https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jsou-golfova-hriste-budoucnosti-ochrany-prirody-zalezi-kde-vzniknou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jsou golfová hřiště budoucností ochrany přírody? Záleží, kde vzniknou

23.1.2024 05:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Golfové greeny jsou často vnímány jako újma páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou. Zeleň je na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí pesticidů a jejich žíznivost je též enormní. Pravda to do jisté míry je. Ale ne vždy a ne všude. Rozdíly plynou z pojetí golfových hřišť – jejich managementu a také toho, kde se vlastně nachází.
Golfové greeny jsou často vnímány jako újma páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou. Zeleň je na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí pesticidů a jejich žíznivost je též enormní. Pravda to do jisté míry je. Ale ne vždy a ne všude. Rozdíly plynou z pojetí golfových hřišť – jejich managementu a také toho, kde se vlastně nachází.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Golfová hřiště se většinou za synonymum ochrany přírody nepovažují. Současný výzkum nicméně naznačuje, že role travinatých greenů, spolu s písečnými výchozy, tůňkami, jezírky a udržovanými dřevinami biodiverzitě svědčí. Zvlášť v zastavěných oblastech.
 

Kolik vůbec máme golfových hřišť? Když připustíme určitou nepřesnost – poslední velké golfové sčítání proběhlo v roce 2019 – dozvíme se, že jich na světě bude ke čtyřiceti tisícům. Z toho počtu jich v Evropě leží až překvapivě málo. Jen asi necelá čtvrtina, respektive 8940. Zdaleka nejvíc jich mají ve Spojených státech amerických, přes 16 000.

Světovou dvojkou v počtu golfových hřišť je pak Japonsko, po něm Kanada a teprve pak Anglie, kde tento ušlechtilý sport vzniknul. Podle statistik má mít Česko 132 golfových hřišť. Tedy o něco více, než třeba Belgie a Švýcarsko. V hrubém součtu pak golfová hřiště pokrývají plochu 2,2 milionů hektarů.

Tedy 0,004424 procenta povrchu planety, anebo 0,0147 procent rozlohy souše. A k čemu že je tohle bilanční golfové okénko dobré? K tomu, aby názorně přiblížilo možný potenciál golfových hřišť při ochraně přírody.

Což samo o sobě zní – alespoň na první poslech – jako dost od reality odchýlená až zvrácená představa. Golfová hřiště jsou přeci špatná, ne?

Mezi lidmi, kteří přírodu v nejrůznějších podobách hájí, jsou golfová hřiště podobně oblíbená asi jako třeba uhelné elektrárny, supermarkety, sídlení kaše předměstí anebo vyasfaltovaná parkoviště. Golfové greeny jsou vnímány jako ztělesněná újma, páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou.

Terén k jejich vzniku je upraven buldozery, zeleň na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí až pěti desítek nejrůznějších pesticidů a jejich žíznivost, pokud jde o zálivku, je též enormní. Nehledě na to, že ona voda pak znečištěná pesticidy a hnojivy odtéká dál.

Pravda to do jisté míry je. Ale ne vždy a ne všude.

Golfový trávník ve městě a v divočině

Rozdíly totiž plynou z pojetí golfových hřišť. Respektive fungování – managementu, a také z toho, kde se vlastně nachází.

Na ten poslední zmíněný aspekt se už v roce 2008 zaměřili Johan Colding a Carla Folke ze Švédské královské akademie věd. Aby ve velmi obsáhlé studii zjistili, že ona špatná reputace golfových hřišť je vlastně dost nezasloužená.

Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.
Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Metodou kvantitativní syntézy tehdy hodnotili ekologickou hodnotu golfových hřišť, porovnávali jejich biotu s ploškami zeleně v okolí i s další půdou využívanou v poblíž hřišť. A dospěli k závěru, že golfová hřiště mají vyšší ekologickou hodnotu v 64 procentech srovnávaných případů.

Ten poměr platil jak pro rostliny, tak bezobratlé anebo ptáky. Řada golfových hřišť přímo přispívala k ochraně živočichů, kteří jsou předmětem zájmu ochrany přírody. Tím, že jim nabízela prostor pro život.

Neplatilo to ovšem univerzálně.

Colding s Folke to postihují následovně: „Kde je životní prostředí v okolí silně ovlivněno antropogenní činností, tam sehrává golfové hřiště navýsost pozitivní roli. Funguje podobně, jako přírodní rezervace. Ovšem tam, kde má okolí golfového hřiště přírodní charakter, ekologická hodnota golfového hřiště klesá.“ Ne tedy pod úroveň biodiverzity naměřené a napočítané v okolí, ale už s ne tak výrazně pozitivním efektem.

Co z toho plyne? Že ona umělost a nepřirozenost podmínek udržovaného golfového hřiště slouží jako vynikající habitat pro rostliny a živočichy, kteří v člověkem silně ovlivněné krajině místo k životu jinak nenachází.

Golfové hřiště je sice „umělé“, ale ve vztahu k živočichům prospěšné – často dokonce více – než městský park anebo zahrada.

Švédští badatelé konstatovali, že golfové hřiště není třeba chápat jako zhoubu životního prostředí, ale spíše jako příklad alternativního ekosystémového managementu. Slibné opatření pro obnovu a zvýšení biodiverzity v člověkem ekologicky zjednodušené krajině.

Ochrana mezi jamkami

Výzkum se od roku 2008 nezastavil, a na výzkum golfových hřišť navázala řada studií.

Z těch nejčerstvějších víme, že s druhovou pestrostí vegetace na golfových hřištích narůstá potenciál pro ochranu členovců; greeny mohou sloužit jako vynikající nástroje biologické kontroly škůdců a invazních druhů; že dokáží podporovat a posilovat ekosystémové služby v krajině; snižovat znečištění a nárůst řas ve vodních tělesech; sloužit jako vynikající biotop netopýrům.

Golfová hřiště mohou podporovat výrazně vyšší biologickou rozmanitost než okolní krajina, hostit mnoho druhů ohrožených živočichů, včetně ptáků, hmyzu a obojživelníků. Travnaté plochy jsou chladivou oázou uprostřed přehřáté zástavby; louky s divokými květinami, prospívají opylovačům a druhům hmyzu, který vyhledává specifická stanoviště (například odhalenou písčitou půdu).

Když přijde na golfová hřiště ve městech, slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.
Když přijde na golfová hřiště ve městech, slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V Anglii jsou golfová hřiště nezastupitelným nástrojem ochrany původních travinatých porostů. Dílem proto, že svým stářím – v průměru 150 let od založení – hájí nezastavitelnost konkrétních území.

Dlužno dodat, že ta četná pozitiva většinou vynikají právě až v kontextu managementu, správy jednotlivých golfových hřišť. Ale tam, kde existuje alespoň nějaká vůle učinit vytvořením hřiště i něco pro přírodu, se investice „do ochrany přírody“ navrací.

Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.

Příkladem rozšiřující se pozitivní praxe může být činnost organizace Audubon International, který se v rámci programu ASCP snaží na golfových hřištích šetřit a zachovat vodu pro okolní vodní plochy, podporovat ekosystémy a chránit okolní rostliny a živočichy. Ve Státech také vytvořila v rámci programu Monarchs in the Rough zázemí na stovkách hřišť pro ohrožené motýly monarchy.

A ta příslovečná žíznivost? V USA se od roku 2005 spotřeba vody pro zalévání golfových greenů snížila o 29 procent. Ani ne tak změnou režimů zalévání, jako spíše výsadbou místních druhů rostlin.

Tento fakt lze marketingově obrátit v kontroverzní byť pravdivé tvrzení, že za posledních dvacet let se ve Státech nejvíc vody ušetřilo na golfových hřištích. Ano, v celkovém objemu spotřeby jsou sice pořád golfová hřiště extrémně žíznivá, ale ty úspory užitkové vody, kterých jejich správci dosáhli, jsou skutečně bezkonkurenční.

Udržitelnost provozu golfových hřišť z hlediska spotřeby vody pro závlahy přirozeně stojí a padá s tím, v jakém regionu se nachází. Vydržovat si ve vyprahlé pustině státu Utah svěží zelený pažit pochopitelně pozitivní není.

Ale když přijde na golfová hřiště ve městech? Slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.

A to nás dostává zpět na začátek. Golfová hřiště pokrývají na celém světě plochu přibližně 2,2 milionů hektarů půdy. Není to zase tolik. Nicméně pokud jsou taková golfová hřiště vedena a spravována nejen kvůli rozmaru ušlechtilého sportu, je jejich přínos pro životní prostředí značný. A čím blíže člověkem ovlivněné krajiny se golfová hřiště nachází, tím více biodiverzitě prospívají.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

23.1.2024 08:51
Přesně tak. Místo brownfieldu je golf geniální, místo NPR už tak ne.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

23.1.2024 12:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud se místo brownfieldu udělá golf a vedle vznikne zástavba na zelené louce, tak se ta genialita také poněkud ztrácí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.1.2024 22:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
a o kolika golfových hřištích víte, že vznikly na brownfieldu?
Golfové hřiště je Potěmkinova vesnice natřená na zeleno s totální destrukcí biologické rozmanitosti.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.1.2024 10:12
Žasnu nad čím vším se bádá. Zeleň jako zeleň, ta plní vždy svoji přirozenou biologickou funkci. To by mohli meditovat i o prériích, nebo stepních pláních. Co vidím spíše jako problém, to je kácení pralesů a velkých lesních ploch, i působení škůdců a jejich ponechávání svému osudu, nebo nahrazování zemědělskou? výrobou.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

23.1.2024 12:44 Reaguje na Milan Milan
Přijde vám pestrá louka a chemizovaný zavlažovaný golfový trávník z hlediska biologické/ekologické funkce opravdu stejný?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2024 12:30
Viděl někdo z vás na golfovém hřišti krtinec, nebo mimo dvou druhů trávy
nějakou květinu? Tomu někdo říká příroda? Vždyť je to účelově modelovaná
krajina plná chemie a sečení trávy až ke kořenům. Krtci tam neryjí při
absenci půdního hmyzu a včely tam nelétají kvůli absenci kvetoucích
rostlin. Pokud tam zabloudí žába, či ještěrka a nebo nějaký hmyz, tak
je semelou hmyzomlýnky (rotační sekačky) a zbytek otráví selektivní
herbicidy bránící růstu jiných, než požadovaných trav. Pokud jsou toto
přírodně cenné lokality, tak už raději překousnu i pole s kukuřicí pro
bioplynku, protože se jí alespoň nažere divoká zvěř.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.1.2024 15:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Na kukuřičném poli se golf hrát nedá. Vy snad nehrajete golf?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2024 18:08 Reaguje na Jarek Schindler
Nehraji, ale v zájmu ekologizace přírody předělám zahradu
na golfové hřiště a budu se kochat sterilním prostředím
bez hmyzu, ptáků, zvířat atd. Pouze já s golfovými míčky,
holemi a blbými kecy o tom, že tím chráním přírodu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.1.2024 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Ja bych nebyl tak prisny. Sam golf nehraju (a naprosto nemam v umyslu se ho ucit) ale znam jedno hezke golfove hriste na Ceske Sibiri v krajine plne "nebeskych" rybniku a mohutnych valu zulovych balvanu. Ktere postavili uz nevolnici nekdy pred 400 lety ale dnes to doplnila - ty valy i ty rybniky - a upravila pro golf tezka technika. Snimek ze stedreho dne https://photos.app.goo.gl/F4Fm8VPCiwYHoPB29
Podobne je to s mynm vztahem ke sjezdovemu lyzovani.
Uz jsem sjezdovky nemel na nohach 25 let - vyhradne
ted uz jen bezkuji - ale je to hezky sport. (I to sjezdovani :) V mladi jsem ho tez rad a hojne provozoval. Dnes je to pro vetsinu lidi trochu prilis drahy sport - podobne jako golf -
ale jeste pred 35 lety to byla - to sjezdove lyzovani - lidova zabava. No a po par desetiletich se treba i mnohe krkonosske sjezdovky promenily v kvetnate louky s horci a dalsi chranenou kvetenou (samotne kvetnate louky se dnes uz - pokud to tedy nejsou sjezdove drahy - nikomu nechce kosit a udrzovat), U golfoveho hriste to pozdejsi splynuti s prirodou neni tak vyrazne jako u sjezdovek :) ale myslim, ze i ten golf krajinu zpestruje a zkrasnuje. Byt ne-golfisti z blizkeho okoli to pochopitelne nemaji radi, ze je nekdo vyhani z jejich kdysi treba oblibenych mist, kde by pri prochazce mohli dostat ranu mickem do hlavy. V zime je ale ani z toho golfu vetsinou nikdo nevyhani, maji tam trasy i bezkari (pokud uz tedy nahodou napadne dost snehu)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 06:51 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak u rozumného správce je rozdíl mezi údržbou greenu, foregreenu či fairwaye a grow. No a někde jsou i biozony (zákaz odpalu).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2024 20:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak jako se ochranáři montují do zemědělců, tak by
to mohli zkusit do majitelů golfových hřišť a mohli
by zjišťovat, proč tam nežije půdní a jiný hmyz
a taky hraboši, křečci a krtci. Taková nádherná
"příroda" a bez těchto tvorů? Není to divné? A
proč tam nesmí být krtinec a nory křečků a hrabošů? To je sport v "přírodě" a nebo v chemií prosáklé
umělé krajině? Co spodní vody pod těmi hřišti a
prameny z nich vyvěrající? Taky O.K.? U těch
sjezdovek je rozdíl sníh technický a přírodní.
Přírodní porost chrání před mrazem a technicky
nikoliv. Navíc umělé prodloužení zasněžení louky
je na škodu mnoha rostlinám, protože nestihnou
vyrůst, odkvést a vysemenit se. Pročpak asi
nesmí Figura uměle zasněžovat na Pradědu a musí
ukončit lyžování i kdyby tam byl ještě metr sněhu? Tam je to regulováno, ale jinde nikoliv? No a už
vůbec neomlouvám drancování vody z potůčků na
umělé zasněžování, stavbu nových sjezdovek a taky obslužných silnic a parkovišť. Stačí se podívat
na mapy nyní a před 30. či 50. léty a uvidíte
ten úbytek lesů, které nahradily sjezdovky. To
je stále málo? To opravdu přírodě nevadí, ale
vadí ji vykácení nemocných stromů a vysazení
nových? Ochranáři chrání banality, aby jim nikdo
nevytýkal, že rezignovali na zábor lesů pro
sjezdovky a krajiny pro golfová hřiště. Ono
proti zbohatlíkům se bojuje hůře, než proti
starým trempům tábořícím 70.let v lomu a proti
rybářům a myslivcům fungujících z členských příspěvků. To nejsou VIP s právníky za zadkem
a kamarády na ministerstvech!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

24.1.2024 23:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Nebudu zde hodnotit ekologii golfovych hrist nebot o tom vubec nic nevim. Trochu ale zkusim obhajit ty sjezdovky :) Tady je treba predvcerejsi pohled na krkonosskou sjezdovku na Lyse hore, mame tam amaterske kamery pro potechu oka uz asi 20 let https://photos.app.goo.gl/U9AsAqZct1MTqED56
a jelikoz ty kamery obcas potrebuji nejaky zasah tak si myslim, ze to misto uz docela znam, hlavne tedy v lete. Na te sjezdovce nahore v 1300 m n m rostou brusinky, horce tolitove, vedle v lese sidli (moznas moc premnozeni) jeleni a rostou hriby (je to teda 1. zona cili navstevniku v lete jen minimum)
Videl jsem tam jednou v kvetnu k veceru zblizka i tokajiciho tetrivka primo na tomhle zaberu - ale to uz je davno, v poslednim desetileti jich opet ubyva asi nejen v souvislosti s opetnym zarustanim tech hor lesem. Horskych kvetin tam asi teda roste min, nez pred 100 lety ale to je nejspis zpusobene tim, ze tyhle polohy jsou dnes mnohem vice zalesnene. Trvalo desitky let, nez se posvatny management "zalesnovat za kazdou cenu (kleci)" promenil v nazorech ochranaru v poslednich desetiletich spis v jeho opak -takze dnes na Labske louce ochranci odborne vyrezavaji kere kosodreviny, ktere tam zasadili jejich predchudci pred 50 - 100 lety :) Nehodnotim ucinek umeleho zasnezovani na kopecku na jizni Morave ale zde v Krkonosich je to zhruba tak, ze ty sjezdovky v polohach nad 1000 m n m se zbavuji snehu leckdy az zacatkem kvetna. Rozdil proti minulosti je hlavne ten, ze pred 50 lety to byly v kvetnu zbytky prirozeneho zimniho snehu zatimco dnes je to do urcite miry - zalezi na roce, letos je tam prirozenho snehu opet hodne -spis snih umely. Proc by ale zrovna tohle melo nejak skodit tamejsi supercenne "arktoalpinske" vegetaci to fakt nechapu. Ja bych skoro rekl - a neminim to ani moc zertem - ze umele zasnezovani tehle poloh je - a mohlo by byt pri sirsim pouzivani - bojem proti ucinkum globalniho oteplovani v techto horskych polohach :)
Co se spotreby vody na zasnezovani tyce, tam to tez sleduji pozorne a prijde mi, ze skody na rybim a jinem osazenstvu potoku z kterych se bere voda na zasnezovani jsou naprosto marginalni v porovnani se skodami - nepravidelny prutok az vysuseni a zatrubneni kilometru podhorskych rek - zpusobenymi "zelenymi" malymi vodnimi elektrarnami. Zrovna tady v Rokytnici to ted cele koupil novy majitel a hodla investovat do noveho velkoryse pojateho zasnezovani. Chce udelat velke nadrze ve svahu ktere by v lete slouzily jako - koupaliste. Coz mi prijde jako rozumna vec :)
Lidi je tam tedy plno ale to platilo uz pred 90 lety kdy tam jezdil z Prahy na lyze i president Benes .Jasne, golf a sjezdove lyzovani jsou dnes zabavy jen pro bohatsi cast populace - ale treba u toho sjezdoveho lyzovani tomu tak nebylo vzdy a bezkareni muze byt dodnes, zvlaste zijete li neprilis daleko od mist, kde je dost snehu zcela lidovym sportem, pristupnym vsem


Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

30.1.2024 09:15 Reaguje na Miloš Zahradník
Jen dodatek k te krkonosske Lyse hore, vcera odpoledne jsem se tam stavil (bez sjezdovych lyzi :) a bylo tam fakt krasne https://photos.app.goo.gl/v7L5obUMSJFrRUTr5 Upresnuji take ze uplne nahore se zasnezovat nesmi a to koupaliste (= zasobnik vody na zasnezovani) chteji vybudovat dole, misto stavajiciho parkoviste pod stanici "priblizovaci" lanovky
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2024 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku podívejte se prosím na to, tedy než začnete srovnávat pole s golfovými hřišti, kolik plochy u nás ty golfová hřiště zabírají. Možná pak zjistíte, že poukazovat na to, že by golfhřiště měli mít nějaký vliv na celkovou biodiverzitu krajiny je směšné.
No a chemií prosáklá krajina golhřiště nebo pole řepky? Vzhledem k rozloze jsou nakonec ty chemikálie na golfu v porovnání se zatížením prostředí díky zemědělství směšné. Navíc bych řekl, že dobré golfové hřiště má na poměrně malé ploše spoustu různých biotopů. Travnaté plochy, vodu, písek, kamení, rozptýlená zeleň i souvislé zalesněné plochy a to jak s keřovým tak stromovým patrem.
Co se týká sjezdovek "na Pradědu" tak ty nejsou na Pradědu ale na Petrových kamenech. Jinak jde o nejvýše položený lyžařský areál v ČR No a do roku 1992 byly co vím mimo NPR Praděd. První otázka je proč byly tyto sjezdovky následně do NPR s rozhodnutí ochrany přírody zahrnuty? Taky se co vím tenkrát tvrdilo, že se nic neděje a je to jen ucelení a zarovnání hranic. Ano, dřív se tvrdilo i to jak lyžaři a to i běžkaři poškozují vegetaci včetně poškozování kleče. No a dnes se kleč vyřezává. Opravdu nevím jak se poškodí vegetace pod metrovou sněhovou pokrývkou.
Drancování vody z potůčků se děje v zimních měsících kdy je té vody většinou v těch potůčcích dostatek. Naopak pozvvolným odtáváním dotují sjezdovky sněhem ty potůčky ještě dlouho po tom co sníh všude okolo již dávno roztál. No a že by vegetace na horách trpěla z důvodu delšího pokryvu sněhem. To opravdu myslíte vážně? Například Sněžná kotlina kde se v Srdíčku drží sníh mnohdy ještě v červnu je jednou z nejbohatších botanických lokalit s nejzácnější květenou u nás.
Naopak , hory postihl úbytek luk a dalších nelesních ploch. Sjezdovky sice ten bývalý stav nanarovnají ale určitě jsou vzhledem k nyní tak zvývané rozmanitosti spíš přínosem.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.1.2024 08:32
1. golfová hřiště se přehřívají, spotřebovávají extrémní množství vody, jsou zdrojem škodlivých pesticidů, hnojiv - proč? aby v této sukcesí nezastíněné krajině vůbec něco rostlo. Máme dálnice, zástavbu, vybetonované plochy, potřebujeme další oblast přehřívající a vysušující krajinu, když hrozí kolaps přírody z oteplení nad 1,5st.? Nepřipomíná vám to něco? Třeba diverzifikaci, pláč nad tím, že mizí louky, stepi, motýli, květiny!
2. Ale, jo! Potřebujeme i stepi a louky s motýli i golfová hřiště - je to diverzifikace přírody, něco jiného než norm. příroda. Přínos pro diverzifikaci má dokonce i povrchový důl- po vytěžení zde rostou vzácné rostliny. Ale kvůli tomu nelze krajinu poddolovat! Přednost musí mít určitě první postulát- louky, stepi, zástavba, náměstí, golfová hřiště krajinu přehřívají a my zoufale potřebujeme krajinu ochladit.
3. i zástavba, golfová hřiště se dát zastínit, zpřírodnit, pokud zde bude více jezírek, třeba dokonce i pás bažiny, zastiňujících remízků, keřů, stromů, místa s přírodní loukou, méně chemie, tráva nevyžadující takové hnojení. Vodu není vhodné brát ze studní, ale z řeky.
4. to samé (v daleko pro přírodu v méně ohrožující míře) platí pro sjezdovky. Sjezdovka je v létě norm. louka, pokud se voda bere z řeky a ne ze studně, je to jednoznačně pro přírodu přínos.
5. lidi je třeba vést ke přírodě, ne zákazy, pokuty ale nějaká zajímavá místa, ukázat, jak je příroda krásná, ne sem nechoďte, tady nic nestavějte, vše byste rozšlapali, zničili- to je přístup dnešních správců parku. Věnujte se radši své práci- aby les byl pestrý, aby se zachycovala voda, ne aby se chytali neposlušní návštěvníci!!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 11:18 Reaguje na Honza Honza
On ten přínos není vlastní green. Jde o to, že okraj-ekoton působí jako značná biodiverzita. Ovšem jen v případě, že hřiště nevzniká na PR či podobně.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.1.2024 17:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
myslím, že i golfisti tam nechodí jenom kvůli sportu, ale že je tam krásná příroda (i když hodně umělá, dá se to zpřírodnit). Když jste na sjezdovce a koukáte na zasněžené smrky (i z lanovky), tak je to taky krásný. Podobně když z hustého monotonního lesa přijdete na prosluněnou mýtinu nebo louku. Ale pro přírodu je důležitější 1. postulát: zastiňovat a zavodňovat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist