https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ma-smysl-chranit-sazenice-borovice-a-buku-pred-suchem-aplikaci-hydrogelu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?

14.11.2024 09:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odrůstání malých borovic na rozmezí paseky a dospělého lesa.
Odrůstání malých borovic na rozmezí paseky a dospělého lesa.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Narůstající četnost období sucha s extrémními teplotami vzduchu ztěžuje zajištění nových lesních kultur. Proto lesníci hledají možnosti, jak zabránit vyschnutí rostlin, a to v průběhu manipulace se sadebním materiálem i během jeho výsadby, a zároveň jak prodloužit následné období s vodou dostupnou pro stromečky.
 
Jednou z metod zadržení vody ze srážkově bohatších období pro využití rostlinami během pozdějšího sucha je aplikace hydrogelů. Tyto látky na bázi hydrofilních polymerů jsou schopné navázat do sebe velké množství vody a také poutat živiny.

Zadržená voda může představovat 400- až 1500násobek suché hmotnosti hydroabsorbentu. Jejich vlastnosti jim dovolují fungovat jako „umělý humus“. Proto jsou tyto půdní kondicionéry a přihnojení aplikovány s výhodou na erodovaných půdách nebo využity při rekultivacích a v lesních školkách.

Mezi pozitivní efekty hydrogelů na rostliny patří lepší přežívání období stresu, ochrana před vysycháním nebo zvýšený příjem vody rostlinami a následné zlepšení fyziologického stavu. V oblastech se suchými periodami jsou účinným prostředkem k prodloužení doby dostupnosti vody, a tím i sezóny vhodné pro výsadbu sazenic.

Na tuto problematiku se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. a výsledky publikovali v článku Indiferentní reakce sazenic borovice lesní a buku lesního ošetřených hydroabsorbenty, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2024. Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného Grantovou službou LČR, s. p.

Cílem vědců bylo ověřit vliv čtyř hydroabsorbentů aplikovaných při výsadbě na holiny na vývoj sazenic borovice lesní a buku lesního. Od aplikace hydrogelů očekávali zvýšenou ujímavost a přírůst stromků.

Důvodem pro testování výsadeb právě těchto dřevin je fakt, že buk lesní je v Česku nejvíce zastoupená listnatá meliorační a zpevňující dřevina a borovice lesní je jehličnatá hospodářská dřevina často vysazovaná na stanoviště s nižšími srážkovými úhrny, na kterých dochází ke značným ztrátám v období delších přísušků po zalesnění.

Na základě analýzy trhu vědci vybrali čtyři komerční přípravky, které v experimentech doplnili kontrolní variantou bez přidání hydroabsorbentu. Při testování více typů hydrogelů očekávali možné rozdíly v dopadech jejich aplikace.

Pro sledování vlivu testovaných přípravků vědci založili celkem 11 výzkumných ploch. Prostokořenný sadební materiál pocházel z provozních školek. V případě borovice lesní vědci použili jednoleté semenáčky nebo dvouleté sazenice, u buku lesního pak sazenice 2–4leté.

Malé buky vysazené v oplocence.
Malé buky vysazené v oplocence.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Při výsadbě realizované v letech 2020 a 2021 se dbalo na vysokou kvalitu zalesňovacích prací i aplikace přípravků. Hydroabsorbenty byly umístěny do blízkosti kořenů sazenic.

Hodnocenými parametry prosperity výsadeb byly ztráty, výškový přírůst a přírůst tloušťky kořenového krčku. Součástí experimentu bylo také ekonomické porovnání nákladů realizace jednotlivých variant.

V závěru vědci shrnuli výsledky:

V rámci provedených experimentů ve vybraných poloprovozních podmínkách v letech 2020 a 2021 nebyl zaznamenán pozitivní vliv aplikace testovaných přípravků zadržujících vodu (hydroabsorbentů) na ztráty po výsadbě a růst prostokořenných sazenic borovice a buku.

Druh dřeviny může být rozhodující do té míry, že smysl má podpora dřevin citlivých na sucho; dřevinám tolerantním přidání hydrogelu nepomůže. Buk lesní a už vůbec borovice lesní nejsou považovány za druhy se zvýšenou citlivostí na sucho, přestože se na nich klimatické extrémy také projevují.

Přirozená resilience těchto dřevin spolu s konkrétním vývojem počasí na plochách tak navodila situaci, ve které se hydrické vlastnosti půd na stanovištích ukázaly jako dostatečné a vliv hydromeliorantů byl nepodstatný. Souběh faktorů zahrnujících přirozené vlastnosti půd, průběh počasí dotčených let i vlastnosti testovaných dřevin nevedl k projevení významného vlivu aplikovaných preparátů.

Význam ekonomických úvah narůstá u nejednoznačných výsledků, jaké přinesl tento výzkum, a použití hydroabsorbentů se ukazuje jako neúčelné navyšování nákladů na zalesnění, a to až o vyšší desítky procent ceny sadebního materiálu.

Podstatným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost umělé obnovy, je kvalita používaného sadebního materiálu. Jedná se jak o jeho morfologické parametry, tak o fyziologickou kondici, která se odvíjí nejen od podmínek pěstování v lesní školce, ale zejména od vhodné formy manipulace s ním před samotnou výsadbou.

To, že výzkum neprokázal rozdíly v relativně vysoké mortalitě ošetřených i kontrolních sazenic vysázených na holiny, jen potvrdilo, že od přidání přípravků zadržujících vodu v půdě při výsadbě nelze očekávat nápravu problémů týkajících se kvality sadebního materiálu.

Článek „Indiferentní reakce sazenic borovice lesní a buku lesního ošetřených hydroabsorbenty“ je volně ke stažení.

Autoři článku: Jan Bartoš, Jan Leugner, Dušan Kacálek, Ondřej Špulák, Jana Hacurová, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno

.

reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2024 09:09
Nepotrvá dlouho, milé děti, a umělá inteligence nám zajistí pravidelné srážky.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

14.11.2024 09:47
Nevím jakým prostředkem byly ošetřeny kořeny sazenic (na zkoušku), aby držely větší vlhkost. Toto využila černá zvěř a 80% jich do týdne vyryla.
Odpovědět
DA

DAG

14.11.2024 09:57
Jako jo a ne. Záleží na roku a kvalitě sazenic. To je bez debat. Ale jeden rok jsem to použil protože jsem měl mizerné sazenice borovice do 21 cm a mizerné sazenice dubu do 25 cm prostokořené. Sázeno v dubnu, za brutálního horka na paseku 20 ha. Následně třítýdenní suchá perioda při vysokých teplotách. Tři roky se to šklebilo, ale teď krásný porost. Přitom to sázeli studenti kteří byli doma, protože byl covid. Někteří ani nevěděli co jsou větve a co kořeny :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2024 15:29
Ono při tom sázení se musí přemýšlet a plochy osazovat postupně podle
jejich orientace, půdy a druhu dřevin. No a taky co nejdříve po vykácení,
dokud je tam minimum konkurenční vegetace. Nějaké deci hydrogelu to asi
nezachrání , když neuváženě něco zasadím v nesprávné době pouze podle
zalesňovacího plánu na nesprávné stanoviště. Pamatuji staré lesníky,
kteří nařídili tam borovice, tam buky, tam duby, tam olše atd. a vždy
pouze podle toho, pro jakou dřevinu bylo to stanoviště vhodné. Dnes
často zírám s otevřenou pusou, že musí dodržet plán vysázet smíšený
porost i tam, kde se některým druhům nebude evidentně nikdy dařit.
Musejí ale sázet mišmaš stejně, jako kdysi museli sázet třeba smrk
tam, kde evidentně nepatřil. Když jsem se na to ptal lesních dělnic,
tak řekly, že to mají nařízeno sázet a basta fidli, protože nyní
je trend sázet lesy smíšené i kdyby to byl v dané lokalitě totální
propadák. A tak to sázejí a sazenice doslova živoří. Jsou to zcela
zbytečně vynaložené peníze a lidská práce, protože se zase rozhoduje
od stolu v zájmu ideových cílů. Přitom to praktici ví, ale musí držet
ústa a krok. Když jsem loni viděl nejsušší část lesa osázenou olšemi,
duby a jasany, tak jsem si pomyslel své o rozumu těch, co to nařídili.
Letos naopak osazují v září při povodni zaplavenou část buky, borovicí
a jedlemi. To prostě nemohu pochopit. Asi zase existují plány vysázet
to a to a že pro to není vhodné stanoviště je lautr putna.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2024 15:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Lesní dělnice samozřejmě nijak nerozhodují co se kde bude sázet, zato zcela zásadně určují jak kvalitně to bude zasazené, aby to pak třeba neživořilo.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

18.11.2024 09:11
Děkuji, že vědci vyvrátili další bejkárnu od našich lesnických "specialistů".
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist