V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek. Na objevu se podílela česká vědkyně Lucie Farková Nováková.

Kyselinu sírovou si z hodin chemie pamatujeme, a nejen proto, že umí udělat dojem. Narážíme na ni ve všedním životě pořád. Třeba ve formě elektrolytu u olověných akumulátorů, v běleném papíru, pneumatikách nebo u čističů odpadů. Je to totiž jedna z průmyslově nejvýznamnějších chemikálií.

České lesy potřebují obměnit druhovou skladbu. Jednou z cest, jak mladé buky, duby, modříny či jedle do lesa dostat, je využít práci dobrovolníků. Jak to probíhá, popisuje ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody Ondřej Petrovský. Ta má na kontě už čtvrt milionu vysazených stromků.

Netopýři - tajuplní tvorové žijící skrytě často i v našem nejbližším sousedství. Mezi jejich pozoruhodné vlastnosti patří nejen schopnost aktivního letu, již má tato skupina jako jediná ze savců, ale také jejich způsob orientace a lovu s využitím ultrazvuků, tzv. echolokace. A právě díky ní můžeme tyto noční tvory sledovat, i když je zrovna nevidíme.

Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) jsme se vydali do ulic hlavního města Prahy.

Hořeček nahořklý patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny. Kdysi poměrně běžná rostlina suchých pastvin má dnes v České republice jen posledních pár desítek lokalit. Jednou z nich je i nevelký svah návrší Horky na Nymbursku, na katastru nedalekých Kounic. Právě tuto lokalitu loni vykoupil Český svaz ochránců přírody a začal o ní pečovat. Letos tu vykvetlo přes sto vzácných hořečků nahořklých. Je to několikanásobně více, než v předešlých letech.

Před nedávnem jsme do Třeboňské záchranné stanice přijali orla mořského, který uvízl v meliorační skruži na poli. Zcela náhodou jej objevil agronom při kontrole noční orby.

Přírodovědci připravili interaktivní webovou prezentaci, pomocí níž chtějí ukázat, jak se za posledních 150 let proměnila krajina na Ašsku a jak tyto změny ovlivňují tamní přírodu. Po dva roky (2020–2022) zkoumali ašskou vegetaci, mapové podklady, odebírali vzorky půdy z mokřadních ploch. Výsledná webová prezentace umožňuje veřejnosti nahlédnout proměny krajiny našeho nejzápadnějšího regionu optikou několika vědních disciplín.

S babím létem přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů - do štěrbin a dutin, kde budou mít přes zimu sucho a kde nehrozí mráz. A takovými úkryty jsou také naše domy, upozorňuje Biologické centrum Akademie věd ČR.

V Novém Lískovci bylo letos otestováno poválení trávníků nožovým válcem. Jde o určitý druh konzervování stávajícího stavu trávníku, o šetrný zásah. V rámci ČR šlo o premiéru.