V chráněné krajinné oblasti Brdy bylo vyhlášeno další maloplošné chráněné území, přírodní rezervace Klobouček. Brdské lesy byly v minulosti kvůli produkci dřeva povětšinou přeměněny na smrkové monokultury a Klobouček je jedním z mála míst, kde měla příroda více prostoru. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku. I slabá infekce tak může ovlivnit vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. O studii, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, informuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Kolik je na planetě Zemi jezer? Přesná odpověď na tuhle zdánlivě banální otázku byla ještě donedávna neznámá. Spokojili jsme se s tím, že tvoří přibližně 1,8 % rozlohy pevninské souše, ale už jsme je dál nepočítali. Učinili to až výzkumníci Kodaňské univerzity, kteří si dali tu práci s porovnáváním satelitních snímků za posledních 40 let. Zjistili přitom, že jezer kolem nás přibývá.

Otázka, jak mladším generacím nenásilně a přesto úspěšně předat principy ochrany přírody či šetrného hospodaření v krajině, zaměstnává učitele napříč regiony. Jednu z možných odpovědí nalezli členové pozemkového spolku Pálečský statek ve spolupráci s gymnáziem ve Slaném.

Na vstup do lesa má právo každý občan a není divu, že se toho hojně využívá. Ať už jde o procházky či jiný typ rekreace, aktivity v lese mají blahodárné účinky pro lidské tělo i duši. Pokud jsou pak dodržovány podmínky ke vstupu, tedy les není poškozován, prostředí není narušováno a lidé se zde chovají slušně a tiše, nevznikají rozpory s vlastníky a samotnými obyvateli lesů – zvěří. Intenzita návštěv se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.

Lesy v nížinách, nejčastěji doubravy a dubohabřiny, jsou důležité nejen vzhledem ke svému lesnickému produkčnímu využití, ale také díky významným mimoprodukčním funkcím, zejména vysoké biodiverzitě. V posledních desetiletích však čelí silnému poklesu biologické rozmanitosti v důsledku nevhodných lesnických postupů, jako je intenzivní těžba dřeva s mechanickou přípravou půdy nebo opuštění tradičního lesního hospodaření, v němž v minulosti převládalo výmladkové hospodaření.

V Montrealu 7. prosince začala Konference OSN o biodiverzitě. Plánem dvanáctidenního jednání je vytvořit nový globální rámec, jež by napomohl změnit vztah lidstva k přírodě. Hloubku této změny má napovědět už samotné logo akce, kde kromě stylizované rybky, motýla a páva nechybí holčička snažící se obejmout pandu.

Představte si, že vám na účtu leží pár nadbytečných miliard dolarů. Jachtu a soukromý ostrov už máte, ve vesmíru jste se byli podívat dvakrát. Co vám tedy chybí ke štěstí? Snad jen trocha zeleně v okolí vašeho honosného sídla. Jak to vyřešit, když nechcete na stín stromového velikána čekat 100 let? I tentokrát jsou vaše peníze odpovědí. Tedy, většinou.

Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních přibližně 150–200 letech dochází působením průmyslových imisí k významnému narušování a poškozování lesního prostředí včetně půdy.

Ochrana území s výskytem ohrožených druhů živočichů je většinou statickou záležitostí. Chráníme například jejich hnízdiště, místa, kde zimují nebo se páří, oblasti, kde nachází potravu. Zakreslením těchto lokalit do map a jejich zvýšenou ochranou se pak snažíme ohrožený druh podpořit. Jenže u karety zelenavé, nejmenší z mořských želv, zrovna tenhle přístup moc nefunguje. Kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea) je totiž notorickým poutníkem, nomádem širých mořských hlubin i pásem podmořských travin při pobřeží.