V sobotu 27. května proběhne první polní BioBlitz, nebo také biosmršť. Jedná se o bleskové (běžně 1 až 3 dny) zaznamenávání biodiverzity na zvolené lokalitě za účasti veřejnosti a pod dohledem odborníků. O tomto konkrétním příkladu občanské vědy informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Kuřička hadcová a včelník rakouský jsou druhy kriticky ohrožené a patří k našim nejvzácnějším rostlinám. V přírodě je jen tak nepotkáte, protože rostou pouze v chráněných územích poměrně daleko od značených cest. Pokud je chcete vidět, musíte se vypravit do Průhonické botanické zahrady. Teď dokonce uvidíte oba druhy v plném květu. Informuje o tom Pavel Sekerka z Botanického ústavu AV ČR.

Evropský den chráněných území, který připadá na dnešek, má připomenout, co, jak a proč chráníme. Velkoplošných chráněných území je v České republice nyní přesně 30 – čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí. Po dlouhé době – poslední chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 2016 - je šance, že se tento výčet výrazně rozšíří. Programové prohlášení vlády totiž zmiňuje vyhlášení národního parku na části CHKO Křivoklátsko, přípravu podkladů k vyhlášení národního parku Soutok a chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Ruská agrese na Ukrajině je obrovským porušením mezinárodního práva. A škody na životním prostředí jsou jedním druhem škod, ke kterým kvůli ruské agresi dochází. Právnička Hana Müllerová na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život hovořila o možnostech mezinárodního práva postihnout válečné zločiny proti životnímu prostředí.

Tajo je nejdelší řekou Pyrenejského poloostrova: její tok měří 1038 kilometrů, vodu sbírá z povodí přesahujícím rozlohou 80 000 kilometrů čtverečních. S průměrným průtokem až 500 kubíků za vteřinu patří k vodou nejvydatnějším tokům Španělska i Portugalska. A to je současně jejím problémem.

V nekončících obrazech totální válečné destrukce a zmařených lidských životů je těžké si to jen představit. Koncem března vydaná studie, vypracovaná ukrajinskou nevládní organizací Zelený svět - Přátelé Země za účasti českých expertů, dává těmto neurčitým představám konkrétnější rámec. Pochmurný. Svým obsahem je vztažená k prvním devíti měsícům invaze, a pokouší se na osmdesáti stránkách alespoň v hrubých obrysech postihnout hlavní oblasti napáchaných škod.

Pozorovat ptactvo lze různými způsoby. V některých případech se ale badatelé potřebují dostat ke sledovaným opeřencům opravdu blízko, a to pak může být příčinou ptačího stresu i dalších nepříjemností. Inženýr z Technologického institutu Nového Mexika přichází se zajímavou alternativou. Dronem, který ptáky neplaší. Protože je celý vyrobený z jiných ptáků.

Dva sokoli, kteří hnízdili v Teplických skalách v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, o víkendu uhynuli. Mrtvá jsou i jejich tři mláďata. Pitva na Státním veterinárním ústavu prokázala nákazu ptačí chřipkou. Ta není mezi volně žijícími ptáky výjimečná. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

I z dobrých zpráv se mohou velmi rychle stát zprávy nedobré, když plně pochopíme jejich dosah. Zhruba tak se dá postihnout navýsost úspěšný krok – snížení emisí oxidů síry – produkovaných lodní dopravou. Právě tyto emise totiž nejspíš přispívaly k ochlazování atmosféry, a bez nich se teď oteplování planety akceleruje.

Případ zabité samice ohroženého orla mořského a podezření na otravu řeší pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.