Pracovníci Zoo Praha ve spolupráci se svými mongolskými kolegy a partnery ukončili výběr území pro plánovanou reintrodukci koní Převalského na východ Mongolska. Po dlouhotrvajícím procesu, který zahrnul metody dálkového průzkumu země, ale i řadu návštěv vytipovaných území a jejich botanický, zoologický a parazitologický průzkum, zvolili Údolí klášterů (Sümín chóloj). Území o ploše 1700 km2 se z velké části nachází uvnitř Přísně chráněné oblasti (SPA) Nömrög. Informuje o tom Zoo Praha.

Zraněný vlk, který byl v září nalezen po srážce s autem u Horní Blatné a po několika operacích znovu vypuštěn v Krušných horách v lednu tohoto roku, se úspěšně začlenil do místních lesů. Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vlkovi nasadili telemetrický obojek, přinášející pravidelně data o jeho poloze. Odborníci v terénu ověřovali lokality jeho předchozího výskytu, pátrali po zbytcích kořisti, stopních drahách nebo trusu. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny, Mendelova univerzita a Český svaz ochránců přírody ve společné tiskové zprávě.

Dnes vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli dva roky na to, aby se na změnu připravili. O zákazu používání olova na mokřadech v EU informuje Česká společnost ornitologická.

Mořští biologové a odborníci na ochranu mořských korálů, ornitologové, geologové, rybáři a podnikatelé, kteří nabízejí vyjížďky lodí za pozorováním delfínů. Vypadá to jako dost nesourodý shluk profesionálů z různých nesouvisejících oborů. Zvlášť když si v jejich čele představíme i zaměstnance ministerstva zemědělství. Ale přesně tahle různorodá sestava se před lety pustila na malém sopečném ostrůvku do boje s hlodavci. A nakonec vyhrála.

Kdyby les pořádal soutěž krásy svých stromů, tyto by to asi nevyhrály. Ukazují totiž spíš originální charakter, než pro daný druh typické vlastnosti. Stojí křivě, mají rozpraskanou kůru posetou vydlabanými dutinami, ztrouchnivělé větvě. Mnohdy už ani nežijí. Byť jsou plné života. Tyto tzv. biotopové stromy jsou ale pro lesy v Německu důležité.

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují?

Na živočichy, kteří si parazitismus vybrali jako svou životní strategii, většinou nepohlížíme zrovna hezky. Zpráva o tom, že i na ně neblaze doléhají klimatické změny, se tak jeví pozitivněji, než ve skutečnosti je.

Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy.

Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.

Představte si, že při procházce přírodou chcete oslnit svého partnera encyklopedickou znalostí českých obojživelníků a při spatření první skřehotající žáby vědoucně pronesete: „Hle, skokan zelený, latinsky Rana esculenta!“. Jenže na vašeho partnera to dojem neudělalo. Naopak, pozdvihne obočí nad vaší nevzdělaností.