Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.

Postarat se o energetickou bezpečnost venkovských regionů, a přitom ochránit nedostatkové vodní zdroje. Vyrábět elektřinu čistě a efektivně, a přitom nekonkurovat zemědělské produkci. Projekt z Indie byl fascinující. Svého naplnění ale nedošel.

Golfová hřiště se většinou za synonymum ochrany přírody nepovažují. Současný výzkum nicméně naznačuje, že role travinatých greenů, spolu s písečnými výchozy, tůňkami, jezírky a udržovanými dřevinami biodiverzitě svědčí. Zvlášť v zastavěných oblastech.

V roce 2021 bylo celosvětově vyprodukováno 57,4 milionů tun elektronického odpadu, celkový objem produkce roste v průměru o dva miliony tun ročně. Přitom jen 17,4 procent elektronického odpadu se sbírá a řádně recykluje. Připravit alternativní proces výroby elektronických komponent, který bude šetrnější k životnímu prostředí, je cílem výzkumníků z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT a ústavu polymerů VŠCHT Praha. Jako perspektivní materiál pro náhradu velmi obtížně recyklovatelných epoxidových pryskyřic se jeví polymery využívané pro 3D tisk.

Elektromobilita je důležitým tématem už 30 let. „Vnímám tuto změnu jako jednu z několika, které tady byly za poslední desítky dekád, a je dobře, že jsme u toho,“ konstatuje Štěpán Řehák, mluvčí komunikace produktu společnosti Volkswagen. Zeptaly jsme se ho na palčivé otázky týkající se ekologického hlediska elektromobilů. S nimi se pojí několik předsudků ohledně jejich praktického využití v budoucnu.

Naše krajina nevzkvétá. Naši odborníci pomocí satelitních snímků zhodnotili její stav a výsledky mluví za vše. Půda umírá, stromy chřadnou, voda mizí, teploty stoupají. Velkou měrou za to může konvenční hospodaření, které způsobilo odlesnění krajiny, pokles biodiversity a erozi půdy. Jestli chceme, aby nás naše krajina dál živila, poskytovala nám útočiště či prostou krásu k odpočinku, měli bychom ji uzdravovat. Přečtěte si první ze tří dílů našeho miniseriálu. Dnes o celkovém potenciálu krajiny, ve které žijeme.

Opravdová zima začíná, většina rybníků je zamrzlá a vodním ptákům ubývá přirozené potravy, tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim tam lidé nosí potravu.

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky průmyslově vyráběných látek do povrchových vod. Mohli bychom se domnívat, že výkonné čističky odpadních vod tento problém vyřeší (s výjimkou různých havárií, viz řeka Bečva v září 2020), ale není to tak docela pravda. Od 80. let 20. století, kdy například řeka Bílina byla „mrtvá“, se kvalita povrchových vod zásadně zlepšila, ale pořád existují látky, které stávající čističky nedokážou zachytit a mohou tak potenciálně ovlivňovat sladkovodní organismy. Patří sem zejména látky či jejich rezidua užívané na denní bázi, které se v malých koncentracích běžně vyskytují v povrchových vodách, např. mycí prostředky, kosmetické přípravky, kofein, či léky.

Solární panely na střeše každého domu, to je na první pohled sympatická představa. Čistá energie i úspory si v ní podávají ruce. Jak ale upozorňují irští výzkumníci, tenhle sen není pro každého.

Na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína byl objeven dosud nejstarší známý buk rostoucí v ČR. Jeho věk, který byl určen pomocí analýzy letokruhů, dosahuje více než 470 let. Buk začal růst v době, kdy byla provedena přestavba nedalekého hradu na renesanční zámek; dnes jde o významnou kulturní památku, zámek Jezeří. Hospodářský les, kde buk roste, je v současnosti zařazen do tzv. smluvně chráněného území, ale přísnější a dlouhodobou ochranu postrádá.