Snad v každé literatuře charakterizující ostříže se dočteme, že jsou tito dravci velmi podobní sokolům. Ostříž lesní skutečně patří do čeledě sokolovitých a může na první pohled sokola připomínat. Čím se ale od oblíbených lovců liší a jaký mají tito ptáci význam v naší krajině?

Přeci jen bych se vrátil ještě k tomu sečení. Možná vám bude připadat, že už o ničem jiném neumím psát, ale ono je to pořád, jak jsem psal vloni o tom, že stokrát opakovaná mozaika se stává sečí.

Zvětšování městských oblastí, změna krajiny a zvyšující se lidský tlak ve formě venkovních volnočasových aktivit silně ovlivňují chování volně žijících zvířat. Zejména vypuknutí pandemie COVID-19 na konci roku 2019 vedlo k drastickým změnám lidského chování. Pandemie změnila nejen lidský život, jak jsme ho znali, ale nepřímo ovlivnila i naše okolí. Zejména náhlé omezení pohybu téměř dvou třetin lidské populace do období lockdownu způsobilo změnu chování divoké zvěře.

Riziko jarních mrazů dosud nepominulo a podle webu AgroRisk existuje riziko poškození některých plodin v noci ze středy na čtvrtek. Teploty mohou někde klesnout k nule a mohou se objevit přízemní mrazíky. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

V malé obci Jabkenice na Mladoboleslavsku se v polovině dubna sešly dvě desítky dobrovolníků, aby za obecním úřadem vybudovali dvě tůně.

Dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) u nás asi málokdo viděl naživo. Česku je veden jako zvláště chráněný kriticky ohrožený druh. Jeho počty se více než půl století drasticky snižují v celé Evropě především kvůli tomu, že naprosto ztratil své přirozené prostředí, ačkoliv by se byl schopný přizpůsobit mnoha jeho změnám. Čím by mohl dytík prospět české přírodě či lidem, pokud se v tuzemsku znovu zabydlí?

Současná doba, někdy označovaná jako "antropocén", se vyznačuje rozsáhlými změnami přírodních ekosystémů Země způsobenými člověkem. Otevřené tropické ekosystémy, jako jsou savany, polopouště nebo travnaté biotopy, jsou jednou ze základních složek globální suchozemské biodiverzity. Tyto ekosystémy a živočichové v nich žijící jsou však stále více ohrožováni lidskou činností, ať už v důsledku přeměny přírodních ekosystémů na zemědělskou půdu a pastviny, lovu nebo změny klimatu. Odhaduje se, že lidská populace poroste až do roku 2100. Proto bude v blízké budoucnosti docházet ke stále častějším interakcím mezi zvířaty a lidmi v prostředí se zvýšenou přítomností člověka.

Válka na Ukrajině přímo i nepřímo ovlivňuje energetiku dalších zemí. Například na konci listopadu 2022 přišla po intenzivním bombardování o elektřinu nejen Ukrajina, ale i sousední Moldavsko. Státy čelí mnohem dlouhodobějším dopadům na celém globálním trhu s elektřinou. Existují dva hlavní trendy: růst cen a přechod od fosilních paliv k zelené energii.

Ve zpomaleném záběru bychom uviděli nejprve malý záblesk, a pak uslyšeli ohlušující ránu, hlasitostí přesahující 130 decibelů. Jsou to jen zlomky vteřiny, v nichž následuje sprška střepin, do vzduchu vymrštěné hlíny a rozmetané vegetace. A pak už jen dým vznášející se nad čerstvým kráterem. Skoro jako ve filmu.

V pořadí třetí rostlinou roku se stal po vstavači kukačce a hlaváčku letním kociánek dvoudomý. Tato rostlina z čeledi hvězdnicovitých, vědeckým jménem Antennaria dioica, je dalším příkladem druhu, který byl v minulosti na území České republiky poměrně hojný, v posledních letech však výrazně ustoupil a mnohde i vymizel. O vyhlášení rostliny roku informuje Česká botanická společnost.