V evropské uhlíkové bilanci chybí stromy, které zatím nikdo nespočítal

Lesníci mají nad svým zalesněným prostorem velmi dobrý přehled. Víceméně jasno o počtech stromů v alejích mají silničáři, a započítány bývají i významné dřeviny v intravilánu měst a obcí. Ale když přijde na stromovitou vegetaci v zemědělské krajině, víme toho mnohem méně.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Alexander Steinhof / Flickr

Vždy ale bude platit, že služba stromy poskytovaná bude úměrná tomu, kolik jich v krajině roste. A nad otázkou, kolik tedy máme v Evropě stromů, se nyní pozastavili výzkumníci z katedry přírodních zdrojů Kodaňské univerzity. Proč?

Protože první odpověď, kterou nejspíš uslyšíte na otázku „Kolik máme v Evropě stromů?“ nebude správná. Bude jen orientační, nepřesná.

Ne všechny dřeviny kolem nás jsou totiž běžně v evidenci.

Zrovna lesníkům se musí nechat, že nad svým zalesněným prostorem mají velmi dobrý přehled.

Víceméně jasno o počtech stromů v alejích mají silničáři, a započítány bývají i významné dřeviny v intravilánu měst a obcí. Byť tam už se ale přesnost začíná vytrácet, v neprospěch dřevin menších průměrů a rostoucích na soukromých pozemcích.

A když přijde na stromovitou vegetaci v zemědělské krajině, víme toho prý ještě mnohem méně.

Alespoň tak to vnímal tým vedený Siyu Liu a Martina Brandta, kteří se v Dánsku specializují na geovědy a metody dálkového průzkumu.

„Systematicky hodnoceny v rámci národních inventarizací jsou vesměs jen stromy v hospodářských lesích,“ tvrdí. „A tak zůstává význam stromů v nelesní krajině, například z hlediska potenciálu k ukládání uhlíku, z velké části neznámý.“

V zemích, které patří mezi významně zalesněné, byla pokryvnost korun stromů mimo lesní celky velmi nízká. Od 1,8 do 2,8 procent. Naopak v zemích, kde je rozloha zalesněných území malá, hrály dřeviny mimo les daleko větší roli.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Pro les nevidíme stromy

Stromy, které nerostou v rámci zapojeného lesního porostu, zkrátka vypadávají z evidence a v národních součtech se neobjeví.

Když se pak počítají celonárodní uhlíkové bilance, stromy z městských oblastí, parků, zahrad, živých plotů a sadů v nich chybí.

„Vyloučení těchto stromů pak představuje potenciální zkreslení národních inventarizací a též ovlivňuje vědecké studie a klimatické modely, které jako vstupní údaje používají pouze uzavřené lesní plochy,“ dodává Brandt.

Co se s tím ale dá dělat?

Pro dánské vědce, kteří jsou uvyklí shlížet na evropský kontinent z výšky satelitů, byla tahle odpověď snadná. Spočítat je lépe, s pomocí metod dálkového průzkumu.

Konkrétně vyhotovit přesnější mapu pokryvnosti, se započítáním nadzemní biomasy korun stromů, s využitím tzv. nanosatelitních snímků, které mají rozlišení v měřítku tří metrů. Nad celou Evropou.

První zjištění tohoto počinu – publikovaného i v žurnálu Science Advances – působí poněkud triviálně. Už proto, že ve většině evropských států oscilovala ta nezapočítaná a neevidovaná zeleň kolem jednotek procent proti dosavadním odhadům.

Projevil se tu ale zajímavý trend.

Tam, kde je stromů málo…

V zemích, které patří mezi významně zalesněné (Finsko, Slovinsko, Švédsko), byla pokryvnost korun stromů mimo lesní celky velmi nízká. Od 1,8 do 2,8 procent. Naopak v zemích, kde je rozloha zalesněných území malá (Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko), hrály dřeviny mimo les daleko větší roli.

V případě Nizozemska činila ta dosud nezapočítaná stromovitá vegetace 24,5 procent.

Pokud tu kdy počítali, kolik stromů mají, šidili se ve výsledku o čtvrtinu. Jim v evidenci nezapočítané dřeviny skutečně chyběly.

Ve většině západoevropských a jihoevropských států ale činila chyba vzniklá nekompletní evidencí méně než 10 procent. V hrubých součtech pak celá Evropa, třicítka států, „chybovala“ ve svých odhadech počtu stromů asi o 7,6 procent.

A pokud by šlo o schopnost této neevidované zeleně ukládat uhlík?

Dánští výzkumníci vyčíslili biomasu stromů mimo les na 0,8 petagramů (8 miliard tun).

„Ačkoli to představuje pouze 2 procenta celkové biomasy stromů, mezi jednotlivými zeměmi se vyskytují velké rozdíly,“ vysvětluje Brandt. „Stromy v městských a zemědělských oblastech se tedy poměrně významně podílejí na národních zásobách uhlíku, a měli bychom je propříště započítávat též.“