Inspirace k velkým objevům si nachází vědce nečekaně. Například norský zoolog Thorleif Schjelderup-Ebbe jistě předem netušil, že se svého profesního vrcholu dobere během návštěvy zemědělské farmy své babičky, kde ve svých devatenácti letech, s nevelkým nadšením, trávil letní prázdniny.

Na konci prosince 2021 dosáhl ve Spojených státech amerických součet prodejů aut na baterky čísla 2 349 000 kusů. Nutno ale dodat, že 1 072 000 z nich přináleží právě k obyvatelům nejlidnatějšího amerického státu. Takže pokud hledáte zemi, kde se o elektromobilitě jen nemluví, ale kde se skutečně děje, z celých USA je to určitě Kalifornie.

Fakulta životního prostředí na ČZU v Praze se dlouhodobě věnuje výzkumu přírody a přírodních procesů a konkrétně na katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování se dlouhodobě zabýváme především modelováním vody v krajině. Naše skupina se věnuje problematice sněhu, jeho měření a možnými riziky se sněhem spojenými.

Dne 3. února, těsně před devátou večer, vykolejil na trati nedaleko pětitisícového městečka ve státě Ohio, poblíž hranic s Pensylvánií, nákladní vlak č. 32N.

Zanechat těžby fosilních zdrojů je fuška, protože jsme si na ně vytvořili návyk a potřebujeme je v mnoha odvětvích. Najít za ně alternativy stojí peníze, energii a žádá si soustředěný výzkum. To s těžbou zlata je to mnohem snazší. Když ho zítra přestaneme těžit, svět se prý nezboří.

Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně šíří, přestože jsou jeho populace geneticky extrémně chudé. Oproti tomu druhý, po stránce genetické nadprůměrný, patří k nejohroženějším motýlům střední Evropy. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Jsou studie přelomové, které s trochou nadsázky dokáží měnit běh světa. A pak ty ostatní. Experiment, realizovaný psychology z univerzity v britském Derby, k těm mimořádným zásadním spíš patřit nebude. Rozhodně je ale zajímavá. Je totiž o hodnocení lidského uspokojení ze sledování ptactva na zahradě.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR připravili detailní mapy lesního mikroklimatu pro území národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Oproti doposud používaným klimatickým datům zahrnují nové mapy informace o důležitých lokálních efektech. Poskytují tak správám parků mnohem přesnější podklady pro ochranu ohrožených druhů i samotných lesních ekosystémů, protože teplotní a vlhkostní podmínky konkrétní lokality mají zásadní vliv na prosperitu rostlin na stanovišti. Informuje o tom Botanický ústav AV ČR.

Klimatická změna, která se projevuje větrnými i hmyzími kalamitami a dlouhotrvajícím suchem, významným způsobem ovlivňuje ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. Většina lesů v Česku i na Slovensku jsou obhospodařovány schematicky, rozděleny do věkových tříd po dvaceti letech. Využívání lesů jako komplexního adaptivního systému však poskytuje lepší alternativu pro lesy s dominantní produkční funkcí, ochranné lesy a pro zabezpečení trvale udržitelného lesního hospodářství.

Běžkaři, kteří opouštějí vyznačené trasy a vyrážejí do lesních porostů, nejčastěji na backcountry lyžích, nevratně poškozují lesy obnovené po imisní a kůrovcové kalamitě. Informují o tom Lesy ČR.