Jak ruská invaze na Ukrajinu změnila trh s elektřinou v Evropě?

Válka na Ukrajině přímo i nepřímo ovlivňuje energetiku dalších zemí. Například na konci listopadu 2022 přišla po intenzivním bombardování o elektřinu nejen Ukrajina, ale i sousední Moldavsko. Státy čelí mnohem dlouhodobějším dopadům na celém globálním trhu s elektřinou. Existují dva hlavní trendy: růst cen a přechod od fosilních paliv k zelené energii.

Jak se změnila světová poptávka po elektřině v roce 2022?

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) z roku 2023 vyvolala ruská invaze na Ukrajinu globální energetickou krizi. V roce 2022 dosáhla cena energie (včetně zemního plynu a uhlí) rekordní výše, což následně zvýšilo náklady na výrobu elektřiny. To usnadnilo prudký nárůst inflace a vyvolalo hospodářský pokles.

Ve většině částí světa platí, že čím vyšší jsou ceny elektřiny, tím nižší je poptávka. Zpráva IEA uvádí, že poptávka v roce 2022 vzrostla pouze o 2 % ve srovnání s průměrnou hodnotou 2,4 % v letech 2015-2019.

Růst průměrných velkoobchodních cen elektřiny byl nejvíce patrný v Evropské unii (EU), kde se od roku 2021 více než zdvojnásobil. Vysoké ceny snížily spotřebu energie v EU v roce 2022 o 3,5 %. Tento pokles spotřeby je srovnatelný s finanční krizí v letech 2008-2009 a během pandemie Covid-19 v roce 2020.

V Indii a ve Spojených státech (USA) se poptávka po elektřině zvýšila, ale mnohem méně než před pandemií, a to o 8,4 %, resp. 2,6 %. V Číně byl růst na úrovni 2,6 %, což je výrazně méně než průměr před pandemií, který činil více než 5 % (2015-2019).

Proč došlo ke zvýšení cen?

Podle IEA vzrostly ceny elektřiny v důsledku vyšších cen zemního plynu a uhlí. Ceny zemního plynu dosáhly rekordních hodnot a trvale přesahovaly ekvivalent 250 amerických dolarů za barel ropy. Rekordních hodnot dosáhla také cena uhlí, která se na začátku září 2022 vyšplhala na 457 dolarů za metrickou tunu. V polovině roku ceny ropy výrazně vzrostly nad 100 dolarů za barel a poté opět klesly. To vysvětluje celosvětový nárůst nákladů na elektřinu v roce 2022 o 90 %, přičemž 50 % tohoto nárůstu způsobily ceny plynu.

Podle skupiny Zero Carbon Group se celkové výdaje na dovoz plynu znásobily, EU v prvních třech čtvrtletích roku 2022 utratila 252 miliard eur, což je o 186 miliard eur více než v předchozím roce. To odpovídá 286% nárůstu výdajů. Aby se evropské země vyrovnaly s rostoucím nárůstem cen a energetickou krizí, vynaložily 500 až 768 miliard eur na dotování elektřiny a ochranu spotřebitelů před krátkodobými dopady vysokých cen energie. Bruegel o tom píše v několika zprávách.

Co se stane s cenami?

Podle odborníků z evropského thinktanku Bruegel na začátku února 2023 ceny plynu v Evropě klesly ze své nejvyšší hodnoty, ale stále jsou vyšší než v posledním desetiletí. Mírná zima pomohla v EU zmírnit velkoobchodní ceny elektřiny, které jsou však ve srovnání s posledními lety stále vysoké.

Problém však není jen v cenách energií. Podle IEA se příští zimu v Evropě očekávají problémy s dodávkami. Její experti to vysvětlují tím, že příští zima nemusí být tak teplá. Kromě toho v únoru skončil dovoz ruské ropy, zatímco rekonfigurace dodávek plynu do Evropy bude nějakou dobu trvat.

Odborníci z německého Institutu pro hospodářský výzkum (DIW Berlin) zároveň pochybují, že Německo bude příští zimu čelit nedostatku plynu. Argumentují tím, že poptávka po plynu klesla a že ruský plyn byl minulou zimu nahrazen norskými dodávkami, které přicházely prostřednictvím terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Belgii a Nizozemsku. Německo v současné době zvyšuje počet vlastních terminálů.

Rovnováha mezi nabídkou a poptávkou zůstane podle expertů Bruegelu v EU v příštích dvou letech nestabilní. Systém má velmi malou rezervu, kterou může kompenzovat případná rizika v oblasti dodávek. Aby EU úspěšně přečkala zimu, musí nadále snižovat spotřebu plynu, aby naplnila své rezervy na minimální úroveň 90 %.

Odchod EU z ruského trhu s plynem: Jak k tomu došlo?

V roce 2019 pocházelo 41 % dovozu zemního plynu do EU z Ruska, 26,9 % celkového dovozu ropy dodávaly ruské společnosti, stejně jako 46,7 % dovozu pevných paliv, uvádí Climate Action Network s odkazem na Eurostat.

Nyní vlády nahrazují dodávky ruského plynu, říká Regina Dimitrisina, politická konzultantka z kompetenčního centra Nadace Friedricha Eberta - Klima a sociální spravedlnost.

"Invaze na Ukrajinu změnila evropský energetický systém a vážně ovlivnila program energetické bezpečnosti EU. Po 24. únoru se diverzifikace dodávek plynu stala hlavní prioritou většiny evropských vlád. Došlo také ke krátkodobému zvýšení výroby elektřiny z uhlí," říká Dimitrisina.

Evropská komise (EK) si 8. března 2022, po zahájení invaze v plném rozsahu, stanovila cíl snížit do konce roku dovoz ruského plynu o dvě třetiny. Toho mělo být dosaženo diverzifikací dodávek plynu, urychlením přechodu na obnovitelné zdroje energie a nahrazením plynu používaného k vytápění a výrobě elektřiny obnovitelnými zdroji Podle zprávy mezinárodní výzkumné skupiny Zero Carbon Analytics, která se odvolává na Radu Evropy, nahradila EU do listopadu téměř 75 % dovozu ruského plynu. V té době Zero Carbon Analytics uvedla, že země dodávala na kontinent pouze 12,9 % plynu. Výrazné ukončení ruských dodávek bylo podle analytiků z velké části umožněno využitím již existující infrastruktury pro přepravu plynu a výrazným snížením poptávky po plynu.

Dne 5. února 2023 vstoupilo v platnost embargo na námořní dodávky ruských ropných produktů do EU a dnes jsou dodávky po moři do třetích zemí možné pouze za nízké ceny (EU stanovila horní hranici). Na jaře 2022 zavedly embargo na ruskou ropu také Spojené státy.

V důsledku toho Rusko přišlo o značnou část svých prodejů na trhu s ropou a plynem, včetně ztráty evropského trhu s plynem. Předpokládalo se, že se Rusko pokusí přesměrovat toky do Asie, což se také stalo. V důsledku toho Čína, Indie a Turecko po zákazu ruského plynu, uhlí a ropných produktů profitovaly z přerozdělení trhu, píše Insider. Turecko se také snaží nahradit Rusko na evropském trhu s plynem, částečně nákupem ruské ropy a plynu (a také fosilních paliv z Blízkého východu, Ázerbájdžánu a Kazachstánu), zvýšením tranzitních tras a prací na vytvoření plynového uzlu pro následný export do Evropy.

Změny v globální poptávce po fosilních palivech

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpověděla, že v roce 2022 by se celosvětová poptávka po fosilních palivech mohla brzy zastavit a dlouhodobě růst. Současně zůstane celosvětová produkce uhlí a plynu obecně na stejné úrovni, protože růst poptávky v regionech Blízkého východu a Asie a Tichomoří bude kompenzován poklesem v Evropě a Americe, píše Zero Carbon Analytics s odvoláním na IEA.

Poptávka po plynu v EU se v prvních devíti měsících roku 2022 snížila o více než 10 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Očekává se, že pokud EU splní své dlouhodobé závazky v oblasti změny klimatu, klesne poptávka po plynu v EU do roku 2030 o 43 % a o ne méně než 19 % i bez dalších politických změn.

Na celosvětovém trhu se předpokládá, že poptávka po plynu dosáhne vrcholu do konce desetiletí, a to pouze na základě současných politik zemí. Pokud země splní své dlouhodobé klimatické cíle, poptávka po plynu klesne o 10 %.

Očekává se také, že růst poptávky po zemním plynu v rozvojových ekonomikách Asie v letech 2021-2025 bude o 50 % nižší ve srovnání s předpovědí z předchozího roku a že trvale vysoké ceny "mohou dále oslabit vyhlídky na růst poptávky po plynu a LNG v rozvojových asijských zemích," uvádí IEA.

Jak se země EU a EECCA zbavují závislosti na ruské energii

S cílem snížit závislost na fosilních palivech a zvýšit odolnost vůči cenovým šokům Evropská komise v květnu 2022 vypracovala a zveřejnila plán REPowerEU, který má urychlit zavádění čisté energie.

V prosinci Rada Evropy a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o plánu REPowerEU. To znamená, že členské státy EU obdrží granty a půjčky na realizaci nových opatření, která musí začlenit do svých národních plánů obnovy a odolnosti.

Podle Evropské komise je k postupnému ukončení dodávek fosilních paliv z Ruska do roku 2027 zapotřebí dalších 210 miliard eur investic z veřejného a soukromého sektoru. Toto postupné ukončování bude financováno z Fondu pro obnovu a odolnost (RRF).

Mezi problémy plánu EU patří nedostatečná politická podpora, další požadovaná dokumentace (byrokratická zátěž) pro výstavbu infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a zvládání přetížení sítě při připojování OZE. Kromě toho vede realizace REPowerEU k oslabení právních předpisů v oblasti životního prostředí. Konkrétně povede k odmítnutí některých postupů pro posuzování vlivu obnovitelné energie na životní prostředí.

Dosažení energetické nezávislosti na Rusku je obtížným úkolem nejen pro Evropu, ale i pro země EECCA (východní Evropa, Kavkaz, střední Asie), píše Climate Action Network. Existuje několik strategií, jak se z této závislosti vymanit.

První strategií je diverzifikace zdrojů energie a širší využívání decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a geotermální energie, spolu s investicemi do technologií skladování energie. Druhou strategií je zlepšení energetické účinnosti. Podle společné studie zveřejněné Institutem pro nové energetické systémy v Německu a Institutem pro energetiku a udržitelný rozvoj ve Velké Británii ztrácejí některé země v regionu EECCA v zimních měsících v průměru 70 % vyrobeného tepla.

60-80 % budov ve Střední Asii jsou hliněné stavby postavené většinou z hlíny, jílu nebo vepřovic bez řádných stavebních předpisů. Stáří obydlí v kombinaci s lidovou architekturou je hlavním důvodem vysoké spotřeby energie na vytápění obytného sektoru ve Střední Asii. "Nedostatek moderních služeb v oblasti zásobování teplem, nízká úroveň příjmů obyvatelstva a vysoká potřeba tepla v energeticky neefektivních obytných budovách ve venkovských oblastech přispívají k používání tuhých paliv pro vytápění domácností," píší výzkumníci.

Jak se vyvíjí zelená energie?

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila vážné problémy při přechodu na zelenou ekonomiku v zemích EECCA, píše Climate Action Network. Válka donutila země upřednostnit otázky energetické bezpečnosti před otázkami klimatu.

Přesto jsou na Ukrajině decentralizované obnovitelné zdroje energie někdy řešením obou problémů současně. Například v Kyrgyzstánu, který je členem Climate Action Network EECCA, pracuje skupina Unison Group s podporou vlády na legislativě pro zelený přechod.

Pokles nákupu ruského plynu z EU "neznamená v krátkodobém horizontu větší klimatickou neutralitu. Důvodem je krátkodobé využívání uhlí a zvýšený dovoz LNG. Tento dovoz plynu se začal používat jako alternativní možnost dovozu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu," říká Regina Dimitrisina z Ebertovy nadace.

V roce 2022 však větrná a solární energie vyrobí rekordních 22 % dodávek elektřiny v EU, čímž poprvé překoná fosilní plyn (20 %) a nechá za sebou i uhlí (16 %), píše Zero Carbon Analytics s odkazem na think tank Ember. Výroba uhlí v EU se v posledních čtyřech měsících roku 2022 snížila o 6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Podle analýzy společnosti Ember může produkce fosilních paliv v Evropě v roce 2023 klesnout o 20 %.

Zavádění tepelných čerpadel v Evropě se v roce 2022 dramaticky zvýšilo: v Polsku vzrostl jejich prodej o 120 %, na Slovensku a v Belgii o 100 % a ve Finsku, České republice a Německu o 50 % a více, píše Zero Carbon Analytics. Zajímavý je také současný trend zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů: Evropa uvažuje o možných lokalitách v Africe.

Z dlouhodobého hlediska je jedním z důležitých směrů pro překonání energetické krize a závislosti na ruských energetických nosičích urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. V měsících následujících po ruské invazi na Ukrajinu vzrostla výroba větrné a solární energie v EU o 13 %, uvedl v říjnu 2022 think tank Ember. Tento rekordní nárůst výroby z obnovitelných zdrojů ušetřil ekvivalent 11 miliard eur, které by jinak byly vynaloženy na dovoz plynu.

Výroba elektřiny ze slunečního záření také jen v prvních šesti měsících roku 2022 nahradila výdaje na fosilní paliva ve výši 34 miliard dolarů v sedmi asijských zemích - Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Filipínách a Thajsku, píše Zero Carbon Analytics s odvoláním na IEA. To odpovídá 9 % celkových výdajů na fosilní paliva v těchto zemích ve stejném období. do budoucna se předpokládá, že 88 % nárůstu výroby elektřiny do roku 2025 bude pocházet z obnovitelných zdrojů energie a pouhé 1 % z fosilních paliv. V příštích pěti letech se také plánuje přidat na celém světě tolik energie z obnovitelných zdrojů jako za posledních 20 let, píše Zero Carbon Analytics s odvoláním na IEA.

Jaderné energii chybí druhý dech

Jak si jaderná energie vedla v kontextu války? Ukrajinský plán poválečné obnovy počítá s výstavbou devíti nových bloků (stejný počet fungoval v prosinci na území kontrolovaném Ukrajinou).

Zatímco však Ukrajina plánuje poválečné akce, Rosatom již podepisuje dohody a spolupracuje s vládami středoasijských zemí na řešení otázek spojených s výstavbou jaderných elektráren. Výstavba byla oznámena v Uzbekistánu, stejně jako dohody o spolupráci s Kazachstánem a Kyrgyzstánem. Žádná z těchto zemí v současné době jaderné elektrárny nemá, vysvětluje Climate Action Network.

"Když Rosatom postaví nové jaderné reaktory v rozvojové zemi, upevní tím svou závislost na Rusku na sto či více let dopředu," vysvětluje Vladimir Slivyak, spolupředseda ruské ekologické skupiny Ecodefense.

Naproti tomu v EU se jaderná energetika zhroutila, přestože ji do jisté míry podporuje z hlediska energetické bezpečnosti, například prodloužením životnosti již provozovaných jaderných elektráren. Jednou z těchto zemí je Německo, bylo rozhodnuto o prodloužení životnosti dvou ze tří zbývajících jaderných reaktorů do první poloviny roku 2023. Dalším příkladem je Belgie, kde byla prodloužena životnost dvou reaktorů o dalších deset let.

V letech 2006-2020 se výroba jaderné energie v EU, jak píše Evropská komise, snížila o 25 %. Podle údajů Eurostatu se do roku 2020 v EU vyrábělo 24 % veškeré elektřiny z jaderných elektráren umístěných ve 13 zemích.

Evropská komise i Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) však nadále věří, že jaderná energie pomůže zemím splnit jejich klimatické závazky. Ekologické organizace oponují, že problém ukládání jaderného odpadu není vyřešen.

Se začátkem války získali odpůrci jaderné energie nový argument. Jaderná energetická zařízení jsou během aktivních válečných akcí vystavena vysokému riziku havarijních situací a mohou se stát předmětem vydírání nebo naopak posílit geopolitickou moc jednotlivých stran.

Dlouhodobé trendy

V roce 2022 válka a související události významně ovlivnily trh s elektřinou v EU i ve světě. Zejména poptávka po elektřině rostla pomaleji a na některých místech dokonce poklesla. Důvodem byly ultravysoké ceny energií způsobené dopady války a sankcí a také nedostatek energetických nosičů a snaha opustit fosilní paliva. Přerozdělení dodávek fosilních paliv může v příštích dvou letech způsobit větší nejistotu pro rovnováhu nabídky a poptávky po energii v EU. EU se snaží stabilizovat situaci snížením spotřeby plynu a doplněním zásobníků.

Tato válka mění poptávku po fosilních palivech na celém světě. V nejbližší době IEA poprvé v historii předpověděla, že poptávka může přestat růst a ustálit se. Jaderná energetika zaznamenala určité zisky, ale obecně se její trh v EU zhroutil. Tyto trendy se společně kombinují s posílením pozice zelené energie.

---

reklama

---