Tajné běžecké závody v klidovém území Šumavy? Tak to ne!
„Doslova vrcholem nerespektování zákonů je pak vypsaná sportovní výzva na jedné ze sportovních mobilních aplikací pro co nejrychlejší proběhnutí části Luzenského údolí, které se účastnily desítky lidí. Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území,“ doplňuje Jan Dvořák.
Nejen Luzenské údolí, ale celé území Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu, Podroklaní, je domovem minimálně pro desítky jedinců tetřeva hlušce. V rámci celé šumavské populace tetřeva, která je jedinou životaschopnou ve střední a části západní Evropy, se tak jedná o zásadní území, ve kterém je nutné dodržovat omezení vstupu.
„Tetřev hlušec je velice citlivý na rušení v průběhu celého roku. Nejvíce pak v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území národního parku Šumava v režimu tzv. klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava pro oblast ochrany přírody Martin Starý.
Citlivost tetřeva hlušce a především kritický stav jeho populace v Evropě, je i zásadní překážkou pro vyznačení turistické trasy z Březníku na hraniční přechod Modrý sloup skrze Luzenské údolí. Správa NP Šumava se snaží najít cestu, jak Luzenské údolí zpřístupnit. Navrhla kompenzační opatření, avšak loni v prosinci odvolací orgán řízení o schválení návrhu kompenzačních opatření předložených Správou NP Šumava zastavil.
„Při vedení správního řízení o stanovení podmínek záměru a kompenzačních opatření jsme shromáždili dostupné materiály vztahující se k předmětu ochrany přírody v dané lokalitě, k zatíženosti lokality legální i nelegální turistikou, k poškození a zásahům do biotopu, k rušení živočišných druhů, současně jsme obdrželi podněty od laické i odborné veřejnosti a dospěli jsme k závěru, že je nutné v dané lokalitě, na části území národního parku Šumava omezit vstup z důvodu ochrany přírody v souladu ustanovení § 64, Zákona č.114/1993 Sb., O ochraně přírody a krajiny v platném znění,“ vysvětluje vedoucí odboru státní správy Národního parku Šumava Martin Pazourek.
Ustanovení § 64 říká, že: Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.
Omezit vstup na základě tohoto paragrafu je možné pomocí opatření obecné povahy po té, co státní správa věc projedná s představiteli dotčeného území a následně projedná veřejně.
„První krok, tedy projednání s obcí, na jejímž katastru k tomuto omezení dojde, už proběhl. Obce Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras, s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost,“ říká Martin Pazourek.
Omezení vstupu, které by mohlo platit již na podzim tohoto roku, se týká oblasti od Mokrůvek až po Ždánidla. Je to oblast, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde už klidové území existuje. Toto území přesně kopíruje část navrženého klidového území, které Správa NP Šumava představila již v roce 2018. Celý návrh opatření obecné povahy o zákazu vstupu z důvodu ochrany přírody je zveřejněn mimo jiné na úřední desce oficiálních internetových stránek Správy NP Šumava.
„Na základě nerespektování pravidel některých návštěvníků, zjištěných faktů a konstatování našeho nadřízeného orgánu o nedostatečné ochraně tetřeva hlušce, jsme se rozhodli zvýšit dohled našich strážců v této oblasti. Dohlížejí zde na dodržování pravidel prakticky nepřetržitě. Zároveň všechny mohu ubezpečit, že projednávané omezení vstupu se v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Radek Čuda
26.7.2023 11:04Pavel Jeřábek
26.7.2023 11:24 Reaguje na Radek ČudaA pokud to byla právnická osoba, tak plnou sazbou.
Mám pocit, že zde ani tak nešlo o běh, ale o jen obyčejnou frajeřinu dokázat, co si mohu dovolit.
A účastníci akce ve své podstatě jen takové chování podpořili.
Radek Čuda
26.7.2023 16:35 Reaguje na Pavel JeřábekPepa
26.7.2023 12:06 Reaguje na Radek ČudaLukas B.
26.7.2023 12:39- úzkostlivě ctít ducha zákona a vybrat si vhodnou roční/denní dobu
- nikomu o tom neříkat, nefotit se u toho, nikam to nepsat. dělám to kvůli sobě, nebo abych tím na někoho machroval?
- když mě chytí "orgán", tak se s ním nehádat a neprat a tiše a pokorně zaplatit pokutu a brát to jako permit.
viz starý vynikající článek "sobcovy zápisky". https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-jizerska-louka-sobcovy-zapisky
Jiří Hušek
26.7.2023 13:35 Reaguje na Lukas B.Miloš Zahradník
26.7.2023 14:05 Reaguje na Jiří HušekMne tahle otazka opet zaujala nedavno pri cteni clanku v casopise KJH od meho oblibeneho geomorfologa pana Pilouse o "Pytlacke jame" pobliz VJL. Leccos zajimaveho ohledne te jamy a safiru na Jizerce je nadhozeno i v diskusi pod timhle videem https://www.youtube.com/watch?v=v2VDL99k658
Otazka zni - ma zustat ta Pytlacka jama "tabu" nebo
se ma otazka jejiho pripadneho vedeckeho zkoumani vznest? Jasne ze by to nemelo slouzit jako navod pro ty, co by si chteli zacit hrat na dobrodruhy a zlatokopy ne na Aljasce ale par hodin cesty z Liberce ci z Prahy
Jiří Hušek
26.7.2023 16:03 Reaguje na Miloš ZahradníkLukas B.
26.7.2023 15:08 Reaguje na Jiří Hušekobčas lezu a jezdím na kole či na lyžích někde, kde bych asi formálně vzato neměl, a na lezce, bergsteigen nebo trailforks to fakt psát nebudu.
(mimochodem, aktuálně se bavím tím, že hledám aspoň teoretický způsob jak se ubránit již vzniklé ferátě asi 250 km vzdušnou čarou od jizerek, ve standardním hospodářském lese mimo zchú, a zatím to vypadá na marnost nad marnost)
Michal Uhrovič
26.7.2023 13:11Na druhou stranu, Tetřev hlušec naši přírodu nespasí.
Slavomil Vinkler
26.7.2023 15:21Honza Honza
27.7.2023 06:33-jak zavodňujete krajinu, jak měníte řeky, vytváříte meanndry, budujete hráze, jezírka, zadržujete vodu? Maximálně napíšete, že mokřad se přhřívá!
-jak pečujete o les, jeho pestrost a funkci, nenecháte ho kompletně sežrat kůrovcem?
-jak se staráte o diverzifikaci, pečujete o louky, umož%nujete vypást vhodnou čás NP?
Lepší je vše zakázat, dávat pokuty, vyhánět normální lidi!!!
Karel Ploranský
28.7.2023 15:23 Reaguje na Honza HonzaMěl jsem to štěstí, že jako mladíček ještě před vojnou jsem mohl navštívit na Šumavě i místa, kam se prostě nesmělo (v hraničním pásmu). Bez pardonu nesmělo - a nikdo o tom nediskutoval!
Pak jsem tam byl ještě několikrát, když se tam už smělo.
Změny mi málem vehnaly do očí slzy - a jsou postupně horší a horší... Skoro lituji, že zakázané hraniční pásmo už neexistuje. Protože lidi jsou prostě bezohledný dobytek. Ne všichni, to jistě, ale příliš mnozí. A ne zničení některých cenných věcí stačí i jedinec, je-li dostatečně hloupý a bezohledný.
Oni si ti dnešní výletníci jaksi neuvědomují, že nejde jen o ně a jejich chvilkové zážitky. Že tu možnost pokochat se neporušenou přírodou by měli mít I JEJICH VNUKOVÉ!!! A toho se bez určitých omezení opravdu dosáhnout nedá.
Takže bezohledná hovada by měla být trestána tvrdě a nekompromisně.
Slavomil Vinkler
29.7.2023 06:18 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 09:52 Reaguje na Karel PloranskýKarel Ploranský
30.7.2023 13:42 Reaguje na Daniel VišňovskýAle nedá mi to, abych nereagoval na toho "komoušského privilegovaného zmrda". Ten se mne dotkl, protože tím jsem vskutku nebyl...
V létech, kdy to fakt nebylo zrovna rádo viděno, jsme si s bratrem pořídili a z napůl vraku pracně zprovoznili americký džíp. Džíp vlastnil také jeden člověk, který ale byl v technických věcech zcela mimo mísu a dokonce s ním ani neuměl sám jezdit - ale obdivoval vše americké a tak byl na tu vzácnost tuze pyšný. Především ale nade vše miloval Šumavu, odkud pocházel (a zažil tam osvobození - vojáky, kteří tam přijeli právě v džípech).
Zajímal se o přírodu a tu šumavskou zvláště - a proto se intenzivně angažoval ve Společnosti Národního muzea; kterážto instituce se tehdy pokoušela prosadit, aby Šumava byla prohlášena za chráněnou krajinnou oblast. K tomu ovšem potřebovala argumenty: Potřebovala prokázat, co tam stojí za ochranu. Že v těch a těch místech Šumavy žijí takoví a takoví vzácní tvorové, rostou tam takové a takové byliny, vyskytují se tam v takových a takových počtech, atd.
No a vědátoři (botanici, zoologové a další) si sice pracně vymohli povolení za účelem pátrání po flóře a fauně vstupovat do hraničního pásma včetně lokalit jinak zcela zapovězených - ale kromě nadšení pro věc neměli nic, co by se dalo nazvat prostředky k prohledávání té divočiny, kam se bylo nutné dostat, dopravit tam vybavení... A to jsme jim poskytli my. Naše džípy. Ten náš řídil můj bratr, ten druhý jeden lesník. A jako "technický doprovod" jsem se směl zúčastnit i já (+ ten nadšený rodák z Hartmanic). Dva roky po sobě jsem tak strávil část prázdnin. Dělali jsme to zadarmo, odměnou nám byly krásné zážitky a také vědomí, že jsme alespoň trochu vyzráli na nenáviděnou "železnou oponu" a nakoukli když ne za ni, tak alespoň až těsně k ní.
K vyhlášení chráněné krajinné oblasti nakonec opravdu došlo - a jsem hrdý, že jsem k tomu mohl svou troškou přispět.
A na tom, že každé z míst, kam později už směl každý, to zpřístupnění poškodilo, trvám. V některých případech to bylo fakt k pláči.
Kdyby lidi používali mozek a nebyli bezohlednými sobci, vlastně by žádné zákazy nebyly nutné. Jenže zatím to tak bohužel není - a vo tom to je, milý pane Višňovský...
Krásných a civilizací málo narušených míst a vzácných živočichů i rostlin ubývá. A lidé si to začínají uvědomovat. Tak snad lze doufat, že když dnešní vandalové to ještě nechápou, tak naši vnuci už si to snad budou uvědomovat silně. Natolik silně, že si budou těch unikátních míst vážit a bude je možné tam pouštět bez obavy, že se tam budou chovat jako hovada. Že budou chápat, že určitá omezení jsou nezbytná. A že je také budou uvědoměle respektovat.
Daniel Višňovský
30.7.2023 17:08 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 17:13 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 17:16 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 18:18 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 09:54 Reaguje na Karel PloranskýDaniel Višňovský
30.7.2023 09:58 Reaguje na Karel PloranskýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Daniel Višňovský
30.7.2023 09:59 Reaguje na Karel PloranskýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Slavomil Vinkler
30.7.2023 16:47 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
30.7.2023 18:15 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
31.7.2023 06:35 Reaguje na Daniel VišňovskýJirka Černý
27.7.2023 06:57Radek Čuda
28.7.2023 11:30 Reaguje na Jirka ČernýKarel Ploranský
30.7.2023 13:48 Reaguje na Jirka ČernýJde o to, že až developeři zastaví ta nejkrásnější místa, bude pozdě plakat, že už je nemáme a jsou tam oplocené soukromé pozemky.
Atd.
Daniel Višňovský
30.7.2023 18:13 Reaguje na Karel PloranskýSlavomil Vinkler
31.7.2023 06:37 Reaguje na Daniel VišňovskýMiloš Zahradník
27.7.2023 13:35https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tajne-bezecke-zavody-v-klidovem-uzemi-sumavy-tak-to-ne
Pod heslem Sumava jsem ho ve vyhledavaci nenasel a ani v sekci zpravodajstvi - za nekolik minuilych dnu. Jak ja si mam pamatovat ze to bylo v sekci publicistika? Bezeckych zavodu na svete je moc, Lusenske udoli je jen jedno :)
Tim se primlouvam za nejakou rubriku pro vyhledavani "vsechny clanky z vcerejska" apod resp. za prirazeni toho konkretniho clanku pod hesla
Sumava (ne "Sumavy") proste aby to bylo rozumne nalezitelne :)
Nedaly by se take diskusni prispevky shrnout do jedne celkove rubriky -
to by nejvic pomohlo prave hledani zajimave informace ktera - snad to redakce ekolistu nebude povazovat za invektivu - byva casteji spis v tech komentarich pod clankem nez v clancich samotnych (ktere na muj vkus leckdy byvaji hodne alarmisticke :)
Lukas B.
27.7.2023 15:27 Reaguje na Miloš Zahradníknicméně věřím, že je to jen neobratnost redakčního systému, a prosím o nějaké zpřehlednění? a třeba i z hlavní stránky odkaz na ty články, kde diskuse za posledních několik dní nejvíce "vře"?