Načervenalé dřevo stromu cabreúva je mezi domorodci oblíbeným materiálem. Je tvrdé, odolné hnilobám. A hezky voní. Však se mu také česky říká vonodřev peruánský. Pro vysoký obsah aromatických pryskyřic si v 17. století našlo cestu z jihoamerických džunglí do evropských apoték. Jak ale naznačuje současný výzkum kosmanovitých opic, zvířata z pralesů se s pomocí vonodřevu léčí už dávno.

Evropská unie ocenila způsob, jakým Vojenské lesy a statky ČR hospodaří ve středočeských Brdech, a zařadila je letos v rámci adaptace krajiny na klimatickou změnu jako jedinou lesnickou oblast z České republiky do mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými, tradičními způsoby péče. Informují o tom Vojenské lesy a statky ČR.

V roce 2021j vysázely krajské správy silnic ve 12 krajích 10 348 stromků. A 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy se do krajiny podél silnic vrátily sotva dva mladé stromky. Trend se od roku 2003 nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích. O situaci kolem českých silnic informuje spolek Arnika.

Trvalou součástí Českých Budějovic se staly extenzivně sečené městské trávníky i tzv. květnaté pásy. V obou případech jde o plochy, kde po celou sezónu kvetou byliny a nabízejí potravu motýlům, včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu. Biologové a ochránci přírody provádějí na všech plochách jejich monitoring. Informuje o tom spolek Calla.

Vydáte-li se s baterkou prozkoumat jeskyni, štolu, vojenský bunkr, či jen navštívit sklep s jablky, určitě tam nebudete sami. Společnost vám budou dělat drobní živočichové, kteří nejsou každému příjemní: slimáci, pavouci, mouchy a další bezobratlí. Pokusím se vás následující malou ochutnávkou přesvědčit, že i tato droboť stojí za trochu pozitivní pozornosti.

Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. O tématu informuje Česká společnost ornitologická.

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který zkoumá, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu. Informuje o tom Mendelova univerzita.

Důležitý dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tzv. standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je výsledkem dlouhodobého úsilí České společnosti ornitologické o systémové opatření, aby stavby v Česku byly pro ptáky bezpečnější.

K odpovědi na první ze dvou otázek v titulku se blížíme, u druhé si zatím netroufáme ani hádat. Jisté je, že v debatě o welfare živočichů by se tím otevřela docela nová kapitola a na stole by se objevily nové, nepříjemné otázky.

V chráněné krajinné oblasti Brdy bylo vyhlášeno další maloplošné chráněné území, přírodní rezervace Klobouček. Brdské lesy byly v minulosti kvůli produkci dřeva povětšinou přeměněny na smrkové monokultury a Klobouček je jedním z mála míst, kde měla příroda více prostoru. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.