Jak moc škodí krajině meliorace? To prozradí revitalizované Sedmihorské mokřady

No, svého času byly potřebné, v současné době potřebné nejsou.
To však neznamená, že musí být likvidovány, jenom se s nimi musí zacházet trochu jinak, že !

Meliorace odvodnuji krajinu, tedy vysusuji a přispívají k bleskovym povodnim, o tom není pochyb. Je jen otázkou kdy se tim politici začnou konečně zabývat.

Nemohou se náhodou z těch meliorací stát obrovské zásobníky podpovrchové vody?

Moc ne.. Za prvé - co je to "obrovský" 100 m3, 1000 m3, 1000000 m3 ??. Potom drenáže mají průměr cca 8-10 cm, tak si spočtěte, kolik je objem třeba 1 kilometru drenáže. moc ne. Pak hlavně - pokud by v nich stála voda, tak by se voda v nejnižších místech tlačila až na povrch a tím by se zamokřovala tato dolní oblast polí.
Pro zvýšení akumulace vody v polích je zásadní objem humusu v půdě a zhutněnost půdního profilu.

Na konci drenáže mohou být sběrné rybníčky, kaskádovitě.

Odvodňovat pole a dole vodu chytat do rybníčků by byla hodně velká nesmyslnost.

Ale ta odvodněná pole jsou hotová, stačí udělat rybníčky.

"Meliorace odvodnuji krajinu, tedy vysusuji a přispívají k bleskovym povodnim, o tom není pochyb."
Řekne se "o tom není pochyb" a tím se z toho stane pravda. Zjevně příslušíte k nějaké demagogické skupině.

Já bych o tom tedy pochyboval..Bleskové povodně jsou typicky způsobené POVRCHOVÝM odtokem po terénu, hlavně tedy po polích a nejvíce tam, kde není půda chráněná - pole s kukuřicí, s brambory nebo atd.
Dále než voda prosákne zeminou do drenáže, trvá to nějaký čas, není to okamžitě při dešti. A na závěr - pokud je tedy dle Vás krajina suchá, tak nejprve se musí vodou nasytit a teprve přebytečná voda odtéká.

1*

Jste další, a moc vás není, kdo chápe princip melioračního odvodnění.

jak vidím na obrázku,na půlce jsou tuňky a louka a na druhé půlce je pole,které se oře,
pokud je tomu tak, nějaké srovnáváni a výzkum nemá smysl, výsledek je jasný předem

1**

Podmáčená půda se díky melioracím dá využít zemědělsky. Pokud o toto využití není zájem, mohou tam být klidně zase močály.

tak jest

No ale i močály aby zůstaly močály je nutno obhospodařovat. Sekat mokrou louku jde, ale jen ručně. Kdo to bez produkce bude platit? Vaeolia? No ta by mohla.

Sekat ručně mohou zelený, aby udělali konečně něco přínosného pro společnost.

Pouze hlupák si představuje meliorace pouze jako odvodňovací drenáže a proto vystupuje proti melioracím jako celku. Asi nikdy neviděl pole s kanálky mezi jednotlivými půdními celky s možností se přebytečné vody zbavit a nebo ji zadržet pro nasycení půdy. U nás jsou taková pole na
dně vysušených rybníků obkroužena těmi kanály s hradítky, které ale už
dnes nikdo nepoužívá kvůli zanedbaní údržby. Ještě v 70.letech minulého
století se hradítka používala a kanály se plnily vodou z řeky. Z nich
přes zemní drenáže šla voda do celého pole a vzlínáním zavlažovala
orniční a podorniční vrstvu tehdy ještě zdravé hnojem vyhnojené půdy.
Světe div se, v těch kanálech tehdy žily ryby a já tam pytlačil štiky-
kanibaly do oka na tyči. Dnes plní kanály pouze odvodňovací funkci a
drenáže jsou už nefunkční. Na poli bez organické složky buď stojí
kaluže vody a nebo suchem praská metr hluboko. Toto meliorace není,
to je špatné hospodaření s půdou a tím, co předci pracně vybudovali.
V zanesených a zarostlých kanálech je voda pouze cyklicky a maximálně
se v nich objeví na čas ryby po povodních při natlačení vody z řeky.
Já mám na zahradě pouze 110 let staré funkční drenáže, poněvadž
odvodňují zahradu přes kterou teče potok a která by byla bažinou a
dům vodní tvrzí. Ve sklepech mi proudí v kanálcích voda a odtéká do
toho potoka níže po proudu a bez této drenáže by to byly nádrže na
vodu a nikoliv sklepy. Rady odpůrců meliorací mne vždy rozesmějí,
když si je pletou s pouhým odvodněním pozemku, ale ono je to spíše
k pláči, že se vyjadřují k něčemu, čemu nerozumí.

1 !

No stačí se podívat do Holandska. No a tam jsou pole a pole proťaté kanály. V písčitých půdách s vodou cca 70 cm pod povrchem rostou tulipány a vůbec všecko.

Nejenom tam. Půdu meliorovali a meliorují asiaté při pěstování rýže. Dělali to Inkové, Mezopotámci, Egypťané, ale to jaksi odpůrcům meliorací uniklo. Oni umí tak leda ucpat drenáže, aby se tam v bahně utopil traktor, či kombajn.
Už jsem tu psal o zrušení odvodu dešťových vod z pozemků
ve svahu, kde je mají lidé nechat zasakovat i za cenu "klouzání" přemokřené půdy po skále a podmáčení základů terasovitých domků jeden druhému. Dejte blbovi funkci
a moc a je dokonáno.

Ano, v Nizozemí mají spoustu kanálů. Ale neuvidíte tam čápa. Proč? V těch kanálech vůbec nejsou žáby. A ani rybičky. Místy jsem neviděl ani rostliny, jen rezavé bahýnko. Tamní známí mně řekli, že ta čisťounká voda je plná chemikálií z polí. Viděl jsem, jak do toho kanálu farmář vyhrnoval hnůj ze stáje.

I to je možné. Rostliny ve vodě jsem viděl, žáby ne.

Přesně tak. Meliorace jsou - měly by být - souborem opatření ke zlepšení úrodnosti půdy. Nebo k vylepšení životního prostředí - jak to kdo pojme. To, že se scvrkly jen na odvodňování, je jiný problém.
Kolik ty krásné mokřady produkují výnosů? Kvůli tomu se odvodňovalo, rozorávaly se meze, atd., atp., aby bylo co jíst. Nyní skoro 60% toho co sníme, dovážíme ze zahraničí. A nejen tropické ovoce, ale i zeleninu, naše ovoce, drůbeží, vepřové ......

Ve čtvrtek jsem byl v Budějicích na výstavě a zaznamenal jsem, jak nám Poláci i Maďaři dávají v zemědělské produkci "na p.del. Tam holt mají zemědělci jinou podporu od svých vlád.

Polsko mám za humny a nejsou to pouze ty podmínky pro podnikání, ale u některých neskutečná dřina. Z rodinných statků děti utíkají za snazší práci. Pozemky se zcelují a
z několika desítek sedláků ve vesnici se stávají tři, čtyři velkostatkáři. Ti stoupají nahoru efektivitou práce a taky
moderní technikou. Dávno pryč je doba, kdy u nás a jinde v Evropě kupovali ojeté zemědělské stroje a kupují už pouze
ty nejnovější. Pomalu mizí už nyní zbytečné hraniční meze
a zbytné přístupové polní cesty. Nevím, zda jim někdo
nařizuje dělení půdních celků, ale některé oblasti mi už
připomínají obrovské lány na Ukrajině, Rusku, Kanadě a USA.
Takže nejenom zvýhodněné podnikání, ale i velkopodnikání
napodobující zemědělské velmoci. My jdeme cestou zpět a cestou dovozů zemědělské produkce. Polsko odmítá obilí
z Ukrajiny, ale u nás se jimi plnily sklady a naše pod
cenou vyvezeme tam, kde na něm vykrmí zvířata pro náš trh.
Nikde jsem tam neviděl pole přeměněné na mokřad, či ladem
a už vůbec ne pole trvale zatravňovat a zalesňovat! Asi
proto mají levnou nadprodukci a mohou válcovat naše
zemědělce nucené ke zpátečnictví a všemožným omezením.
Tlačí se už podnikat v našem pohraničí a taky už mi za
humny několik let hospodaří a světe div se! Bez hnoje,
pouze s chemií a střídají pouze kukuřici, pšenici a
řepku. Takže pro půdu a přírodu žádná hitparáda.

hezká akce se trochu sráží přeceňování vlastního významu. Samozřejmě je to oáza biodiverzity a pěkná ukázka toho, že když vzácné organismy mají možnost, tak se prostě vyskytují a prosperují. Ale vliv na povodně, sucho a další jevy je samozřejmě nicotný.

Vážení,
vidím, že se rozpoutala poměrně zajímavá diskuse. Dovolím si reakci na komentáře ke článku hromadně v tomto příspěvku. Některé je nutné komentovat.
1./ Bylo zde zmíněno, že jde vlastně o srovnání drenáží v území v mokřadu a mimo něj v polích vedle. Není tomu tak. Jde o výzkum meliorací pouze v rámci mokřadů, pochopitelně. Jde v principu o to kvantifikovat, jak bude hladina podzemní vody reagovat ve stále odvodněné části mokřadů a v revitalizované části mokřadů na příchozí srážky. Zároveň jde o návaznost na výzkum z roku 2014, kdy došlo k měření podzemní vody v revitalizované ploše ještě před provedením revitalizace. Tedy bude možné přesněji kvantifikovat, o kolik došlo k navýšení retenční kapacity území (souv. s bodem 2).
2./ K funkcím mokřadů v souvislosti s revitalizací. V diskusi bylo uváděno, že revitalizace má pozitivní vliv pouze na biodiverzitu a jiné funkce (ekosystémové služby) mokřadů významně neovlivnila - to zde musím rozporovat.
Funkce akumulační (zadržení vody v mokřadu) je zde revitalizací významně posílena. Došlo k navýšení retenční kapacity území o 6 ha v odhadu o 26 500 m3. Znamená to, že pokud v mokřadu více či méně fungovaly drenáže, voda byla zaklesnuta hlouběji pod povrchem a při delší periodě sucha docházelo postupně v ideálním případě k ustálení podzemní vody na úrovni drenáží. Voda v mokřadu tedy do této hloubky neustále měla tendenci pomaleji či rychleji zaklesávat. Drenáže jsou přitom v hloubce zpravidla 60-70 cm, ale může to být i mnohem hlouběji (našla se drenáž i v hl. asi 140 cm!). Protože jde o slatiniště (tj. rašeliniště), které přirozeně je velmi nasyceným prostředím vzhledem ke složení půdy – přítomná rašelina pojme asi 80 % vody (opak oproti řekněme klasické půdě, která pojme asi ±15-30 % vody při plném nasycení)!
I dnes pochopitelně v době sucha dochází k vysychání mokřadu. Děje se tak ale víceméně v přirozené míře, tedy plošně, bez vlivu soustředěných odtoků z mokřadů. A děje se tak mnohem pomaleji než při fungujícím melioračním systému. To znamená, že při každé delší periodě sucha, kdy voda přirozeně zaklesne hlouběji, dojde při následných intenzivních srážkách (a že přesně k těmto jevům dnes často dochází) k plnému dosycení, a díky nefunkčním drenážím i dlouhodobějšímu nasycení. V souvislosti s tím je třeba říci, že v místech funkčních drenáží ve větší hloubce může docházet, a i dochází k tomu, že voda se nemá šanci během roku již dostat na hladinu při povrchu terénu nebo nad terén (přetopení), tak jako tomu je například po zimních měsících. V zachovalém mokřadu s přítomnou slatinou a lužními mokřadními olšinami je to přitom pochopitelně žádoucí.
Nasycená půda až k povrchu nebo s vodou blíže k povrchu pak také znamená vyšší vlhkost vzduchu (a ochlazování vzduchu) při výparu vlivem dopadu slunečních paprsků. To, že jeden mokřad nespasí svět je jasné, ale na mikroklima i mezoklima vliv má.
A konečně 3./ K tomu, zda má smysl nebo je žádoucí meliorace rušit všude a k tomu, zda se správně využívá pojem meliorace. Nikdo v souvislosti s tímto projektem netvrdí, že meliorace obecně jako takové nikam nepatří, resp. že by se měly plošně rušit všude. Rozhodně jsou místa, kam meliorace patří, pokud zde máme hodnotné půdy a k odvedení vody nechybí mnoho (nejde o silně zamokřené lokality), zde je to celkem jasné. Musíme být hospodářsky soběstační. Pokud se ale rozumný člověk podívá na zásahy, které v minulosti v krajině proběhly, kdy zanikly krásné meandry drobných vodních toků, došlo k vystřelování hlavních odvodňovacích zařízení /HOZ/ apod., tak snad se musí alespoň trochu zamýšlet nad správností takového, dle mého tedy neuváženého, chování ke krajině a vodě v ní.
A závěrem k použití slova meliorace. Ano slovo má význam „zlepšení“, ale pojem se natolik zaběhl ve společnosti během minulého režimu, že dnes každý ví, co je tím myšleno, i když je pravdou, že nejde jen o drenáže a HOZ. Ale znovu, je tak zásadní užívání pojmu meliorace oproti problému, který meliorace/drenáže v krajině způsobují? Mám na mysli krajinu, kde hledisko ochrany přírody jako veřejného zájmu, převažuje, protože jde o cenné a vzácné potoční nivy či slatiniště se všemi ekoysystémovými funkcemi, které nabízejí!