https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/citi-hmyz-bolest-a-pokud-ano-zastavime-jeho-trapeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Cítí hmyz bolest? A pokud ano, zastavíme jeho trápení?

20.12.2022 05:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Různé skupiny hmyzu reagují různě a jejich chování se mění v závislosti na řadě okolností. Například čmeláci si v laboratorních experimentech velmi přesvědčivě vybírali, že půjdou raději mlsat sladkou vodu na studené podložce, než na vařící, která by je mohla zranit. Ale stačilo vodu na vařící podložce ještě víc osladit, učinit ji ještě lákavější, a vydávali se na ni i navzdory bolesti.
Různé skupiny hmyzu reagují různě a jejich chování se mění v závislosti na řadě okolností. Například čmeláci si v laboratorních experimentech velmi přesvědčivě vybírali, že půjdou raději mlsat sladkou vodu na studené podložce, než na vařící, která by je mohla zranit. Ale stačilo vodu na vařící podložce ještě víc osladit, učinit ji ještě lákavější, a vydávali se na ni i navzdory bolesti.
Foto | Kabir Bakie / Wikimedia Commons
K odpovědi na první ze dvou otázek v titulku se blížíme, u druhé si zatím netroufáme ani hádat. Jisté je, že v debatě o welfare živočichů by se tím otevřela docela nová kapitola a na stole by se objevily nové, nepříjemné otázky.
 

Pomalu několik dní umírat, zatímco se vám v těle rozpouští vnitřní orgány na beztvarou břečku. Zahynout v důsledku ochrnutí, při udušení za plného vědomí, oslepením a zbavením všech smyslů. A také extrémním podchlazením anebo spálením zaživa. Z katalogu nejrůznějších způsobů smrti, které lidé zprostředkovávají hmyzu, bychom si sami nejspíš dobrovolně nevybrali žádnou. Hmyz ale na výběr nemá.

V nevyhlášené globální válce je likvidujeme po bilionech těmi nejobludnějšími chemickými zbraněmi – pesticidy, v mnohamiliardových objemech je průmyslově zpracováváme na krmivo pro zvěř, i pro nás samotné. A je nám to jedno, protože si myslíme, že hmyz bolest necítí. Jenže právě to teď zpochybňuje obsáhlá, rešeršní i částečně experimentální studie londýnských badatelů.

Nejprve si ale musíme dát odbočku.

Směrem k nocicepci, tedy reflexní reakci na podráždění nocireceptorů, jež zprostředkovávají vnímání bolesti. Znáte to – když sáhnete na rozpálenou pánvičku, popálenými prsty ucuknete a řeknete jau (anebo něco peprnějšího). Kdybyste na tu samou pánvičku hodili živou myš, sice neřekne jau, ale z její reflexní reakce jasně pochopíte, že intenzivní bolest zjevně cítí. I když se jí zeptat na její pocity můžeme, neodpoví nám. Háček je rovněž v tom, že ona reflexní reakce a nocicepce nemusí nutně probíhat souběžně.

Reakce nutně neznamená bolest

Dost možná panicky ucuknete a řeknete jau i před studenou pánvičkou – zvlášť, když jste předtím absolvovali zážitek s tou rozpálenou. To by pro někoho mohl být argument, že bolest necítíte. Ostatně, ještě v 80. letech panovalo mezi chirurgy rozšířené mínění, že lidská nemluvňata bolest necítí, a jejich křik a kroucení jsou jen jakýmsi vrozeným reflexem. Proto se na nich také zákroky prováděly bez anestezie, umrtvení.

Žádné batole totiž ještě nikdy chirurgovi na sále srozumitelně neřeklo, že ho to opravdu bolí. Ale i když o tom stále nemáme žádný takový přesvědčivý důkaz, dnes připouštíme s téměř úplnou jistotou, že batolata bolest cítí úplně stejně jako dospělí lidé. Nepochybujeme ani o vnímání bolesti u myší. Mají nocireceptory a projevují nocicepci.

Ve Velké Británii poměrně nedávno uznali zákonem, že dvě velké skupiny bezobratlých živočichů – desetinožci (tedy krabi, humři, krevety) a hlavonožci (chobotnice a olihně) – bolest cítí. Proto je také zahrnuli do rámce Zákona o welfare zvířat.
Ve Velké Británii poměrně nedávno uznali zákonem, že dvě velké skupiny bezobratlých živočichů – desetinožci (tedy krabi, humři, krevety) a hlavonožci (chobotnice a olihně) – bolest cítí. Proto je také zahrnuli do rámce Zákona o welfare zvířat.

Ale u hmyzu? I tam se, i když je takových studií jako šafránu – zatím jen kolem 300, což je na nejpočetnější skupinu živočichů na světě opravdu málo – už podařilo nocireceptory identifikovat.

Znamená to tedy, že hmyz cítí bolest stejně jako myši, i když neříká jau? To je těžké nějak odhadovat, ale lze to dost dobře předpokládat. Jenže bolest je ze své podstaty velmi individuální prožitek, který je nesnadné nějak validně měřit.

A bolest neznamená nutně reakce

Ve Velké Británii poměrně nedávno uznali zákonem, že dvě velké skupiny bezobratlých živočichů – desetinožci (tedy krabi, humři, krevety) a hlavonožci (chobotnice a olihně) – bolest cítí. Proto je také zahrnuli do rámce Zákona o welfare zvířat. Jak na to přišli? Využili k tomu osmibodové kritérium vnímání/citlivosti živočichů vůči bolesti, které kromě přítomnosti nocireceptorů a reflexních reakcí bere v potaz i další věci.

Třeba jestli má nervový systém vyspělý natolik, aby jeho mozek dokázal komunikovat se zbytkem těla. Jestli si živočich utržené zranění nějak ošetřuje. Zdali se takový živočich – když ho položíme na rozpálenou pánvičku (to je prosím jen ilustrativní příklad pro vyvolání bolesti) – uklidní a přestane bolest cítit, když mu pak podáme silná sedativa. Případně jestli se u něj v budoucnu po traumaticky bolestivém zážitku projeví nějaká proměna v motivaci, tudíž jestli i napodruhé sám na tu rozpálenou pánev dobrovolně vleze.

Rešerší předchozích studií se podařilo zjistit, že mouchy a švábi splňují šest kritérií z osmi. To je velmi silný argument pro potvrzení toho, že bolest cítí.
Rešerší předchozích studií se podařilo zjistit, že mouchy a švábi splňují šest kritérií z osmi. To je velmi silný argument pro potvrzení toho, že bolest cítí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak to cítí hmyz?

Když zkusíme oněch osm kritérií vnímání bolesti aplikovat na hmyz, nejsou výsledky úplně jednoznačné.

Londýnští badatelé zjistili, že různé skupiny hmyzu reagují různě, a síla jejich reakce se mění v závislosti na řadě okolností.

Například čmeláci si v laboratorních experimentech velmi přesvědčivě vybírali, že půjdou raději mlsat sladkou vodu na studené podložce, než na vařící, která by je mohla zranit. Ale stačilo vodu na vařící podložce ještě víc osladit, učinit ji tím ještě o něco víc pro čmeláky lákavější, a vydávali se na ni i navzdory bolesti.

Podobně sebevražedně si počínali octomilky, podle toho, zda byly najedené, nebo hladové. Ty nakrmené si počínaly opatrně.

Ve výsledku se podařilo rešerší předchozích studií zjistit, že mouchy a švábi splňují šest kritérií z osmi. To je velmi silný argument pro potvrzení toho, že bolest cítí.

Ostatně, i ty již schválené chobotnice a olihně z osmi kritérií naplňují jen sedm. Včely, vosy a mravenci splňují čtyři kritéria, zatímco motýli, můry, cvrčci a kobylky jen tři. Brouci, asi nejpočetnější skupina hmyzu, splňují pouze dvě kritéria.

Ale je to spíš artefakt toho, že na výzkum jejich bolestivosti se zatím nikdo moc nezaměřoval.

Vědět znamená konat

Takže? Zdá se, že se pomalu ale jistě přibližujeme poznání o tom, že hmyz – minimálně některé jeho řády – bolest opravdu cítí. A že ji cítí stejně jako živočichové, které už před nadměrným prožitkem bolesti ze zákona chráníme, abychom zamezili jejich týrání.

Ale co teď s tím?

Pokud se opravdu dobereme toho, že hmyz bolest cítí, je otázka, jak se k tomu jako společnost postavíme. Dramaticky se nám totiž rozšíří pole tvorů, u kterých lidstvo řeší etické otázky zda a jak je můžeme chovat a zabíjet, abychom se nedopouštěli zbytečného týrání.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.12.2022 06:37
Opravdu těžké otázky.
A co lidé, cítí někdy bolest, hlad, žízeň? A budeme s tím něco dělat? Třeba, že bychom se zařadili na seznam v rámci Zákona o welfare zvířat.!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.12.2022 20:19 Reaguje na Katka Pazderů
jestli se můžeme zaobírat blbinama, tak jsme na tom ještě moc dobře.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.12.2022 06:50
U člověk víme, že když je v bezvědomí, tak bolest necítí. I když na podněty reaguje obdobně jako třeba žabí sval na elektřinu.
A hmyz vědomí asi nemá. Stejně jako dnešní i budoucí super robot.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2022 08:58
Nesmysl, Všichni živí cítí bolest od bakterií, snad jen virus ne. Když vás napadnou bakterie necítíte bolest? A když je bílé krvinky žerou a chcípnou s nimi je to pro obě strany bezbolestné? Jde jen o to, nepůsobit bolest nadměrně a zbytečně.
Odpovědět
va

vaber

20.12.2022 09:24
kdysi ve středověku odborníci říkali ,že zvířata necítí bolest a tak se zvířata v pohodě týrala,
jak mohou odborníci dnes uvažovat podobně ? to zavání středověkem, kdyby živí tvorové necítili bolest ,ztratili by ten nejdůležitější faktor který je chrání před poškozením a zničením
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2022 09:29
Bolest je ale součást přírody. Když kráva žere trávu, té to vadí, šíří kolem sebe feromony poplachu. Když tygr žere krávu, tak to tý krávě taky bolí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.12.2022 20:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
civilizace nudy a mentálního výplachu potřebuje téma...
Odpovědět
HH

Honza Honza

20.12.2022 20:41
je to typický příklad perzonifikace, jako když si holčičička povídá se svou panenkou. Myslíme si, že všechno je jako my. Rostliny i živočichové mají receptory bolesti, nepříjemného pocitu, jinak by nepřežili, ale ti málo vyvinutí nemají centrum emocí, takže vnímají úplně jinak než my.
Stejně tak to bude u robotů, nikdy nebudou jako my, v budoucnu budou řešit problémy i lépe než my, ale budou jiní.
Odpovědět
PB

Petr Brok

21.12.2022 08:18
Hurá, aspoň už nám nebude nikdo říkat, že vepřové nahradí chrousti.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist