Zachrání elektroauta budoucnost? „Pro celý průmysl je to velká šance nastartovat se jiným směrem,“ tvrdí mluvčí automobilky

Elektromobilita je důležitým tématem už 30 let. „Vnímám tuto změnu jako jednu z několika, které tady byly za poslední desítky dekád, a je dobře, že jsme u toho,“ konstatuje Štěpán Řehák, mluvčí komunikace produktu společnosti Volkswagen. Zeptaly jsme se ho na palčivé otázky týkající se ekologického hlediska elektromobilů. S nimi se pojí několik předsudků ohledně jejich praktického využití v budoucnu.

Regulace automobilového průmyslu v EU

Evropská unie se už od 90. let snaží zavést legislativu, která by chránila klima. Ale až v posledních letech začal tento proces dostávat konkrétní podobu. V roce 2019 Evropská unie představila rozsáhlý plán boje proti klimatické změně známý jako Green Deal. V následujícím roce jej členské země podepsaly.

V červenci 2021 představila Evropská komise (EK) balíček legislativních návrhů pod označením Fit for 55, podle něhož by se měly do roku 2030 emise snížit o 55 %.

A v březnu 2023 vyšlo nové nařízení, které vyžaduje snížení emisí na nulu. „Bude se dále více prodávat a využívat čistší mobilita, pod kterou spadají nejen elektromobily, ale například i vozy na zkapalněný plyn nebo vodík,“ představuje budoucnost. Výjimku budou po dohodě EK s Německem tvořit například auta se spalovacími motory, která budou používat tak zvaná e- paliva. E-paliva jsou drahá syntetická paliva, k jejich výrobě je potřeba elektřina. Řehák vidí čistší mobilitu jako příležitost pro automobilky se posunout a stát se v očích zákazníků zodpovědnější vůči životnímu prostředí.

Jak je to s bateriemi?

Elektromobilita bývá nejčastěji terčem kritiky laické veřejnosti kvůli bateriím. Pod palbou bývá jejich výdrž i způsob jejich výroby. Řehák způsob výroby komentuje následovně: „Z celého koloběhu vychází elektromotor nejlépe, nehledě na to, že baterie se brzy budou vyrábět jen z recyklovaných baterií a dalších materiálů. V tuto chvíli je možné je zrecyklovat z 90–95 %. V budoucnu by to mělo být možné skoro z 95 %. Výroba by tak byla očištěna o začátek koloběhu, tedy samotné získávání drahých kovů.“

V dnešních elektroautech se používají lithiové baterie, označované Li-ion. Lithium samotné se získává buď z rudy nebo z vody, podle expertů jsou jeho rezervy dostatečné, i když poptávka po elektromobilech vzroste.

Dalším důležitým prvkem pro autobaterie je kobalt, jehož největší zásoby se nachází Kongu. Jeho těžba v této zemi však dle slov OSN vznáší několik lidskoprávních problémů: dětskou práci, nehumánní podmínky podobné otroctví a obchod s lidmi. Z ekologického hlediska také těžba v Kongu budí kontroverze, kvůli dolům se kácí stromy, kobaltové sloučeniny se dostávají do ovzduší i do vody v okolí.

Proto mnozí výrobci hledají možnost, jak vytvořit lithiové baterie bez kobaltu. Někteří již uspěli. Od roku 2022 například Tesla ve většině osobních automobilů používá lithium-železo- fosfátové akumulátory bez niklu

Kolik stojí jedno nabití?

Cenu určuje provozovatel dobíjecí stanice a způsob, kterým nabíjíme. Největšími provozovateli dobíjecích stanic jsou společnosti ČEZ, PRE a E.ON. Spotřeba elektromobilů se pohybuje kolem 20 kWh na 100 kilometrů.

Nabíjení střídavým proudem, který máme v domácích zásuvkách nebo který je v dobíjecích stanicích, vychází nejlevněji. Trvá ale delší dobu. Elektromobil si musí proud usměrnit, proto je tento způsob nabíjení méně efektivní.

Cena za jednu kWh se na dobíjecích stanicích pohybuje mezi 7 a 10 Kč, domácnosti platí okolo 6 Kč/kWh. „Soukromníci si často mohou auto dobít za poměrně levné peníze a provoz se jim tím pádem vyplatí,“ vysvětluje Řehák. Navíc v případě domácího nabíjení nabízí dodavatelé speciální tarify s nižšími sazbami v určitém čase. Za 100 kilometrů tak řidiči zaplatí mezi 140 a 200 korunami.

Rychlé nabíjecí stanice využívají stejnosměrný proud, a proto zde dobití zabere několik desítek minut, ale zákazníci si připlatí. Ceny za 1 kWh začínají na 9 Kč, ale dosahují až 14 Kč.

Poslední variantou jsou superrychlé nabíjecí stanice využívající technologii High Power Charging, kde stejnosměrný proud dosahuje výkonu až 500 kW. Tyto stanice jsou nejrychlejší, ale cena za kWh dosahuje až 18 Kč. Ty mimo již zmíněné provozovatele nabízí podle serveru Autotrip.cz také společnosti Ionity nebo Tesla).

Nejlevněji stále vychází nabíjet z domácí zásuvky, problematická je dlouhá doba nabíjení. Veřejná síť nabíjecích stanic nabízí 2462 dobíjecích bodů, z toho 57 % tvoří rychlé nabíjecí stanice. Podle Řeháka je infrastruktura dostatečná: „Hlavní tahy v České republice nádherně pokryté, navíc infrastruktura v ČR se dál rozrůstá. Výstavba dobíjecích stanic a dobíjecích bodů roste neuvěřitelným způsobem.“

Jak je to s podporou elektromobility v jiných zemích?

Podle Řeháka je názor na elektromobilitu jiný v různých částech Evropy. „Směrem na západ obliba elektromobilů roste a zahuštění nabíjecích infrastruktur je větší, zatímco směrem na východ je obliba menší,“ konstatuje Řehák.

V Evropské unii všechny státy kromě Litvy nabízí benefity pro vlastníky elektromobilů. „Na západě šli cestou dotací, ale mindset lidí v České republice je zkrátka rozdílný.“ popisuje situaci Štěpán Řehák.

V České republice nejsou dotace dostupné pro fyzické osoby, firmy a instituce však mohou získat až 300 tisíc Kč při koupi osobního elektromobilu. „Zaměstnanci firem často mají elektroauto jako benefit a dobíjí v práci zadarmo. Znamená to tedy, že přijedou do práce, připojí auto na nabíječku a odjíždí z práce s nabitým autem, díky čemuž jezdí v podstatě zadarmo.“ Všichni vlastníci elektromobilů ale mohou bezplatně parkovat na všech parkovištích v Praze a neplatí silniční daň ani dálniční známku.

„Elektromobilita si najde cestu k lidem sama. Zároveň se nabídka veškerých aut začne překlápět; za dva až tři roky bude v nabídce daleko víc elektromobilů než aut na spalovací motor. Čím dříve si lidé elektroauto koupí, tím dřív si navyknou na systém a způsob, jakým fungují,“ shrnuje Štěpán Řehák

---

reklama

---