S nosorožčími rohy se kšeftovat nebude, ale ochranu nosorožců nikdo jinak nezaplatí
Jenže zprávu o tom, že největší farmu nosorožců na světě koupila v nevládní organizace (na Ekolistu 5. 9. 2023), zkrátka nelze jen tak přejít. Poukazuje totiž na řekněme etické a organizační nepříjemnosti, které se pojí s ochranou většiny velkých savců. Nejen v Africe, ale na celém světě.
I když to vezmeme jako z rychlíku, stejně musíme začít v 90. letech minulého století. U muže, který se jmenuje John Hume a který podniká v byznysu cestovního ruchu a hotelnictví. Velmi úspěšně. Tolik, že se coby hotelový magnát stane dolarovým miliardářem. A poněkud nečekaně též ochráncem jihoafrických nosorožců. Nebo spíš „ochráncem“.
Ty uvozovky upozorňují na kontroverze, které neplynou ani tak z toho, že není studovaným biologem, úředně pověřenou osobou anebo třeba zapáleným aktivistou. Ale z toho, že Hume je v první řadě byznysmen. A předmět jednoho jeho nového podnikání našel styčné body s ochranou přírody.
Založil totiž projekt Platinum Rhino. Přesněji tedy, 160 kilometrů od Johannesburgu vybudoval farmu. Na které začal chovat nosorožce.
Farma plná rohů
Představa faremního chovu dvoutunových obrů působí buď tragicky, nebo úsměvně. Ale nejspíš proto, že je dost zkreslená. Jako farmu si totiž obvykle nepředstavíme něco o rozloze skoro osmi tisíc hektarů. Humova farma u Klerksdorpu je velká jako celý katastr Pardubic.
Nosorožci tu nejsou natěsnáni v nějakých boxech nebo kapesních výbězích. Na jeden exemplář tu připadá kolem čtyř hektarů. To nenabízí pomalu žádná jiná zoologická zahrada světa. Volnost pohybu pro chovaná zvířata tu sice není absolutní, rozhodně ne jako mají zvířata žijící ve volné přírodě. Ale do jisté míry to kompenzuje množství lokálně dostupné potravy, maximální veterinární péče a především fakt, že nosorožcům z Klekrsdorpu nikdo neusiluje o život.
Ve volné přírodě je totiž každých 16 hodin upytlačen jeden nosorožec. V Platinum Rhino nezemřel kvůli pytlákům od roku 2009, kdy farma oficiálně zahájila provoz, ani jediný.
Kontrolu nad pozemkem farmy totiž zajišťuje nefalšovaná soukromá armáda. Ve vzduchu nad výběhy neustále krouží aspoň jeden vrtulník. Nechybí kamery s nočním viděním, radary, snímače pohybu, senzory reagující na otřesy půdy. Ostraha je tu skutečně na výši a každý pokus o nepovolený průnik za ploty farmy by pro narušitele nedopadl dobře.
Hotelový magnát investoval do bezpečnosti a komfortu „svých“ nosorožců za 12 let víc než 150 milionů dolarů. Jen pro představu, Světový fond na ochranu přírody (WWF) vložil do ochrany všech nosorožců světa od roku 1962 okolo 35 milionů.
Je tedy John Hume obdivuhodný mecenáš? Není.
John Hume je byznysmen, a nosorožci byli jednou z oblastí jeho podnikání. Zvířata choval, krmil a chránil proto, aby dorostla co největších rozměrů – a pak jim veterinárně nechal odstranit jejich rohy. Je to jen kus keratinu, silnější nehet, který znovu přirůstá tempem sedmi centimetrů za rok. Zvířata bez něj dál žijí, jsou zdravá a pro pytláky jsou bez rohů absolutně neatraktivní. A dál se množí.
Každý rok se tak na farmě v Klekrsdorpu narodilo 200 nových mláďat, až počet chovaných zvířat dosáhl dvou tisícovek. Takže John Hume měl ve svém soukromém majetku 15 procent všech v Africe dosud žijících nosorožců.
Díra v jinak dokonalém plánu
V roce 2020 měl „naskladněno“ kolem deseti tun nosorožčích rohů. Podle současných cen zboží za 660 milionů dolarů. Pokud by se tedy daly volně prodávat. Což nedají.
Mezinárodní obchod s nosorožčími rohy je od roku 1977 postavený mimo zákon. V Jihoafrické republice je stále povolen obchod na vnitrostátní úrovni, ale legálně se odtud rohy do světa nesmí.
John Hume to chtěl změnit. Několikrát se s jihoafrickou vládou o to, aby mohl prodat své „zboží“, soudil. Provokoval, lobboval. A občas i úspěšně. Argumentoval tím, že jeho cesta je správná: zachraňuje totiž druh ohrožený, chrání ho a zmnožuje, činí nezajímavým pro pytláky. Dělá to samé, o co se pokouší ochránci přírody. Ale nechce to nadosmrti dotovat ze svého, chce za to dostat zaplaceno.
Jeho zásadní úvaha zněla: „Nemyslím si, že to, co zabíjí nosorožce, je poptávka po jejich rozích. Ale to, jakým způsobem je poptávka uspokojována.“ Poptávka tu prý bude vždycky, a zákaz obchodu jen akceleruje tendence k pytlačení. Prý především to, že obchod s nosorožčími rohy není legální, šroubuje ceny taky vysoko.
Hume navrhoval legalizaci a to, že svým odchovem a odprodejem rohů pokryje kompletní světovou poptávku. Neumřel by přitom ani jediný nosorožec, a sám by přitom vydělal víc než dost na to, aby zaplatil provoz své farmy a další ochranu nosorožců. Legalizace by podle logiky věci zaplavila trh legálními rohy nosorožců, znehodnotila by byznys s nelegálními rohy a snížila zisky pytláků a obchodníků s volně žijícími zvířaty. Tím by se snížila motivace k zabíjení volně žijících nosorožců.
Jenže neuspěl.
Svůj byznys plán přes legislativní bariéry neprosadil. Prodej rohů z farmového chovu by zkrátka nikomu nedával dobrý příklad.
Přitom byl dehonestován za to, že nosorožce neponechává na svobodě, ale chová je na farmě. Že není žádný ochránce, ale „ochránce“. Protože ty své nosorožce chrání vlastně jen z nízkých ekonomických pohnutek, jako nástroj svého obohacení. Že se chová jako podnikatel.
Loni mu už nejspíš došla trpělivost. I když to možná souviselo s tím, že oslavil osmdesátku a už nebyl tolik při síle. Rozhodl se, že celý projekt Platinum Rhino, která dlouhá léta budoval a dotoval, odprodá novému zájemci.
Nezájem o prodělečný byznys
Osm tisíc hektarů půdy, kompletní zázemí farmy, výkonnou stafáž veterinářů a strážců, dvě tisícovky jakostních dlouhověkých a dobře se množících zvířat. Zkrátka kompletní know-how farmového chovu nosorožců, který představuje 15 procent světové populace těchto zvířat. Letos v dubnu šla nabídka do aukce, s vyvolávací cenou 10 milionů dolarů.
Nepřihodil si ani jeden jediný zájemce.
Divit se tomu úplně nelze, protože kdo by si chtěl koupit farmu, na níž může chovat, může sklízet – ale rohy nesmí dál prodávat. Myslet si o něm můžeme ledacos, ale bez té koncovky prodeje je zkrátka celý projekt Platinum Rhino ekonomicky naprosto neživotaschopný.
Nikdo s elementárním ekonomickým smýšlením si nechce koupit projekt, který by jen musel dotovat stejně štědře, jako Hume, bez jakékoliv garance zisku.
V tom, že Hume nenalezl žádného pokračovatele, spatřovala řada lidí, brojících za záchranu nosorožců, satisfakci. A ještě větší uspokojení jim přineslo, když se projektu nakonec po předlouhých debatách a smlouvání chopila organizace African Parks. Nezisková organizace, zaštítěná vládami dvanácti afrických států, sdružující dvaadvacet chráněných oblastí a národních parků v Africe. A podporovaná celebritami, třeba princem Harrym.
Jejich plánem je teď postupně – v desetiletém horizontu – přenést dvě tisícovky nosorožců z Humeho farmy do přírody Malawi, Rwandy a Konžské demokratické republiky. Je to masivní relokační plán, který tu ještě nebyl. A vize zasídlit s 15 procenty celkové populace regiony, kde byli nosorožci vybiti, je rozhodně ambiciózní.
Hodí se kriticky zmínit, že nosorožci z Klerksdorpu se „nevrací“ do přírody. Celý život strávili v bezpečí chovů farmy. A teď budou postupně vypuštěni do lokalit, kde je komfort bezpečí rozhodně nečeká.
Cena nosorožčího rohu z upytlačeného zvířete se nyní pohybuje kolem 60 000 dolarů za kilogram, a každých 16 hodin nedokáží ochránci přírody efektivně zabránit tomu, aby byl upytlačen a zmasakrován další nosorožec.
V přepočtu to znamená, že za 3,5 roku „po velkém návratu“ už nemusí být žádný z Humeho nosorožců vypuštěných do přírody naživu, a jejich rohy stejně skončí na černém trhu. Propad početnosti tím bude nadále pokračovat. Eticky sice, ale fatálně. Není totiž důvod myslet si, že by to počínaje dneškem nabralo jiný kurz, než jaký to má posledních padesát let.
Bez peněz do ochrany přírody nelez
Projekt Platinum Rhino názorně poukázal na to, že pokud nikdo nebude moci na nosorožcích vydělávat, nikdo ani nebude chtít platit za péči o ně. A z téhle lekce si ti, kteří kritizovali Humeho byznys plán, ponaučení zjevně nevzali.
Nepoučila je ani nedávná minulost. To, že zisky z cestovního ruchu národních parků, které mají financovat opatření k záchraně živočichů a třeba bezpečnost nosorožců v divočině, jsou hodně vratké. Jak totiž ukázala pandemie koronaviru, stačí vlastně jen málo, aby ochránci národních parků i nosorožců skončili zcela bez zdrojů.
Mimochodem, covid-19 se růstu počtů zvířat chovaných v Klerksdorpu nikterak nedotkl.
Situaci, která přechodem dvou tisícovek nosorožců do péče neziskovky African Parks vznikla, shrnuje jihoafrický žurnalista Ed Stoddard následovně: „Ochrana přírody sice není jen o číslech, počtech kusů zvířat. Ale je fakt, že ta čísla se počítají. A že veškeré budoucí naděje na reintrodukci druhů na území, kde byla dříve vyhubena – ať už nedostatečnou ochranou anebo pytláctvím – bude zase a znovu záviset na číslech, na dostatečných počtech zvířat.“
Bez obchodního modelu, který by zajistil návratnost investic, není moc pravděpodobné, že by chtěl někdo být setrvalým mecenášem jakéhokoliv záchranného programu. Prakticky všechny záchranné programy – nejen ty na záchranu nosorožců – jsou závislé na dotacích, podpoře, ochotě malých a velkých dárců. S nataženou dlaní čekají, až a jestli něco dostanou. A ani zdaleka to nestačí. Model, který předvedl John Hume, měl potenciál si na sebe vydělat.
Možná skutečně nastal čas přehodnotit ten nesmlouvavý postoj ke komercionalizaci nosorožčích rohů. John Hume sice nosorožce zachraňoval jako byznysmen, ale byl v tom mnohem úspěšnější, než jakýkoliv jiný jejich ochránce.
reklama
Dále čtěte |
V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách
V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatu
Další články autora |
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůjOnline diskuse
Všechny komentáře (21)
Petr Brok
17.10.2023 11:52Slovan
17.10.2023 14:05Budoucnost Afriky i samotných nosorožců a jiných ohrožených druhů je v dobře spravovaných, chráněných (technologické vymoženosti jako EarthRanger dneska dokáží obrovsky pomoci - https://news.mongabay.com/2023/08/wildlife-management-platform-earthranger-goes-mobile-with-new-app/) a zároveň i rozlehlých rezervací všeho druhu. Takové již dnes existují a některé z nich spravují právě African Parks, takže jsem přesvědčen, že ti nosorožci budou přemístěni pouze do bezpečných míst a úspěšně tak rozšíří divoce žijící populaci. Je mnoho příkladů, kdy dobrá správa chráněné oblasti dokázala zvrátit negativní trendy - populace zvířat začali opět růst a pytláctví se dostalo na minimální úroveň. Jsem přesvědčen, že se konečně našel ten správný model, jak docílit pozitivních výsledků po celé Africe dnes i v budoucnu. Budoucností jsou skutečně divoké populace, která nebudou prostorově nějak významněji omezeny.
https://www.nationalgeographic.com/premium/article/niassa-reserve-mozambique-conservation-success
https://www.travelandleisure.com/lengishu-borana-conservancy-kenya-7480078
Michal Ukropec
17.10.2023 18:58Hunter
18.10.2023 00:25Robert Jirman
18.10.2023 10:56 Reaguje na HunterSlovan
18.10.2023 11:34 Reaguje na HunterO tento “fungující” projekt nikdo neprojevil zájem. NIKDO! Ani žádný lovec či lovecká organizace. Proč? V aukci to bylo hodně dlouho.
Proto byli osloveni lidé z AP různými ochranáři a ochranářskými organizacemi. Ti řekli, že první podmínkou by pro ně bylo opětovně vypuštění těchto zvířat do volné přírody. Ochranářská organizace tu není od nějakého chovu, vy ideologu, ale od ochrany jak biotopů tak samotných zvířat. Druhou podmínkou bylo, že si nejdříve zajistí finance na celých 10 let projektu. Což se povedlo, AP to koupila a zvířata vrátí do volné přírody.
Věřím tomu, že zrovna vás musí neskutečně štvát, jak je ta organizace úspěšná a efektivní. Já z toho mám samozřejmě radost :)
Robert Jirman
19.10.2023 12:44 Reaguje na SlovanJarek Schindler
20.10.2023 01:05 Reaguje na Slovan"Ve volné přírodě je každých 16 hodin upytlačen jeden nosorožec".Kolik je z toho pro zajímavost asi v rezervacích AP? Otázkou je, neměli se ti nosorožci na té farmě lépe než se budou mít ve " volné přírodě"? Jak dlouho přežijí ti s rohem?
No a proč se pytlačí. Samozřejmě cena rohu je hlavním důvodem. Pokud je takto vysoká tak bude chudé lidi v těchto regionech vidina zisku k pytlačení nutit neustále. Prakticky stačí snížit cenu rohu a při riziku, které je spojené s pytlačením se pytlačit již nevyplatí. Toto je jediná cesta. Samozřejmě "ochranář" to vidí jinak. On ale stačí takový Covid a kde je ta "ochrana přírody"? To jsme viděli v přímém přenosu.
Břetislav Machaček
20.10.2023 08:57 Reaguje na Jarek Schindlerprotože jeho úvahy mají k logickému myšlení daleko.
Kdysi byla fáma o nalezišti nezměrného množství zlata a zájem o nákup investičního zlata šel do kopru. Fáma vyšuměla do ztracena a zlato letělo
s cenou prudce nahoru. Totéž je s rohy nosorožců,
kdy o ně klesne zájem převisem nabídky z farem nad
poptávkou a lopotění se za nosorožci v přírodě se
nebude vyplácet. Ono by ale nebylo co chránit a
nebyla by možnost kritizovat pytláky a i legální
poplatkové lovce. Mají co chránit a komu spílat,
že loví poslední zbytky zvířat. Nejsem fanda malých
ohrad, či ZOO, ale farmy o tisících km2 jsou jako
volná příroda pouze s tím, že jsou stavy regulovány
člověkem, což se ochranářům příčí. Oni chtějí pouze
pozorovat samoregulaci a tu prosazují i u nás hlava
nehlava. Dejte bláznovi korunu a z království bude
blázinec. Tak nějak to dnes funguje a taky dopadne.
Slovan
20.10.2023 20:08 Reaguje na Jarek SchindlerStejně jako nosorožec je i slon loven ze stejného důvodu. V rezervacích, které spravují AP jejich počty stoupají všude. Např. v Garambě kleslo od jejich příchodu pytláctví slonů o 95%! Je tedy evidentní, že jsou schopni tohle zvládnout i u nosorožců a jiných druhů. Dokonce jsou jako snad jediní schopni chránit rezervace i v prakticky válečné zóně, viz. komplex WAP.
“Otázkou je, neměli se ti nosorožci na té farmě lépe než se budou mít ve " volné přírodě"?” - Odpovědí je: ne neměli. Ideálem pro divoké zvíře je volná příroda. Tam je jejich místo, ne na nějaké farmě. To ale samozřejmě člověk s vašimi názory vidí jinak. Osobně čekám, že jich spoustu vypustí do Kafue NP. Právě nosorožci jsou asi to jediné, co té rezervaci chybí k “dokonalosti”.
Mimochodem, když zmiňujete ten Covid. AP to přestáli relativně v klidu, protože mají pro své projekty i zajištěné dlouhodobé financování. Ostatně musí - pracují i v oblastech, kam mají turisté zákaz vůbec cestovat kvůli extrémně nestabilní bezpečnostní situaci (dnes WAP, dříve Chinko nebo Garamba). Do jiných pak zamíří pár turistů za rok, což na chod samozřejmě nestačí.
Jarek Schindler
21.10.2023 20:37 Reaguje na SlovanPíšete: "AP získává rezervace, kde již žádní nosorožci ani nežijí a jsou obecně v dost špatném stavu".
No a AP na svých stánkách píše, že se zaměřili na oblasti velkého rozsahu které jsou stále relatívně nedotčené.
Jestli v tom nevidíte rozdíl tak já ano.
Proč se pod křídla AP neschovají takové země jako Namíbie,Botsvana,JAR,Tanzánie, Keňa, Uganda,Etiopie, Sudán? Že by neměli co nabídnout?
"Ideálem pro divoké zvíře je volná příroda". S tím se dá sohlasit i když na druhou stranu co potřebuje divoké zvíře. Životní prostor a v něm klid, kryt a krmení. Jste si jist, že ta farma těm nosorožcům nakonec nevyhovovala? Nikdo se jich neptal.
Jinak ten projekt byl fungující. Jen ochranáři do toho hodili vidle. Ano, on nikdo nebude dlouhodobě investovat nemalé peníze bez nějaké perspektivy návratnosti.
V článku je to nakonec krásně napsáno: " Bez obchodního modelu, který by zajistil návratnost investic, není moc pravděpodobné, že by chtěl někdo být setrvalým mecenášem jakéhokoliv záchranného programu. Prakticky všechny záchranné programy – nejen ty na záchranu nosorožců – jsou závislé na dotacích, podpoře, ochotě malých a velkých dárců. S nataženou dlaní čekají, až a jestli něco dostanou. A ani zdaleka to nestačí. Model, který předvedl John Hume, měl potenciál si na sebe vydělat.
John Hume sice nosorožce zachraňoval jako byznysmen, ale byl v tom mnohem úspěšnější, než jakýkoliv jiný jejich ochránce".
No a o to jde. Ochránci si přece nepodřežou pod sebou větev svého vlastního ochranářského byznysu. Co to ten Hume vlastně chtěl udělat? Vyloučit důvod pytlačení. To přece "ochranáři nemohou dopustit protože by je tím fakticky odříznul od zdrojů z kterých je to potírání pytláctví financováno.
Ano, věřím, že tento projekt musel vyvolat mezi ochranáři zděšení.
Slovan
22.10.2023 09:08 Reaguje na Jarek SchindlerTomuto já říkám vize! V zemi, kde působí i málo ochranářských organizací, natož že by tam jezdil turista.
Trošku jste si s těmi zeměmi naběhl - v Ugandě se vedou rozhovory o Kidepo Valley NP a v Etiopii bylo dokonce již podepsáno memorandum o porozumění u 2 NP - Gambella a Omo. No nicméně ani AP, bohužel, nemohou pokrýt všechno. Vámi zmiňované ostatní země (kromě Súdánu) jsou v Africe ochranářské velmoci. Funguje tam velké množství ochranářských organizací i jednotlivců a samotné státy patří mezi ty nejschopnější. AP se soustředí na úplně jiné oblasti. To jste si snad ale mohl všimnout, když jste se dostal až na jejich stránky. Každopádně i AP fungují v Zambii (3x) nebo Zimbabwe (1x), které patří na stejnou úroveň jako ta Keňa atd.
On je Dohnal občas taky dost mimo, což se ukázalo vámi citovanou formulací. Možná by si měl nejdřív zjistit třeba historii ochrany nosorožců než ze sebe vypustí pitchovinu, že byl Hume úspěšnější než kterýkoli jiný jejich ochránce. Úspěšnější než třeba Ian Player? Opravdu? Tomu se člověk fakt musí jenom smát a ptát se, co to bylo asi za matroš. Bez něj by žádný Hume a jeho byznys nebyl a nebyl by pravděpodobně ani nosorožec!
A dnes? Někdo považuje za úspěch farmový chov, jiný vzrůstající počty v divočině a úspěšné návraty do míst, kde byl nosorožec vybit. A netýká se to jen AP. Je to sice boj těžší, mnohem těžší a s lepšími i horšími roky, ale o to více cenný. Dnes existují navíc chovy v ZOO, takže i nosorožec má tuto záchranou brzdu.
No a o urážce doslova tisíců a tisíců lidí ze záchranných programů ani nemluvím. To je normálně na facku! Tak oni čekají s nataženou rukou… no tvl. On si na sebe totiž musí každý podobný program i sám vydělat produkty z těch zvířt! Úplně vidím tu nabídku na stránkách záchranných programů: orlí prsní, lví stehna, sušení brouci na pokraji vyhynutí apod.
Holt asi nerozumím řeči tohoto kmene. A ani nechci…
Jarek Schindler
22.10.2023 11:58 Reaguje na SlovanOpravte mne ale Zambii a Zimbabwe jsem nezmiňoval.
Mluvíte o úspěšných návratech do míst..... Díky čemu se asi ty úspěšné návraty realizují. Díky lidem jako je Hume. Jen díky těm jeho dvou tisícům nosorožců může AP něco navracet. Kde by ty nosorožce k návratu asi jinak brala?
No a Ian Player? Všechna čest a úcta k tomuto pánovi ale kolik měl podle vás odchovat nosorožců? Jeho parketa snad byla trochu někde jinde. Stejně tak se může říci, že na záchraně, pokud se je tedy podaří v budoucnosti zachránit, severních nosorožců tuponosých má největší zásluhu Vágner a Dvůr Králové protože vlastní poslední dva exempláře. Navíc v JAR byl ten nosorožec tuponosý jižní zachráněn právě díky farmám. Nebo snad ne?
Koukám, že najednou nevadí ZOO ale farma s opodstatně větším prostorem ano.
Osobně, v tomto jsem pragmatik a tvrdím, že je potřeba odstranit důvod, ne se pokoušet zastavit následky. Důvod je jasný. Vysoká cena rohu. Ta jde snížit jediným způsobem.
Urážka záchranářů? No a nečekají? Mám tu celkem zbytečně citovat z několika ochranářských materiálů jak se na ochraně NP v Africe podepsal Covid?
Můžete se snažit a zesměšňovat například ten bushmeat jak chcete ale pro místní je to celkem důležitá věc. Problém Afriky je nejen prudce stoupající počet obyvatel ale řekl bych , že i na to navazující počet jejich dobytka.Jak by to asi vypadalo pokud by nepřipadaly na jednoho tři kusy domácího zvířectva ale jen jeden? Obrovsky by se zvýšila plocha pro divoká zvířata. No a ten plán AP na zvýšení rozlohy NP násilným vystěhování obyvatelstva "vlastní armádou? No jsme v Africe, že. No a v Indii či Nepálu to IUCN funguje.
.
Slovan
22.10.2023 13:26 Reaguje na Jarek SchindlerOpravte mě, ale vy jste napsal, proč nejsou v zemích jako “bla bla” a pak jste trapně doplnil: “Že by neměli co nabídnout?”. Ale na Zambii se Zimbabwe, kde působí a které jsou na tom úplně stejně jako Keňa či Namibie jste raději “zapomněl”. Jak jinak. Od vás typické překrucování reality.
Zkuste hádat kde je doteď brali. Napovím - farmy to nejsou. Tolik k tomu, že by to bez lidí jako Hume nebylo možné. Ale bylo, bylo!
Nosorožec v JAR fakt nebyl zachráněn na farmách! Nosorožec tam byl zachráněn díky zákazu jejich lovu a zároveň zřízení dnešní rezervace Hluhluwe-iMfolozi. Právě tam žilo posledních pár desítek kusů. Poté můžeme děkovat pánu se jménem Ian Player, který je po zvýšení populace začal rozvážet do dalších míst, kde se narodilo tisíce dalších nosorožců. A ani je k tomu nemusel chovat, stačilo něco trošku jiného. To jsou skuteční zachránci nosorožců, kterým Hume a jemu podobní nesahají ani po kotníky.
ZOO fungují “trošku” jinak, ne? Srovnáváte jablka a hrušky.
Můžete citovat kde zesměšňuji problematiku bushmeatu? Mimochodem, o tomto tématu tu doposud nepadlo jediné písmenko, přesto to já zesměšňuji :-D Neskutečný…
“No a ten plán AP na zvýšení rozlohy NP násilným vystěhování obyvatelstva "vlastní armádou?”
- Co to melete? O jakém vystěhovávání obyvatelstva proboha mluvíte? :-D Dodejte jediný důkaz pro své tvrzení! Nic podobného nikdy v historii AP neprobíhalo. AP vidí domorodé obyvatelstvo jako partnera, ne jako nepřítele, který musí být odstraněn.
Jarek Schindler
22.10.2023 19:18 Reaguje na SlovanJestli jste si nevšiml nejmenoval jsem žádnou z těch dvanácti zemi kde AP působí. Zmínil jsem pouze země kde nepůsobí a zeptal se proč. Takže žádné překrucování reality. Jen vy jako obvykle překrucujete text oponenta.
Proč bych měl hádat? Určitě mi to rád vysvětlíte. Opravdu jsem zvědav kde při tom pytláckém tlaku a malé rozmnožovací schopnosti nosorožců najednou vzal z posledních pár desitek zvířat Player tolik jedinců.
Začal je rozvážet do dalších míst? Kterých? Tak akorát za plot, že. No já pánovi jménem Ian Player jeho zásluhy neberu. Jen jsem si dovolil poznamenat, že jeho parketa snad byla trochu někde jinde. Zato vy na osobě pana Huma nenecháte niť suchou.No AP má díky Humovi alespoň dost zvířat na zazvěřování. Kde by je taky jinde vzalo?
O bushmeatu nepadlo jediné slovo? Jste o tom přesvědčen? No a váš infantilní pokus o zesměšnění živočišných produktů" orlí prsní, lví stehna, sušení brouci na pokraji vyhynutí" je prosím o čem?
Například rozšiřování toho Chinka kterému Vy říkáte vize, ja říkám vystěhování. Oni kolem současné rezervace na těch dalších 50 tisících km2 nežijí mistní lidé? Oni tam nepasou ten svůj dobytek? AP ve svých materiálech , všechna čest uvádí, že se silně zaměřují na ekonomický rozvoj a zmírnění chudoby OKOLNÍCH komunit. Je to pouze překlep nebo jasná zpráva o stavu věci.Za chvíli se i na těch 50 tisících km2 o které má být rezervace zvětšena budeme bavit o okolní komunitě?
No a nyní bychom se mohli vrátit k tomu nejdůležitějšímu o čem zarytě mlčíte. Jak chcete zabránit pytláctví ? Vize snížit radikálně cenu rohu ( klu)a tím vlastně učinit pytláctví nerentabilní (nesmyslné) ochranáři zavrhují. Já se ptám proč? Neznám jiné smysluplné řešení.
Slovan
23.10.2023 12:31 Reaguje na Jarek SchindlerZáklad populace musí být jednoznačně v divočině. Tam je to riziko úmrtí sice mnohem vyšší a upytlačení některých zvířat se nevyhneme, ale lze to snížit na akceptovatelnou úroveň. A já jsem rád, že ti nosorožci z té farmy budou nakonec přesunuti tam, kam patří. A to i přes všechny rizika s tím spojené.
Možná byste si měl zjistit, co to ten bushmeat vůbec je. Ten na farmě imho nevzniká. Navíc to byla reakce na to, jak by si na sebe mohli asi tak některé ochranářské projekty vydělávat a nemuseli žádat o peníze s nataženou rukou, jak tvrdí Dohnal. Prostě by ta zvířata chovali na farmě, jako ty nosorožce. Jestli si někdo myslí, že by to tak mohlo fungovat, tak je blázen.
Jak jste to s těmi zeměmi myslel je každému jasné. Nejsou v Keni, Tanzanii, Botswaně nebo Namibii proto, že “nemají co nabídnout”. Přitom realita je samozřejmě úplně jiná. V tom samém smyslu jste navíc vyjmenoval 2 země, kde však AP již jedná. Takový pěkný vlastňák.
V Chinku žijí lidé i dnes. Největším problémem jsou zejména nomádští, tedy sezónní, pastevci ze Súdánu. Představa, že budou lidé z rezervace vyhnáni je mylná. Nic takového se nestalo a nestane se ani v případě jejího rozšíření. Ta populační hustota je tam navíc na velice nízké úrovni a dá se s tím tedy pracovat. Ti lidé mají díky AP přístup k lékaři, děti mohou chodit do školy, členové rodin mají práci, mají tam bezpečí, mají přístup k pitné vodě apod. Pro nás je to něco normálního, pro ně ale něco mimořádného. To je Afrika, notabene v extrémně chudé zemi jakou je Středoafrická republika.
Pytláctví zabránit nejde, děje se i u nás. Lze ho však snížit na úroveň “akceptovatelnou”. Jestli nevíte jak, opět se vraťte na stránky AP.
No a otázka legalizace. Ta nic neřeší. Čím levnější a dostupnější to bude, tím bude větší množství lidí co si to budou moci dovolit. A ti bohatí stejně budou chtít “produkt” ze skutečného divokého zvířete. Navíc je to otázka morální. Nejlepším řešením jsou tvrdé tresty, dobře vybavení i vycvičení strážci, technologie a místní obyvatelé “na straně nosorožců”.
Jarek Schindler
26.10.2023 12:27 Reaguje na SlovanNa rozdíl od různých eko... jsem zastánce ZOO. Jsem přesvědčen o jejich důležitosti při ochraně a záchraně některých druhů zvířat. Bohužel ZOO nenafouknete ani Vy. Jejich rozloha je omezená a tak nemohou chovat potřebný počet zvířat. Mohou výměnou zvířat podporovat jejich genetickou variabilitu či řádově max. desítky kusů ( spíš jednotlivce) poskytovat k opětovnému zazvěření. Tady dostala AP příležitost k zazvěření dvěma tisíci kusy.
Farma se vám nelíbí ale ZOO kde o sebe mnohdy zvířata "zakopávají" ano?
Dvorská ZOO , co vím, dala poslední dvě samice severního bílého nosorožce do Keňi. Každou hlída 5 ozbrojených strážců 24 hodin denně. To je ta volná příroda? No v každém případě s tímto nemá AP co do činění. Pár jedinců nosorožce černého bylo dodáno do Rwandy. V tom jediném snad mohou mít prsty. Že někdo jedná ještě neznamená, že tam je. Až tam budou tak se tím určitě AP pochlubí.
Tak samozřejmě myšleno to bylo asi tak, že každý nemusí či nechce mít s AP něco společného.
Bushmeat ( maso z buše, maso z pralesa) je přesně to co mohou poskytnout a poskytují lovecké farmy místním komunitám. Například tuna masa měsíčně může být dobrou stimulací. No a časem třeba místní přijdou na to, že pokud sníží své stáda z třech tisíc na pět set tak ty tuny mohou být čtyři. Zalidněnost a neustálá zabírání prostoru pro hospodářské zvířata jsou společně s chudobou hlavní důvody úbytku počtu divokých zvířat.
Pokud AP píše o okolních komunitách tak to budou zřejmě komunity z okolí parku. Druhou možností je že neví co píší.
Ano, dají lidem práci. 500 zaměstnaných na rozloze našeho kraje je jistě činnost záslužná ale asi nedostatečná. Jaký mají asi plat když oproti tomu stojí 60 000 dolarů za kilogram rohu? Místní obyvatelstvo na straně nosorožců a dodám i slonů, kteří jim pravidelně ničí tu jejich skromnou úrodu?
V každém případě to tamní pytláctví již není o oku ale i ti pytláci se modernizují. Zvlášť když je platí nějaký překupník. Ti překupníci jsou problém a pokud se jim to vyplatí lépe nebude.
Ono je to velice podobné prohibici. Také se časem ukázalo, že je to nesmysl. Bohužel ochranářské křepčení nad tunami pálené slonoviny a rohoviny z kterých se valí hustý černý dým je podle mě pouze znečištování životního prostředí a mrhání prostředky které by se na ochranu africké zvěře velice hodily.
Slovan
27.10.2023 16:10 Reaguje na Jarek SchindlerA to jste vzal kde, že se “chovalo za plotem”?
Tak se aspoň shodneme v tom, že jsme oba zastánci ZOO a jejich důležitosti pro ochranu druhů. Smysl a chod ZOO a farem jsou někde úplně jinde. Jestli chcete dobře chráněné místo, pak tím přeci může být i nějaká soukromá přírodní rezervace, která může být i oplocena. Takové dnes (primárně v JAR) i fungují, ale nejsou to žádné farmy - rozlohově mají stovky km2 a nežijí tam pouze nosorožci, ale i spousta dalších afrických druhů včetně predátorů. I takovouto rezervaci lze uhlídat podobně, jako tu Humeovu farmu. Není to ideál, ale mnohonásobně lepší jak nějaká farma… rozlohou, přirozeností, prostě vším.
A legalizace? Čím víc toho bude (rohoviny), tím dostupnější to bude pro větší množství lidí. Ikdyž legalizujete obchod s marihuanou, nelegálního trhu se nezbavíte. Stále bude nespočet lidí, co dají přednost nelegálnímu domácímu před legálnímu ze skleníku nějaké firmy. Ne, legalizace opravdu pytláctví kvůli rohům nezastaví.
Proč sem taháte severního bílého nosorožce fakt netuším…
Jak to bylo myšleno s těmi zeměmi jste napsal již v tom prvním svém příspěvku. Teď se to snažíte jen zakecat.
Píšou o “local communities”. Nicméně obecně jak lidé přímo z rezervací tak ti z jejich blízkého okolí jsou důležití stejně - obě skupiny ovlivňují rezervaci jako takovou, takže se s oběma skupinami musí pracovat stejně.
Ti lidé dostávají od překupníků naprosté minimum, často pár desítek dolarů. Jistota práce, vzdělání pro děti, lékařské péče… to je pro ty lidi víc než jeden výdělek, navíc dost riskantní a nejistý. Pokud by to bylo jak popisujete, nemohli by populace třeba slonů v mnoha zemích růst…
Jarek Schindler
28.10.2023 18:15 Reaguje na SlovanNo plot mám třeba i od vás. Sám píšete "soukromá přírodní rezervace, která může být i oplocena". Nějak zapomínáte na skutečnost že i tamní farmy jsou o těch stovkách až tisících km2. Jaký je přírodní rozdíl mezi tamní oplocenou rezervací a stejně velkou farmou? Žádný, jen na té farmě se o ni starají. V rezervaci ji chrání "až za hrob"....
Nic neokecávám, nemám proč. Mluvím stále stejně. Vyjmenoval jsem země co nemají, nebo spíš nechtějí mít s tím skvělým AP nic společného. Celá diskuze je o nosorožci "bílém" a vy začnete s tím že Králodvorská ZOO měla dát nějaké nosorožce AP. Pouze jsem poznamenal že jediní bílí šli z Čech do Keni a s AP to nemá nic společného.
Samozřejmě, jistota práce pro pár lidí na uzemí o rozloze středočeského kraje je terno.Samozřejmě lepší něco než nic. Jen k tomu nic stačí Covid, že.
Prohibice byla blbost, stejná slonovinová prohibice je blbost ještě větší. Navíc ta likvidace poškozuje životní prostředí ale to ochranářům v tomto případě nevadí. Když jde o to co si vymysleli tak se můžou pálit i pneumatiky. Jen je musí pálit s nálepkou eko.
Slovan
29.10.2023 12:26 Reaguje na Jarek SchindlerNapsal jste, cituji: "Za doby toho Playera zbývalo i v JAR jen pár desítek bílých nosorožců jižních. Takže se chovalo za plotem."
- důkaz pro toto tvrzení jednoduše nemáte. Byli navráceni třeba do Krugerova NP... vyloženě za plot...
Já o těch soukromých oplocených rezervacích psal až o příspěvek dál v souvislosti s tím, že podobná místa lze uchránit úplně stejně jako nějakou farmu. Rozlohově ty farmy opravdu nejsou o stovkách či dokonce tisících km2. Průměrná velikost farem v JAR je cca. 47 km2. 33% z nich je do 10 km2, dalších 21% má pak rozlohu mezi 10-20 km2. Pouze 13% je ve velikosti nejvyšší, kde je ale opravdu velké rozmezí: 80-700 km2.
https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/opag-2020-0081/html
Ne, vy jste vyjmenoval 8 zemí, z nichž 3 s AP MAJÍ co společného až až. Etiopie má podepsána memoranda o porozumění u 2 NP (jedná se o poslední krok před plným převzetím), v Ugandě se vedou rozhovory a vláda JAR s AP spolupracovala třeba na nákupu té farmy. AP si snad zaslouží to největší uznání právě za to, že pracují i v zemích, které jsou extrémně nestabilní a mnohem chudší než třeba ta Tanzanie, Namibie či Keňa. Kdo jiný by dokázal nadále chránit WAP, nevětší zbývající oblast divočiny v celé Západní Africe, když tam prakticky probíhá válka s džihádisty (https://www.reuters.com/world/africa/park-rangers-enter-fray-west-africas-battle-with-militants-2022-04-26/)?
Celá diskuze je o nosorožcích jako takových...
Zaprvé, středočeský kraj má 11 tisíc km2. AP pracují často na několikanásobně větší ploše. Zadruhé to není pár pracovních míst, ale stovky pracovních míst. V oblastech, kde práce jinak není vůbec. AP navíc místním pomáhá i s podnikáním, třeba s včelařstvím či chovem ryb. Zatřetí, v Africe dokáže jeden stálý zaměstnanec uživit celou rodinu. Kdyby jim to nefungovalo, nemohli by mít tak obrovské úspěchy jaké mají...
Jarek Schindler
29.10.2023 16:10 Reaguje na SlovanAž ty země AP bude mít na svých stránkách tak je jako země kde se nevyskytují nebudu zmiňovat. Zatím je tam nemají. Stačí.
Nejdříve se pohoršujete nad tím, cituji: "Proč sem taháte severního bílého nosorožce fakt netuším…" No a najednou je podle vás :" Celá diskuze je o nosorožcích jako takových...". Máte to v hlavičce asi trochu pomotané, že.
Kde se asi z těch posledních několika desítek bílích jižních najednou vzali další na opětovné zazvěření třeba toho vámi zmiňovaného Krugerova NP. Nikde jsem snad psal, že zrovna tam má být plot. Odchovávalo se to stejně jako to odchoval ten Hume. To, že vy jste zmínil oplocené rezervace až následně ještě neznamená, že tam nejsou a já o nich nečetl. Vy jste ten plot jen potvrdil. No a nejsou oploceny jen soukromé rezervace ale i nějaký ten NP, že.
No a obrovské úspěchy? Ve volné přírodě je každých 16 hodin upytlačen jeden nosorožec. To mají být ty ohromné úspěchy?
