Odborník: Ve městech se potkávají původně lesní, skalní i zahradní druhy ptáků
Spolu s proměnou měst se mění i ptačí druhy, které v nich žijí. "Před 50 nebo 60 lety bychom jich zdaleka neviděli tolik, protože tady byla pole," řekl Cepák o Hostivaři, kde je teď jak zástavba rodinných domků, tak panelové domy, ale také přehrada, meandry potoka Botič se starým lužním porostem nebo lesopark. Roli hraje třeba i zájmový chov koní, díky kterému v Praze zůstávají vlaštovky.
"V roce 1989 byly vlaštovky i v centru Prahy," řekl Cepák. Teď jich kolem koňských stájí u potoka Botič hnízdí deset párů. Jim podobné jiřičky, jejichž hnízda účastníci viděli na začátku procházky, preferují lidské domy. Včetně třeba těch v Mostecké ulici nebo na Staroměstském náměstí. "Vlaštovky stáje považují za jeskyni, jiřičky zase domy za skály," doplnil.
Podle brožury České společnosti ornitologické žijí v pražských parcích nejméně tři desítky ptačích druhů, dravci, sovy, šplhavci i pěvci. V proměně složení ptačích druhů hraje podle odborníků roli i oteplování klimatu. V Česku i Praze tak přibývá například dříve méně častých dudků.
Lesopark v Hostivaři patří spolu se Stromovkou nebo Krčským lesem k největším zeleným plochám v Praze. "Uvidíme tu nejen běžné straky, sojky či holuby hřivnáče naučené na přítomnost lidí, ale i méně odvážné druhy, jako jsou pěnkavy, stehlíci, hýli, brhlíci nebo zvonci," uvádí ornitologická brožura. V lese na obou březích přehrady Hostivař žijí podle dřívějších pozorování také všechny druhy v Česku se vyskytujících sýkor.
Přečtěte si také |
Máme přehlížet, když trpí holub?"V podrostu se pohybují střízlíci, červenky a pěnice, na zemi hledají potravu kosi a drozdi. V dutinách hnízdí datel černý, strakapoud velký i prostřední, žluna zelená," píše se v dokumentu dále.
reklama