Jedním z nejrozšířenějších důsledků vojenských zásahů do přírodní krajiny je výstavba opevnění. Už jsme psali, že důsledky výstavby zdí a plotů podél státních hranic (zde, zde a zde) vytvářejí překážky v pohybu suchozemských živočichů a vedou k vysoké úmrtnosti a narušení životních cyklů. Mnohem větší škody na životním prostředí však způsobují zákopy a bunkry, jejichž výstavba se rozrostla do obrovských rozměrů, protože ruská válka na Ukrajině postupně přerůstá v zákopovou válku. Tento článek se bude zabývat vlivem podzemních úkrytů na životní prostředí: zákopů, bunkrů a dalších opevnění.

Pastevní experiment v Betlémě, části Oldřichova v Hájích, započal v roce 1998 a patří tak k nejstarším v Evropě. Vědci zde zkoumají, jak nejlépe obhospodařovat louku tak, aby si udržela druhovou rozmanitost a dostatek živin v půdě. Podobný experimentální výzkum i na dalších pěti jizerskohorských loukách a na jednom stanovišti na Českolipsku přechází nově pod katedru biologie a ekologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). Z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) přešlo pod fakultu i všech pět výzkumníků.

Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku. Cílem je upozornit na ohrožené nebo jinak zajímavé druhy naší květeny a seznámit širokou veřejnost s jejich biologií, ekologií a případně i jejich ochranou. Pro rok 2024 byl vybrán kosatec sibiřský, vědeckým jménem Iris sibirica.

Staří Římané se konzumace vína rozhodně nezříkali, patřila neodlučně k jejich všedním životům. Dospělý muž – ať už otrok nebo patricij – denně ustál kolem dvou sextárií vína. Tedy přibližně jeden litr. Samozřejmě že kvalita moku pro otroky se od toho pro patricije silně lišila. Tehdejší víno navíc často chutí připomínalo spíše slabý ocet, a pilo se silně ředěné vodou. I tak ale hrubý průměr spotřeby na každého obyvatele impéria – včetně žen a dětí, jež si neodříkaly též – činil ročně 250 litrů vína.

Opylovačů v ČR i ostatních státech EU rapidně ubývá, mnohé druhy z nich jsou na pokraji vymření. Jejich význam přitom spočívá nejen v produkci potravin. Opylování je nezbytnou podmínkou zachování stabilních a různorodých ekosystémů. Vzájemnou interakci mezi rostlinami a hmyzem nelze ničím nahradit. V lednu se proto na Ministerstvu životního prostředí znovu sešly víc než čtyři desítky zástupců vědců a ochránců přírody. Ti společně prezentovali a diskutovali své výsledky, zkušenosti i doporučení pro úspěšnější ochranu opylovačů, zejména pro druhy volně žijících opylovačů. I na ně je zaměřena novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou Ministerstvo životního prostředí právě dokončuje.

Ministerstvo životního prostředí certifikovalo dokument Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Na začátku asi byla radost návštěvníka zoo, který losici v Zoo Hluboká hodil kus pečiva či sušenky. Zvíře pochoutku vděčně sežralo. Návštěvníci se vydali dál na prohlídku zoo, v losici se pomalu spouštěla žaludeční kolika. Ta skončila naprosto tragicky. Informuje o tom Zoo Hluboká.

V roce 2018 vydala Evropská komise Iniciativu EU týkající se opylovačů. Jedná se o dokument velmi zdařilý, který má jednu jedinou vadu. Opatření uvedená v příloze této iniciativy měla být prováděna do roku 2020. To se bohužel nestalo. Každopádně se aktuálně začíná něco dít, tak uvidíme, kam se to posune.

Nestává se často, aby k bádání nad historií u jednoho stolu zasedli vědecké kapacity molekulární a evoluční biologie, antropologie a archeologie. Zvlášť, když jde o minulost psího plemene, které se do současnosti dochovalo jen v podobě vzorku kůže uložené v muzeu. Jenže za jedním dlouhosrstým psím plemenem stojí silný příběh.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.