https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pandy-ne.symbolem-svetove-ochrany-biologicke-rozmanitosti-by-mely-byt-spis-lasicky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pandy ne. Symbolem světové ochrany biologické rozmanitosti by měly být spíš lasičky

9.12.2022 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fretka černohlavá, ilustrační snímek.
Fretka černohlavá, ilustrační snímek.
V Montrealu 7. prosince začala Konference OSN o biodiverzitě. Plánem dvanáctidenního jednání je vytvořit nový globální rámec, jež by napomohl změnit vztah lidstva k přírodě. Hloubku této změny má napovědět už samotné logo akce, kde kromě stylizované rybky, motýla a páva nechybí holčička snažící se obejmout pandu.
 

David Jachowski, docent ekologie se specializací na ochranu volně žijících živočichů z jihokarolínské Clemson University soudí, že ono logo není špatné. Za výstižné jej ale nepovažuje.

„Z ekologické perspektivy by dávalo větší smysl, kdyby tam místo pandy byl obrázek jezevce nebo lasičky,“ říká David Jachowski.

Ponechme stranou přízemní kverulantství, jak by asi dopadl pokus malé holčičky obejmout jezevce (nejspíš špatně pro holčičku).

Podstata výtky je jiná: proč na logu Konference o světové biodiverzitě máme pandu, a ne jiného živočicha, který je skutečně ohrožený?

„Tendence stylizovat si velké savce jako nejvyšší metu ochranu biodiverzity je hrubě pomýlené,“ říká Jachowski.

Velcí savci jsou fajn, ale…

Neupírá přitom zjevnou logiku procesu, v němž ochrana charismatických zvířat – tygrů, ledních medvědů, vlků a lvů – zastřešuje ochranu celých ekosystémů.

Protože koneckonců tyto druhy mají velký areál výskytu a často stojí na vrcholu potravních řetězců, takže jejich ochrana zaštiťuje i ostatní druhy.

„Nicméně aktuální výzkumy naznačují, že se – relativně vzato – mnoha velkým charismatickým druhům savců nedaří vůbec špatně,“ podotýká Jachowski.

Za příklad dává severoamerický kontinent, kde se vlci – vystřílení v roce 1924 – dnes znovu navrací do Kalifornie; kde pumy úspěšně kolonizují americký středozápad a třeba medvědi černí se natolik úspěšně etablovali ve svém někdejším areálu na východě USA, že byla znovuzavedena jejich lovecká sezóna.

Podobné pozitivní příběhy se prolínají i Evropou. Vlků, medvědů a rysů nemáme méně než před padesáti lety.

„Jenže u malých šelem – lišek, skunků, lasiček – to už je o něčem jiném,“ říká Jachowski. Tyto a jim příbuzné druhy přitom mají na ekosystémy, v nichž žijí, srovnatelný anebo i větší dopad než třeba vlci.

A jsou prý pro člověka o něco větším přínosem, protože nám odpomáhají od hlodavců. Dohromady ale nejsou v zacílení zájmů ochrany přírody, a i když se regionálně tu a tam někdo snaží za jejich záchranu bojovat, jejich populace na mnoha místech dramaticky klesají.

Počet lišek ostrovních poklesl na 100 kusů.
Počet lišek ostrovních poklesl na 100 kusů.

Malé šelmy mizí ve velkém

Tchoř černonohý patřil kdysi k těm naprosto nejobyčejnějším druhům. Ještě na počátku 20. století jich žily v západních prériích tisíce. Dnes vědci odhadují, že jich ve volné přírodě zůstalo méně než 400.

Počet skunků východních, před sto lety rovněž tuctově běžných živočichů Skalistých hor, poklesl za posledních 50 let o 90 %.

Počet lišek ostrovních poklesl na 100 kusů. A od 60. let 20. století se drasticky propadla početnost lasicovitých šelem.

„Severní Amerika v tom rozhodně není ojedinělá,“ uvádí Jachowski. „Drobné šelmy ubývají alarmujícím tempem po celém světě.“

Z přehledu za rok 2021 vyplývá, že za posledních několik desetiletí se snížil dost dramaticky počet více než poloviny všech malých šelem, a čtvrtině druhů malých šelem nyní hrozí vyhynutí.

V poměrném zastoupení se jedná o stejnou míru úbytku a vyšší stupeň ohrožení než u mnohem více propagovaných velkých šelem. Kvůli lasičkám ale nikdo na poplach nebije.

Víc než jedna hrozba

„Dílem i proto, že panuje jen velmi nízké porozumění příčinám jejich úbytku,“ vysvětluje Jachowski. „Přesněji řečeno, jsou vystaveni mnoha hrozbám, ale žádné jednotlivé příčině.“

Za úbytkem malých šelem nejspíš stojí souhra nejrůznějších stresových faktorů: od proměny zemědělského hospodaření a chemizace zemědělství, šíření zavlečených nemocí, konkurenční tlak invazních druhů.

A právě to, že neexistuje jedna hlavní příčina úbytku, nesmírně komplikuje jejich záchranu.

„Je u nich těžké definovat nějaký cíl, faktor, který je třeba změnit,“ uvádí Jachowski. „Současně také víme také, že ve srovnání s většími druhy mají malé šelmy kratší délku života, využívají menší území. To jim umožňuje rychleji reagovat i na menší výkyvy teplot, změny ve kvalitě stanovišť a dostupnost potravy. Díky těmto vlastnostem jsou malé šelmy citlivými indikátory i drobných změn ve fungování ekosystémů.“ Malé šelmy mohou fungovat jako velké barometry, ukazatelé tlaku v ekosystémech.

Vymizení malých šelem by mělo drastický dopad na celé ekosystémy. Mnoho malých masožravců se obvykle živí drobnými hlodavci živícími se semeny jako jsou myši a sysli. Tím se snižuje negativní vliv hlodavců na rostliny a zemědělské plodiny. Pomáhá to také omezit šíření nemocí přenášených klíšťaty, protože drobní hlodavci mohou sloužit jako hostitelé infikovaných klíšťat.

„Těch příkladů provázaných vazeb je mnoho, ale společné jim je bohužel jen to, že nikoho moc nezajímají,“ uzavírá Jachowski.

„Jenže pokud skutečně chceme pochopit, jak úbytek živočichů a ztráta biodiverzity ovlivňují přírodu okolo nás, měly bychom malým šelmám tu pozornost věnovat. Lední medvědi a jaguáři jsou jistě důležití, ale pokud hledáme přesnější zpodobnění toho, jak ekosystémy kolem nás reagují na změny, jsou jezevci a lasičky přesnějším nástrojem,“ tvrdí Jachowski.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 08:19
O jezevce (u nás) bych strach neměl, to je vyšší váhová kategorie, než liška, kuna, káně, výr, puštík. Ale lasička, hranostaj, tchoř jsou na zlomečcích ještě nedávných stavů. A např. dnes zikonizovaný sýček - dříve však nenáviděný a pronásledovaný, se během několika desetiletí proměnil z nejhojnějšího druhu sovy v nejvzácnější. Je na vině klimatická změna? Ba ne, milý pane, změna hospodaření, ale tentokráte s bredátory. Rytíři počínajíc, plus výše jmenované druhy. Holt, potravní koláč je jen jeden, a v přírodě je to vždy o fyzické převaze. Silnější vítězí. A vzývaná "rovnováha" je v řadě případů jen ochranářská chiméra.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.12.2022 12:39
Asi bychom měli taky chránit hlavně jejich potravní zdroje (těch malých lasiček). Přijde mě, že jdeme vždy od konce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 15:45 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Psal jsem o tom mnohokrát, tak to pro osvěžení zopakuji. Není žádná myš/hraboš výhradně pro lasičku, jiná pro lišku či kunu. V přírodě platí právo silnějšího, který uloví nejen tu myš určenou pro kolčavu, ale zakousne, a zřejmě i sežere, "myš" se špičáky.

Právě pro tento propad početnosti kdysi-nedávno ještě! hojných druhů jsem toho názoru, že upozornit na úbytek "sotva viditelných" neikon(?) by mělo být smyslem ochranářského úsilí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2022 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
Ony jsou loveny navíc i kočkami. Onehdy volala sousedka,
co že to její kočka ulovila. Ona ulovila už i veverku a o ptácích ani nemluvím. Sousedka Micku miluje a toleruje ji úlovky. Takových koček jsou v okolí desítky na rozdíl od lasiček a ptáků. Zavedl bych u koček poplatek jako ze psů
a většinu takových "chovatelů" by to přivedlo k rozumu.
Doba, kdy lidé chovali kočky k predaci myší je pryč, jako
ty kvanta myší při chovu zvířat a stodolách plných slámy
se zbytky nedomláceného zrní. Něco Micky lovit chtějí a
tak loví to, co zbylo. A jsme opět u potravního řetězce,
pokud pominu granule a Whiskas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 17:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, ty kočky byly vždycky a lovily ledacos, včetně ptáků, lasiček a veverek. Jde o to, že zmizely někdejší dvorky, kde kromě myší a potkanů byli i vrabci, jakožto rezerva např. pro sýčka, ale i lasičku, když nebyli hraboši. Dnes tato diverzita okolí stavení chybí, stejně jako sady a louky za humny. A tím, že kunu-zlodějku vajec nikdo nehubí, zmizeli tchoři, lasky, hranostaji. To, co zůstalo, je tak desetina někdejších stavů. Tchoř se dříve hubil, dnes je chráněný. Takže hodně věcí se změnilo, a jsem si jist, jak to aspoň zčásti zlepšit. Jenže to naráží na odpor ekologistů, že "příroda si poradí sama".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2022 18:07 Reaguje na Karel Zvářal
Ona si ta "příroda" opravdu poradí sama. Přežijí
pouze agresivnější, všežravé a jinak adaptabilní
druhy zvířat a ptáků. Zbytek bude mít smůlu a
bude neustále ubývat, až vymizí docela, protože
bez regulace úspěšných už neodolají změnám živ. prostředí a změnám potravní nabídky.
Jsem rád, že jsem si užil přírody v minulosti,
když převládalo myšlení(myslivost) a nikoliv ta
negace myšlení a adorace samoregulace ve zcela
a nevratně narušené přírodě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 18:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Pamětník to pochopí hned, ten to viděl zblízka. Zatímco novodobé rychlokvašky umí jen staré negovat, a aby měli aspoň něco, servírují národu vlky... Ta mizející drobotina je pod jejich rozlišovací schopnosti, resp těžko by přiznávali své omyly. Holt, staříčci nebyli hloupí, když našli slovo škodná u druhů, které dělaly velké problémy.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.12.2022 13:45
Souhlasím s tím, že by se symbolem současné ochrany přírody mohlo stát jiné zvíře než panda, která dnes prožívá přeci jenom lepší časy. Adeptů je bohužel až moc. Myslím si však, že symbol jako takový by měl být výrazný.. prostě chtě nechtě musí přitáhnout pozornost. Sumaterský/jávský nosorožec se mi jeví jako ideální zvíře. Zaujme a je extrémně vzácné. Ještě vzácnější než např. fretka černohlavá. Nebo Gepard Indický, který je kousek od vyhynutí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 14:24
Lasičky jsou symbolem druhové diverzity proto se teď plošně na Novém Zélandu a přilehlých ostrovech hubí. Moc nechybělo a tyhle malé mršky vyhubily všech pět druhů ptáků kivi, kteří zde žijí.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.12.2022 14:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, protože na Novém Zélandu se jedná o invazivní druh zavlečený Evropany, který extrémně ovlivňuje zvířata, která na ně evolučně prostě nejsou připravena. Žádná věda. To snad ale nelze srovnávat s např. fretkou černohlavou a jinými druhy žijícími v prostředí, ve kterém žijí přirozeně…
Odpovědět
Sl

Slovan

9.12.2022 14:53 Reaguje na Slovan
připravena ne… chtěl jsem napsat přizpůsobena.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 17:09 Reaguje na Slovan
Já jsem pochopil i tu původní verzi. I ta dávala smysl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2022 17:49 Reaguje na Slovan
Víte proč tam zavlekli lasičky? Protože tam předtím zavlekli
evropské myši a ty je chtěly sežrat. Dnes to řeší jedy, ale
ty jsou pro mnohé ochranáře fuj a ti by to chtěli řešit asi
stejně, jako kdysi pomocí predátorů. Na prvopočátku to byl
"invazní" Evropan, který přivezl myši a od té doby se snaží
napravovat to, co zavinil svojí kolonizací. V Austrálii
myši řeší hadi, ale není moc příjemné mít hady pod podlahou
a často i v posteli. On každý invazní druh je zlo a platí
to bohužel i pro lidi, kteří vítězí nad původními obyvateli
všemožnými způsoby a zvítězí pouze ti úspěšní. Původnost
a nepůvodnost je tak sporné řešit, protože evoluční vývoj
nelze zastavit, či uměle zvrátit. On ten boj proti invazním
druhům lze na čas vyhrát, ale pokud někde zůstaly, tak
přijdou znovu. Lasičky to možná nebudou, ale když zakážou
jedy, tak možná zkusí hady a ti se mohou stát pohromou
taky, jako třeba invazní krajty na Floridě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 18:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Stejné pestvo dělají v Austrálii kočky a lišky. Místo hubení králíků a myší se vrhly na místní vačnatce, kteří nemají proti těmto predátorům sebezáchovný reflex.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist