Nejčastější příčina úhynu amerických dravců u elektrického vedení? Zastřelení

Pokud byste někdy v anglofonní zemi studovali medicínu, nejspíš byste na nejedné lekci zaslechli úsloví o koních a zebrách. Zní asi tak, že když na chodbě uslyšíte klapání kopyt, myslete spíš na koně, než na zebru.

Tato poučka vede studenty k tomu, aby u svých pacientů očekávali spíše ty obyčejnější nemoci, než nějaké prudce exotické a neobvyklé diagnózy. Protože je koneckonců mnohem pravděpodobnější narazit u nás na koně, než na zebru.

Okřídlené úsloví se zažilo i v řadě jiných odvětví. Ještě donedávna například platilo mezi ornitology v coloradském Boulderu. Kde, stejně jako v jiných částech Spojených států amerických, řeší nemalé problémy s úhynem dravých ptáků, zasažených elektrickým proudem.

Tedy, ornitologové předpokládali, že jde o úhyn v důsledku zásahu elektrickým proudem. Když totiž naleznete na dohled nebo přímo pod dráty mrtvého dravce, nečekáte zebru, ale spíš koně. Automaticky předvídáte scénář s elektrokauterizací.

Bádání nad neúspěchem

Eve Thomasonová, výzkumná pracovnice Centra pro výzkum dravců na Státní univerzitě v Boise, si to ale myslet přestala. Pro místní energetickou společnost totiž prováděla hodnocení rizik a zpracovávala metodiku nápravných opatření. Navrhovala, jak sloupy vysokého napětí uzpůsobit, aby se nestávaly smrtící pastí pro ptáky. A opatření, která jinak spolehlivě fungovala v okolních regionech, zrovna v té „její“ oblasti nezabírala.

Vzhledem k tomu, že ona energetická společnost vynakládala statisíce dolarů do nápravy – která se nejevila být funkční – pídila se po příčině. A skončila u ptáků, kteří leželi pod dráty. Většina z nich na svých tělech nenesla známky fatálních popálenin a spečených křídel. Byť ne vždy jsou podobné symptomy po zásahu elektřinou pravidlem.

Po zralé úvaze se ale rozhodla pár relativně zachovalých mršin dravců zrentgenovat. Začala hledat zebru. A přitom zjistila, že ptáci mají těla plná broků. Nezahynuli tedy kvůli elektrickému vedení, ale proto, že je někdo zastřelil.

Pořád pracovala s relativně malým vzorkem na to, aby mohla činit nějaké dalekosáhlé závěry. Oslovila své zprvu nedůvěřivé kolegy z univerzity v coloradském Boulderu, a postup opakovali. Na čerstvě nalezených kadáverech i sesbíraných lokalizovaných vzorcích za poslední léta, které odpočívaly v univerzitních mrazácích. A které nikdo nerentgenoval, protože nebyl důvod. Nikdo nečekal zebru.

Hlavní příčinou je střelba

Jejich zjištění k potěšujícím zrovna nepatří. Podél 196 kilometrů elektrického vedení ve Wyomingu, Idahu, Utahu a Oregonu nalezli celkem 410 mrtvých ptáků více než 48 druhů.

Příčinu smrti se podařilo přesně diagnostikovat u 175 z nich. A byť leželi u elektrických drátů, 66 procent z nich uhynulo na následky střelného poranění.

Ze 129 krkavců velkých bylo zastřeleno dvaačtyřicet; střelba ukončila život třiceti ze sedmapadesáti nalezených kání rudochvostých a ze sedmadvaceti orlů skalních bylo u drátů zastřeleno osm. Na patnáct nalezených kání bělohrdlých připadalo dvanáct zastřelených, a zastřelena byla i polovina z šestnácti kání královských. Mezi obětmi byli i dva přísně chránění orli bělohlaví, jeden kondor krocanovitý a tři rarozi prérioví.

„Řešení problémů ochrany přírody funguje dobře jen tehdy, pokud dokážeme identifikovat přesné příčiny ohrožení,“ říká Thomasonová. „A v tomto případě se ukázalo, že větší díl úhynu ptáků podél elektrického vedení nemají na svědomí ani tak dráty pod napětím, jako střelci zabíjející dravce. Včetně ohrožených druhů.“

Thomasonová dodává, že elektrická vedení se tímto zjištěním nestala pro ptáky bezpečná. V opatřením na elektrickém vedení je třeba dál pokračovat. Neměla by se ale přehlížet ta aktuálně výraznější příčina úhynu, kterou jsou střelci. „Je to nový problém, který si řešení opravdu zaslouží,“ uzavírá ornitoložka, která na chodbě slyšela klapot kopyt a našla zebru.

---

reklama

---