https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-dopadla-aktualni-zdravotni-prohlidka-zeme-pacient-je-na-tom-spatne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak dopadla aktuální „zdravotní“ prohlídka Země? Pacient je na tom špatně

15.9.2023 05:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pacient je na tom špatně. Ilustrační snímek planety Země.
Pacient je na tom špatně. Ilustrační snímek planety Země.
Čas od času by měl každý z nás zajít na celkovou zdravotní prohlídku. Doktor si vás proklepne, změří tlak, zkontroluje kognitivní schopnosti, pohyblivost, zrak, sluch, možná vás pošle na rentgen nebo na kolonoskopii, udělá krevní obraz. A na konci všech vyšetření víte, jak na tom jste se svým zdravím. Podobnou prohlídku udělali vědci ze Stockholm Resilience Centre při Stockholmské univerzitě planetě Zemi. Zkoumali přitom stav ekosystémů a planetárních procesů. „Pacient je na tom špatně,“ konstatuje závěry Johan Rockström, duchovní otec konceptu planetárních mezí.
 
Planetární meze jsou nástroj, který nám pomáhá zmapovat bezpečný operační prostor lidstva pro existenci na planetě Zemi. Kolik planeta snese znečištění, kolik toho vydrží ozónová vrstva, jak je na tom biodiverzita nebo klimatický systém. Planetární meze se nezaměřují jen na jedno dvě mediálně vděčná témata, jako jsou změny klimatu či úbytek biodiverzity, ale zvou na scénu i aktéry, které na titulních stránkách novin nevídáme, ale která jsou pro nás a planetu stejně nebo podobně důležitá.

Aktuální „zdravotní“ stav planety.
Aktuální „zdravotní“ stav planety.
Zdroj | Azote for Stockholm Resilience Centre, based on analysis in Richardson et al 2023

Co konkrétně si pod planetárními mezemi můžeme představit? Jde o procesy a systémy, které udržují stabilitu a odolnost naší planety. Patří sem klimatický systém, acidifikace neboli okyselování oceánu, stav ozonové vrstvy, biogeochemické toky fosforu a dusíku, zdroje sladké vody, míra využití území, biologická rozmanitost, atmosférický aerosol a chemická kontaminace.

Aktuální hodnocení toho, jak si lidstvo s planetárními mezemi stojí, právě zveřejnil mezinárodní tým vědců ze Stockholm Resilience Centre při Stockholmské univerzitě. Výsledek je znepokojivý. U šesti mezí z devíti lidstvo únosnou míru zatížení dalece překročilo. Výsledky svého bádání zveřejnili vědci v časopise Science Advances.

Zmapování a vyhodnocení planetárních mezí dává lidstvu představu o „zdraví“ planety.

Určení té které konkrétní planetární meze je trochu ošemetná věc. Planeta je složitý systém propojený různými zpětnými vazbami, s velikou setrvačností dějů a dynamickou rovnováhou, u které nikdo přesně neví, kdy dojde k překmitnutí do nového rovnovážného stavu. Ale tak jako vám doktor na základě své zkušenosti a znalostí řekne, že dvě lahve vína denně jsou dalece za zdraví neškodnou dávkou alkoholu, stejně tak vědci dokáží s velkou mírou jistoty určit meze, které bychom u planetárních procesů a systémů ve vlastním zájmu překračovat neměli.

Vyhodnocení planetárním mezi tak lidstvu nabízí představu o tom, kolik toho planeta bezpečně vydrží a jak ji lidstvo v té které oblasti zatěžuje či přetěžuje. S tím, že překračování bezpečných mezí neznamená okamžitý zánik planety, ale ohrožení stability ekosystémů a tím i lidstva samotného. Dvě krabičky cigaret denně vás nezabijí hned. Ani za týden. Nějakou dobu to vydržíte. Konec ale asi nebude dobrý.

„Aktuální informace o planetárních mezích jasně ukazují, že pacient je na tom špatně, protože tlak na planetu se zvyšuje a životně důležité meze jsou překračovány,“ říká výzkumný pracovník Centra a spoluautor Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a profesor environmentálních věd na Stockholm Resilience Centre.

„Nevíme, jak dlouho můžeme tyto klíčové meze překračovat, než kombinovaný tlak povede k nevratným změnám a škodám,“ dodává Rockström. Nepříjemnou vlastností planetárních systému a procesů je, že jsou vzájemně propojené a „přestřelení“ v jedné planetární mezi se negativně projeví v jiné, a zase nazpátek. Důsledky klimatické změny lze snadno pozorovat například v brazilské Amazonii, kde kvůli změně klimatu méně prší a lesní požáry jsou zde častější. Kvůli tomu dochází k úbytku biodiverzity. Tropický prales tu také přestává fungovat jako úložiště uhlíku, ale naopak uhlík do atmosféry dodává a podporuje tak změnu klimatu. Aktuální zobrazení planetárních mezí tak ukazuje, že pacientův stav je špatný pro několik komplikovaných a vzájemně propojených zdravotních obtíží.

Aktuální studie je třetím velkým hodnocením planetárních mezí. Poprvé bylo hodnocení představeno v roce 2009. Tehdy jsme planetární meze překročili jen ve třech oblastech. Trend je tedy značně neuspokojivý.

Vývoj jde špatným směrem.
Vývoj jde špatným směrem.
Zdroj | Azote for Stockholm Resilience Centre, based on analysis in Richardson et al 2023

Aktuální studie poskytuje kompletní vyhodnocení všech devíti procesů a systémů.

„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární meze jako krevní tlak. Hodnota nad 120/80 neznamená jistý infarkt, ale zvyšuje riziko, a proto se snažíme krevní tlak snižovat,“ vysvětluje hlavní autorka Katherine Richardsonová, profesorka biologické oceánografie a vedoucí vědeckého centra pro udržitelnost na Kodaňské univerzitě.

Stav „pacienta“ se také může v některých ohledech zlepšit. Už se tak konec konců v minulosti jednou stalo.

„V 90. letech 20. století byla překročena planetární mez pro úbytek ozonu, ale díky celosvětové snaze a Montrealskému protokolu se podařilo problém napravit a tato mez již není překračována,“ dává příklad Richardsonová.

Aktuální studie posunula vědecké poznání v některých dříve ne tak dobře prozkoumaných oblastech. Například vědci teď lépe rozumějí tomu, jaký vliv mají aerosoly na zatížení atmosféry. Vědci v některých rozsáhlých oblastech zaznamenali rostoucí zátěž, která pak negativně ovlivňuje například monzunové systémy.

Překročena je i mez chemické kontaminace, tedy veškerý vnos lidmi vytvořených chemických látek v prostředí a jejich akumulaci v něm. Patří sem například mikroplasty, pesticidy, ale i jaderný odpad.

Vědci také upřesnili planetární mez využití sladké vody. Zde začali rozlišovat zelenou vodou (neviditelná voda, zadržovaná v půdě a rostlinách na farmách, v lesích atd.) a modrou vodou (viditelná voda v řekách, jezerech atd.). Planetární meze pro chemickou kontaminaci i vodu jsou překročeny.

Další posun je v novém přístupu k dynamickému hodnocení integrity biosféry. Vědcům se podařilo doložit zhoršené fungování ekosystémů, které je už dlouhodobé. Podle vědců se ukazuje, že tato mez byla překročena již na konci 19. století, kdy došlo k prvnímu velkému rozmachu světového zemědělství a lesnictví.

Snad se lidstvu podaří něco se sebou udělat, aby příští prohlídka přinesla lepší výsledky.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2023 06:59
Smutný, leč pravdivý obrázek skutečného stavu Země. Nejhorší potom to že, to celkem nikoho nezajímá a globální devastace ŽP pokračuje zrychlujícím se tempem.

Sama EU by si měla posypat hlavu popelem a místo excesů "utlučeme sodovkáč" s přidruženou e-mobilitou , třeštěním s OZE a tzv. úložišti elektřiny se zaměřit na zcela jedoduchou věc - přijmout pravidlo, že veškerý odpad, který v EU vznikne se v EU musí také zlikvidovat .
A nevyvážet ho do Asie nebo Afriky černouškům pro potěchu.

Za druhé - přestat halekat o ochraně evropského přírodníhop dědictví , ale skutečně něco reálně dělat, v této souvislosti je zajímavé vidět strmě padající biodiverzitu v zemích EU x nicnedělání politiků, mimo slibů, které nikoho neurazí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2023 08:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jo jo. Místo činů vybírají odpustky do kapsy za sodovkáč.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2023 09:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono to je jako u církve ve středověku. Máš peníze na odpustky? Tak můžeš hřešit a klidně i vraždit! Nemáš? Tak budeš spolu s kritiky upálen! Jak jednoduché k víře DONUTIT i nevěřící.
"Dobrovolně" se vzdáme konkurenceschopnosti a budeme se živit turismem, jako skanzen bývalého lídra průmyslu a
prosperity. Budeme cizincům hrát divadlo o životě za
Gryndýlu, kdy je vše o vynucování nesmyslů. EU se dala špatnou cestou a její vedení nemá odvahu říci, že si
spletli směr. Nezbývá než vyměnit vůdce a nebo opustit karavanu, která kráčí vstříc jistému konci. Kdo se bojí karavanu opustit, tak mu nezbývá nic jiné, než se dožít hořkého konce a začít zcela znovu.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

15.9.2023 09:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
a jede se dál do úplného konce ...
A děti v depresích to asi už nezachrání.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.9.2023 16:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.9.2023 14:04
Země to nakonec nějak dá, to co úpí jen lidské ego a jak je vidět, je mocné i nemocné. Vyměňovat díry uhelné za lithiové v zásadě rozdíl není. Díra jako díra, ničení Země pokračuje a tak se dá pokračovat ve výčtu šílenosti lidské.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

15.9.2023 15:54
Stávající systém jinak než katastrofou ani skončit nemůže. Kupř. nejefektivnější zelená úspora - tj. skromnost - neoliberální kapitalismus ani neumožňuje. Globálně se jede na dluzné peníze, které nejsou ničím reálně kryty a aby se ro zamaskoval musí se papírově neustále růst (HDP, produktivita,...). Masovou nadspotřebu (hnanou mj. nadužíváním reklamy) v kombinaci se zosminásobněním velikosti lidské populace za pouhých 200 let může zastavit pouze globální katastrofa a návrat k populaci o velikosti cca 1 miliardy :-/
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist