Elektromobilita je důležitým tématem už 30 let. „Vnímám tuto změnu jako jednu z několika, které tady byly za poslední desítky dekád, a je dobře, že jsme u toho,“ konstatuje Štěpán Řehák, mluvčí komunikace produktu společnosti Volkswagen. Zeptaly jsme se ho na palčivé otázky týkající se ekologického hlediska elektromobilů. S nimi se pojí několik předsudků ohledně jejich praktického využití v budoucnu.

Naše krajina nevzkvétá. Naši odborníci pomocí satelitních snímků zhodnotili její stav a výsledky mluví za vše. Půda umírá, stromy chřadnou, voda mizí, teploty stoupají. Velkou měrou za to může konvenční hospodaření, které způsobilo odlesnění krajiny, pokles biodiversity a erozi půdy. Jestli chceme, aby nás naše krajina dál živila, poskytovala nám útočiště či prostou krásu k odpočinku, měli bychom ji uzdravovat. Přečtěte si první ze tří dílů našeho miniseriálu. Dnes o celkovém potenciálu krajiny, ve které žijeme.

Opravdová zima začíná, většina rybníků je zamrzlá a vodním ptákům ubývá přirozené potravy, tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim tam lidé nosí potravu.

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky průmyslově vyráběných látek do povrchových vod. Mohli bychom se domnívat, že výkonné čističky odpadních vod tento problém vyřeší (s výjimkou různých havárií, viz řeka Bečva v září 2020), ale není to tak docela pravda. Od 80. let 20. století, kdy například řeka Bílina byla „mrtvá“, se kvalita povrchových vod zásadně zlepšila, ale pořád existují látky, které stávající čističky nedokážou zachytit a mohou tak potenciálně ovlivňovat sladkovodní organismy. Patří sem zejména látky či jejich rezidua užívané na denní bázi, které se v malých koncentracích běžně vyskytují v povrchových vodách, např. mycí prostředky, kosmetické přípravky, kofein, či léky.

Solární panely na střeše každého domu, to je na první pohled sympatická představa. Čistá energie i úspory si v ní podávají ruce. Jak ale upozorňují irští výzkumníci, tenhle sen není pro každého.

Na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína byl objeven dosud nejstarší známý buk rostoucí v ČR. Jeho věk, který byl určen pomocí analýzy letokruhů, dosahuje více než 470 let. Buk začal růst v době, kdy byla provedena přestavba nedalekého hradu na renesanční zámek; dnes jde o významnou kulturní památku, zámek Jezeří. Hospodářský les, kde buk roste, je v současnosti zařazen do tzv. smluvně chráněného území, ale přísnější a dlouhodobou ochranu postrádá.

Lepové pasti i přes zákazy a vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Za rok 2023 přijaly záchranné stanice přes 10 000 zvířat, která byla prokazatelně zraněna kvůli lidské činnosti. Z toho evidovaly 52 případů zachycení do zakázaných lepových pastí. Přesto, že je toto číslo vysoké, není definitivní. Spousta postižených zvířat se do záchranných stanic ani nestihne dostat.

Xerotermní trávníky, skalní stepi a vřesoviště v širším okolí Levého Hradce v Roztokách ještě před pár lety směřovaly ke stejnému osudu jako mnoho obdobných biotopů v teplejších oblastech Čech. K postupnému zániku vlivem sukcese konkurenčně zdatných druhů travin a dřevin (zejména keřů) spojenému s upuštěním od tradičního managementu těchto lokalit, tedy pastvy ovcí a koz.

Záchranné stanice uvítaly výzvu ministra vnitra Víta Rakušana zrušit z pietních důvodů novoroční ohňostroje. Ubude totiž zmrzačených zvířat. Pokud by však radnice pouze přesunuly konání ohňostrojů na jaro, jak o tom údajně uvažují například v Olomouci, negativní dopad na divoká zvířata by byl extrémní. Výstřely a výbuchy zábavní pyrotechniky by z našeho života měly zmizet úplně, nikoliv jen nyní a nikoliv jen z pietních důvodů.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.