PřírodaJak jsme v Českém ráji vytvořili nové tůně. Zadrží vodu z pramene Klenice3.12.2020 | MLADÁ BOLESLAV
(Ekolist.cz)
Ptačí park Josefovské louky se rozroste. Město darovalo ornitologům čtyři hektary mokřadních luk1.12.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Šumavská jezera i lesy se uzdravují. Podle přírodovědců regeneraci pomohly i mrtvé stromy29.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.
Říční meandry jako lék na nemocnou krajinu28.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Meandrující říční koryta v české krajině. Není jich mnoho. Postupně se ale začínají objevovat nové. Přirozený tok řek totiž napomáhá zadržování vody při suchu i při povodni. Jenže umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily meandry, je podobně obtížné jako na těch správných místech v krajině vysázet meze a remízky, ne-li ještě složitější. Obojí naráží na to, že vlastníci a uživatelé pozemků o tyto úpravy většinou nestojí.
Na Šumavu se vrátili vzácní brouci tesařík javorový a trnoštítec horský24.11.2020 | VIMPERK
(ČTK)
Jaký vliv má chování divočáků na možné šíření afrického moru prasat?19.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?
Kůrovcová kalamita ukazuje, proč by národní parky neměly být financovány z prodeje dřeva Aktualizováno18.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.
Do šumavského jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi10.11.2020 | PLZEŇ
(ČTK)
Do nejmenšího a nejvýše položeného šumavského ledovcového jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi. Potvrdili to vědci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich je to důkaz toho, že se zlepšila kvalita vody a ekosystém jezera se přirozeně zotavuje z období, způsobeného v minulém století kyselými dešti. V jezeře a v jeho přítoku jsou desítky pstruhů obecných, v potoce asi tři kilometry pod jezerem žijí rybky vranky obecné, patřící v ČR k zranitelným druhům, informovalo ČTK Biologické centrum.
Lidi neblázněte, horská příroda neunese všechno, vzkazuje ředitel Krkonošského národního parku9.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Epidemiologická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19, pochmurný podzim a inverzní počasí. Kombinace těchto tří faktorů způsobila, že se uplynulý víkend zapíše do smutné statistiky nejproblematičtějších víkendů z hlediska návštěvnické zátěže přírody v Krkonoších v tomto roce. Informuje o tom Krkonošský národní park.
Kam máme všechny ty turisty dát? Pohled správců parků na to, když je lidí v přírodě moc1.11.2020 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem
kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.
|
reklama |