Osud ukrajinské Drevljanská přírodní rezervace je v mnoha ohledech pozoruhodný. Například za jejím vznikem stojí jedna z největších jaderných katastrof minulého století. Aktuálně se rezervace vypořádává s ekologickými dopady ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.

V těchto dnech se v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku můžete setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z Maďarska, kde hnízdí v otevřené krajině.

Cílem desáté pátrací akce projektu NAJDI.JE je tmavka švestková (Eurytoma schreineri), která se u nás vyskytuje od roku 2012. Jak její jméno napovídá, tato „vosička“ z nadčeledi chalcidek (Chalcidoidea), řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), se vyvíjí na nejrůznějších peckovinách, zejména švestkách a mirabelkách. U nás se už lokálně usídlila a aktuálně jsou známy dvě významné oblasti jejího výskytu – jihovýchodní Morava (Uherské Hradiště a okolí) a východní Čechy (Jičín a okolí).

V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov - kalousů ušatých.

Výzkumníci ze zemědělských laboratoří zatím vyvinuli více než tisícovku substancí, schopných chránit hospodářské plodiny před hmyzími škůdci, patogenními houbami a plísněmi, konkurencí plevelů. Roční produkce těchto látek, pesticidů, činí okolo 2,5 miliard kilogramů. Nemalá část z nich by se ale dala nahradit šetrnější biologickou ochranou. Například mravenci.

Tyto fotografie dokumentují průběh přirozené obnovy lesa po požáru ve dvou pískovcových oblastech ČR, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Přirozenou obnovou je zde myšlena spontánní sukcese lesní vegetace neboli vývoj lesa bez lesnických zásahů (těžba, výsadba stromků apod.).

Ještě v roce 2015 podnikání firem, které se ve Spojených státech amerických zabývaly dezinsekcí, nestálo za mnoho. Zbavování skladišť švábů, zablešené psí útulky a zavšivené domácnosti totiž v ničem zlatý důl nepřipomínají. Následující sezónu se to změnilo, protože na scénu přišel virus Zika a v nastalé panice se z boje proti komárům a plošného odhmyzování stal dokonalý byznys.

Přiznat řekám legální statut, dopřát jim stejná práva jako jsou ta lidská. Tím pak podpořit jejich důslednější ochranu, dát jim možnost bránit se rušivým zásahům u soudu. Zní to fantasticky. Přitom je to idea, která se periodicky vrací, aby na krátký čas opanovala titulky v médiích a brzy poté opět upadla v zapomnění. Protože ve výsledku vůbec nefunguje. Proč tak selhává?

Jaké produkty zemědělství jsou pro životní prostředí globálně ty nejškodlivější? Takovou otázku si klade britský spisovatel a ekologický aktivista George Monbiot. A nachází na ni překvapivou odpověď. Nejhorší je podle něj ekologické organické bio hovězí a jehněčí. Maso pocházející ze zvířat krmených na pastvinách. Jak k tomu dospěl?

Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem. Douglasku je navíc popisována jako dřevina s vyššími nároky na živiny a příznivějšími melioračními účinky na půdu oproti smrku ztepilému.