V běžném životě se často setkáme s tím, že nejnovější vědecké poznatky z různých oborů nejsou v praxi přijaty vůbec nebo značně deformovaným způsobem. Otázka zní, proč se tak děje? Proč se v praxi nevyužívají vědecké poznatky? Proč vědecká komunita neklade důraz na systematické rozšíření, využití nebo aplikaci svých výsledků v praxi?

Ve světě vědy není William J. „Bill“ McGuire z University College London neznámou figurou. Naopak, už po třicet let platí za uznávaného a profesně respektovaného odborníka v oblasti vulkanologie. Postupně také rozšířil svůj záběr na témata geofyzikálních a klimatických nebezpečí. Pokud tedy chcete vědět něco o zemětřeseních, supervulkánech, tsunami anebo rizicích dopadu asteroidů na povrch planety Země, může vám k tomu prozradit mnoho zajímavostí, které z encyklopedií běžně nevyčtete.

Návrat vlků, rysů a medvědů do evropské přírody je velké a výbušné téma ochrany přírody. Z pohledu myslivců napříč Evropou je ochrana velkých šelem nezdravě zpolitizované téma, kterému chybí racionální kontury. Politici se totiž podle nich potřebují zalíbit veřejnosti, která má ale o šelmách a jejich fungování v divočině jen romanticky zkreslenou představu. V tomto duchu se nesla mezinárodní konference Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE), která se konala na České zemědělské univerzitě ve středu 27. září. Tento článek přináší náhled evropských mysliveckých sdružení na velké šelmy.

Problém, který trápí všechny rybníky. Sinice. Nejčastěji je poznáte podle zeleného povlaku na hladině rybníka, který je nejen nevábný, ale i toxický. Sinice tím pádem znemožňují koupání a další rekreační využití rybníků. A jak se jednou sinice v rybníku usadí, velmi obtížně se jich zbavuje. Dobrá zpráva ale je, že to není nemožné.

Členové místní organizace ČSOP Bílé Karpaty objevili v roce 2016 v lokalitě Volavec nedaleko obce Louka zarůstající úvoz se zbytky teplomilné vegetace. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin – kosatec trávovitý, hrachor chlumní, černohlávek velkokvětý, vítod větší…

Čtyři pětiny Čechů ve věku 15-20 let považují změnu klimatu za závažný problém. Jsou nejvíce motivovanou věkovou skupinou, která se chce do ochrany klimatu zapojovat. Ale něco jim brání. Výzkumník Ondřej Kácha se svými kolegy z organizace Green Dock tyto překážky odhalil a popisuje i další poznatky, které v této oblasti nasbírali. Upozorňuje třeba na to, že zapáleným dobrovolníkem může být i aktivní senior, potřebuje však dobré informace.

Zdravotní stav lesů se v České republice hodnotí již od roku 1986, a to na monitorovacích plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (ICP Forests), který vychází z mezinárodní Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, k níž se tehdejší Československo připojilo v roce 1984.

Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

Ornitologové na Moravě pozorovali tři velmi vzácné ptačí druhy, které málokdo z nich někdy předtím viděl. Jde o orla stepního, ouhorlíka černokřídlého a chaluhu malou.

Půdní voda je nezastupitelným médiem při tvorbě půdního tělesa a ve fyziologii živých organismů. Voda se v půdě vyskytuje v různých skupenstvích, které utvářejí její hydrofyzikální vlastnosti a ovlivňují tak všechny ekosystémové funkce lesů. Jejich vývoj, včetně vztahů mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi, je však ovlivňován a měněn způsobem využívání krajiny.