Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními historickými údaji. Ukázkovým příkladem je dosud nedořešený problém přirozeného výskytu modřínu opadavého na území dnešní České republiky, mezi lesníky a botaniky diskutovaný už bezmála jedno století.

Lesy, které pokrývají třetinu zemského povrchu, hrají klíčovou roli v ukládání uhlíku a koloběhu vody. V nové studii publikované v časopise Nature Communications přinášejí vědci ze Stockholmské univerzity a jejich zahraniční kolegové nové poznatky o komplexní roli, kterou lesy hrají v klimatickém systému a koloběhu vody. A zdá se, že se stále můžeme dozvědět něco nového.

Území Česka sestává z pestré škály různorodých oblastí, od Boubínského pralesa až po průmyslové zóny velkých měst. Liší se například hornatostí, pestrostí vegetace, nasyceností půdy, podílem městské zástavby, množstvím a velikostí vodních ploch, lesů, pastvin a polí, i intenzitou hospodaření. Všechny tyto činitele mají vliv na krajinné zdraví, které se pak v každém kraji trochu liší. Podívejte se, jak si vede právě ten váš.

Výkyvy počasí v posledních letech, zahrnující nerovnoměrné rozložení srážek zvláště ve vegetační době ve spojení se zvyšujícími se teplotami, vedou k oslabení lesních porostů vůči působení stresových faktorů. Oslabené stromy tak mají sníženou schopnost obrany proti působení biotických škůdců. Situace je nejvážnější u smrku ztepilého. Chřadnutí se však týká i borovice lesní.

Zdivočelý holub je v očích části veřejnosti velmi kontroverzní zvíře. Naše legislativa ho navíc nepovažuje za volně žijícího živočicha. Tedy by mu ani neměly pomáhat záchranné stanice, pokud se ocitne v nouzi. Jenže, odepřete pomoc zvířeti jen proto, že se narodilo ve špatném hnízdě.

To, co borůvkám dává jejich modrou barvu, jsou drobné vnější struktury ve voskovém povlaku borůvek. Stejné je to u švestek, trnek, plodů jalovce. Zjistili to vědci z Bristolské univerzity.

Kojotí učení pochází ze Spojených států jako cesta k obnovení hlubšího propojení průvodců s přírodou. Jeho autoři se učili od domorodých kmenů Severní Ameriky a propojili jejich učení s programy zaměřenými na ochranu přírody. Vznikl soubor v praxi ověřených technik, které jsou jádrem této metody, pokud tak kojotí učení můžeme nazvat. Podobně jako v přírodní pedagogice je i v kojotím učení zásadní vnitřní nastavení průvodce, jeho vnímavost, zvědavost a hravost v kontaktu s přírodou. Pokud průvodce cítí, že mu některá z těchto kvalit schází, přichází kojot – průvodce na hranici světů.

Jedním z nejrozšířenějších důsledků vojenských zásahů do přírodní krajiny je výstavba opevnění. Už jsme psali, že důsledky výstavby zdí a plotů podél státních hranic (zde, zde a zde) vytvářejí překážky v pohybu suchozemských živočichů a vedou k vysoké úmrtnosti a narušení životních cyklů. Mnohem větší škody na životním prostředí však způsobují zákopy a bunkry, jejichž výstavba se rozrostla do obrovských rozměrů, protože ruská válka na Ukrajině postupně přerůstá v zákopovou válku. Tento článek se bude zabývat vlivem podzemních úkrytů na životní prostředí: zákopů, bunkrů a dalších opevnění.

Pastevní experiment v Betlémě, části Oldřichova v Hájích, započal v roce 1998 a patří tak k nejstarším v Evropě. Vědci zde zkoumají, jak nejlépe obhospodařovat louku tak, aby si udržela druhovou rozmanitost a dostatek živin v půdě. Podobný experimentální výzkum i na dalších pěti jizerskohorských loukách a na jednom stanovišti na Českolipsku přechází nově pod katedru biologie a ekologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). Z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) přešlo pod fakultu i všech pět výzkumníků.

Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku. Cílem je upozornit na ohrožené nebo jinak zajímavé druhy naší květeny a seznámit širokou veřejnost s jejich biologií, ekologií a případně i jejich ochranou. Pro rok 2024 byl vybrán kosatec sibiřský, vědeckým jménem Iris sibirica.