Přírodní a krajinné hodnoty kaňonu Labe mají své neopakovatelné charakteristické rysy, stejně jako celá oblast Českosaského Švýcarska a Českého středohoří. Za jedinečný a unikátní je označován především krajinný fenomén kaňonu Labe. Asi nejimpozantněji působí pohledy do hlubokého kaňonu, kde se v zachovalých lesních porostech vine v úzké říční nivě naše největší řeka Labe. V čem je vlastně tento úsek Labe unikátní? A co brání tomu, vytvořit funkční štěrkopískové náplavy uměle?

Od poloviny 80. let 20. století v některých oblastech našich lesů poměrně významně škodí ponravy chrousta maďalového. Velikost ohroženého území je zhruba 10 tisíc hektarů a roční ztráty na výsadbách obnovovaných porostů dosahují 50–300 ha. Vzhledem k rozsahu obnovovaných kalamitních holin bude význam tohoto škůdce narůstat. Pro praktickou ochranu lesů je tedy důležité znát dobře jeho životní cyklus a možnosti obrany proti němu.

Na devadesát procent sumců je potřeba odlovit v jezerech jižní Evropy. Zatímco v České republice je tento největší predátor sladkých vod žádoucím zástupcem rybích obsádek, v jihoevropských jezerech představuje nepůvodní a invazní druh, který působí škody v tamním ekosystému. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně obtížné bude i přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.

Na ten den dvanáctiletý Todd nikdy nezapomene. Při dětských toulkách po okolí se pod ním zničehonic otevřela země. Obrovskému žáru, výronům jedovatých plynů a pádu do temnoty unikl chlapec s vypětím všech sil na poslední chvíli. Měl štěstí. Jeho rodné město ale ne.

Na jedné straně kamzík bělák, na druhé pak ovce tlustorohá. A zhruba uprostřed mezi nimi pak horské ledovce Skalistých hor, které svým táním zpřístupňují soli a draslík vázaný v substrátu. Zhruba tak lze popsat počátek konfliktu, k němuž nyní v pohořích USA dochází.

Pesticidy a jejich koktejly mohou představovat riziko zejména pro společenstva citlivá na znečištění. Pro jejich ochranu je potřeba mít k dispozici data z dlouhodobého a pravidelného monitoringu širokého spektra látek. Taková data nově poskytuje interaktivní mapa, která vznikla jako výsledek projektu řešeného vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a společnosti ALS Czech Republic.

Agrolesnictví je pravděpodobně nejstarším způsobem využití půdy a je od nepaměti spojeno s domestikací rostlin a živočichů. Podstatou je souběžné využívání půdy pro zemědělskou výrobu a pěstování dřevin, tedy jednoduše řečeno začlenění dřevin do zemědělské krajiny. O agrolesnictví v podmínkách mírného klimatu je toho známo poměrně málo a velmi sporé jsou informace ze středoevropského prostoru; v České republice tato dříve běžná praxe vymizela.

Hospodářské borové lesy čelí v poslední době silnému tlaku podkorního hmyzu. Pěstování jejich monokultur je proto rizikové z ekonomického i ekologického hlediska. Přesto se však vzhledem k růstovým vlastnostem a širokým možnostem využití do budoucna počítá s poměrně vysokým zastoupením borovice lesní v našich lesích. Vědci a lesníci proto hledají možnosti jejich ochrany proti škodlivým činitelům.

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise New Phytologist. Poznatky, při kterých výzkumný tým vystavil rostliny 24 různým stresům a jejich kombinacím, mohou být využity např. při šlechtění nových odolných plodin.

Biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek milionů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity. Tématu se věnuje článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy.