V posledních dnech je často pozorován v oblasti Bílé louky (okolí Luční boudy) krkavec, který vyhledává blízkost lidí. Toto chování je nezvyklé a mohl by být pro něho nebezpečné, pokud přijme lidmi nabízenou potravu. Nabádáme veřejnost, aby při setkání s ním udržovali bezpečnou vzdálenost. A nekrmili jej.

Krajina střední Evropy je tradičně rozdělována na zemědělskou půdu a les. Vzájemné zastoupení ploch se historicky měnilo, přičemž hlavním trendem bylo snižování plochy lesa. V posledních letech však dochází i k zalesňování zemědělské půdy, což má vliv na změnu její kvality a vlastností i obyvatelnosti pro různé organismy. Vědci například zjistili, že na zalesněné původně zemědělské lokalitě ve věku 24 let již dochází k tvorbě velmi kvalitních vodostabilních půd vlivem lesního porostu.

Správa Krkonošského národního parku ve snaze ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky před náporem neukázněných návštěvníků opět přistupuje k instalaci ochranných sítí oddělujících prostor pro turisty od prostoru pro přírodu. Ty budou lemovat přístupové cesty na Sněžku od včerejšího dne až do konce října.

V říjnu 2021 uveřejnil marketingový tým společnosti Google prohlášení, že bude lépe chránit své uživatele před lživými a klamavými tvrzeními, které se týkají popírání klimatických změn. A rozhodli se, že přistoupí k zákazu reklamy u obsahu, který je v rozporu s prokázaným vědeckým konsensem o existenci a příčinách změny klimatu. Jak se jim to povedlo?

Vedle biotických škůdců (brouků a hub) poškozují lesy také abiotické vlivy, především vítr a sucho, které úzce souvisejí s průběhem počasí během roku a především jeho extrémními výkyvy. V roce 2022 při porovnání s rokem 2021 stouply v lesích škody větrem o 30 % a škody suchem poklesly o 14 %.

V sobotu 27. května proběhne první polní BioBlitz, nebo také biosmršť. Jedná se o bleskové (běžně 1 až 3 dny) zaznamenávání biodiverzity na zvolené lokalitě za účasti veřejnosti a pod dohledem odborníků. O tomto konkrétním příkladu občanské vědy informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Kuřička hadcová a včelník rakouský jsou druhy kriticky ohrožené a patří k našim nejvzácnějším rostlinám. V přírodě je jen tak nepotkáte, protože rostou pouze v chráněných územích poměrně daleko od značených cest. Pokud je chcete vidět, musíte se vypravit do Průhonické botanické zahrady. Teď dokonce uvidíte oba druhy v plném květu. Informuje o tom Pavel Sekerka z Botanického ústavu AV ČR.

Evropský den chráněných území, který připadá na dnešek, má připomenout, co, jak a proč chráníme. Velkoplošných chráněných území je v České republice nyní přesně 30 – čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí. Po dlouhé době – poslední chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 2016 - je šance, že se tento výčet výrazně rozšíří. Programové prohlášení vlády totiž zmiňuje vyhlášení národního parku na části CHKO Křivoklátsko, přípravu podkladů k vyhlášení národního parku Soutok a chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Ruská agrese na Ukrajině je obrovským porušením mezinárodního práva. A škody na životním prostředí jsou jedním druhem škod, ke kterým kvůli ruské agresi dochází. Právnička Hana Müllerová na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život hovořila o možnostech mezinárodního práva postihnout válečné zločiny proti životnímu prostředí.

Tajo je nejdelší řekou Pyrenejského poloostrova: její tok měří 1038 kilometrů, vodu sbírá z povodí přesahujícím rozlohou 80 000 kilometrů čtverečních. S průměrným průtokem až 500 kubíků za vteřinu patří k vodou nejvydatnějším tokům Španělska i Portugalska. A to je současně jejím problémem.