Odborník: Ve městech se potkávají původně lesní, skalní i zahradní druhy ptáků
Spolu s proměnou měst se mění i ptačí druhy, které v nich žijí. "Před 50 nebo 60 lety bychom jich zdaleka neviděli tolik, protože tady byla pole," řekl Cepák o Hostivaři, kde je teď jak zástavba rodinných domků, tak panelové domy, ale také přehrada, meandry potoka Botič se starým lužním porostem nebo lesopark. Roli hraje třeba i zájmový chov koní, díky kterému v Praze zůstávají vlaštovky.
"V roce 1989 byly vlaštovky i v centru Prahy," řekl Cepák. Teď jich kolem koňských stájí u potoka Botič hnízdí deset párů. Jim podobné jiřičky, jejichž hnízda účastníci viděli na začátku procházky, preferují lidské domy. Včetně třeba těch v Mostecké ulici nebo na Staroměstském náměstí. "Vlaštovky stáje považují za jeskyni, jiřičky zase domy za skály," doplnil.
Podle brožury České společnosti ornitologické žijí v pražských parcích nejméně tři desítky ptačích druhů, dravci, sovy, šplhavci i pěvci. V proměně složení ptačích druhů hraje podle odborníků roli i oteplování klimatu. V Česku i Praze tak přibývá například dříve méně častých dudků.
Lesopark v Hostivaři patří spolu se Stromovkou nebo Krčským lesem k největším zeleným plochám v Praze. "Uvidíme tu nejen běžné straky, sojky či holuby hřivnáče naučené na přítomnost lidí, ale i méně odvážné druhy, jako jsou pěnkavy, stehlíci, hýli, brhlíci nebo zvonci," uvádí ornitologická brožura. V lese na obou březích přehrady Hostivař žijí podle dřívějších pozorování také všechny druhy v Česku se vyskytujících sýkor.
Přečtěte si také |
Máme přehlížet, když trpí holub?
"V podrostu se pohybují střízlíci, červenky a pěnice, na zemi hledají potravu kosi a drozdi. V dutinách hnízdí datel černý, strakapoud velký i prostřední, žluna zelená," píše se v dokumentu dále.
reklama




Vzácný dravec orlík krátkoprstý si oblíbil novou národní přírodní památku Lom ČSA
Ornitologická společnost převede ptačí parky do nové nadace, chce je dlouhodobě lépe ochránit
Policie vyšetřuje zastřelení orla mořského na Třebíčsku