Naše krajina churaví. Ačkoli horské lesy jsou povětšinou zdravé, zejména v nížinách umírá život v půdě, kterou postupně splachuje voda do řek. Taková krajina bude obtížně odolávat klimatické změně. Musíme začít myslet progresivně, hospodařit regenerativně a zavádět agrolesnické postupy. A musíme si uvědomit, jak moc naše města potřebují zeleň.

Kdybychom mohli stát v krajině, kterou naši mezolitičtí předkové nazývali domovem, co bychom kolem sebe viděli? Vědci vymysleli metodu analýzy zachovalých skořápek lískových ořechů, která nám napoví, zda byla mikrostanoviště v okolí archeologických nalezišť hustě zalesněná, nebo otevřená a podobná pastvinám. To by nám mohlo pomoci pochopit nejen to, jak vypadalo místní prostředí před tisíci lety, ale i to, jak člověk v průběhu času ovlivňoval jeho životní prostředí.

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky. Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, v třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu. Na 9. března ČSO připravuje jeho slavnostní zakončení s exkurzí a prohlídkou nových tůní.

V minulém roce to v mokřadech v péči Ekocentra Koniklec žilo méně, než by se nám i stálým obyvatelům z říše rostlin a živočichů líbilo. Nelehká doba se podepsala i na péči o přírodně cenná pražská zákoutí a nezbývá než doufat, že do let následujících bude rozsah činností mokřadům prospěšných opět stoupat. Přes nepříznivou situaci však aktivity na rozhraní souše a vody neutichly úplně.

Ústup ledovců způsobuje „zelenou proměnu“ řek. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který právě publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience. Jejich pozorování vychází ze vzorků sbíraných ze 154 horských řek napájených ledovcem po celém světě v rámci projektu Vanishing Glaciers (Mizící ledovce), který financuje Nadace NOMIS.

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience vědci považují borovici černou z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.

Už jen dějiště následujícího příběhu má podobu laciné hororové kulisy. Opuštěný bunkr, pozůstatek sovětské éry, ztracený v jehličnatých lesích kdesi na západě Polska. A v tomto mechem obrůstajícím železobetonovém monstru, Objektu 3003, který kdysi sloužil k ukládání konvenčních i jaderných zbraní, žily v úplné tmě a chladu další monstra.

Dva výzkumy jesenických lesů se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v rezervacích v oblasti Pradědu a na Králickém Sněžníku. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly. Zjišťují, jakou mají nyní strukturu a jaké organismy je obývají. Ukázalo se, že nejenom centrální část Jeseníků – oblast Pradědu, ale také nejvyšší polohy Králického Sněžníku jsou významným centrem biodiverzity.

Australští zoologové a ekologové usilují o změnu místně zaužívaných (nikoliv vědeckých) názvů tamních živočichů. Přejmenování drobných savců chtějí provést z důvodů ryze ochranářských. Věří, že nahradit ošklivé názvy líbivými by pomohlo ohroženým zvířatům.

V České republice je borovice lesní druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Důvodem je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití dříví ve stavebnictví i nábytkářství. Avšak pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými a biotickými škodlivými činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiálu snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.