Čím menší zvíře, tím větší spermie

V lidském světě platí jistá anatomická proporcionalita. Očekává se, že kdo má ruce velké jako lopaty, nebude mít mezi rameny ztracenou malou hlavičku. To samé pak čekáme od proporcí tělesných částí zvířat žijících kolem nás.

Když si představíme samce plejtváka obrovského a jeho 2,5 metru dlouhý penis, předpokládáme, že z takového "kanónu" bude létat na cíl něco většího než jen malinké kuličky do vzduchovky. Zrovna tak nečekáme, že by tvorové velikosti rejska obecného, s řekněme půlcentimetrovým vybavením, vypouštěli na cíl mezikontinentální rakety. Jenže ono to přesně tak většinou je. V malém balení se skrývá velké překvapení, a čím menší zvíře, tím větší má spermie.

Asi nejnázornějším (a dost možná děsivým) příkladem je případ mušky octomilky druhu Drosophila bifurca. Celým tělem na délku měří doslova pár milimetrů, její pohlavní orgány jsou nepatrné. Ale přesto produkuje spermie o délce 5,8 – 6,0 centimetrů. To není chyba v desetinné čárce, tahle octomilka skutečně produkuje spermie 20x delší, než je sama velká. Také jich za život zvládne vyrobit jen pár stovek, protože je to pro ni nesmírně energeticky nákladné.

Vedle takové muší megaspermie jsou spermie velryb nepatrné. Například u vorvaňů můžeme jejich délku počítat v desetinách milimetrů. Jsou 1000x menší než už oné rekordní octomilky. A na stejném principu můžeme porovnávat masivní spermie myší vedle droboulinkých spermií sloních. Co za tím stojí?

Nad tím v roce 2016 – v souvislosti s muškou octomilkou – bádali výzkumníci z Univerzity v Curychu, a svou studií nabídli pro tento jev evoluční vysvětlení. Větší spermie totiž poskytuje svému nositeli výhodu nad konkurencí. Dokáže vytlačit konkurenty (konkurenční spermie) z pohlavního ústrojí samice, což se při oplodňování jejích vajíček a šíření vlastních genů rozhodně hodí. Zvlášť tehdy, když je samice silně promiskuitní, a hledá si k páření vícero samců. Přitom většinou vyhledává cíleně ty nejlepší – největší – a ti jsou současně nositeli největších spermií.

V situaci, kdy se páří dva živočichové stejného druhu, jež jsou vzrůstem svého těla malí, je co největší spermie výhodou. Spermie slouží jako most, který skrze tunel vede až do neony prozářené metropole s vajíčkem. Spermie nemá kde zabloudit. Ale pozor, tato výhoda přestane platit, když se bude jednat o živočichy vzrůstem těl velké.

Spermii slona až k vajíčku slonice čeká předlouhá cesta, dálnice se špatně značenými zatáčkami, a není vůbec jisté, zda vůbec dorazí do cíle nebo se neztratí v koloně spermií ostatních samců. Velikost nákladně produkovaných spermií tehdy přestává být efektivní způsobem, jak překonat konkurenci. A je mnohem lepší přidat na kvantitě, počtu na trať vyslaných závodníků.

Čím větší je zvíře, tím je důležitější počet k cíli vyslaných spermií, nikoliv jejich délka. Proto mají sloni menší spermie než myši.

---

reklama

---