Období rozmnožování není ve světě zvířat jen o dvorném namlouvání, zásnubních tancích, darech a spoustě dalších pre-kopulačních investic. Dochází i k urputným soubojům. V sázce není nic menšího než možnost přenést své vlastní geny do další generace. S tím, že příležitost k páření si obvykle vydobydou jen ti nejlepší z nejlepších. Při vymezování teritorií, přístupu k omezeným zdrojům a vábení samic formou ritualizovaných zápasů s konkurenty, se samcům obvykle hodí těžkopádná výzbroj: parohy a rohy, gigantická klepeta, bodce, kly. Na sílu to zkouší sloni, jeleni, mroži, brouci nosorožíci i krabi. Ptáci na to jdou ale jinak.

S péčí o ptačí park Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO) nově pomáhají čtyři krávy uherského stepního skotu. Spásáním a rozdupáváním luk přispějí k tomu, aby se na lokalitě dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám.

Živočišné druhy identifikované, tedy vědecky popsané a taxonomicky zařazené, si vcelku bezpečně dokážeme přiřadit ke konkrétnímu místu, lokalitě nebo regionu. Současně ale víme, že drtivá většina živočichů, možná až 80 %, zatím zůstala vědecky nepopsána. Kde je hledat? Na to se soustředila studie, uveřejněná v žurnálu Nature: Evolution&Ecology.

Dokument o možnostech soužití chovatelů a vlků představuje farmáře z České republiky, Itálie a Španělska a různé cesty, které si zvolili při ochraně svých stád před vlky. Premiéru měl před rokem, nově bude dostupný na online platformách.

Čápi bílí v Česku postupně obsazují svá hnízdiště, i když by dle známé pranostiky měli teprve dnes, na sv. Řehoře, přelétat přes moře. Jak ukazuje mapa čapích hnízd, již minimálně 50 hnízd je obsazeno. Kdy čápi obsadí zbývající, kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat, to zjišťuje Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí veřejnosti.

Plánovaný převoz skupiny zubrů na Ukrajinu musela zrušit ochranářská společnost Česká krajina kvůli současné válce na ukrajinském území. Dva samci a čtyři samice měli v dubnu odjet do Přírodní rezervace Beremyčke, která se nachází severně od Kyjeva.

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) zveřejnili novou metodiku o přínosech a rizicích užívání dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy. Z jejich výzkumu vyplývá, že dávky dusíku doporučované v současnosti odbornou literaturou i povolené legislativou jsou zbytečně vysoké a nereflektují dostatečně aktuální změny klimatu ani povětrnostních podmínek. Vlivem nevhodné aplikace dusíku tak dochází nejen k nepříznivému nárůstu emisí a znečišťování podzemních vod, ale i k vyšším ekonomickým výdajům.

Jsou sjezdovky v Krkonoších dobře, nebo špatně? Pomáhají, nebo škodí? Odpověď na tyto otázky není jednoznačná. Zkusme najít různé (ne)možné úhly pohledu a zkusit objevit, jaký může mít existence sjezdovek, vleků a navázané infrastruktury dopad na celé Krkonoše, včetně lidí, kteří v nich žijí.

Začali s tím před lety hydrologové na Aljašce. Vyšli z průvodní databáze MERIT DEM, která na základě hydrologických dat udává informace o rozloze povodí, směru a akumulaci proudění řek, opíraje se o informace o nadmořské výšce lokality a například ještě šířce koryta. A s patřičnou licencí to celé přilepili na mapový podklad z GoogleEarths. Výsledek celého snažení byl takovou vcelku nenáročně roztomilou hříčkou.

Baví vás pozorovat drobné živáčky v přírodě a zima vám připadá dlouhá? Pak vězte, že i v zimě si můžete takové pozorování užívat, třeba i s dětmi. Vyrazte, když je venku sníh, stačí i zbytkové plochy. Vyberte si bezvětrný den, spíše podmračený než slunečný, mlha také nevadí (níže si vysvětlíme proč). Vybavte se lupou, případně kapesním mikroskopem a jděte ven. Koho na sněhu zastihnete?