https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nedostatek-zivin-v-lesnich-pudach-ohrozuje-zdravy-rust-budoucich-lesu.pomoci-muze-hnojivo-se-zeolity
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nedostatek živin v lesních půdách ohrožuje zdravý růst budoucích lesů. Pomoci může hnojivo se zeolity

3.12.2022 06:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Aplikace hnojiva k rašícímu smrku a borovici.
Aplikace hnojiva k rašícímu smrku a borovici.
Zdroj | VÚLHM
Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních přibližně 150–200 letech dochází působením průmyslových imisí k významnému narušování a poškozování lesního prostředí včetně půdy.
 
V lesích Česka převažují silně kyselé a středně kyselé půdy, ve kterých jsou nízké až velmi nízké koncentrace hlavních živin (vápník, hořčík, draslík, fosfor), především ve svrchní minerální půdě, a to až do hloubky 40 cm. Nedostatek těchto prvků se projevuje v nízkém až velmi nízkém nasycení sorpčního komplexu půd bázemi.

Současný stav lesních půd v řadě oblastí nemůže garantovat dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření a přirozeně pokrýt ztráty živin vznikající odběrem biomasy. Spoléhat při pěstování lesů pouze na živiny z nadložního organického horizontu je dlouhodobě i střednědobě neudržitelné. S chemickou meliorací a citlivou volbou dřevinné skladby proto musíme počítat v daleko větší míře, než to dosud bylo běžné. Rizikem je například využívání těžebních zbytků pro energetické účely, či pěstování rychle rostoucích dřevin bez doplnění živin do lesních půd kompenzačním hnojením.

Tyto problémy přiměly vědce z VÚLHM, v. v. i., a dalších výzkumných institucí zabývat se možnostmi hnojení lesních půd a v rámci řešení projektu TA ČR (TH04030217) „Hnojiva se zeolity pro lesní hospodářství“ vyvinuli nové hnojivo a zpracovali pro praxi metodiku Použití hnojiv s obsahem zeolitu v lesních porostech.

Lesnická hnojiva se od hnojiv určených pro zemědělskou produkci odlišují kromě složení především tím, že u nich probíhá pozvolné uvolňování živin. Cílem je, aby toto uvolňování probíhalo alespoň jeden rok nebo déle. Důvodem je, že při rychlém rozpouštění a uvolňování živin (typickém u zemědělských hnojiv) může dojít k rychlému vyplavování prvků z dosahu kořenů sazenic lesních dřevin a i ke kontaminaci podzemních vod, především sloučeninami dusíku. Postupné uvolňování živin průběžně podporuje zakořeňování a růst sazenic především na chudých stanovištích, které se značně liší od lesních školek, kde byly sazenice produkovány.

Nově vyvinutá granulovaná hnojiva se zeolitem určená pro lesnický provoz mají za cíl pomoci především v situacích, kdy po provedené výsadbě na lokalitách ohrožených suchem, a to bez aplikace hnojiv při výsadbě, dojde ještě před plnou adaptací sazenic na nové podmínky k vyčerpání zásob živin, které sazenice získaly při pěstování v lesní školce. V takových situacích se mohou objevit příznaky nedostatku živin, může dojít ke zpomalení nebo zastavení růstu a vzniklý stres oslabuje sazenice a snižuje jejich šanci na přežití.

Co je zeolit? Zeolit je přírodní pórovitá hornina. Celkový objem těchto pórů a dutin je v rozmezí 24–32 % objemu horniny. Pro přípravu hnojiva se používá zeolit na bázi minerálu klinoptilotitu. Díky svým vlastnostem může do sebe absorbovat značné množství jiných látek v plynném, kapalném i v pevném skupenství. Zeolity mají i vysokou nasákavost zrna, která se pohybuje v rozmezí 35–38 % objemu. Tato vlastnost může při používání hnojiv s podílem zeolitů zvýšit vodní kapacitu půdy a zlepšit hydraulickou vodivost půdy.

Složení hnojiva se zeolity pro použití v lesnickém provozu je navrženo tak, aby

  • byla zajištěna optimální dodávka dusíku a hořčíku v období rašení a prodlužovacího růstu letorostů dřevin, kdy je potřeba těchto dvou prvků nejvyšší,
  • nedocházelo k nežádoucímu zvyšování obsahu dusíku v lesní půdě a v půdní vodě, a to díky jeho sníženému obsahu a postupnému uvolňování v průběhu vegetační doby,
  • dodané prvky byly ve vhodném vzájemném poměru pro podporu optimálního rozvoje nadzemní i podzemní biomasy sazenic,
  • zeolit obsažený v hnojivu zvyšoval v půdě sorpci vody a důležitých kationtů.

Hnojivo je možné použít univerzálně pro běžně vysazované druhy lesních dřevin, jehličnaté i listnaté s těžištěm využití na chudých a kyselých půdách, ať už se jedná o půdy přirozeně chudé nebo o půdy ochuzené o živiny v důsledku předchozí antropogenně způsobené kyselé imisně-depoziční zátěže. Zejména na kyselých a degradovaných půdách ohrožených suchem je efekt přihnojení a zlepšení zdravotního stavu, vitality, růstu a výživy sazenic nejvíce patrný.

Pro zavádění nutričně náročnějších druhů listnatých dřevin do porostních směsí je užití nově formulovaných hnojiv nezbytným předpokladem, a to nejméně po dobu nutnou ke zvýšení podílu hlouběji kořenících druhů dřevin, které později pomohou aktivovat živiny uložené v hlubších vrstvách půdy.

Nově vyvinuté hnojivo má potenciál zajistit sazenicím potřebné živiny ve chvíli, kdy začnou být odkázány pouze na živiny dostupné na lesním stanovišti a ještě nejsou ve stadiu zajištěné kultury. Lze jím přihnojit výsadby i více let po výsadbě, přičemž je možné na velmi živinově nepříznivých stanovištích po 2–3 letech přihnojení opakovat.

Významným přínosem je snížení množství hnojiv vnášených do ekosystému. Přestože použití hnojiv je směřováno především na problematická stanoviště, včetně antropogenně degradovaných, a přestože se jedná o cílené, bodové přihnojení a dávky jsou stanoveny spíše zdrženlivě a na dolní hranici možného rozpětí, stále se jedná o vnější zásah do ekosystému.

V zájmu vlastníka lesa, a celé společnosti, je taková péče o lesy, která minimalizuje rizika poškození lesa a přispívá k vysoké stabilitě ekosystému. Z tohoto pohledu je hnojení opatřením jak pozitivním (snížení kyselosti půdy, zlepšení dostupnosti živin, podpora půdní bioty, stimulace růstu kořenů atd.), tak opatřením s určitou mírou rizika (vnější, umělý zásah do ekosystému), přičemž za hlavní riziko jsou zpravidla považovány především sloučeniny dusíku.

Dalším přínosem je zlepšení kvality stanoviště i vznikajících lesních porostů. Vlastníci lesa jsou dnes nuceni zakládat porostní směsi tvořené třemi, pěti i více druhy dřevin, a to v důsledku nejistoty, jak se bude dále vyvíjet klima a které druhy dřevin a jaké kombinace dřevin budou v budoucnu ekologicky a ekonomicky udržitelné.

Cílené hnojení založené na znalosti stanoviště a úrovně výživy může pozitivně ovlivnit budoucí lesní porosty a přispět ke zvýšení jejich ekologické stability i ekonomické situace vlastníků lesa.

Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu TH04030217 „Hnojiva se zeolity pro lesní hospodářství“. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Metodika Použití hnojiv s obsahem zeolitu v lesních porostech je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

3.12.2022 08:58
je to odpověď všem odpůrcům ekologie: odkud budeme brát dřevo, zeměď plodiny, když budeme zavádět ekolog. pogramy?
Kdo chce pěstovat kedlubnu musí pro ní mít vodu a nevyroste mu na kameni!
Říkají: Kvůli sudu s vodou a hromadě kompostu nebudu mít místo na kedlubny!
A nejlepší hnojení je ponechání organické hmoty v lesích- větve část stromů, jako v národ. parcích!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2022 10:16 Reaguje na Honza Honza
Vy jste to četl? Vaše reakce svědčí spíše o neporozumění textu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.12.2022 05:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
a vaše negativní reakce zase svědčí o tom, že nerozumíte ekologii, a to je horší! Mají tyto debaty smysl? Jen se vzájemně napadat, místo toho snažit se vyřešit problém?
Kdo, prosím vás, bude hnojit les? Nestačí tam ponechat malou část organic. materiálu? Třeba ne, ale to už je úplně jiný problém! Už tím, že je les pestrý, bude lepší hospodaření s vodou, tak se ozdraví!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.12.2022 09:41 Reaguje na Honza Honza
Ono je to vše pěkné hlavně ve chvíli, kdy ti ekologii pomazaní prosazují například pařeziny. V tom okamžiku už o nedostatek živin v lesních půdách nejde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2022 09:56 Reaguje na Jarek Schindler
Pletete dvě věci. Produkční les, který má dávat dřevo a de facto rezervace nebo národní park. Pařeziny mají cenu jen v NP jako biodiverzita - řídký les.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2022 13:39 Reaguje na Honza Honza
Ano. Pan Vinkler není ekologista. Článek není o ponechání organické hmoty v lese, ale o dalším navýšení produkce podniků zakotvených ve správcovských fondech. Ani bych se nedivil, že výzkum spolufinancoval Agrofert.
Odpovědět
Pe

Petr

3.12.2022 10:21
"Současný stav lesních půd v řadě oblastí nemůže garantovat dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření a přirozeně pokrýt ztráty živin vznikající odběrem biomasy."

Nevím proč by nemohl. Stačí svoje hospodaření (jak vzletné slovo pro pouhé braní) přizpůsobit lesu. Ne obráceně.
Přece o tom je udržitelnost, ne o hledání jak brát víc. Je to jako s odběrem krve.
Součástí udržitelnosti je umět rozpoznat hranice a ty respektovat, ne se je snažit obcházet.
Přesně jak se správně píše o kousek dál: "V zájmu vlastníka lesa, a celé společnosti, je taková péče o lesy, která minimalizuje rizika poškození lesa a přispívá k vysoké stabilitě ekosystému."
Moc to tak ale nevypadá. Ani v lese, a na polích už vůbec.
Odpovědět
Pe

Petr

3.12.2022 10:29 Reaguje na Petr
Stejně je neuvěřitelná logika, že něco nemůže garantovat udržitelnost. To je věcný nesmysl. Viníkem neudržitelnosti je přece člověk. Ten způsobuje, že je něco neudržitelné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2022 10:56 Reaguje na Petr
Udržitelnost nebo neudržitelnost je definice člověka. Přírodě je to šumafuk, vždy něco přežije, vyroste. Viz zdevastované a vybydlené středomoří.
Odpovědět
Jiří Anderle

Jiří Anderle

3.12.2022 15:21 Reaguje na Petr
Otázka je, co se skrývá pod pojmem něco udržet. Udržet to, co chceme my? Nebo si prostě příroda udrží to, na co má sama Já bych řekl že udržitelnost je typický lidský sen o tom, jak něco zachovat tak, jak chceme my. Namísto toho nechat to na starosti přírodě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2022 16:46 Reaguje na Jiří Anderle
Na druhé straně, mě se vybydlené středomoří moc nelíbí.
Odpovědět
Pe

Petr

3.12.2022 12:23 Reaguje na Petr
Pokud opravdu chceme udržitelnost ve vztahu k přírodě a myslíme to vážně a ne jen naoko, tak musíme přijmout fakt, že někde ta udržitelnost znamená větší možnost brát, někde naopak velmi malou možnost brát, a někde dokonce nulovou a brát tam nelze. A že tak je to v pořádku a ne špatně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2022 08:33 Reaguje na Petr
Pokud mluvíte o udržitelnosti, tak všichni lžou.
V okamžiku lámání chleba (mimo několika hrdinů) jde vždy o udržení vlastního života a je těch primátů asi 10 miliard.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2022 13:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zatím jen 8. Těch 10 miliard má být až kolem roku 2050.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2022 09:59 Reaguje na Jarek Schindler
No bože řádově je to jedno😢. Nebuďte hnidopich 😊.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2022 12:02
Les byl od pradávna takovou továrnou na organickou hmotu a živiny mu nikdo
nedodával, ale hlavně bral. Nebral je pouze člověk ve formě dřevní hmoty,
ale i samotná příroda erozí humusu z kopců do rovin a většina úrodných půd
má svůj původ v lesích. Tak se to děje po miliony let a pouze se mění
druhy dřevin a intenzita eroze. Můj kamarád bývalý revírník dbal na to,
aby po těžbě byl klest srovnán do vrstevnicových hrázek a bránil splachu lesní půdy do doby, než už tomu budou bránit mladé stromy. Stromky se pak
sázely podél těch hrázek, které jim dodávaly tlením živiny a vodu, která se u hrázek zadržela a držela se v dřevní hmotě. Bylo to levné a pro přírodu
přínosné. Dnes to semele štěpkovač a ta štěpka se prodá energetikům. No a
místo ní se naveze to hnojivo za nemalé finanční náklady. Je to jako na
poli s kukuřicí do bioplynky, kdy živiny nahradí umělé hnojivo a o humus
se už nestará nikdo.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.12.2022 16:21 Reaguje na Břetislav Machaček
a aby parodii nebylo konce, tak některá města (nemluvím o horských a podhorských vesničkách), která si založila na heslu EKO svůj kredit, tak zplundrují lesy v okolí desítek km, že tam nezůstane ani jehlička natož větvička a od vždybdělých a jedině správných názorů tiskařů za to dostanou EKO metál. koMEDIA
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2022 18:13 Reaguje na Daniel Fiala
Přesně tak. Pro mne už je to slůvko EKO sprostým slovem,
neboť se za ním schovávají takové prasárny, jako biopaliva
a pěstování biomasy pro bioplynky. Za vším ale hledejme
deformaci trhu díky dotacím a různým zvýhodněním těchto
zdrojů. Nikdo nebrzdí, ale naopak přidává plyn a tak to
vidím do budoucna černě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2022 17:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Jinak to rozhozené hnojivo na fotce na povrchu
mulče mi připadá jako práce amatéra, protože je
lépe ho zapravit do půdy. Na povrchu vodu přijme, ale taky odpaří, aniž by z ní stromek něco měl. Totéž s těmi živinami, které může déšť odplavit
z povrchu jinam. Ten mulč je ale paráda nejen
kvůli odparu vody, dodání živin, ale taky brání
růstu buřiny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.12.2022 10:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli tam skutečně jsou zeolity a není moc vysoká koncentrace živin nebo jsou ty živiny upravené tak, že se rozpouštějí pomalu během 5 - 10 let, tak se nejspíš bude jednat o hnojivo zakopávané přímo pod kořeny sázeného stromku.
Případně se tam rovnou mohou použít zeolity bez přidávaných živin, jen s těmi, které tam jsou v těch zeolitech přirozeně. Potom ty zeolity budou fungovat čistě jenom jako absorbce půdní vlhkosti a budou pomáhat těm vysázeným stromkům překonávat menší období sucha.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.12.2022 05:25 Reaguje na Břetislav Machaček
1*. Bohužel je to tak. Co je eko a bio škodí přírodě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2022 08:34 Reaguje na Michal Ukropec
Ilustrace.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.12.2022 18:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Eko paliva a biosložky pohonných hmot.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2022 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Žádná továrna to není. Vždyť les , ani prales ji neskladuje. To bylo v karbonu a naposledy v třetihorách hnědé uhlí. Teď snad jen rašeliniště.
Odpovědět
JJ

Jirka Jalůvka

3.12.2022 19:21
Dobrý den, na škole nás učili že nejvíce prvků a živin potřebných pro růst je v jehličí a listí, pak v drobných větvích a pak teprve v dřevě, které je těženo a odebíráno z lesa. Za mě by tedy mohlo stačit aby v lese zůstávaly větve a listí. Tak jak se to v mém okolí děje. A žádné hnojení nebude potřeba. Stačí že máme přehnojenou a mrtvou půdu na polích.
Ono to možná nebude zas tak hrozné. Kdysi se v okolí lidských sídel klučily i pařezy.
A nebo jsme zrovna teď dospěly do stádia že už to příroda nedá???
Odpovědět
Pe

Petr

3.12.2022 19:52 Reaguje na Jirka Jalůvka
Příroda to samozřejmě dá, ale člověk s tím má problémy.
Jak je v článku uvedeno, většina lesních půd je kyselých, některé důležité prvky tak chybí nebo nejsou dostatečně dostupné, půda je zdevastovaná těžkou těžební technikou a vypláchnutá přívalovými dešti. V tomhle sazenice ze školky zvyklé na plné hnojení zažívají silný šok a stres, a když nezapřeje počasí, rostou špatně, nebo vůbec. A tak je snaha tu veškerou devastaci nahradit jednoduše hnojivem.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.12.2022 22:51
No, já do svého lesa vozím listí z našeho sadu, větve z prořezu ovocných stromů a občas pár pytlů mletého dolomitického vápence. Někdy se mi daří přesvěčit i okolní chalupáře aby se neostýchali mi to jejich shrabané listí rozházet po lese, případně před spálením zachráním nějaký ten klest od sousedů, kteří chtějí mít ve svém lese "pěkně uklizeno". Pochopitelně to jsou drobnosti ale vliv na růst a vitalitu stromů i aktivitu v půdě to má. Podobně pomáhá postupná změna druhové skladby. Různé dřeviny využívají živiny a vodu z různých hloubek a liší se i ve svých nárocích na množství konkrétních živin.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.12.2022 09:37 Reaguje na Dalibor Motl
Větve z ovocných stromů jsou fajn pro zajíce.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.12.2022 11:15 Reaguje na Jarek Schindler
Zajíci a srnčí z nich někdy okoušou pupeny a kůru (pokud nezmizí pod sněhem) a na oplátku zase okamžitě pohnojí i ten les :D
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.12.2022 09:39
Nebylo by spíš žádoucí přestat dotovat likvidaci biomasy pro energetické účely? Efektivita takového počínání je stejně mizivá, než dostanu tu trochu klestí pod kotel, stojí to spoustu nafty.

Takže z lesa odvážet jen kmeny, zbytek povinně (pod sankcí!) nechávat na místě ...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.12.2022 14:29
Mně to připadá jako reklamní článek. Polovina našeho podloží je totiž tvořena vyřelými horninami, ve kterých je živin dost a kde se ty živiny uvolňují dostatečně rychle rozkladem podložní horniny.
Podstatné ale je sázet nový les co nejrychleji po vykácení původního lesa. Prakticky každý les má totiž svrchní vrstvy zeminy, prvních 5 až 15 centimetrů půdy obohacený uhlíkem - humusem z rozpadu a cirkulace živin z opadaného listí, jehličí a drobných větviček. Tato půda má pro růst sazeniček prvních několik let dostatek živin a taky mírně zlepšuje zadržování vody v půdě. Umožňuje tedy, pokud jsou dobré roky, co se týká půdní vlhkosti, nastartovat růst sazeniček, zejména jejich kořenů tak, aby dosáhly do hloubky půdy a staly se tak odolné i většímu suchu i dosáhly na živiny hlouběji v půdě. Bohužel během několika let po vykácení, když na půdu nebude padat každoroční udržovací dávka napadané biomasy z lesa, většina uhlíku - humusu v původně lesní půdě se rozloží a ta původně lesní půda se skutečně stane chudá na živiny a snadno náchylná k vysušení.
Potom je dobré použít třeba to zeolitové hnojivo, ať už na zadržení vody v půdě i na dodání živin nebo je třeba les sázet dvoustupniově, přes pionýrské dřeviny a keře.
Jinak bych se opět přimlouval na zavedení metod přímého setí dřevin lesa přímo na místě nebo aspoň používání co nejmladších sazeniček, vzhledem k tomu, že starší sazeničky většnou po vysázení nedokážou v plné míře obnovit svůj kořenový systém. A budou tak po celou dobu růstu budoucího lesa mít k dispozici méně živin a budou citlivější na sucho i na vítr.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2022 08:49 Reaguje na Radim Polášek
Neustále tady prosakuje představa ekologistů. že je možno mít za situace 10 miliard primátů lesy ekologicky universální. Nejde to, pole už nejsou asi 100 let. Už Marie Terezie věděla že potřebuje lesy produkční. Zde je článek o lese produkčním.
Lesy Ekologické = národní parky je třeba provozovat úplně jinak. Musí v nich být megafauna, musí být řídké (tou megafaunou) a tím pádem nedají dřevo. Národních parků by mělo být daleko více. Brdy, Křivoklátsko, Soutok a to jen tak maně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.12.2022 10:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, některé druhy dřevin nebo některé jejich klony dokáží i v prořídlém lese pro megafaunu produkovat rovné kmeny vhodné pro produkci stavebního a truhlářského dřeva.
Ono vždycky je něco za něco. V prořídlém lese bude míň dřeva, ale zase tam bude drobný podrost, ze kterého se ta megafauna může živit. Stejně tak pokud lesní parcely jsou drobné, tak na jejich rozhraní, pokud majitelé důsledně nečistí les od "nežádoucích" dřevin nebo pokud některé "kousky" lesa jsou "zanedbané" s přírodním lesem, tak na zbytku může být klidně hustá produkční monokultura a přesto ten les jako velký celek bude mít dost velkou přírodní hodnotu a bude moct živit velké množství různých živočichů. Akorát třeba 5 - 10 - 20 % rozlohy toho lesa nebude produkční les.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.12.2022 18:48
"Budějovická teplárna předělá kotel, nově bude na biomasu"
Odpovědět
JJ

Jirka Jalůvka

9.12.2022 22:37 Reaguje na Viktor Šedivý
Vskutku.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist