V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov - kalousů ušatých.

Výzkumníci ze zemědělských laboratoří zatím vyvinuli více než tisícovku substancí, schopných chránit hospodářské plodiny před hmyzími škůdci, patogenními houbami a plísněmi, konkurencí plevelů. Roční produkce těchto látek, pesticidů, činí okolo 2,5 miliard kilogramů. Nemalá část z nich by se ale dala nahradit šetrnější biologickou ochranou. Například mravenci.

Tyto fotografie dokumentují průběh přirozené obnovy lesa po požáru ve dvou pískovcových oblastech ČR, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Přirozenou obnovou je zde myšlena spontánní sukcese lesní vegetace neboli vývoj lesa bez lesnických zásahů (těžba, výsadba stromků apod.).

Ještě v roce 2015 podnikání firem, které se ve Spojených státech amerických zabývaly dezinsekcí, nestálo za mnoho. Zbavování skladišť švábů, zablešené psí útulky a zavšivené domácnosti totiž v ničem zlatý důl nepřipomínají. Následující sezónu se to změnilo, protože na scénu přišel virus Zika a v nastalé panice se z boje proti komárům a plošného odhmyzování stal dokonalý byznys.

Přiznat řekám legální statut, dopřát jim stejná práva jako jsou ta lidská. Tím pak podpořit jejich důslednější ochranu, dát jim možnost bránit se rušivým zásahům u soudu. Zní to fantasticky. Přitom je to idea, která se periodicky vrací, aby na krátký čas opanovala titulky v médiích a brzy poté opět upadla v zapomnění. Protože ve výsledku vůbec nefunguje. Proč tak selhává?

Jaké produkty zemědělství jsou pro životní prostředí globálně ty nejškodlivější? Takovou otázku si klade britský spisovatel a ekologický aktivista George Monbiot. A nachází na ni překvapivou odpověď. Nejhorší je podle něj ekologické organické bio hovězí a jehněčí. Maso pocházející ze zvířat krmených na pastvinách. Jak k tomu dospěl?

Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem. Douglasku je navíc popisována jako dřevina s vyššími nároky na živiny a příznivějšími melioračními účinky na půdu oproti smrku ztepilému.

Letošní červenec se podle vídeňských statistik zařadil mezi dvacet nejsušších červenců v historii měření. I ve Vídni stále ještě platí, že většina dešťové vody plyne přímo do kanalizace. To se má ale změnit. Vídeň plánuje rozšířit své pilotní projekty. Mezi ně patří instalace zelených střech, rozšíření zeleně i speciální výsadba stromů, která pomáhá udržet vodu v zemi.

Australští a američtí vědci se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala BBC. Poslední tasmánský tygr, neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.<