Jsou golfová hřiště budoucností ochrany přírody? Záleží, kde vzniknou

Golfové greeny jsou často vnímány jako újma páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou. Zeleň je na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí pesticidů a jejich žíznivost je též enormní. Pravda to do jisté míry je. Ale ne vždy a ne všude. Rozdíly plynou z pojetí golfových hřišť – jejich managementu a také toho, kde se vlastně nachází.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Kolik vůbec máme golfových hřišť? Když připustíme určitou nepřesnost – poslední velké golfové sčítání proběhlo v roce 2019 – dozvíme se, že jich na světě bude ke čtyřiceti tisícům. Z toho počtu jich v Evropě leží až překvapivě málo. Jen asi necelá čtvrtina, respektive 8940. Zdaleka nejvíc jich mají ve Spojených státech amerických, přes 16 000.

Světovou dvojkou v počtu golfových hřišť je pak Japonsko, po něm Kanada a teprve pak Anglie, kde tento ušlechtilý sport vzniknul. Podle statistik má mít Česko 132 golfových hřišť. Tedy o něco více, než třeba Belgie a Švýcarsko. V hrubém součtu pak golfová hřiště pokrývají plochu 2,2 milionů hektarů.

Tedy 0,004424 procenta povrchu planety, anebo 0,0147 procent rozlohy souše. A k čemu že je tohle bilanční golfové okénko dobré? K tomu, aby názorně přiblížilo možný potenciál golfových hřišť při ochraně přírody.

Což samo o sobě zní – alespoň na první poslech – jako dost od reality odchýlená až zvrácená představa. Golfová hřiště jsou přeci špatná, ne?

Mezi lidmi, kteří přírodu v nejrůznějších podobách hájí, jsou golfová hřiště podobně oblíbená asi jako třeba uhelné elektrárny, supermarkety, sídlení kaše předměstí anebo vyasfaltovaná parkoviště. Golfové greeny jsou vnímány jako ztělesněná újma, páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou.

Terén k jejich vzniku je upraven buldozery, zeleň na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí až pěti desítek nejrůznějších pesticidů a jejich žíznivost, pokud jde o zálivku, je též enormní. Nehledě na to, že ona voda pak znečištěná pesticidy a hnojivy odtéká dál.

Pravda to do jisté míry je. Ale ne vždy a ne všude.

Golfový trávník ve městě a v divočině

Rozdíly totiž plynou z pojetí golfových hřišť. Respektive fungování – managementu, a také z toho, kde se vlastně nachází.

Na ten poslední zmíněný aspekt se už v roce 2008 zaměřili Johan Colding a Carla Folke ze Švédské královské akademie věd. Aby ve velmi obsáhlé studii zjistili, že ona špatná reputace golfových hřišť je vlastně dost nezasloužená.

Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Metodou kvantitativní syntézy tehdy hodnotili ekologickou hodnotu golfových hřišť, porovnávali jejich biotu s ploškami zeleně v okolí i s další půdou využívanou v poblíž hřišť. A dospěli k závěru, že golfová hřiště mají vyšší ekologickou hodnotu v 64 procentech srovnávaných případů.

Ten poměr platil jak pro rostliny, tak bezobratlé anebo ptáky. Řada golfových hřišť přímo přispívala k ochraně živočichů, kteří jsou předmětem zájmu ochrany přírody. Tím, že jim nabízela prostor pro život.

Neplatilo to ovšem univerzálně.

Colding s Folke to postihují následovně: „Kde je životní prostředí v okolí silně ovlivněno antropogenní činností, tam sehrává golfové hřiště navýsost pozitivní roli. Funguje podobně, jako přírodní rezervace. Ovšem tam, kde má okolí golfového hřiště přírodní charakter, ekologická hodnota golfového hřiště klesá.“ Ne tedy pod úroveň biodiverzity naměřené a napočítané v okolí, ale už s ne tak výrazně pozitivním efektem.

Co z toho plyne? Že ona umělost a nepřirozenost podmínek udržovaného golfového hřiště slouží jako vynikající habitat pro rostliny a živočichy, kteří v člověkem silně ovlivněné krajině místo k životu jinak nenachází.

Golfové hřiště je sice „umělé“, ale ve vztahu k živočichům prospěšné – často dokonce více – než městský park anebo zahrada.

Švédští badatelé konstatovali, že golfové hřiště není třeba chápat jako zhoubu životního prostředí, ale spíše jako příklad alternativního ekosystémového managementu. Slibné opatření pro obnovu a zvýšení biodiverzity v člověkem ekologicky zjednodušené krajině.

Ochrana mezi jamkami

Výzkum se od roku 2008 nezastavil, a na výzkum golfových hřišť navázala řada studií.

Z těch nejčerstvějších víme, že s druhovou pestrostí vegetace na golfových hřištích narůstá potenciál pro ochranu členovců; greeny mohou sloužit jako vynikající nástroje biologické kontroly škůdců a invazních druhů; že dokáží podporovat a posilovat ekosystémové služby v krajině; snižovat znečištění a nárůst řas ve vodních tělesech; sloužit jako vynikající biotop netopýrům.

Golfová hřiště mohou podporovat výrazně vyšší biologickou rozmanitost než okolní krajina, hostit mnoho druhů ohrožených živočichů, včetně ptáků, hmyzu a obojživelníků. Travnaté plochy jsou chladivou oázou uprostřed přehřáté zástavby; louky s divokými květinami, prospívají opylovačům a druhům hmyzu, který vyhledává specifická stanoviště (například odhalenou písčitou půdu).

Když přijde na golfová hřiště ve městech, slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

V Anglii jsou golfová hřiště nezastupitelným nástrojem ochrany původních travinatých porostů. Dílem proto, že svým stářím – v průměru 150 let od založení – hájí nezastavitelnost konkrétních území.

Dlužno dodat, že ta četná pozitiva většinou vynikají právě až v kontextu managementu, správy jednotlivých golfových hřišť. Ale tam, kde existuje alespoň nějaká vůle učinit vytvořením hřiště i něco pro přírodu, se investice „do ochrany přírody“ navrací.

Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.

Příkladem rozšiřující se pozitivní praxe může být činnost organizace Audubon International, který se v rámci programu ASCP snaží na golfových hřištích šetřit a zachovat vodu pro okolní vodní plochy, podporovat ekosystémy a chránit okolní rostliny a živočichy. Ve Státech také vytvořila v rámci programu Monarchs in the Rough zázemí na stovkách hřišť pro ohrožené motýly monarchy.

A ta příslovečná žíznivost? V USA se od roku 2005 spotřeba vody pro zalévání golfových greenů snížila o 29 procent. Ani ne tak změnou režimů zalévání, jako spíše výsadbou místních druhů rostlin.

Tento fakt lze marketingově obrátit v kontroverzní byť pravdivé tvrzení, že za posledních dvacet let se ve Státech nejvíc vody ušetřilo na golfových hřištích. Ano, v celkovém objemu spotřeby jsou sice pořád golfová hřiště extrémně žíznivá, ale ty úspory užitkové vody, kterých jejich správci dosáhli, jsou skutečně bezkonkurenční.

Udržitelnost provozu golfových hřišť z hlediska spotřeby vody pro závlahy přirozeně stojí a padá s tím, v jakém regionu se nachází. Vydržovat si ve vyprahlé pustině státu Utah svěží zelený pažit pochopitelně pozitivní není.

Ale když přijde na golfová hřiště ve městech? Slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.

A to nás dostává zpět na začátek. Golfová hřiště pokrývají na celém světě plochu přibližně 2,2 milionů hektarů půdy. Není to zase tolik. Nicméně pokud jsou taková golfová hřiště vedena a spravována nejen kvůli rozmaru ušlechtilého sportu, je jejich přínos pro životní prostředí značný. A čím blíže člověkem ovlivněné krajiny se golfová hřiště nachází, tím více biodiverzitě prospívají.