Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti
11.11.2024 05:38 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Odběr půdních vzorků na téže lokalitě.
Foto | P. Šamonil / Botanický ústav AV ČR
Nejnovější výzkum vědců z Botanického ústavu AV ČR nejen podpořil tuto představu, ale ukázal i možný zdroj tohoto mimořádného druhového bohatství: světlé lesy konce doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk.
„Příčinami mimořádné druhové bohatosti stepních luk v karpatské oblasti se zabýváme dlouhodobě. Dosavadní výsledky naznačují, že významným faktorem ovlivňujícím jejich druhové bohatství je dostupnost dostatečného množství druhů v okolní krajině. Druhově chudší jsou proto louky v nedávno odlesněných oblastech a bohatší jsou louky v územích, kde mají odlesněná stanoviště dlouhou kontinuitu nebo tam byly světlé lesy. Ty byly tvořeny druhy jako borovice nebo bříza, které propouštěly korunami dostatek světla pro světlomilný podrost,“ říká Jan Roleček z Botanického ústavu AV ČR.
Druhově bohatá stepní louka v Transylvánii (vrch Gorgan, Valea Florilor).
Foto | J. Roleček / Botanický ústav AV ČR
Vědci se namísto klasického paleoekologického výzkumu, který se často spoléhá na zkoumání rašeliny a dalších sedimentů, zaměřili na tzv. půdní paměť. Analýzou půdních vzorků odhalili důležité informace o historii prostředí. Klíčovou roli sehrály půdní uhlíky, tedy zbytky spáleného dřeva, které poskytly důkazy o přítomnosti světlomilných dřevin a bezlesí.
Výsledky ukázaly zásadní rozdíly mezi loukami v centrální lesostepní části Transylvánie a druhově chudšími loukami na jejích periferiích. „Zatímco v centrální části převažují šedozemě s malým množstvím uhlíků a převahou světlomilných druhů, jako je jalovec, periferní louky vykazují větší zastoupení stínomilných listnatých dřevin a jsou tedy mladšího původu, vznikly po odlesnění,“ dodává Jan Roleček.
Radiouhlíkové datování uhlíku z hlubších vrstev půdy, pocházejících především z jehličnatých dřevin, dokládá, že půdy vznikly nejpozději na konci doby ledové. Dnešní stepní louky tak mohou být dědictvím světlých lesů, které kdysi pokrývaly střední Evropu.
Přečtěte si také |
Mimořádný objev českých vědců dokládá, že teplomilné dřeviny přečkávaly poslední dobu ledovou v hydrotermálních oázách
Tento výzkum přináší cenné poznatky pro ochranu přírody. Zjištění o významu ohně při formování druhově bohatých luk naznačují, že moderní ochranářské postupy by měly zahrnovat i řízené vypalování, které může napomoci k udržení biodiverzity těchto unikátních ekosystémů.
Na výzkumu se podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. Projekt byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.
reklama
Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!
Dále čtěte |
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Na pláže britských vojenských základen na Kypru se ve velkém vrací vzácné želvy
Další články autora |
Během teplých zim zůstává více druhů lučních rostlin zelených a aktivních 
Invazní ekologové Botanického ústavu AV ČR jsou opět na světovém seznamu nejcitovanějších vědců
Kopretiny, zvonky, pryskyřníky, chrastavce. Vědci chtějí vrátit českým loukám rozmanitostOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
ss
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 07:04 Reaguje na smějící se bestieJistěže, ale ekologisti se drží nicnedělání.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 09:32 Reaguje na Slavomil VinklerVy ekologista nejste, takže kolik jste letos posekal něčích zasázených pasek, protože mají být přece řídké, a kolik přírodních rezervací jste rozjezdil čtyřkolkou na hadry, aby byla biodiverzita?
Odpovědět
SV
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 07:03"Dosavadní výzkumy naznačovaly, že jedním z důvodů, proč jsou zdejší stepní louky tak druhově pestré, je jejich velké stáří – díky působení ohně, člověka a dalších zdrojů narušení, totiž nikdy nezarostly lesem....Dnešní stepní louky tak mohou být dědictvím světlých lesů, které kdysi pokrývaly střední Evropu. moderní ochranářské postupy by měly zahrnovat i řízené vypalování, které může napomoci k udržení biodiverzity těchto unikátních ekosystémů."
Opět se dokazuje, že člověk nahradil svou činností megafaunu, co udržovala světlé lesy. A taky že je třeba nikoli ochrana=nicnedělání, ale příroda se musí konzervovat, tj. dodržovat původní způsob péče.
Odpovědět
Opět se dokazuje, že člověk nahradil svou činností megafaunu, co udržovala světlé lesy. A taky že je třeba nikoli ochrana=nicnedělání, ale příroda se musí konzervovat, tj. dodržovat původní způsob péče.
Pe
Petr
11.11.2024 08:53 Reaguje na Slavomil VinklerMísto světlých lesů doby ledové máte dnes světlá pole doby konzumní, tvořící 70 % území, a která se udržují velmi důkladně tak, až to zlikvidovalo klima, což následně likviduje i poslední zbytky přírody a biodiverzity, které ještě člověk nezničil. A vám je to stejně málo.
Takže až bude naše krajina ze 70 % opět těmi světlými lesy, pak budete mít konečně pravdu a možnost křičet o potřebě jejich udržování. Do té doby je to z vaší strany jen naprosté nepochopení situace a způsobených následků.
Odpovědět
Takže až bude naše krajina ze 70 % opět těmi světlými lesy, pak budete mít konečně pravdu a možnost křičet o potřebě jejich udržování. Do té doby je to z vaší strany jen naprosté nepochopení situace a způsobených následků.
Pe
Petr
11.11.2024 09:05 Reaguje na PetrAneb čo bolo, to bolo (v době ledové v Transylvánii). Terazky tu (v ČR) máme polia.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 09:54 Reaguje na PetrAno, poslední zbytky biodiverzity ničí "ochránci" nicneděláním.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.11.2024 10:44 Reaguje na Slavomil VinklerDoma si nezásah dali do zákona!, hlavně ať nechodí radit Transsylváncům, jak „zlepšovat“ krajinu, byla by to škoda.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.11.2024 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerTen nezásah, a když vím jak, je vlastně odepření 1. pomoci porostům. ;)
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.11.2024 07:58Ministerstvo: vyhlašujeme tento cenný ojedinělý NP jakožto zásahovou oblast vzniklou dlouhodobým zásahem člověka pastvou a vypalováním (vypalování v ČR je zakázáno, může vzniknout požár a ničí se hmyz. Já bych nikdy svoji zahradu nevypaloval: soused na mě zavolá policii, spálím si cennou organickou hmotu, kterou využiji na mulč)
Podobně i alpské vysokohorské louky jsou udržovány postvou.
I Šumava v obl. Bučiny byla dříve vypásána- nyní zarůstá sukcesí.
Jiný příklad: tato cenná ojedinělá krajina vznikla bez zásahu člověka nebo s minim. zásahem.
Utuženou chemicky znehodnocenou zem na rozsáhlém poli jsme zachránili zřízením zalesněných remízků a mezí.
Nejhorší je tedy fanaticky trvat na zkostnatělých teorií. Bezzásahová rozsáhlá oblast NP je jistě chyba, chyba je zásahem ničit cenné oblasti, které (dobře a stabilně) fungují bez člověka, chyba je nepodchytit přirozený vývoj krajiny, obranu přírody proti oteplování sukcesí.
Tak jako je třeba něco dělat pro diverzitu, tak je třeba (tím více) i něco dělat proti oteplování a vysušování krajiny- základ je zalesnění.
Odpovědět
Podobně i alpské vysokohorské louky jsou udržovány postvou.
I Šumava v obl. Bučiny byla dříve vypásána- nyní zarůstá sukcesí.
Jiný příklad: tato cenná ojedinělá krajina vznikla bez zásahu člověka nebo s minim. zásahem.
Utuženou chemicky znehodnocenou zem na rozsáhlém poli jsme zachránili zřízením zalesněných remízků a mezí.
Nejhorší je tedy fanaticky trvat na zkostnatělých teorií. Bezzásahová rozsáhlá oblast NP je jistě chyba, chyba je zásahem ničit cenné oblasti, které (dobře a stabilně) fungují bez člověka, chyba je nepodchytit přirozený vývoj krajiny, obranu přírody proti oteplování sukcesí.
Tak jako je třeba něco dělat pro diverzitu, tak je třeba (tím více) i něco dělat proti oteplování a vysušování krajiny- základ je zalesnění.
Pe
Petr
11.11.2024 09:57A k našim loukám v Bílých Karpatech.
Ty vznikly ve středověku celoplošným odlesněním. Hned potom tam došlo k ekologické katastrofě, kdy v celoplošně odlesněné krajině docházelo k obrovské půdní erozi. Tedy v podstatě přesně to, co se stalo i ve Středomoří, a co je tam dodnes - polopoušť.
Naštěstí je v těch Karpatech trochu jiné klima, a lidi se tam chytli za nos a trochu to tam opět zalesnili, aby se to stabilizovalo. Takto tam vznikly ony známé karpatské bohaté louky. Být tam teplejší a sušší klima, bylo by to tam dnes velmi bídné a vyprahlé. A k tomu směřujeme u nás všude. Otepluje se, suchá období se prodlužují, půdní erozi už taky známe, a že bychom něco udělali se nedá očekávat, takže směr Středomoří s vyprahlou přírodou a letními teplotami kolem 40.
Odpovědět
Ty vznikly ve středověku celoplošným odlesněním. Hned potom tam došlo k ekologické katastrofě, kdy v celoplošně odlesněné krajině docházelo k obrovské půdní erozi. Tedy v podstatě přesně to, co se stalo i ve Středomoří, a co je tam dodnes - polopoušť.
Naštěstí je v těch Karpatech trochu jiné klima, a lidi se tam chytli za nos a trochu to tam opět zalesnili, aby se to stabilizovalo. Takto tam vznikly ony známé karpatské bohaté louky. Být tam teplejší a sušší klima, bylo by to tam dnes velmi bídné a vyprahlé. A k tomu směřujeme u nás všude. Otepluje se, suchá období se prodlužují, půdní erozi už taky známe, a že bychom něco udělali se nedá očekávat, takže směr Středomoří s vyprahlou přírodou a letními teplotami kolem 40.
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 10:04 Reaguje na PetrBílé Karpaty byly udržovány tisíce let pastvou a kosením. Naštěstí pro Bílé Karpaty to pochopila včas p. doktorka Jongepierová a v CHKO prosadila péči a obnovu. Klobouk dolů, CHKO v podstatě zachránila. Opravdu jste jako babička slevač.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 10:09 Reaguje na Slavomil VinklerJojo, tisíce let. A proto ve středověku došlo ke kolonizaci neobydlené zalesněné krajiny.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 10:14 Reaguje na PetrMožná se tam páslo a kosilo už v době ledové. Tak proto nebyly žádné lesy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 10:21 Reaguje na PetrKdybyste rozuměl mapám, tak Dolnomoravský úval i Považí je výběžek uherské nížiny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 10:18 Reaguje na PetrŘídké lesy nevznikají samovolně ani broukem. Byly v době poledové udržovány pastvou, nejprve megafauny a pak dobytkem lidí. V Uherské nížině byla obrovská stáda mamutů, koní, megajelenů, turů ..., která na léto táhla do Karpat (za pastvou a před komáry) a na zimu dolů do nížiny. Jako jsou poslední zbytky migrací v Africe. No a pak je nahradila lidská stáda.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 10:23 Reaguje na Slavomil VinklerJen tam máte trochu mezeru. Asi tak 10 tisíc let, kdy se změnilo podnebí i celá biosféra. Stáda fauny doby ledové zmizela a narostly lesy. Vím, pro vás to udělal člověk.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 10:27 Reaguje na PetrMamuty a nosorožce sežrali lidé bez náhrady, ale koně, krávy, ovce a kozy ochočili a divoké nahradili domácími. A již v době raného neolitu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerŽádná mezera, jen postupná výměna divokých koní, zubrů, turů... za domácí.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 10:37 Reaguje na Slavomil VinklerNo a že tedy na většině našeho území, včetně těch Karpat, byly hluboké lesy, které zničila až středověká kolonizace, je podle vás čím?
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 11:28 Reaguje na Slavomil VinklerNamátkou:
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chranena-krajinna-oblast-bile-karpaty-tricetileta/
První osídlení vázáno na vodní toky v kotlinách.
Po rozpadu Velkomoravské říše území nikoho.
Hlavní kolonizace ve 13. století.
Dosud téměř neprostupný panský les byl parcelován...
Odpovědět
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chranena-krajinna-oblast-bile-karpaty-tricetileta/
První osídlení vázáno na vodní toky v kotlinách.
Po rozpadu Velkomoravské říše území nikoho.
Hlavní kolonizace ve 13. století.
Dosud téměř neprostupný panský les byl parcelován...
Pe
Petr
11.11.2024 11:08 Reaguje na Slavomil VinklerUž v dějepisu jste se určitě učil, že první civilizace a první větší osídlení vznikalo v místech klmaticky vhodných - Egypt, Mezopotámie,... Mimo tato území bylo lidské osídlení po tisíce let velmi, velmi sporadické a omezené, a opět jen v místech místně a klimaticky příhodných teplé oblasti, nížiny, okolí řek,...). Kde jinde taky něco pěstovat.
Představa, že lidé plošně po Evropě vybili zvěř, a opět plošně spásali a kosili krajinu, je už na první pohled poněkud zvláštní. A to ani nemusíme využívat dobové informace a reálné skutečnosti, třeba kolonizaci krajiny od příchodu Slovanů po středověk.
Odpovědět
Představa, že lidé plošně po Evropě vybili zvěř, a opět plošně spásali a kosili krajinu, je už na první pohled poněkud zvláštní. A to ani nemusíme využívat dobové informace a reálné skutečnosti, třeba kolonizaci krajiny od příchodu Slovanů po středověk.
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 13:02 Reaguje na PetrV době kdy bylo osídlení sporadické byli zde stáda divoké zvěře. No a sporadičtí lovci sběrači. Pak přišli pastevci a tito postupně nahrazovali divoká stáda vlastními. A konec konců to vidíte v Africké savaně. No a pak přišli zemědělci a ti sice pásli, ale moc neputovali, zato osídlili černozemě. Výsledkem bylo, že pastevci byli hlavně tam, kde nebyla dobrá zemědělská půda, tj. Pusta, Dolní Pomoraví, Považí. V Čechách proto pohraniční hory zarůstaly, kolem maďarské nížiny nikoli. A pak přišli mladí svobodní hoši, co vyměnili Y chromozom starých zemědělců (X kupodivu ne) a zavedli dobu bronzovou. Byla to kultura jámová a indoevropané.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 13:04 Reaguje na Slavomil VinklerIndoevropané dobrou půdu obhospodařovali, na špatné hlavně pásli.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 13:18 Reaguje na Slavomil VinklerVětšina naší krajiny byla sporadicky osídlena až do začátku středověku, krajina byla v podstatě prázdná a hustě zalesněná a těžko prostupná. Následovala kolonizace a postupné roztahování civilizace do neosídlených, tedy zalesněných oblastí, klučení, vypalování, žďáření, výroba pastvin a luk. Tedy nikoliv v době bronzové, ledové, neolitu ani čemkoliv, co tu uvádíte.
No a protože to byly oblasti neobydlené a zalesněné, tak v nich žila zvěř, což opět ukazuje, jak zkreslené jsou vaše představy, že po skončení doby ledové lidé vše vylovili a snědli. Jen to nebyla žádná stáda, jak tu opět tvrdíte, ta odešla s dobou ledovou.
Odpovědět
No a protože to byly oblasti neobydlené a zalesněné, tak v nich žila zvěř, což opět ukazuje, jak zkreslené jsou vaše představy, že po skončení doby ledové lidé vše vylovili a snědli. Jen to nebyla žádná stáda, jak tu opět tvrdíte, ta odešla s dobou ledovou.
Pe
Petr
11.11.2024 13:21 Reaguje na PetrProstě s koncem doby ledové skočilo i vše, co tu uvádíte. Změnilo se klima a s ním i biosféra. Ano, člověk toho využil, ale nezpůsobil to. K velkému ovlivnění krajiny a biosféry člověkem došlo až se středověkem. Do té doby tu vládla příroda.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 17:15 Reaguje na PetrPříroda, ano, tvořená stády divé zvěře. A pak ne až ve středověku, ale už době neolitu přicházeli zemědělci a hlavně pastevci. Po nich protoindoevropané (doba bronzová) taky zemědělci a pastevci, pak protokeltové pastevci zemědělci (doba Halštatská/železná ), a Skytové a Hunové a Avaři a Maďaři.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 18:02 Reaguje na Slavomil VinklerA ti všichni jezdili na biopalivo ze stepi a lesa..
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 18:35 Reaguje na Slavomil VinklerAno, v neolitu přišli pastevci, ale těch bylo s trochou humoru přesně dvacet osm. A co asi tak dvacet osm pastevců potřebovalo za plochy k uživení? Osídlili úrodné nížiny a okolí řek. Dějepis, vzpomínáte? A tak to tu bylo po tisíce let, než se populace dostala na určitou technologickou i množstevní úroveň a mohla se pustit do kolonizace do té doby ne moc vhodných území. Do té doby nikoho ani nenapadlo lézt do hlubokých lesů. Proč by to dělal? Lesy těžko prostupné, divoká zvířata... Každý měl svých starostí dost, neměli zájem si zbytečným lezením do hlubokých lesů přidělávat další. Pohádka Jeníček a Mařenka: Otec zavedl děti do hlubokého lesa...
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 18:45 Reaguje na PetrNajděte si kde u nás bylo osídlení třeba v době římské, nebo jak vypadaly tehdejší osady - pár chýší a pár lidí. A zkuste si představit, že ženou stádo kamsi do neprostupných lesů. Zcela nesmyslná představa. Neměli k tomu sebemenší důvod, kolem sebe měli místa habaděj a žádné riziko.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 13:38 Reaguje na Slavomil VinklerNo a jestliže, podle vás, lidé vyhubili zvířata už v neolitu, poté byla krajina sporadicky osídlená, a teprve až ve středověku kolonizovaná (což je doložené), pak tam máte onu zmíněnou mezeru, těch 10 tisíc let, po kterou zde vládla a prosperovala příroda. A je tedy otázkou co je původní krajina a původní biodiverzita, když od konce doby ledové tu po tisíce let byly lesy, a teprve posledních pár set let to tu ničí a přeměňuje člověk.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 18:07 Reaguje na PetrO mezeře bájíte vy. Lesy nebyly zdaleka všude. Jen koncem středověku a zejména v 18. století jich bylo opravdu nejméně. Národy od cca 6 tisíciletí BC až vlastně do druhé světové jezdili a bojovali hlavně na koních na biopalivo a potřebovali tedy pastviny, pastviny...
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 18:29 Reaguje na Slavomil VinklerNikde neříkám, že lesy byly všude, ale na většině území, a to až do středověku. A národy jezdily na biopalivo, ale těch lidí byla hrstka a stačilo jim to málo v úrodných nížinách a kolem řek. Pouštět se hlouběji do hustých lesů nikdo ani nepotřeboval, ani to nešlo. Kdyby to lidé dělali, nebylo by pak ve středověku co klučit a žďářit.
Internet je plný informací, článků a studií o středověké kolonizaci,tak si něco přečtěte.
Odpovědět
Internet je plný informací, článků a studií o středověké kolonizaci,tak si něco přečtěte.
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 20:51 Reaguje na PetrPřečtěte si knihu o Zrození Evropanů a včil mudrujte. Středověk je až konec.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 20:53 Reaguje na PetrKaždý hunský jezdec ve válce měl asi 6-10 koní.
Odpovědět
Pe
Petr
11.11.2024 19:01 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel máte velmi zkreslené představy. A zkreslil jste si je sám a úmyslně, aby to zapadlo do vaší představy světa a přírody. Realitu a historické údaje ignorujete a jako pravdu předkládáte vlastní fantazii, kterou ale nelze ničím podepřít. Něco jako teorie o placaté Zemi, kterou někdo píše na internetu, kde má zároveň k dispozici miliony údajů a fotografií o skutečnosti, kterou ale vidět odmítá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.11.2024 10:38Nejsem vědec, ale praktik, který tvrdí jedno. Druhová pestrost je závislá
na druhu hospodaření a nikoliv na tom, že něco existuje tisíce let. Ono
se to totiž mění taky, ale bez lidského přičinění. Bez spásačů to zaroste
a nebo to ničí, či udržují požáry. Ono každá bylina potřebuje něco jiné
a taky jednotlivé druhy zvířat spásají něco jiného. Pokud třeba ovce
nahradíte skotem a nebo koňmi, tak bude za pár let jiná skladba rostlin
a naopak. Pokud pastvu nahradí pouhé mulčování a nebo kosení na seno,
tak tomu bude taky jinak. Pastvinu kdysi spásanou ovcemi pamatuji
jinou, než když je nyní pouze mulčována a nebo spásána kravami. Ono
i naše louky obohatili třeba Tataři se senem dovezeným z východu a
dnes my globalizovanou dopravou zboží z celého světa. Neměnná může
být pouze izolovaná lokalita, kde se stovky let nemění ani způsob
údržby této plochy, ale to je utopické, protože vše se mění a vyvíjí.
Co bylo včera nemusí být už zítra a příroda se z toho jako celek
NEZHROUTÍ ! Bude přírodou stále, ale pouze jinou, než jakou si lidé pamatují z minula. Mohou ji ale ZAKONZERVOVAT STABILNÍM HOSPODAŘENÍM.
Změnou hospodaření ji změní a nicneděláním rovněž.
Odpovědět
na druhu hospodaření a nikoliv na tom, že něco existuje tisíce let. Ono
se to totiž mění taky, ale bez lidského přičinění. Bez spásačů to zaroste
a nebo to ničí, či udržují požáry. Ono každá bylina potřebuje něco jiné
a taky jednotlivé druhy zvířat spásají něco jiného. Pokud třeba ovce
nahradíte skotem a nebo koňmi, tak bude za pár let jiná skladba rostlin
a naopak. Pokud pastvu nahradí pouhé mulčování a nebo kosení na seno,
tak tomu bude taky jinak. Pastvinu kdysi spásanou ovcemi pamatuji
jinou, než když je nyní pouze mulčována a nebo spásána kravami. Ono
i naše louky obohatili třeba Tataři se senem dovezeným z východu a
dnes my globalizovanou dopravou zboží z celého světa. Neměnná může
být pouze izolovaná lokalita, kde se stovky let nemění ani způsob
údržby této plochy, ale to je utopické, protože vše se mění a vyvíjí.
Co bylo včera nemusí být už zítra a příroda se z toho jako celek
NEZHROUTÍ ! Bude přírodou stále, ale pouze jinou, než jakou si lidé pamatují z minula. Mohou ji ale ZAKONZERVOVAT STABILNÍM HOSPODAŘENÍM.
Změnou hospodaření ji změní a nicneděláním rovněž.
JO
Jarka O.
12.11.2024 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekRoli hraje ještě něco jiného. Druhová pestrost závisí na skalním podloží a půdách, což je hlavní faktor na těchto loukách. Je tam i jiné podnebí než u nás, v době ledové spíše správě. Člověk se svým hospodařením už jen přizpůsobuje. Na těch rumunských loukách by les byl zločin,a je vidět, že to hospodáři vědí, mají tam pole, krávy. Na neúživných půdách, horších než v Rumunsku, se buď o louky někdo stará, nebo se půdy zhodnotí hospodářským lesem, nebo vyroste neuzitečný hvozd. Lesáci to chápou, jen ekologisté ne.
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
13.11.2024 10:39 Reaguje na Břetislav MachačekDodám jen, že máte pravdu s vlivem člověka. Důležité je i hospodaření v okolí luk. Prastará sídla a pole v úrodném kraji v okolí luk znamenala kdysi vykácení stromů = nedostatek semen stromů a keřů v okolí, případně odvátí semen volnou krajinou, k tomu podnebí = udržení luk. Udržovaná pole stejně tak snižují množství semen plevelů, načež se mohou vyvíjet takhle krásné louky. Že by byly dědictvím světlých lesů, jak se tu domnívají, si moc nemyslím.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.11.2024 13:34Nejlépe to uzavřel pane Macháček: pasením nebo nepasením prostě vzniká jiná krajina, jiná skladba rostlin, hospodářská zvířata mají jiný efekt než původní nešlěchtěná, každý druh působí jinak. Budeme se z toho děsit? Že někde ubývají určité druhy, jiné naopak přibývají? Vždyť je to normální příroda, sama samovolně se mění, jak se mění přírodní podmínky!
Je jen třeba udržovat nějaký směr: aby naše krajina fungovala, potřebujeme větší zaslesnění, ochlazování, zadržování vody. Nevhodné jsou vysušující stepi, nevhodná je zástavba, rozsáhlá nepřirozená pole. To by měl být základní úkol přírodovědců. Potom je druhotný, podřadný úkol: tam kde hrozí zánik nějakého druhu, hodnotné krajiny, se snažit ji zachovat.
Ale pro tento úkol nemohu porušovat 1. základní věc- jinak hrozí kolaps celé přírody. Vidíme to ve Středomoří- po odlesnění polopoušť, v Amazonii podobně. Zánikem stepi se omezuje jen diverzita, příroda přirozeně sama od sebe nahradí původní step zcela normálním funkčním lesem. Platí to ale jen u nás, kde je chladněji a deštivěji. Tam, kde je tepleji a více sucho, původní step, která zde byla tisíce let, se nyní přehřívá, vysušuje, což hrozí celkovým kolapsem přírody- proto boj proti oteplování.
Odpovědět
Je jen třeba udržovat nějaký směr: aby naše krajina fungovala, potřebujeme větší zaslesnění, ochlazování, zadržování vody. Nevhodné jsou vysušující stepi, nevhodná je zástavba, rozsáhlá nepřirozená pole. To by měl být základní úkol přírodovědců. Potom je druhotný, podřadný úkol: tam kde hrozí zánik nějakého druhu, hodnotné krajiny, se snažit ji zachovat.
Ale pro tento úkol nemohu porušovat 1. základní věc- jinak hrozí kolaps celé přírody. Vidíme to ve Středomoří- po odlesnění polopoušť, v Amazonii podobně. Zánikem stepi se omezuje jen diverzita, příroda přirozeně sama od sebe nahradí původní step zcela normálním funkčním lesem. Platí to ale jen u nás, kde je chladněji a deštivěji. Tam, kde je tepleji a více sucho, původní step, která zde byla tisíce let, se nyní přehřívá, vysušuje, což hrozí celkovým kolapsem přírody- proto boj proti oteplování.
Karel Zvářal
11.11.2024 14:12"Vědci v nejnovějším výzkumu zjistili, že v nižších polohách kolem Blatničky byly louky nejméně od roku 6100 před n. l. Předpokládá se, že jsou zde již od doby ledové, kdy kvůli zimě zde souvislé lesy nebyli..."
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 17:16 Reaguje na Karel ZvářalNo a pak je držela pastva. Kde jste toto zjistil?
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2024 18:57 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.farmablatnicka.eu/cs/belokarpatske-louky/
Šel o tom i dokument na dvojce, vědci byli zakopaní v černozemi poměrně/nečekaně hluboko. Bylo to v pásmu o stepních-květnatých loukách od Ukrajiny přes Rumunsko až do Bílých Karpat. Pan Smetana sem dává příspěvky, u Blatničky většinu luk rozorali, ale stromy někde nechali, jen nepatrnou část z luk se podařilo zachránit. To jsou pre/historické pastviny, které lidé s dobytkem obsadili po vyhubení megafauny. Mnohem dříve, než v trolím středověku.
Odpovědět
Šel o tom i dokument na dvojce, vědci byli zakopaní v černozemi poměrně/nečekaně hluboko. Bylo to v pásmu o stepních-květnatých loukách od Ukrajiny přes Rumunsko až do Bílých Karpat. Pan Smetana sem dává příspěvky, u Blatničky většinu luk rozorali, ale stromy někde nechali, jen nepatrnou část z luk se podařilo zachránit. To jsou pre/historické pastviny, které lidé s dobytkem obsadili po vyhubení megafauny. Mnohem dříve, než v trolím středověku.
Pe
Petr
11.11.2024 19:17 Reaguje na Karel ZvářalAle o tom zde již dobrého půl dne hovoříme, Mlho. Že osídlení začalo v úrodných a teplých nížinách, kde i lesy byly řídké, takže se to k osídlení v podstatě samo nabízelo. Jako například zde, na jižní Moravě.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2024 19:25 Reaguje na Petr"K velkému ovlivnění krajiny a biosféry člověkem došlo až se středověkem. Do té doby tu vládla příroda."
Semelete páté přes deváté, co se vám zrovna hodí.
Jasné, že kolonizace začínala OHNISKOVĚ, ale lidé četli krajinu, neměli ani dobré nástroje, ani tolik sil, aby káceli, proto zpočátku využívali to, co se nabízelo samo. A z toho čerpáme dodnes (diverzitu-chko).
Odpovědět
Semelete páté přes deváté, co se vám zrovna hodí.
Jasné, že kolonizace začínala OHNISKOVĚ, ale lidé četli krajinu, neměli ani dobré nástroje, ani tolik sil, aby káceli, proto zpočátku využívali to, co se nabízelo samo. A z toho čerpáme dodnes (diverzitu-chko).
Pe
Petr
11.11.2024 19:29 Reaguje na Karel ZvářalJistě, to je v pořádku. Do té doby bylo osídlení i ovlivnění krajiny člověkem jen malé a místy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 20:48 Reaguje na PetrOsídlení a ovlivnění plácáte dohromady. Osídlení bylo bodové, ale ovlivnění zejména pastvou rozsáhlé.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 10:44 Reaguje na Slavomil VinklerA jak si představujete, že z bodového osídlení rozsáhle ovlivňovali krajinu?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 10:57 Reaguje na PetrJednoduše. Co dokáže (zorat) jeden traktor, dokáže vypást stádo skotu.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
12.11.2024 11:17 Reaguje na Slavomil VinklerV případě pastvy jste omezený dosahem, kam lze dohnat stádo a zpět během jednoho dne. To odhaduji tak na kilometr nejvíc, spíš tak půl. Dál by to bylo vyčerpávající pro zvířata i pro vás. Nezapomeňte, že jste v neprostupném lese! Plus dejme tomu kilometrový okruh polí kolem vsi, takže to vaše rozsáhlé ovlivnění krajiny pastvou mohlo být v okruhu tak asi dvou kilometrů daleko maximálně.
No a v případě získávání dřeva je to podobné. Nemáte žádný důvod prodírat se pracně lesem kamsi do dálky, když hned za vsí máte to samé.
Odpovědět
No a v případě získávání dřeva je to podobné. Nemáte žádný důvod prodírat se pracně lesem kamsi do dálky, když hned za vsí máte to samé.
Pe
Petr
12.11.2024 11:20 Reaguje na PetrA samozřejmě nemáte žádné stádo skotu. Máte menší stádo koz a ovcí. Odhadem do 20 kusů. Víc ani neuživíte, ani neuhlídáte.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 11:23 Reaguje na Petr:-)) Domestikace psa proběhla cca před 40 tis. lety. Stádo se nikam zahánět nemuselo, bylo (a bývá) od jara o podzimu (někde celoročně) venku, i s otužilým bačou. Rozhodující byl přístup k vodě a domluvený servis (chléb, sýr, krmení pro psy).
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 11:27 Reaguje na Karel ZvářalVaše představivost mi zase připomíná ten večerníček Pásli ovce Valaši.
Takže byste nahnal stádo do lesa a tam do nechal od jara do podzimu, s bačou a se psem?
Odpovědět
Takže byste nahnal stádo do lesa a tam do nechal od jara do podzimu, s bačou a se psem?
Pe
Petr
12.11.2024 11:31 Reaguje na Karel ZvářalKde třeba byste bral ten sýr pro baču, když stádo je pryč?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 11:39 Reaguje na PetrÚžafné, úžafné!-) Normálně točili čtyřiadvacítky, možná dva dny v kuse (záleží na domluvě), a partie (dvojice) se se na PASTVISKU vystřídaly, donesly si i jídlo, včetně pro psy. v Alpách se pase celé léto, zahání se až na podzim. všichni to vědí, jenom trolátko řeší 22/7 -iny.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 11:45 Reaguje na Karel ZvářalJasně, c době vytvořeného zámemí jde cokoliv. Ale vy jste v době, kdy v nížině je ves s pěti polozemnicemi a 20 lidmi, kolem je trochu políček a pastvin, a za nimi neprostupný les. A bavíme se o tom, jak moc je v takových podmínkách reálné rozsáhle ovlivňovat krajinu.
Vy na to jdete po vzoru Večerníčků, já se vám snažím ukázat realitu. Jenže vy jste člověk z města, co nikdy nejel s kolečkem, tak si takovou realitu představit nedokážete. Proto je pro vás možné vše.
Odpovědět
Vy na to jdete po vzoru Večerníčků, já se vám snažím ukázat realitu. Jenže vy jste člověk z města, co nikdy nejel s kolečkem, tak si takovou realitu představit nedokážete. Proto je pro vás možné vše.
Pe
Pe
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2024 20:46 Reaguje na PetrV nižších polohách zimovali, v vyšších pásli přes léto. Byl jste někdy u Moravy v létě??? Celá uherská nížina je v létě plná komárů. Viz Komárom.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 10:41 Reaguje na Slavomil VinklerAha, chápu, znáte to z Večerníčků Pásli ovce Valaši.
Tohle šlo praktikovat až od toho středověku, protože to vyžadovalo dostatek lidí, materiálního zabezpečení, prostě všeho toho, čeho byl do té doby naprostý nedostatek. Nemůžete jen tak nahnat stádo do nějakého neprostupného lesa a tam ho nechat. Nejprve se k tomu musely v těch vyšších polohách vytvořit podmínky - vyklučit lesy, vytvořit pastviny, postavit nějaké ty boudy pro zvířata i lidi. A k tomu potřebujete hodně lidí, hodně nářadí, hodně času. Nemůžete budovat vesnice a farmy v nížinách a současně pastviny a farmy na horách. V dobách malých nížinných osad, tedy tisíce let, až do doby středověku, v podstatě neproveditelné, nebo jen velmi omezeně tam, kde to měli, jak se říká, u nosu.
Vy si to představujete jako Hurvínek. V nižších polohách zimovali... Kdo by se staral o pole, pěstování jídla, výrobu všeho potřebného a tak dál, když by byli přes léto na horách se stádem a ve vsi jen na zimu? To by jim ves spadla na hlavu a pole zarostlo během jedné sezóny. Nezapomeňte, že vše tenkrát dělali klackem. Kovy byla velmi drahá a vzácná věc. I takový obyčejný rýč byla velká vzácnost, a až do nějakého 18. století byl dřevěný, jen s nepatrným oplechováním ostří.
Produktivita takové společnosti byla velmi malá, udržovat dvě paralní hospodářství v těchto podmínkách nešlo.
Odpovědět
Tohle šlo praktikovat až od toho středověku, protože to vyžadovalo dostatek lidí, materiálního zabezpečení, prostě všeho toho, čeho byl do té doby naprostý nedostatek. Nemůžete jen tak nahnat stádo do nějakého neprostupného lesa a tam ho nechat. Nejprve se k tomu musely v těch vyšších polohách vytvořit podmínky - vyklučit lesy, vytvořit pastviny, postavit nějaké ty boudy pro zvířata i lidi. A k tomu potřebujete hodně lidí, hodně nářadí, hodně času. Nemůžete budovat vesnice a farmy v nížinách a současně pastviny a farmy na horách. V dobách malých nížinných osad, tedy tisíce let, až do doby středověku, v podstatě neproveditelné, nebo jen velmi omezeně tam, kde to měli, jak se říká, u nosu.
Vy si to představujete jako Hurvínek. V nižších polohách zimovali... Kdo by se staral o pole, pěstování jídla, výrobu všeho potřebného a tak dál, když by byli přes léto na horách se stádem a ve vsi jen na zimu? To by jim ves spadla na hlavu a pole zarostlo během jedné sezóny. Nezapomeňte, že vše tenkrát dělali klackem. Kovy byla velmi drahá a vzácná věc. I takový obyčejný rýč byla velká vzácnost, a až do nějakého 18. století byl dřevěný, jen s nepatrným oplechováním ostří.
Produktivita takové společnosti byla velmi malá, udržovat dvě paralní hospodářství v těchto podmínkách nešlo.
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 10:29 Reaguje na Karel ZvářalZajímavé, vycházel jsem z jiných zdrojů, nicméně říkají totéž. Díky. Ten trol to ani neposlechne, natož aby pochopil.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 10:50 Reaguje na Slavomil VinklerTo bylo cca dva roky zpět, kdy ani neví, že nad lesy je nějaké přirozené bezlesí..., škoda slov.
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.11.2024 07:06Jsou to zbytečné debaty postavené na stále se doplňujících neurčitých vědeckých poznatcích, nemajících pro přírodu žádný význam, význam je jedině pro studium archeologie.
Místo bezvýznamného zásahový-bezzásahový bychom měli podpořit teorii, co je v dané chvíli příznivější pro přírodu, kam sama příroda směřuje, co v dané oblasti nejlépe roste.
Bez vlivu člověka, vlivu přemnožených býložravců- stačil by efektivní škůdce- predátor, nemoce a býložravci by se nepřemnožili, je normální krajina v chladnějších a vlhčích oblastech les, v sušších louky, savany.
Les lépe zachycuje vodu, tím příroda lépe prospívá, tím prospívají i prérie. Nyní se klima mění, louky a savany již přestávají prospívat, je třeba je více rozčleňovat remízky a mezemi, více zavodňovat.
Základní zákon by měl být: jít tím směrem, kdy příroda prospívá, co je pro ní nejpříznivější, ne co bylo v neolitu. V pravěku zde bylo tropické moře!
Odpovědět
Místo bezvýznamného zásahový-bezzásahový bychom měli podpořit teorii, co je v dané chvíli příznivější pro přírodu, kam sama příroda směřuje, co v dané oblasti nejlépe roste.
Bez vlivu člověka, vlivu přemnožených býložravců- stačil by efektivní škůdce- predátor, nemoce a býložravci by se nepřemnožili, je normální krajina v chladnějších a vlhčích oblastech les, v sušších louky, savany.
Les lépe zachycuje vodu, tím příroda lépe prospívá, tím prospívají i prérie. Nyní se klima mění, louky a savany již přestávají prospívat, je třeba je více rozčleňovat remízky a mezemi, více zavodňovat.
Základní zákon by měl být: jít tím směrem, kdy příroda prospívá, co je pro ní nejpříznivější, ne co bylo v neolitu. V pravěku zde bylo tropické moře!
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 08:08 Reaguje na Honza HonzaProsím kde konkrétne louky a savany přestávají prospívat? Ja sledujem iba postupné zarastanie krovím a to aj v extrémnych polohách - južné svahy a plytké pôdy či skaly.
Spravil by som Vám exkurziu ako to naozaj v prírode funguje a aké prínosy sú z tých tisícov hektárov húštin trnky a hlohu ktorými zarástli lúky o ktoré sa predtým človek staral.
Žijete iba vo svojich predstavách a nie v realite.
Odpovědět
Spravil by som Vám exkurziu ako to naozaj v prírode funguje a aké prínosy sú z tých tisícov hektárov húštin trnky a hlohu ktorými zarástli lúky o ktoré sa predtým človek staral.
Žijete iba vo svojich predstavách a nie v realite.
HH
Honza Honza
12.11.2024 08:35Správný názor má p. Petr, že bychom měli přírodě nechávat její přirozenost, nezasahovat proti ní (nikoli nezasahovat vůbec: to je špatně)
Základem je rostlinstvo, to vytváří podmínky pro život. Zvěř ( a člověk) je nadstavba.
Je-li v Amazonii přirozený tropický prales, nevypěstujeme si dinosaury, aby jej zničili. Je-li zde přirozený Hercinský zahuštěný les, nebudeme sem pouštět mamuty (aby jej zničili). Nebudeme tady vytvářet tropické moře jako v prvohorách. I s vysokohorským monokulturním smrkovým lesem se musíme smířit - nic jiného zde normálně neroste, i když nebude stejnověký, přehuštěný jako ten náš hospodářský.
Ale na druhou stranu vidíme-li že step v teplejších oblastech přesychá a kolabuje, určitě zasáhneme - remízky se stromy, omezením býložravců - tak zasahují v Mongolsku, v Africe omezují slony.
Vidíme to už ve Středomoří, pane Mertane, chcete aby to přišlo i k nám? Za chvíli zde porostou pomeranče, fíky už rostou! Ve Středomoří jsou jen vyprahlé kameny s trsy trávy, nejsou studny, když pole nezavlažujete uměle, tak tam nic nevyroste - jděte se tam podívat! V Africe po vykácení stromů se rozšiřuje poušť, stepi prostě trpí, nelze jen přihlížet až zcela vyschnou, zkolabují. Od toho je civilizace, aby něco udělala. Naši přírodovědci chrání vzácnou oblast, hlavně by se mělo pečovat o zalesnění, zavodnění, zastínění.
Odpovědět
Základem je rostlinstvo, to vytváří podmínky pro život. Zvěř ( a člověk) je nadstavba.
Je-li v Amazonii přirozený tropický prales, nevypěstujeme si dinosaury, aby jej zničili. Je-li zde přirozený Hercinský zahuštěný les, nebudeme sem pouštět mamuty (aby jej zničili). Nebudeme tady vytvářet tropické moře jako v prvohorách. I s vysokohorským monokulturním smrkovým lesem se musíme smířit - nic jiného zde normálně neroste, i když nebude stejnověký, přehuštěný jako ten náš hospodářský.
Ale na druhou stranu vidíme-li že step v teplejších oblastech přesychá a kolabuje, určitě zasáhneme - remízky se stromy, omezením býložravců - tak zasahují v Mongolsku, v Africe omezují slony.
Vidíme to už ve Středomoří, pane Mertane, chcete aby to přišlo i k nám? Za chvíli zde porostou pomeranče, fíky už rostou! Ve Středomoří jsou jen vyprahlé kameny s trsy trávy, nejsou studny, když pole nezavlažujete uměle, tak tam nic nevyroste - jděte se tam podívat! V Africe po vykácení stromů se rozšiřuje poušť, stepi prostě trpí, nelze jen přihlížet až zcela vyschnou, zkolabují. Od toho je civilizace, aby něco udělala. Naši přírodovědci chrání vzácnou oblast, hlavně by se mělo pečovat o zalesnění, zavodnění, zastínění.
Karel Zvářal
12.11.2024 10:07 Reaguje na Honza HonzaTak trochu velmi bych polemizoval s názorem, že se má VŠE nechat přírodě. V případu bělokarpatských luk by to byla trestuhodná chyba. Ono už bylo chybou to, že valnou část zorali. Louky s jedinečnou diverzitou je třeba chránit zažitým managementem, tj. kosit nebo spásat.
A jinak ano, v tuctové sterilní krajině je třeba více zeleně, např. větrolamů - což je maximální efekt z minimální (zabrané) plochy. A tam, kde byly nedávno (pár století zpět) lesy a jsou z nich louky, na kterých nic zvláštního neroste - tam ať klidně proběhne sukcese.
Odpovědět
A jinak ano, v tuctové sterilní krajině je třeba více zeleně, např. větrolamů - což je maximální efekt z minimální (zabrané) plochy. A tam, kde byly nedávno (pár století zpět) lesy a jsou z nich louky, na kterých nic zvláštního neroste - tam ať klidně proběhne sukcese.
Pe
Petr
12.11.2024 10:55 Reaguje na Karel Zvářal"A tam, kde byly nedávno (pár století zpět) lesy a jsou z nich louky, na kterých nic zvláštního neroste - tam ať klidně proběhne sukcese."
A právě toto dnes tvoří velkou část zemědělské půdy i luk a pastvin, protože to vznikalo těch pár století zpět, za středověké kolonizace do té doby zalesněné krajiny. A ano, na většině z toho nic zvláštního neroste. Když se ale cokoliv z toho nechá sukcesi, tak se okamžitě zvedne vlna názorů, i tady na Ekolistu, o nebezpečném zarůstání krajiny, ničení diverzity a podobně, a že je potřeba kosit, kosit, spásat, spásat.
Odpovědět
A právě toto dnes tvoří velkou část zemědělské půdy i luk a pastvin, protože to vznikalo těch pár století zpět, za středověké kolonizace do té doby zalesněné krajiny. A ano, na většině z toho nic zvláštního neroste. Když se ale cokoliv z toho nechá sukcesi, tak se okamžitě zvedne vlna názorů, i tady na Ekolistu, o nebezpečném zarůstání krajiny, ničení diverzity a podobně, a že je potřeba kosit, kosit, spásat, spásat.
Karel Zvářal
12.11.2024 11:05 Reaguje na PetrNa to jsou vázané druhy bezlesí, např. kos horský, lindušky, tetřívek aj. U nás je procento lesa relativně vysoké, je zbytečné tlačit na další zarůstání. Jsou jiní adepti, co na to kašlou...
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 11:41 Reaguje na Karel ZvářalA před chvílí jste zase psal "V tuctové sterilní krajině je třeba více zeleně, a Tam ať klidně proběhne sukcese."
Lekl jste se vlastního názoru? Nebo že byste dokonce nechtít napsal něco jako já?
Procento lesa je relativně vysoké, protože jiné země jsou zhuntované a odlesněné dalek víc. Ale nijak to neznamená, že je lesa dostatek. Naopak stav krajiny a klimatu zcela zřetelně ukazuje, že tak malé lesy jsou silně nedostačující.
Odpovědět
Lekl jste se vlastního názoru? Nebo že byste dokonce nechtít napsal něco jako já?
Procento lesa je relativně vysoké, protože jiné země jsou zhuntované a odlesněné dalek víc. Ale nijak to neznamená, že je lesa dostatek. Naopak stav krajiny a klimatu zcela zřetelně ukazuje, že tak malé lesy jsou silně nedostačující.
Karel Zvářal
12.11.2024 11:54 Reaguje na PetrVás mám přečteného jak předvčerejší noviny. K podstatě se nevyjádříte, jen čekáte, až se diskuse rozjede a tam lepíte ty své výkřiky o ničem.
Podpořit jednoznačně agrolesnictví (v unifikované, sterilní krajině) neumíte, ale zalesňování mozaikovité podhorské krajiny vám "jde" bezvadně. Ani popření "západních vzorů" nedáváte - není totiž čím argumentovat...
A s těmi večerníčky jste se popsal dokonale, protože realitu neznáte ani z rychlíku...
Odpovědět
Podpořit jednoznačně agrolesnictví (v unifikované, sterilní krajině) neumíte, ale zalesňování mozaikovité podhorské krajiny vám "jde" bezvadně. Ani popření "západních vzorů" nedáváte - není totiž čím argumentovat...
A s těmi večerníčky jste se popsal dokonale, protože realitu neznáte ani z rychlíku...
Pe
Petr
12.11.2024 12:02 Reaguje na Karel ZvářalNevím proč bych měl podporovat vaše názory, nebo články. To je vaše věc, já mám svoje názory.
Někdo tu nedávno psal, že mít jiný názor není nenormální. Ano, to jste byl vy.
Pro vás ale jiný názor není názor, ale trolení. Píšete, že se zabýváte etologií, tedy chováním. Jak tedy byste jako údajný etolog popsal svoje chování?
Odpovědět
Někdo tu nedávno psal, že mít jiný názor není nenormální. Ano, to jste byl vy.
Pro vás ale jiný názor není názor, ale trolení. Píšete, že se zabýváte etologií, tedy chováním. Jak tedy byste jako údajný etolog popsal svoje chování?
HH
Honza Honza
13.11.2024 13:30 Reaguje na PetrJá jsem víc na straně Petra- podpořit více přirozenou sukcesi, nebát se většího zarůstání krajiny:
1. je příliš mnoho polí, i když ubývá luk, pole oteplují, hůře zachycují vodu: proto nutné jejich rozčleňování, meze, remízky
2. les udržuje klima, zadržuje vodu-
to potřebujeme nyní nejvíce
3. umělá diverzifikace vyžaduje peníze, za chvíli nikdo nebude chtít hospodařit - je to marný boj
Z lesa je zisk, les zachraňuje přírodu.
Odpovědět
1. je příliš mnoho polí, i když ubývá luk, pole oteplují, hůře zachycují vodu: proto nutné jejich rozčleňování, meze, remízky
2. les udržuje klima, zadržuje vodu-
to potřebujeme nyní nejvíce
3. umělá diverzifikace vyžaduje peníze, za chvíli nikdo nebude chtít hospodařit - je to marný boj
Z lesa je zisk, les zachraňuje přírodu.
Karel Zvářal
13.11.2024 17:34 Reaguje na Honza HonzaNo vidíte, a já zase chci spojit užitečné s užitečným - tedy zakládat mezi megalány pásy lesa - a podpory se mi dostalo nevelké.
Dlouho jsem váhal, jestli hnojárna nebo lesárna, neb náš systém lesního hospodaření má ve světě skvělý zvuk. Tedy raději než zarůstání akátem, břízou, topolem ap. "plevely", jsem pro účelně vysazované, tj. ekologické, dřeviny. Chápu, že laikovi/měšťákovi to nic neříká - strom jako strom ("rovnost šancí"), ale kdo přírodě jen trochu rozumí, ví, že zdaleka ne každý strom je pro hmyz poživatelný. A hmyz je základ potr pyramidy, tedy to, co by mělo zajímat každého ekologa.
Odpovědět
Dlouho jsem váhal, jestli hnojárna nebo lesárna, neb náš systém lesního hospodaření má ve světě skvělý zvuk. Tedy raději než zarůstání akátem, břízou, topolem ap. "plevely", jsem pro účelně vysazované, tj. ekologické, dřeviny. Chápu, že laikovi/měšťákovi to nic neříká - strom jako strom ("rovnost šancí"), ale kdo přírodě jen trochu rozumí, ví, že zdaleka ne každý strom je pro hmyz poživatelný. A hmyz je základ potr pyramidy, tedy to, co by mělo zajímat každého ekologa.
Pe
Petr
13.11.2024 19:29 Reaguje na Karel ZvářalJá vám k tomu přidám jednu informaci o černém bezu, o kterém jste tu nedávno psal článek.
Má zvláštní vlastnost - odpuzuje hmyz. Jako vše, má i toto své výjimky, třeba ty mšice, ale na většinu hmyzu působí bez jako repelent, takže třeba motýly na něm neuvidíte. Pro tuto vlastnost se dříve vysazoval poblíž sýpek na obilí.
Odpovědět
Má zvláštní vlastnost - odpuzuje hmyz. Jako vše, má i toto své výjimky, třeba ty mšice, ale na většinu hmyzu působí bez jako repelent, takže třeba motýly na něm neuvidíte. Pro tuto vlastnost se dříve vysazoval poblíž sýpek na obilí.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 13:37 Reaguje na Honza HonzaOd pomarančov to máme fakt ďaleko a niekoľko rokov po sebe nezarodili ani marhule - pomrzli. Tento rok zmrzlo všetko, dokonca aj jablone. Figy síce rastú, ale taktiež omŕzajú a preto rodia neskôr až na nových výhonko a tým pádom nestihnú poriadne dozrieť. POtrebujeme špeciálne vyšľachtené mrazuvzdorné odrody.
Faktom je, že sukcesne zarastajú nielen naše stepi, ale aj stepi južnejšie od nás napríklad v Srbsku. Ďaľším faktom je, že zatiaľ ani hektár stepi u nás nebol zničený zmenu klímy, ale zarástli už stovky km2 pekných lúk a pasienkov.
Rozmery púšte v Afrike boli minimálne v teplých obdobiach a naopak počas doby ľadovej bola púšť 1,5x až 2x väčšia ako dnes.
Odpovědět
Faktom je, že sukcesne zarastajú nielen naše stepi, ale aj stepi južnejšie od nás napríklad v Srbsku. Ďaľším faktom je, že zatiaľ ani hektár stepi u nás nebol zničený zmenu klímy, ale zarástli už stovky km2 pekných lúk a pasienkov.
Rozmery púšte v Afrike boli minimálne v teplých obdobiach a naopak počas doby ľadovej bola púšť 1,5x až 2x väčšia ako dnes.
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 16:11 Reaguje na Vladimir MertanByl jsem na jaře na známé lokalitě Devínská kobyla. No je to ještě hezké, viděl jsem tam asi 8 druhů vstavačů, bohužel je to už silně zarostlé.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 17:33 Reaguje na Slavomil VinklerDevínska Kobyla je top lokalita. Ochranári z Bratislavy ju majú úplne blízko a napriek tomu zarastá. Našťastie teraz prebieha pastva kôz, organizuje BROZ, takže niečo sa zase vyčistí. https://broz.sk/vyjadrenie-broz-k-manazmentom-na-devinskej-kobyle/ Ovšem všetkým sa nikdy nezavďačíte a nájdu sa aj ľudia čo sa im to nepáči a sťažujú sa.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.11.2024 14:38 Reaguje na Vladimir MertanOmyl, pane, právě že i u nás kolabují lesy- musí se měnit lesnictví, ve studnách ubývá voda, v létě šílené vedro. Není sníh na horách.
Vše se mění, je třeba něco dělat, přizpůsobovat se.
Odpovědět
Vše se mění, je třeba něco dělat, přizpůsobovat se.
Pe
Petr
13.11.2024 16:48 Reaguje na Honza HonzaProblémem je, že lidé už se přizpůsobili - zvykli si. A když se po nich chce něco jiného, tak nechápou proč a považují to za hlouposti, ekologismus a podobně.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.11.2024 16:55 Reaguje na Honza HonzaKolabujú hospodárske lesy, v ktorých človek prestal rozumne hospodáriť. Inak pred 100 rokmi kalamita mníšky (bekyne velkohlavé) zlikvidovala v Čechách 600 000 ha smrekových porastov. Porasty boli narušené vysokými teplotami a výraznými opakujúcimi sa suchami. V tom čase ale zasiahli vojaci, študenti aj väzni a kalamitu zastavili.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319
Odpovědět
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319
Pe
Petr
14.11.2024 19:00 Reaguje na Vladimir MertanHospodářské lesy kolabují právě kvůli lidskému hospodaření, které lesy změnilo natolik, že jsou velmi málo odolné, na hranici životaschopnosti, poškodí je každá odchylka od optima. Ale v podstatě se s tím počítá jako s přijatleným rizikem a doufá se, že se nic nestane. A čas od času to nevyšlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.11.2024 10:03 Reaguje na PetrA že je sežraná Šumava, co? No za to opravdu může lidské hospodaření. Stopro.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2024 16:03 Reaguje na Vladimir MertanMne vytáčí to strašení, že budeme muset klasické druhy
ovoce nahrazovat subtropickými. Rád experimentuji a třeba
fíkovníků jsem vyzkoušel dva druhy. Pro oba druhy je ale
na Ostravsku krátké vegetační období, aby dozrály všechny
plody. Letos jsem se těšil z brzkého nástupu jara, ale
to jim bylo osudné. Přečkaly v pohodě zimní mrazy, ale
zabily je slabé jarní mrazy v době, kdy už rašily. Opět
sice obrazily až od kořenů a narostly až do výšky 2m,
ale bez plodů. Totéž vinná réva na dvou rozdílných
stanovištích. U jižní zdi domu bez problémů přežila
jarní mrazíky, ale v otevřené vinohradu zmrzla, znovu
obrazila, zakvetla, ale hrozny už nedosáhly potřebné
cukernatosti. Meruňky, které se mi rodily bez problémů
30 let (Velkopavlovická), tak už čtvrtým rokem spálil
květy mráz v předčasném jaru. Takže tu nejde až tak
o změnu podnebí, ale o rozkolísané počasí vlivem těch
změn. Nesměřujeme tudíž k subtropům, ale k nejistému
počasí, kdy zima splyne s jarem do jednoho období
a totéž léto s teplým podzimem, ale s tím rozdílem,
že se nemění délka svitu slunce, jako je tomu na jihu.
Prostě zima má být zimou, jaro jarem, léto létem a
podzim podzimem i s těmi ráznými předěly mezi těmi
obdobími. To prostě mnohé rostliny neustojí a bude
nutné hledat a nebo vyšlechtit takové, co to ustojí.
Odpovědět
ovoce nahrazovat subtropickými. Rád experimentuji a třeba
fíkovníků jsem vyzkoušel dva druhy. Pro oba druhy je ale
na Ostravsku krátké vegetační období, aby dozrály všechny
plody. Letos jsem se těšil z brzkého nástupu jara, ale
to jim bylo osudné. Přečkaly v pohodě zimní mrazy, ale
zabily je slabé jarní mrazy v době, kdy už rašily. Opět
sice obrazily až od kořenů a narostly až do výšky 2m,
ale bez plodů. Totéž vinná réva na dvou rozdílných
stanovištích. U jižní zdi domu bez problémů přežila
jarní mrazíky, ale v otevřené vinohradu zmrzla, znovu
obrazila, zakvetla, ale hrozny už nedosáhly potřebné
cukernatosti. Meruňky, které se mi rodily bez problémů
30 let (Velkopavlovická), tak už čtvrtým rokem spálil
květy mráz v předčasném jaru. Takže tu nejde až tak
o změnu podnebí, ale o rozkolísané počasí vlivem těch
změn. Nesměřujeme tudíž k subtropům, ale k nejistému
počasí, kdy zima splyne s jarem do jednoho období
a totéž léto s teplým podzimem, ale s tím rozdílem,
že se nemění délka svitu slunce, jako je tomu na jihu.
Prostě zima má být zimou, jaro jarem, léto létem a
podzim podzimem i s těmi ráznými předěly mezi těmi
obdobími. To prostě mnohé rostliny neustojí a bude
nutné hledat a nebo vyšlechtit takové, co to ustojí.
SV
Slavomil Vinkler
15.11.2024 10:01 Reaguje na Břetislav MachačekFíky nedozrají všechny nikdy. Zkuste u jižní stěny KAKI. Obráží hodně pozdě a zatím mi vždycky vyrašilo až po mrazech. Nemá rádo mrazy v září.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 13:28https://dennikn.sk/blog/4292902/karpatske-luky-su-v-istom-zmysle-rozmanitejsie-nez-dazdove-pralesy-vedkyna-vysvetluje-preco/
Trošku osvety od priateľky botaničky Moniky Janišovej
Odpovědět
Trošku osvety od priateľky botaničky Moniky Janišovej
SV
Slavomil Vinkler
13.11.2024 06:59 Reaguje na Vladimir MertanTaky zajímavé. Další bod, co potvrzuje nutnost péče lidí konservativními metodami o biodiverzitu.
Odpovědět
