https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kolik-vody-dodavaji-lesy-v-dobe-klimatickeho-sucha-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kolik vody dodávají lesy v době klimatického sucha?

20.4.2023 06:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek ranní řeky Svratky.
Ilustrační snímek ranní řeky Svratky.
Licence | Volné dílo (public domain)
Vodohospodářský význam lesů v zemědělsko-lesní krajině je nezastupitelný a je veřejným zájmem ho udržet. Tvrdí se, že v delších obdobích bez deště převládá odtok z lesů nad odtoky ze sousedních zemědělských kultur a ostatních ploch. Tato období se považují za období klimatického sucha. Vědci pro praktické prokázání této hypotézy vypracovali na Českomoravské vysočině srážko-odtokovou studii pro horní část povodí řeky Svratky. Zjistili, že v povodí řeky Svratky je v průměru 180 dní za rok, kdy odtok z lesa převládá nad odtokem z kultur na zbytku povodí horní Svratky.
 
Vodohospodářský význam lesů v zemědělsko-lesní krajině je nezastupitelný a je veřejným zájmem ho udržet. Tvrdí se, že v delších obdobích bez deště převládá odtok z lesů nad odtoky ze sousedních zemědělských kultur a ostatních ploch. Tato období se považují za období klimatického sucha. Vědci pro praktické prokázání této hypotézy vypracovali na Českomoravské vysočině srážko-odtokovou studii pro horní část povodí řeky Svratky. Zjistili, že v povodí řeky Svratky je v průměru 180 dní za rok, kdy odtok z lesa převládá nad odtokem z kultur na zbytku povodí horní Svratky.

Nadmořská výška povodí je 630–834 m n. m. Zemědělství je charakterizováno oblastí obilnářsko-bramborářskou s velkým zastoupením trvalých travních porostů (TTP). V lesích je zastoupen 74 % smrk, 18 % buk, borovice s ostatními listnáči pak 8 %. Povodí horní Svratky má rozlohu 367,01 km2. Svratka pramení na Českomoravské vysočině v sousedství vrchu „Fryšavský kopec“ (800 m n. m.), u obce Cikháj, v oblasti s 90 % lesa. V dolní části povodí protéká terénními plošinami s 30 % lesa. Celkově je povodí tvořeno 43 % lesů, 29 % orné půdy, 20 % trvalých travních ploch a 8 % ostatních ploch.

Ačkoliv les má o 5 % vyšší úhrn ovzdušných srážek než ostatní kultury v povodí, vlivem intercepce dopadne k lesní půdě o 78 mm srážkové vody méně. (Intercepce je množství zadržené vody na rostlinách. Je to část srážek, která nikdy nedopadne na povrch půdy ani na něj nesteče.)

Je však důležité, že lesní půda, dotovaná nižším úhrnem srážek než zbytek povodí, vykazuje vyšší zásobu podzemních vod v hydrogeologickém podloží. Tato skutečnost je příčinou vyšších odtoků z lesního komplexu v době klimatického sucha. Lesní půda je pro průsak vody propustnější než půda okolních zemědělských kultur.

Vědci změřili, že v horní části povodí Svratky odtéká z lesního komplexu v době klimatického sucha o 14,4 % více vody než z dalších ploch. Plošný podíl 43 % lesů dodá v době klimatického sucha do řeky objem 46,3 % celého odtoku a v povodí zvýší minimální průtok ve Svratce v Dalečíně průměrně o 6,2 %.

Lesní komplex 157,8 km2 poskytne do Svratky v době klimatického sucha (180 dnů v roce) o 981 642 m3 vody více než o stejné výměře 157,8 km2 ostatní kultury a plochy povodí.

Protože odtok vody z lesního komplexu je o 14,4 % vyšší než průměrný odtok ze zbytku povodí, je v hydrogeologickém podloží lesního komplexu vyšší zásoba podzemní vody než u polí, TTP a ostatních ploch, i když k lesní půdě dopadne vlivem intercepce srážkové vody korunami lesních stromů méně srážkové vody než k ostatním bezlesým kulturám v povodí.

Je to způsobeno tím, že vrstva hrabanky v lesních porostech má mnohem vyšší intenzitu infiltrace dešťové vody do lesní půdy. Lesní půda je pak pro zrychlený průsak preferenčními cestami podél kořenů lesních dřevin příznivější než půda zemědělských kultur.

Zvýšení odtoku Svratky ve stanici Dalečín v době klimatického sucha o 6,35 % vlivem 43 % plochy lesa nevypadá zdánlivě příliš významné. Objem odtoku 982 tisíc m3 však není zanedbatelný, např. pro odběr pitné vody ve vodní nádrži Vír k zásobování obyvatel vodou v době sucha.

V závěrech vědci shrnuli fakta:

      1) Průměrný roční odtok vody na horním povodí Svratky je z lesa o 33,5 % nižší než z jeho bezlesí. Je to způsobeno podstatně vyšším výparem z lesa. Vyšší výpar z lesa zvyšuje vzdušnou vlhkost nad nimi, a tím zvyšuje množství ovzdušných srážek nad zemědělsko-lesní krajinou.
      2) Hydrogeologické podloží lesa má vyšší zásobu podzemních vod v době sucha, než je tomu u bezlesí. To je příčina vyšších odtoků podzemní vody z lesů než z nelesních kultur v době klimatického sucha.
      3) Z lesa odtéká v době sucha o 14,4 % více vody než ze zbytku bezlesého povodí, složeného z 29 % polí, 20 % TTP a 8 % ostatních ploch.
      4) Komplex 157,8 km2 lesa v povodí dodává řece Svratce do Dalečína o 6,2 % více vody než bezlesí o stejné ploše.
      5) 43 % lesa v povodí horní Svratky dodává do řeky v Dalečíně 46,3 % celkového odtoku, bezlesí 57 % plochy dodává 53,7 % celkového odtoku.
      6) Zvýšení odtoku Svratky v době klimatického sucha o 6,35 % vlivem 43 % lesa v povodí představuje objem 982 000 m3.
      7) Všechny výsledky provedené analýzy platí jen pro území povodí horní Svratky po Dalečín; to ukazuje tendence odtokových poměrů ve zcela konkrétních přírodních podmínkách. Proto je aplikace získaných parametrů i v podobných územích problematická.
      8) Analýza bezpečně prokazuje, že v přírodních podmínkách horního povodí Svratky les dodává do řeky v obdobích klimatického sucha více vody než stejné výměry kultur bez lesů.

Článek vznikl při řešení projektu NAZV QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima a hydrologické poměry v krajině“.

Článek Odtoky z lesů v době klimatického sucha v povodí řeky Svratky je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

20.4.2023 07:53
Z hlediska zadržení vody a odparu vody by byla lepší náhrada jehličin za listnáče, které mají nižší odpar na plochu asi o 20% a listnatý opad má větší zadržovací schopnost než z jehličiny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2023 09:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kolikpak vyčešou vody ze vzduchu v zimě opadavé listnáče a kolik
stálezelené jehličnany? Jak rychle taje sníh a odtéká voda v nezastíněném listnatém lese a ve stinném jehličnatém, kde má
voda čas kolem kmenů, kde je rozmrzlá půda zasakovat?
Odpar vody je z hlediska snižování teploty špatný? Vám je milejší
v letním vedru horký vzduch v řídkém listnatém lese, než ve stínu
jehličnatého lesa? Vaše idea řídkých listnatých lesů spásaných
velkými kopytníky vodu v půdě neudrží, protože řídký porost je i
méně tlející rostlinné hmoty a ve svazích i její splavování do
údolí. Rovněž vítr odfukuje listí lépe, než jehličí v hustém lese.
Pokud chodíte na houby a nebo jen tak do lesa a nejedná se o mokřinu, tak zkuste porovnat množství mechů a kapradin v obou
typech lesů. On ten mech sucho nepřežije a nebo živoří a čeká
zaschlý na déšť. Jinak všechny druhy stromů nevysávají vodu za
sucha do mrtě, ale brání se jak opadem jehličí, tak i listí. Ony
se dokonce samy "zbaví" části větví, aby zachovaly vodu pro kmen
a terminální výhony. Extrémní sucho je extrémní sucho a to pak
nepřežije nic. U nás za sucha usychaly břízy, ale bříza rostoucí
ve spáře cihlové věži kostela(cca 35m vysoko) přežila díky tomu
vyčesávání vlhkosti ze vzduchu. Totéž borovice v okapu jednoho
zanedbaného domu a to dokonce na jižní straně střechy! Kořeny jim
vody asi moc nedodávaly, ale vzdušná vlhkost jim stačila. Nikdy
ale nesmí přijít půda a okolí o své zastínění, aby se nenásobilo
její vysušování přímým slunečním žárem. Vaše řídké lesy sice budou
mít nižší spotřebu vody při jejím vypařováním ze stromů, ale taky
ji budou mít méně z vyčesávání a bude se jí více z půdy vypařovat
jejím rozpálením sluncem při absenci stínu. Jinak si zkuste pokus
s rosou, který znají všichni trempové. Pokud kolem sebe večer na
louce vytrháte trávu, tak na vás nespadne rosa stejně, jako na tu holou půdu kolem. On se totiž musí každý předmět prochladit více, než okolní vzduch, aby se na něm srazila vlhkost. Rozpálená vypasená
(vysečená až k zemi) půda zůstává až do rána horká a rosa se na ní
nevysráží. Proto se musejí anglické trávníky zavlažovat a už pár
centimetrů vysoký pažit přežije díky rose a tomu, že stíní půdu
pod sebou. Samozřejmě extrémní sucho nepřežije nic! Jinak každá
statistika nemusí být objektivní a opakování chybných údajů už
bylo v minulosti mnoho. Například 100 let přeceňovaný špenát, kde
byla u železa chybně posunuta desetinná čárka. Nikdo to dál už
nezkoumal a i Pepek námořník se cpal špenátem, který obsahoval
tolik železa jako každá jiná zelenina. Totéž je u porovnávání
spotřeby vody jednotlivými stromy v odlišných podmínkách růstu.
Mám podezření, že se tak trochu jedná i o zaujetí pro listnáče
a nenávist vůči jehličnanům některých "vědců", kteří jsou více
vidět a slyšet, než ti ostatní. Každý strom potřebuje něco jiného
a směrodatné je pouze to vyzkoušet, protože jinak to prověří až
v praxi samotná příroda. Do budoucna by nebylo marné porovnat
stálost vydatnosti studánek a potoků ve všech typech lesů, ale
opravdu stálost vydatnosti a nikoliv měřit pouze průměr, kdy se
zprůměruje odtok při deštích s vyschnutou studánkou, či potokem
na přibližně stejných lokalitách s odlišnou skladbou dřevin. Já
mám za svůj život odpozorováno něco jiného a změny skladby dřevin
se z hlediska sucha a naopak povodní obávám.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2023 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Původní lesy než byly sázeny byly do cca 8-9 set metrů listnaté. Za důvod považuji to, že již dříve zde byla suchá období a jehličiny nepřežily. V době ochlazení cca 1800-1960 bylo vlhčeji a jehličiny při řádném hospodaření rostly i níže. Nemám zaujetí, ale pokládám lepší listnatý les, než drátem do oka.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.4.2023 18:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Bučiny, ale i jiný listnatý les, propustí do půdy 3-5x více vody než plantáže z neopadavých jehličnatých dřevin. Mj. právě díky tomu, že listnaté dřeviny shazují listy a nic tedy nebrání kapkám vody v nejdeštivějších částech roku proniknout do půdy. Je to logické…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2023 21:26 Reaguje na Slovan
Výpar lesů listnatých je asi o 30 % menší než smrčin. Bohužel jsem nikde neviděl rozdíl v odtoku v suché periodě.
Odpovědět
Pe

Petr

21.4.2023 03:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Protože listnaté lesy mají o 30 % kratší vegetační dobu. Zároveň ale také o těch 30 % menší vodozádržnou kapacitu.
Je ale menší výpar je nějaká výhoda a výhra? Já v tom vidím naopak nevýhodu a problém. Menší výpar znamená menší koloběh vody. Je menší vzdušná vlhkost, vzniká méně oblačnosti, méně srážek... Přitom je potřebný a nutný pravý opak. Je to podobný vliv jako kapková závlaha v zemědělství v době sucha. Sice se ušetří voda, ale tím se půda okrádá o vodu a pěstuje se sucho. Kontraproduktivní úspory.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2023 16:43 Reaguje na Petr
Popsal jste to správně a navíc u té kapkové
závlahy jde i o to, že pokud neobsahuje ta
voda potřebné živiny, tak je pro rostliny
na nic. Voda z půdy vyplavuje živiny a ty
rostliny je s vodou přijímají. Pokud čistá
voda zavlažuje pouze těsné okolí rostliny,
tak už těch živin moc nevyplaví a rostlině
nedodá. V praxi je voda v kapkové závlaze
koktejlem vody a umělých hnojiv a půda slouží
pouze jako držák pro rostliny. Já osobně ve
skleníku používám "přemokření" střídající se
s absencí vody až na krajní mez sucha. To nutí
rostliny rozvíjet kořenový systém a hledat
vodu se živinami. Když vidím u těch stromů
ve městech ty úsporné vaky na vodu, tak si říkám, že to je jako pěstování bonsaí. Bez
živin ve vodě, aby neuschly a nerostly.
Pak foukne vítr a strom s minimem kořenů vyvrátí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2023 17:01 Reaguje na Slovan
Vy logiku! Voda v přírodě pochází pouze z deště a
sněhu? Vy neznáte rosu a námrazu na stromech v zimě?
Čím větší plocha na stromě, tím větší plocha pro
záchyt rosy a námrazy. Chodíte do lesa v zimě, když
je silná námraza a pozorujete rozdíl v jejím
množství na jehličnanech a listnáčích? Nebýt tam
stromy a zvláště pak jehličnany, tak tu vlhkost
odvane vítr jinam a ona nám tu nezůstane. Tuto
logiku jste asi nikdy nezkoumal a ani to, že pokud
leží při slunečném zimním dnu sníh v opadaném
listnatém lese, tak se vypařuje, ale ve stinném
jehličnatém lese ho slunce nezahřeje. Na jaře
sníh taje pomalu a o několik dní později v tom jehličnatém lese, než v opadaném lese listnatém.
To je taky logika, se kterou jste se nesetkal?
Když sníh taje pomalu, tak má taky čas zasakovat.
Když ale odtaje rychle, tak voda nezasákne a steče
do údolí! Nejenom logické, ale je to i z praxe!
Odpovědět
Sl

Slovan

22.4.2023 13:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli si chcete tvrdit, že kvůli rose (kolik % se dostane asi tak ke kořenům?) je pro zadržení vody je lepší smrkový než bukový les, tak si to tvrďte. Běžte si ale pak do obou typů lesů v létě a rozhrabejte si půdu. A ideálně si udělejte i rozbor spodních vod…
Třeba Peter Wohlleben popisuje krásně ve svých knihách jak les v našich zeměpisných šířkách funguje. Zkuste si jednu koupit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2023 07:55
Myslím, že se vědecký tým zbytečně bál vyslovit obecně platnou větu - více lesů rovná se více vody.
Zde se neopírám o bůhvijaké vědecké práce, ale empirické poznatky od antiky do současnosti.
Nelze si nepovzdechnout nad skutečností, že součástí gryndýlu je kapitolka o výsadbě 6 mld stromů v EU do r. 2030. (pro srandu králíkům)
Skutečnost dnes - asi jedno procento plánu.
Na čem se nedá vyrejžovat jako na OZE, není hodno zájmu Evropské komise.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2023 08:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Obecné pravdy jde snadno zpochybnit, pravdy s odměřenými čísly sice taky, ale hůře.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.4.2023 08:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
va

vaber

20.4.2023 09:26
že les zadržuje vodu je jasné každému normálnímu člověku ,ale i dnes se ozývají odborníci co budou hlásat,že vykácením lesa se dostane víc vody do půdy i když, při určitých velice specifických podmínkách bych to připustil, jen velice specifických podmínkách,
podobně jako les se chová i husté křoví ,které se dnes všude likviduje,
jak se změnila vodní bilance v Amazonii tam kde byl dříve deštný prales ,vše vyschlo ,ani nové tůňky a poldry je nezachtání
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2023 21:24 Reaguje na vaber
Lesů máme čím dál více (proti době před 100 lety) a sucho nás trápí taky čím dál více. Ta rovnice nebude primitívní.
Odpovědět
Pe

Petr

21.4.2023 03:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ta rovnice správně zní takto: Naše suchotvorná činnost je intenzivní a stále větší, a tak nás sucho trápí čím dál více.
Lesy jsou tím vznikajícím suchem už tak poškozené, že to vyžehlit nestíhají, jejich vodozádržná kapacita je na to nedostatečná. Je to evidentní a zřetelné na první pohled. Přesto jsou mnozí lidé přesvědčení, že lesů máme dostatek a můžeme s klidem kácet jako dřív, vždyť jsou to přece lesy hospodářské. Máme k přírodě a krajině (lesům, polím a osídlené části) )vztah čistě jen spotřební, tak se výsledku nemůžeme divit.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.4.2023 15:11
Naštěstí u nás máme lesů dostatek. Člověk má rád krajinu pestrou, tedy takovou, kde se střídá les s otevřenémi plochami. A takovou krajinu bychom měli udržovat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.4.2023 15:49
já tyto pravdy tvrdím stále, ač nejsem odborník. Důkaz je přímořská krajina ve Středomoří, kterou vykáceli již Římané, která je (i bez nadměrného CO2) tisíc let vysušená, studna je zde poklad, jen samé kameny a kozy, které ničí i zbytky trav a keřů. Důkaz je i zničená a vysušená krajina po vykácení tropického pralesa, selhávání stepí v Mongolsku apod. Nepůsobí zde jen vysušení ale i eroze ( v Mongolsku nadměrná stáda dobytka, ketrá se shromažďují u vzácných napajedel a řek, půdu rozdupou a zničí). Hádat se o tom , zda listnatý nebo jehličnatý les je bezpředmětné, protože monokultura lesa nepřežije. Přežije jen smíšený les. Lesů není nadbytek, protože dříve na celém území byla lesostep. Nyní velkou část území zabírají pole a zvětšují se zabetonované a zaasfaltované plochy. Pokud chceme ochladit planetu, nepomůže jen snížení CO2, ale hlavně pomůže rozšíření lesů, rozčlenění polí stromy, zalesnění města (ev. více trávy, keřů a popínavých rostlin) a zadržování vody. Dříve se voda zadržovala, byly močály, zavodněná území, řeky nebyly napřímeny, břehy nebyly zpevněny. nebyly monokultury, zpevněná území, tak logicky bylo klima a hydrogeologie úplně jiné. Potřebujeme více přírody, zalesnění, jelikož lesy jsou stabilizátor klimatu a krajiny, zqadržování vody. Příroda sama si v této havarijní situaci sama neporadí. Místo miliard do elektroaut navrhuji miliardy do přírody.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2023 17:28 Reaguje na Honza Honza
Máte ve všem pravdu, ale mě už vytáčí ta "svatá válka" proti
jehličnanům a zvláště pak smrkům. U nich se zanedbalo podchycení
kůrovcové kalamity v začátku, díky těžkopádnosti péče o les bez
vlastních těžebních čet, schopných okamžitě zlikvidovat pár
zasažených stromů a vyčkávání na napadení celého lesa. Taky
potom to, že převis dřevní neošetřené hmoty nestačily zpracovat místní pily a neodkorněná kůrovcem napadená kulatina se vozila
po celé republice. Zažil jsem při zpracování smrkových odkor
z pily i to, že jsem z nich odloupl kůru s ještě živými larvami
lýkožrouta. Zda by byli schopni dokončit vývoj v dospělce nevím,
ale možné to je. Naši předci kůrovcové stromy pokáceli, kůru
na místě oloupali a i s larvami spálili na chvojí. Neloupalo se
ale třeba dřevo při dopravě klád vodními kanály a pomocí vorů,
protože kůru oloupalo obíjení o stěny kanálu a larvy se utopily
ve vodě při voroplavbě. Na kamiónu se kůře a larvám nic nestane
a pamatuji dobu, kdy rostlinolékařské předpisy povolovaly přes
hranice pouze převoz odkorněné kulatiny. Pročpak asi? No kvůli
šíření kůrovce, ale nyní to je každému lautr putna a vina se hodí
na samotný smrk a sucho. Dovezli jsme si už i lýkožrouta severského
a ten tu zažívá doslova ráj na zemi s více generacemi, než doma.
Nenažranost kapitálu a globalizace zničí vše, co předci budovali
a zničí i nás. Vymýšlejí se zástupné problémy, jen nepíchnout do
vosího hnízda nenažraného globálního kapitalizmu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.4.2023 17:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano. Proto bezzásahový les v NP je omyl. Proto kůrovci je třeba zasáhnout razantně okamžitě a nevytvářet si nesmyslné teorie o přírodě. Podobně i proti požáru. Přitom nebezpečí požáru není důvod nenechávat dřevní hmotu v lese, dřevní hmota zlepšuje půdu a les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.4.2023 19:34 Reaguje na Honza Honza
Myslím, že jste ještě větší inženýr lesa, než betonová loby, akorát na druhý doraz. Více lesa ničemu nepomůže, pouze zegalizuje krajinu na jeden biotop.
Ve středomoří není problém kozy, problém je spláchnutá půda, protože tam prší jen v zimě, intenzívně, cca 2-4x více než za celý rok u nás. Bez půdy nový les neobnovíte, neboť zádržná kapacita kamení je skoro nula.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.4.2023 09:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
a rovněž i inženýr močálů (i s těmi hroznými komáry), jezírek, rybníčků (i stím toxickým bahnem).
Mám strach, že mi vyschne studna. Proto prosím více lesa, více zadržované vody.
A spláchnutou půdu ve středomoří nezpůsobily kozy, to máte pravdu, ale odlesnění a kozy to ještě zhoršují.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.4.2023 10:04 Reaguje na Honza Honza
U té dřevní hmoty je to o úměrnosti. Pokud tam nechám postupně odumírající stromy a větve, tak je to OK. Pokud mi ale uschne les komplet, tak je zaděláno na malér jako v NP ČŠ. Výhřevnost takového kvanta dřeva je schopna narušit i ty skály a žár
zahubí i zbývající živé stromy. Toto byla nehorázná
chyba a zamlouvat ji a opakovat doslova zločin.
Předmětem ochrany v NP ČŠ jsou prapůvodně skály a
ty jsou nyní ohroženy zrychlenou erozí po narušení
žárem výhřevného paliva. Hořet tam klestí, nebo
hrabanka, tak to skály nenaruší, ale když hořely
statisíce kubíků suchého dřeva, tak už to je moc
i na pískovec. Doporučuji mudrlantům domácí pokus
s ohníčkem z hrabanky a s vatrou ze souší do
kterých hodí kus pískovce. Pak pochopí, co to
udělalo se skalami a o kolik se urychlila jejich
eroze. Pozavírat zodpovědné ouřady je málo!
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.4.2023 09:10 Reaguje na Břetislav Machaček
což není důvod odtěžit Boubínský prales. Pohromy mohou být různé, kvůli ojedinělé pohromě nelze měnit celou strategii v celém státě. Ale dle vašeho návrhu by v NP Šumava mohli alespoň odklidit dřevo na cestách- požárníci v případě požáru by tam měli přístup.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.4.2023 09:31 Reaguje na Honza Honza
To by bylo minimum a taky kolem baráků, což
nedovolilo vedení NP ČŠ a ze souší se oheň
rozšířil na domy. Všiml jste si, že bez velkého mediálního zájmu se nyní souše odstraňují v okolí jezer na Šumavě a dokonce
ty nedohořelé v NP ČŠ? Že by pozdní poučení,
že bezzásah je v bývalých hospodářských
jednodruhových a stejnověkých lesích pitomost?
Takto se neurychluje budování pralesů, ale
naopak, protože smrk nahradí smrk, pokud není
v okolí jiný semenáč. To bude trvat generace,
pokud tomu člověk nepomůže alespoň v těch počátcích. Bezzásah není pouze nicnedělání,
ale minimálně by to mělo být usměrnění vývoje
daným směrem. Náhodný nálet si ten zásah
stejně vynutí, pokud nebudou tolerovány
nepůvodní a invazní druhy. Bezzásah je chiméra i později, protože náletu invazních a nepůvodních druhů mimo člověka nikdy příroda nebrání, ale naopak, protože se řídí zákony
o vhodnosti druhu podle podmínek a nikoliv
podle přání člověka "stvořitele"!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.4.2023 13:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Otázka není bezzásah či zásah. To je jen metoda. Otázka zní co má vzniknout.
Pokud cokoli, je bezzásah na místě a zrušme všechny orgány ochrany přírody.
Pokud máme zájem zachovat co bylo, tak v Evropě už asi 50 tisíc let hospodaří člověk a vytvořil cosi jako botanickou zahradu. No a k jejímu zachování je tedy třeba hospodařit v duchu minulosti.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist