Nová metoda analýzy dřeva, kterou vyvinuli vědci z Göteborské univerzity, dokáže s jistotou určit místo, kde byl strom vytěžen. Metoda byla vyvinuta s cílem bojovat proti nelegálnímu dovozu dřeva z Ruska a Běloruska. Své poznatky vědci prezentují v článku zveřejněném v časopise Nature Plants.

Správa Národního parku České Švýcarsko v uplynulých týdnech vyhodnotila výsledky expertních studií (viz níže) zaměřených na dvě často diskutované lokality národního parku – Edmundovu soutěsku a Gabrielinu stezku. Obě jsou charakteristické příkrými skalními svahy porostlými jedněmi z nejpůvodnějších lesů Českého Švýcarska a obě byly v roce 2022 zasaženy rozsáhlým požárem.

Dlouhodobý výzkum obsahu želvích žaludků nese různé poznatky. Třeba ten, že během deseti let se výskyt plastů v žaludcích želv nezhoršoval, ale byl stabilní. Ukázalo se dále, že želvy jsou při požírání plastů vybíravé: preferují plasty barvou připomínající listy, čiré nebo bílé. Jinými slovy, požírají plasty, které si mohou snadno splést se svou přirozenou potravou. Tak se do břicha jedné z nich zřejmě dostal i gumový čarodějnický dráp. Vypadá trochu jako krabí klepeto. O plastových nálezech v žaludcích želv informují vědci v žurnálu Marine Pollution Bulletin.

Problematika klimatické změny je v mnoha zemích silně společensky polarizované téma. Nebylo tomu ovšem tak vždy a nestalo se tak samo od sebe. Minimálně část role má vznik organizovaného hnutí popírající poznatky klimatické vědy. Následující série tří článků, která vychází z nedávno publikovaného briefing paperu Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a který se zaměřuje na to, jak informační zkreslení a manipulace slouží jako politické nástroje na ochranu ekonomických, politických, ale i ideologických zájmů.

Vědci z Oxfordské univerzity mají zajímavý objev: spotřebitelé obecně dávají přednost obrázkům potravin generovaným umělou inteligencí před obrázky skutečných potravin, zejména pokud si nejsou vědomi skutečné povahy potravin. Podle vědců by produkce obrázků potravin vylepšených umělou inteligencí mohla vést k nerealistickým očekávání spotřebitelů, jak má vypadat přírodní potravina. Zjištění byla publikována v časopise Food Quality and Preference.

Teplé podvečery předznamenávají začátek jarní migrace žab na trdliště. Jejich pouť ale může být nebezpečná, zejména pokud při své cestě musí překonat pozemní komunikaci. Každoročně jich množství skončí pod koly aut. Aby tomu tak v Krkonoších nebylo, se starají pracovníci Správy KRNAP, kteří pečují o kilometry trvalých i dočasných zábran.

Přirozená pastva velkých kopytníků vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilních organických komplexů. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich trávicí procesy zahltily atmosféru skleníkovými plyny, což je dnes dáváno za vinu chovům domácího skotu. Toto zjištění pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity otiskl Journal of Environmental Management.

Jitrocel kopinatý je u nás zcela běžná rostlina. V USA ale patří mezi zavlečené, invazní rostliny. V novém prostředí se dokáže držet zpátky velmi, velmi dlouho. Než se naplno projeví jeho invazní potenciál a způsobí ekologickou spoušť. Podobně to je s celou řadou dalších invazních rostlin po celém světě. Vyplývá to z nové studie, vedené Kalifornskou univerzitou v Davisu.

Habry obecné letos v Lanžhotě na Břeclavsku vyrašily už 7. března. Takto extrémně brzké rašení vědci za 74 let pozorování dosud nezaznamenali. Rekordně brzy přitom habry vyrašily i loni, letos však ještě o deset dnů dříve. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové se jedná o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly okolo deseti stupňů Celsia.

Tradiční součástí strategie evropského lesního hospodářství je využívání introdukovaných dřevin. V Evropě je po douglasce tisolisté za jednu z nejúspěšnějších introdukovaných dřevin považována jedle obrovská, v některých podmínkách až s invazním potenciálem. Aktuálně zde roste na celkové ploše 10 459 ha, v České republice (ČR) pak na 1508,96 ha. Avšak i porosty nepůvodních dřevin jsou kontinuálně vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání.