22. května 2019 se městská část Praha 7 připojila k desítkám municipalit z různých částí světa i ke dvěma státům, Velké Británii a Irsku, a vyhlásila stav klimatické nouze. Zapojila se tím do úsilí za ochranu životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn. Praha 7 se zavázala naplňovat opatření, která pomohou zlepšit situaci nejen na svém území a mohou inspirovat další městské části, města a obce ke společné změně chování a jednání ve vztahu k životnímu prostředí.

Podivnosti evoluce, horizontální přenos genů, a potenciál k proměně humánní medicíny, léčby nádorových onemocnění. To všechno se pojí s nevyzpytatelnými, roztomile vypadajícími chlupatými housenkami.

Jak moc dokáže revitalizace mokřadu ovlivnit vodní režim v krajině? Sedmihorské mokřady se stávají místem několikaletého výzkumu vlivu revitalizace na hladinu podzemní vody. Sedmihorské mokřady jsou rozsáhlé, v minulosti odvodněné slatiniště, jehož část byla v nedávné době revitalizována, zatímco v druhé části stále fungují meliorace. Výzkum realizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) za finanční podpory Nadačního fondu Veolia.

Invazní nepůvodní druhy představují velkou globální hrozbu pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Sehrály klíčovou roli v 60 % dokumentovaných případů vymírání rostlin a živočichů a roční náklady s nimi spojené dosahují 423 miliard dolarů. Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) na začátku září vydala Hodnotící zprávu o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument poskytuje rozhodovacím orgánům souhrnné informace o současném stavu biologických invazí a nástrojích, které mohou šíření invazních druhů omezit. Zprávu připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Čas od času by měl každý z nás zajít na celkovou zdravotní prohlídku. Doktor si vás proklepne, změří tlak, zkontroluje kognitivní schopnosti, pohyblivost, zrak, sluch, možná vás pošle na rentgen nebo na kolonoskopii, udělá krevní obraz. A na konci všech vyšetření víte, jak na tom jste se svým zdravím. Podobnou prohlídku udělali vědci ze Stockholm Resilience Centre při Stockholmské univerzitě planetě Zemi. Zkoumali přitom stav ekosystémů a planetárních procesů. „Pacient je na tom špatně,“ konstatuje závěry Johan Rockström, duchovní otec konceptu planetárních mezí.

Prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ze začátku září překvapilo přírodovědce i ochránce přírody. Poněkud nečekaná výzva z úst vysoce postavené političky okamžitě vyvolala řadu dotazů od přírodovědců a ochránců přírodu, na základě jakých dat je formulována. Vzápětí přišel společný otevřený dopis několika významných ochranářských organizací, které vyznění prohlášení kritizují.

Hospodaření s vodou v krajině dnes představuje jeden ze stěžejních pilířů trvale udržitelného zemědělství a lesnictví. Soustřeďuje se na zadržování vody a zpomalení jejího odtoku. V lesním prostředí jsou hlavním zdrojem povrchového odtoku vody lesní cesty, jinak k němu dochází jen ojediněle. Zpomalit či omezit rychlý odtok vody z lesa mají pomoci vsakovací zařízení budovaná na objektech lesních cest, zejména na trubních propustcích.

Jaké skupiny obyvatel patří mezi ty nejvíce ohrožené vlnami veder? Osoby pokročilejšího důchodového věku, malé děti, nemocní – automaticky v hlavě naskakuje odpověď. Kanadští a američtí badatelé ale tento výčet označují za nekompletní a rozšiřují jej o další, dosud opomíjenou položku. O lidi, kteří trpí duševní poruchou. Schizofrenií.

Období sucha střídající se s ničivými záplavami. V oblasti, kterou protéká italská řeka Pád, se již zřetelně projevuje změna klimatu. Její tok ukazuje na problémy středozemské krajiny a nutí k úvahám o tom, jak čelit stále náročnějším podmínkám počasí.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. Výsledky ukázaly, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Tato zjištění jsou významná obzvlášť pro ty oblasti světa, kde dochází k masivní těžbě dřeva a tím i k velkému poklesu populací ptáků.