Stál jsem nedávno na poli na kraji Prahy. Pole bylo zorané a připravené na další sezonu. A protože bylo suché, tak jsem si do něj zašel. A nestačil jsem se divit, kolik plastového odpadu v poli je.

Ve středu 8. března byl slavnostně zahájen pilotní projekt Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Univerzity pro energii a přírodní zdroje v ghanské Sunyani, který se zaměřuje na monitoring klimatických změn a podporuje adaptace na změnu klimatu na úrovni regionu i celé země. Projekt umožní transfer a využití unikátních dat v praxi a také vzdělávání v oblasti ekologie. Informuje o tom CzechGlobe.

Více než tři roky se snaží Biologické centrum Akademie věd ČR získat povolení od státních úřadů, aby v lese na vlastním pozemku mohlo hospodařit šetrnými způsoby blízkými přírodě s cílem podpořit rozvoj biodiverzity. Protože vědci povolení nedostali, uchýlili se až k podání žaloby na Ministerstvo zemědělství. Krajský soud v Brně nyní spor rozhodl ve prospěch vědců. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Narůstající potíže se suchem, odlesnění horských svahů, hrozba bleskových povodní, obnova lesů po kůrovcové kalamitě, zadržování vody v krajině. To je jen malý výčet problémů, které v dnešní době se řeší vědci v souvislosti se stavem lesů. To jen zvyšuje význam lesnicko-hydrologického výzkumu malých lesních povodí.

Nejen lidské životy. Po nich je třeba zachraňovat i nenahraditelné kulturní klenoty, které národ devastovaný válkou utvářel po staletí. Nezisková organizace Ukrajinská skupina pro ochranu přírody si teď jednu takovou úspěšnou záchrannou akci připsala. Z depozitů Chersonské státní univerzity evakuovali cenné sbírky herbářů.

Povodně let 1997 a 2002 přinášely náročné situace, na jaké nebyl nikdo připraven. Byly pro dotčené lidi těžkou zkouškou, většina ovšem dělala to nejlepší, co mohla a uměla. Jistě bylo možné dělat mnohé lépe, mimo jiné při následném odstraňování povodňových škod na vodních tocích (OPŠVT). Povodně v těchto ohledech přinesly mnohá ponaučení, i co se týče zapojení pracovišť ochrany přírody, jejichž zástupci, nakolik jsou zváni k jednání příslušných komisí svolávaných správci vodních toků, mohou pomáhat tomu, aby se nedělaly některé věci zbytečné a škodlivé, a naopak bylo využito některých příznivých aspektů povodňových událostí.

V ochranném pásmu národní přírodní památky Americká zahrada budou v příštích dnech vykáceny vybrané stromy. Zastiňují dřeviny v arboretu a brání v růstu novým výsadbám. Na žádost Agentury ochrany přírody ČR je pokácí státní podnik Lesy ČR. Cílem je zlepšení podmínek v přírodní památce.

Před sto lety žilo v Africe asi 3 až 5 milionu slonů. Dnes se jejich počet odhaduje na 415 tisíc. Za jejich extrémním úbytkem stojí sloní kly. Respektive legální i nelegální obchod se slonovinou. Tuto sloní historii se hodí připomenout právě dnes, kdy uplyne padesát let od okamžiku, kdy se státy světa dohodly na tom, že s některými věcmi se volně neobchoduje. 3. března 1973 byla přijata Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pro kterou se zažila zkratka CITES.

Navzdory současnému ochlazení na jižní Moravě vykukují ze země první poupata koniklece velkokvětého, oznamující příchod jara.

Krkonoše už jsou opět domovem i pro vlka obecného. Ve své době byl po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. Byl vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět 2018 začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Jejich počet ale poslední dobou stoupá a dnes již můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. V polské části Krkonošského národního parku polští zoologové sledují dlouhodobě se vyskytující smečku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování častá a to prakticky od Harrachova až po Žacléř.