě oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí.

Tvorové známí pod lidovým názvem mořský koník jsou dlouhodobě oblíbenou atrakcí ve veřejných akváriích, ale zůstávají záhadní. Jsou to ryby, které ovšem plavou ve vzpřímené, vertikální poloze. Mají ohebné krky a dlouhé, trubkovité rypce, které jsou skloněné dolů, což jim dodává vzhled koňské hlavy.

Tropické horské lesy v Africe vážou ve své biomase daleko vyšší množství uhlíku, než se předpokládalo. Podle zjištění vědců se v nich zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Zároveň vědce překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Právě vzrostlé stromy a funkující ekosystém lesa jsou totiž pro ukládání uhlíku zásadní.

Jaké domácí stromy mají perspektivu hrát významnou roli v dřevinné skladbě našich lesů příštích sto let? Vědci se domnívají, že mezi ně rozhodně patří duby a rozšiřují jejich výzkum o další aspekty. Dub se ukazuje jako jedna z dřevin, která poměrně příznivě snáší dopady klimatické změny v porovnání s ostatními dřevinami. Vědci proto předpokládají, že dub se rozšíří do vyšších lesních vegetačních stupňů oproti minulosti. Navíc podle prognóz by do roku 2075 měly klimatické podmínky nejvíc vyhovovat společenstvům dubů.

Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství – vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty. Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Čirok se na farmě pěstuje úzkořádkově a jenom na těch několika hektarech, které jsou na rovině.

Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině. Upozorňuje na to ochranářská organizace Česká krajina a Akademie věd ČR.

Ostropestřec mariánský patří k užívaným bylinám především ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků u zvířat, nebo pro účely veterinární medicíny a farmakologie. Z výzkumu Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně bylo zjištěno, že výtažky ze semen ostropestřce mají u závodních koní také léčivé i regenerační účinky. Obdobně prospěšné by mohly být i pro člověka.

Situace a problémy našich lesů

Současná kůrovcová kalamita svým rozsahem a svými důsledky již dnes překonává všechny pohromy, kterými naše lesy kdy prošly. Je zřejmě pravda, že spouštěcím mechanizmem celé situace kalamitních rozměrů byly klimatické změny posledních let. Nejméně stejně velkou pravdou ale je, že dlouhodobý způsob, jakým jsme lesy obhospodařovali a jakým prioritám jsme přitom jejich pěstování podřizovali, k takovýmto koncům směřoval a bylo jen otázkou, v jakou finální podobu takovýto proces vyústí.

Za masivními požáry amerického středozápadu nestojí ani tak klimatické změny, jako dlouhodobá snaha tu jakýkoliv oheň potírat. V přírodních lokalitách, kde není oheň regulován, přispívají plameny k navýšení biodiverzity, obnově mozaiky původních porostů. Ke zvýšení odolnosti krajiny proti suchu a trochu nečekaně, ke zvýšení půdní vlhkosti a vydatnosti vodních zdrojů.