https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pytlonosi-z-floridy-jsou-mozna-po-cloveku-dalsim-druhem-savce-ktery-zemedelsky-hospodari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pytlonoši z Floridy jsou možná po člověku dalším druhem savce, který zemědělsky hospodaří

8.8.2022 06:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prvky zemědělského hospodaření, kultivace plodin a pěstování byly zatím doložené u některých druhů mravenců, brouků a termitů. U savců (s výjimkou člověka) ale nic takového známo nebylo. Až doteď.
Prvky zemědělského hospodaření, kultivace plodin a pěstování byly zatím doložené u některých druhů mravenců, brouků a termitů. U savců (s výjimkou člověka) ale nic takového známo nebylo. Až doteď.
Mělo se za to, že lidé patří k jediným savcům na planetě Zemi, kteří se věnují zemědělství. Biologové z Floridské univerzity to nyní zpochybnili. Nahlédli totiž do svérázné životní strategie místních hlodavců, pytlonošů. Ta se s trochou nadhledu dá popsat jako forma zemědělského hospodaření.
 

Pytlonoš floridský je středně velký hlodavec: zavalité tělo dospělce má na délku v průměru 26 centimetrů, váží okolo 150 gramů. I když tvoří početné rodinné kolonie, k vidění moc není. Většinu života totiž tráví ve spletitém podzemním bludišti svých chodeb, kde vyhledává potravu. Kořeny a hlízy rostlin, křovin a dřevin, které podrývá a okusuje.

Za zeleným krmením se vydává za šera i na povrch, ve formě listů a stonků je pak skladuje v podzemních spižírnách. Jedno takové pytlonoší bludiště má na délku i 160 metrů, překvapí systémem ventilace/vstupů „krtin“, množstvím vyhrabaného materiálu, spirálním sestupem do druhého podlaží se zásobárnami, chráněnou obytnou norou.

Škůdce nebo zahradník?

Nikdo zatím nezpochybňoval, že pytlonoši hrabající pod zemí jsou zvířata pracovitá. Nicméně to, že mohou tu a tam norovat i v půdách obdělávaných lidmi a narušovat kořeny rostlin, jim vysloužilo nehezkou pověst zákeřných škůdců.

Experimentální studie floridských biologů nyní tvrdí, že o pytlonoších by se nemělo hovořit jako o škůdcích a zlodějích, ale spíše jako o mimořádných zvířecích zahradnících. Vypadá to totiž, že pytlonoši by mohli být po člověku teprve druhým druhem savce, který zemědělsky hospodaří. Pod zemí. Jak se na to přišlo?

Biolog Francis Putz si před časem začal klást otázky o všedním životě pytlonošů. „Šlo mi o to, kolik energie vlastně mohou získat okusováním kořenů, v norách kopaných v písčitých půdách, tam, kde se jim jiné potravy na povrchu nenabízí,“ vysvětluje.

Kolonie pytlonošů v takových „chudých“ oblastech totiž nebyly o nic méně životaschopné nebo v průměru s méně potomky než kolonie pytlonošů v úživných oblastech, kde si hlodavci mohli přilepšovat zelení na povrchu. „Hodí se zmínit, že kopání nor je velmi vysilující a energeticky náročný proces,“ doplňuje bioložka Veronica Seldenová, spoluautorka studie. „Je to 360x–3400x náročnější než chůze po povrchu.“

V oněch chudých oblastech, kde pytlonoši musí přežít jen z kořenů dřevin – typicky borovice dlouhověké – na něž pod zemí narazí, se nezdálo být množství dostupné energie pro náročné norovací úkony dostatečné. „Tak jsme začali řešit, jestli na každém metru délky vykopaného tunelu narazí na tolik kořenů, aby jim to dodalo dost energie k vykopání onoho metru,“ doplňuje Seldenová. „A to se zhusta nedělo.“

Bludiště pytlonošů většinou nenabízelo dostatek takové potravy. Aby to biologové zjistili, museli rozkopat několik segmentů pytlonoších bludišť. A zjistili něco jiného.

Zahrádka pod zemí

Pytlonoši kořeny dřevin vyloženě svými zuby nepodžínají, ale spíše oddělují, množí. Kořeny jen nelikvidují, ale kultivují. Oddělením a nahlodáním hlavního kořenu přispějí k tomu, že se začne větvit. K malým kořínkům, prorůstajícím do nory, pak přihrnují hlínu. Trasu nory tomu malou oklikou uzpůsobí. A také sem začnou chodit na toaletu. Bobky hnojí a močí zalévají. Vytváří tím optimální podmínky pro růst mladých kořenů, které pak není ani tak těžké ukousnout.

S jistým nadhledem se tak dá hovořit o tom, že tu zahradničí. Protože vynakládají čas a energii na to, aby kořenům – zdroji své potravy – zajistili optimální podmínky.

Putz a Seldenová spolu s kolegy vyčíslili, že touto formou „hospodaření“ dokáží pytlonoši vykrýt 20-60 % svojí denní spotřeby energie. Není to dost na to, aby nemuseli kopat další tunely a hledat nové zdroje potravy, ale rozhodně dost na to, aby k novému norování měli dostatek energie.

„Není to asi ta nejsofistikovanější forma zemědělství, ale je to vcelku dost podobné tomu, co dělají na povrchu lidé,“ říká Seldenová. Prvky zemědělského hospodaření, kultivace plodin a pěstování jsou zatím doložené u některých druhů mravenců, brouků a termitů. U savců (s výjimkou člověka) ale nic takového známo nebylo.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 07:01
A co takhle naše veverky, myšice a sojky?-) Také svým způsobem hospodaří, když roznášejí do úkrytů ořechy, žaludy, bukvice, z nichž řada na jaře vyklíčí a poslouží ani ne jim samým, jako dalším generacím plodožravých tvorů. A semena vyklíčená z trusu mnoha druhů plodožravých zvířat také lze označit jako zahrdničení, byť tu strategii za ně vymyslela příroda.

Nebo taková sova králičí - ta si kolem nory nanosí hafo trusu zvířat, který láká hmyz. A hmyzem se potom živí. Nedávno psali o volavce i kočce, které při lovu ryb využívali jimi položené návnady (housky), po které ryba šla, načež byla jimi ulovena. Zda tyto aktivity označíme tradičně jako "pudové" či instinktivní, nebo s prvky racionálního chování, to už je na uvážení každého ne/vědce:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.8.2022 18:52 Reaguje na Karel Zvářal
Mravenec atta
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 19:02 Reaguje na Jakub Graňák
Jasně, plísňožrouti. A ono se toho možná najde víc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.8.2022 20:04 Reaguje na Karel Zvářal
U hmyzu nepřeberné množství... když už jsme u těch mravenců, tak ti provozují i živočišnou výrobu (s mšicema) :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 20:16 Reaguje na Jakub Graňák
Pokr příště.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.8.2022 07:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ono ani tak nejde o ty úkryty, ale hlavně o to si je pamatovat. Například jsem viděl pořad, kde se uvádí, že sojka či kavka či nějaký takový pták si každý rok dělá až tisíc pozemních skrýší se žaludy nebo oříšky. A umí si je pamatovat, i když ty skrýše dělá na podzim třeba ještě před opadem listí a potom je musí najít v úplně jiné krajině změněněé opadem listí i vysokou vrstvou sněhu.
Jinak i obyčejní naši hlodavci , myši atd si dělají zimní zásoby. Například z jader švestek a meruněk, ořechů nebo ze semen například netýkavky žláznaté.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.8.2022 07:14
Tak živočichové se po ty milióny let, co se ten druh vyvíjí, vyvíjejí nejenom dovnitř, tedy zdokonalováním a přizpůsobováním sebe sama, ale taky zdokonalováním směrem ven, své působení na venkovní prostředí. A za ty milióny let vývoje pytlonoši, stejně jako spousta ostaních živočichů, bez problémů si vyvinula a zahrnula do svých instinktů i takové vzorce chování a instinktů, které připomínají vědomou práci. Jediný rozdíl v tom je ten, že pytlonošům trvalo určitě milióny let, než takové chování zahrnuli do svých instinktů. Zatímco živočich, který totéž dělá vědomě, napříkladlů my lidé, to zvládne s přehledem během jedné, dvou generací.
Podel mne by si mohl autor takové články ušetřit, kdyby měl příslušné vzdělání v biologii a zoologii nebo kdyby hotový článek dal k posouzení odborníkovi.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist