Indie coby nejlidnatější země světa se zatím nevypořádala s omezenou dostupností vody

Indie letos předběhla Čínu a oficiálně se stala nejlidnatější zemí světa. Řada nedořešených problémů, které tuto zemi provázely už dříve, se tak stala viditelnější. Jednu ze zásadních komplikací dalšího rozvoje tu představuje až katastrofální situace v oblasti nakládání s odpadními vodami.

Hranice mezi tím, kde začíná město a končí venkov, jsou v Indii poněkud neostré. Proto také odhad počtu lidí žijících ve městech nepatří v Indii k nejpřesnějším. V roce 2021 to ale mělo být kolem 498 milionů. A předpokládá se, že do roku 2040 se tato městská populace navýší o dalších 270 milionů.

Populace roste. Objem odpadní vody též

Problém je v tom, že už dnes obyvatelé indických měst vyprodukují kolem 72 miliard litrů odpadní vody, směřující do kanalizací. A přibližně 45 miliard litrů z tohoto objemu není jakkoliv upraveno nebo přečištěno. Unikají přímo do vodních toků. Dvě třetiny domácností v indických městech nejsou na kanalizace napojeny. A ani ty, které jsou, ke zlepšení kvality vody v regionu nejspíš moc nepřispívají.

Jak uvádí Národní aliance pro nakládání s fekálními kaly a septikem (NFSSM), mnohé z provozovaných čistíren odpadních vod, které zajišťují vyústění kanalizací, nesplňují normy. V Dillí je těch „nefunkčních“ 26 z celkových 35.

K této neradostné bilanci je prý ještě třeba přičíst obrovské množství odpadních průmyslových vod, které do říčních toků zanáší se splašky toxické odpady, zabíjejí volně žijící živočichy a pronikají do podzemních vod.

Indie v posledních dekádách výrazně snížila celkovou porodnost a podařilo se jí významně snížit i dětskou mortalitu. Špatná kvalita vody tu ale pořád zůstává hlavním zabijákem dětí. Z hlediska dětské úmrtnosti jsou kontaminované potraviny a znečištěná voda příčinami 55 000 úmrtí (u dětí mladších pěti let).

Na cestě k žízni a suchu

Zařízení, která čerpají vodu k přečištění a úpravě na pitnou, musí fungovat v režimu častých odstávek. To když se nebezpečně zvýší koncentrace sloučenin dusíku, potažmo čpavku, v říční vodě. Tyto odstávky pak ohrožují zásobování pitnou vodou pro 20 milionů obyvatel metropole. Situace není o moc lepší ani v dalších metropolích, Bombaji a Čennaji.

Nedávnou kuriozitou, ovšem velmi názorně podtrhující stav vody v Indii, byl požár jezera Bellandur v Bengalúru. Vznítilo se kvůli vysokým koncentracím metanu, jež pod hladinou vznikají v důsledku činnosti bakterií rozkládajících při snížené dostupnosti kyslíku odpad na dně.

Z hlediska vodního stresu je Indie jednou z nejohroženějších zemí světa. Většina velkých měst tu musí při obnovování dostupných zdrojů vody spoléhat na v průměru padesátku deštivých dní do roka, během monzunového období. A jinak musí vystačit s tím, co nabízí znečištěné řeky.

S dostupností vody to ale valné není. I když v Indii žije 18 % světové lidské populace, země v globálním porovnání disponuje jen 4 % povrchových zdrojů vody.

Řeky, ať jsou jakkoliv znehodnocené kontaminací, přitom setrvale zásobují zemědělský sektor (85 % veškerého odběru sladké vody jde do zemědělství), a dávají obživu 600 milionům lidí. Dostupnost vody se tím dále snižuje, bez ohledu na její kvalitu.

Zatímco v roce 1947 připadalo – alespoň teoreticky – na jednoho obyvatele 6042 metrů krychlových vody, v roce 2021 to bylo už jen 1486.

Problém, který brání rozkvětu

Podle odhadů WHO nemá v Indii 163 milionů lidí zajištěný přístup k nezávadné pitné vodě, 210 milionů Indů nemá přístup k hygienickým a sanitačním zařízením, které považujeme za standardní (toaleta, umyvadlo). A pětina všech zde zaznamenaných diagnóz onemocnění nějak souvisí se znečištěnou a závadnou vodou.

Indie má do dalších let skvěle nakročeno – medián věku se tu pohybuje okolo 21 let, průměrný věk pak činí 27 let. To znamená, že v Indii bude žít jedna z nejsilnějších populací hospodářsky produktivních lidí na světě. Ovšem k tomu, aby tento potenciál dokázala plně využít, bude muset začít rozmotávat klubko problémů spojených s kvalitou vody.

Predikce do dalších let nedávají velké šance tomu, že by se tu dostupnost vody zvyšovala, anebo se monzunové deště staly spolehlivějším zdrojem závlah. Indie se bude muset naučit vyžít z vody, kterou má k dispozici. A bude muset začít řešit, jak se popasovat s její čistotou, a dosáhnout žádoucího pokroku při nakládání s odpadními vodami.

---

reklama

---