Outloni jsou noční poloopice, pro které jsou typické velké oči a váhavý pohyb. Indonéský název pro outloně je kukang. Podle odborníků se outloni stávají obětí své roztomilosti: lidé si je pořizují jako domácí mazlíčky. Což je motor pro ilegální odchyt outloňů z přírody, jejich pašování a nelegální obchod s nimi.

Úřady státní ochrany přírody v Austrálii aktuálně připravují řízenou regulaci populace divokých koní. Odstřeleno má být více než 10 000 zvířat. Návrh vyvolává rozhořčení nejen u milovníků a ochránců zvířat. Stěžují si i australští biologové. Těm ale vadí, že je navržená regulační kvóta příliš nízká.

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních letech výrazně ovlivněny kalamitami. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů vede lesníky k využívání postupů více odpovídajících přírodním procesům s cílem rychlého a efektivního postupu obnovy holin. Jedním z těchto postupů obnovy lesa je širší využití dřevin s pionýrskou strategií růstu.

Ne každý jedinec jedle bělokoré se hodí do přírodních podmínek v České republice. Různé provenience jednoho druhu dřeviny z různých oblastí areálu přirozeného rozšíření mají odlišné adaptační schopnosti a různé nároky na nové prostředí, do něhož jsou vysazeny. Při snahách o návrat jedle bělokoré do našich lesů a zvýšení jejího podílu v dřevinné skladbě je proto nutné vědět, odkud pochází osivo a jak rostou mateřské stromy v našich podmínkách. Takové informace nám poskytne dlouhodobý provenienční výzkum jednotlivých dřevin. Pouze výběrem reprodukčního materiálu vhodného původu dokážeme na odpovídajících stanovištích vypěstovat kvalitní jedlové porosty.

Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou na ní testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které včera položili na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.

To, jaké spory řeší soudní dvory kdesi v západoindickém Gudžarátu, zbytek světa zpravidla nijak zvlášť nevzrušuje. Jenže proces kolem lokálně zacílené žaloby, podané tu roku 2019, se svým pojetím a hlavně globálními dopady dost vymyká. Žalobcem byla indická pobočka korporace PepsiCo a žalovanými pak čtveřice místních malozemědělců, v čele s Harihabi Patelem. Už to, že se tu nadnárodní společnost s ročním obratem ve výši 70 miliard dolarů pouští do křížku s lidmi, kteří si sotva vydělají na chleba, dopředu ledacos vypovídalo. Hájit práva poškozené PepsiCo se vydali ti nejlepší dostupní právníci, jejichž hodinová mzda se blížila maximálnímu ročnímu obratu žalovaných. A předvedli za to skutečně perfektní práci: dodali soudu velmi konkrétní doklady, laboratorně analyzované genetické rozbory i četné videonahrávky pořízené skrytou kamerou detektivů.

Jednou z příčin úbytku tetřívka obecného v české krajině je plenění jeho hnízd různými predátory. Tetřívek obecný je v České republice řazen do kategorie ohrožených druhů. Jeho populace dlouhodobě klesá a je možné, že se v budoucnu již nepodaří černého rytíře, jak je tetřívek často nazýván, zahlédnout na žádném tokaništi. Abychom tento vzácný druh ochránili, musíme mu vytvořit vhodné podmínky pro život a rozmnožování.

V minulých dnech jsme oslavili mezinárodní den stromů, což poukazuje na to, jak významnou roli stromy po celém světě v lidské společnosti hrají. Jaká je povaha tohoto vztahu v české společnosti, co nejvíce Češi na stromech oceňují? A jak hodnotí lidé staré a suché stromy, jejichž ekologická hodnota je v přírodovědných disciplínách v poslední době široce diskutována?

Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Aktuální článek publikovaný v časopise Nature přinesl zajímavé poznatky o významu při rozkladu mrtvé biomasy stromů a množství uhlíku uvolněném v globálním měřítku při jejím rozkladu. Tato informace ale (pokud by byla vytržená z kontextu) může vést k mylnému pochopení významu mrtvého dřeva v uhlíkovém cyklu v lesích. Podívejme se tedy na to, zda je opravdu uvolňování uhlíku rozkladem mrtvého dřeva v lesích problém, nebo zda toto dřevo spíše pomáhá v omezování celkových emisí CO2.