Ačkoli jsou města často považována za místa, která mají negativní dopad na rozmanitost původního rostlinného společenství, nedávné analýzy ukázaly, že jsou schopná podporovat překvapivě bohaté spektrum rostlin. Pestrost rostlin se významně zvětšuje směrem k okrajovým částem měst. Obecně vzato je vegetace měst o to cennější, oč více dominují ve skladbě jejich rostlin původní druhy. Jak ukazuje příklad Nového Lískovce, může být město dokonce útočištěm pro vzácné, chráněné a kriticky ohrožené druhy rostlin, které mají omezenou perspektivu v okolní zemědělské krajině.

Amazonie, Borneo, Kongo, australské Daintree. Známe názvy míst, kde se rozkládají mnohé z největších nebo nejznámějších deštných pralesů na světě. A mnozí z nás vědí také o největší lesní ploše v podobě tajgy táhnoucí se od Ruska až po Kanadu. Ale kolik z nás by dokázalo jmenovat podmořský les? napsal zpravodajský server The Conversation.

Mars je prozatím nejzazším bodem vesmíru, o němž ještě pořád můžeme s trochou realističnosti snít. Plány na jeho kolonizaci lidmi jsou sice víc než hodně nadsazené, ale už nyní jsme schopni s pomocí sond a družic fyzicky mapovat povrch Rudé planety. Je to první krok na cestě dlouhé v průměru 125,9 milionů kilometrů. Ze snového režimu vědeckofantastické fikce nás k Zemi může znovu připoutat informace, že už nyní jsme na Marsu nechali něco bytostně lidského. Odpady.

Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.

Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.

Drábské světničky čeká záchranný projekt, který připravují Lesy České republiky coby správci této národní kulturní památky. Ta je zatím pro veřejnost uzavřená. V září se začalo s přípravou projektové dokumentace. Návštěvníci by se zřejmě mohli znovu podívat do skalního hradu v roce 2025.

Je libo hřebenatku, štikozubce nebo raději filet z tresky jednoskvrnné? Přesně takové otázky na výběr chodů mohli od livrejovaných číšníků slyšet hosté vybraných amerických restaurací s rybími specialitami. Háček je v tom, že ještě před 140 lety by takové otázky mohli zaslechnout v San Francisku, a dnes je stěží uslyší v Seattle, na severu Států.

Role městských trávníků, parků a zeleně z předměstí je v ekologii živočichů zapeklitá a nejednoznačná. Rozrůstání měst je jednou z významných příčin poklesu hmyzí biodiverzity, ale současně se mohou městské travnaté plochy stát divokou kartou v ochraně mizejících druhů. Na čem záleží? Třeba na frekvenci sečení.

Když na podzim roku 2016 informovali ochránci přírody o útoku pytláků v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, byl to jeden z mála případů, kdy autoři populárního projektu zveřejnili zprávu o tlaku, kterému je rezervace vystavena. Od doby jejího vzniku v roce 2015 se však rozhodně nejednalo o ojedinělý případ. Světově unikátní lokalita čelí nátlaku po celou dobu své existence.

Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.