https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tajne-bezecke-zavody-v-klidovem-uzemi-sumavy-tak-to-ne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tajné běžecké závody v klidovém území Šumavy? Tak to ne!

26.7.2023 10:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě. Informuje o tom Národní park Šumava.
 
Správa NP Šumava zesiluje dohled v oblasti Březníku a projednává omezení vstupu. „Nejen z dat a sledování našich zaměstnanců, ale také z veřejně dostupných dat mobilních sportovních aplikací vyplývá, že v oblasti centrální Šumavy, která patří do klidových území a nevedou zde turistické trasy, existuje relativně čilý turistický ruch,“ zmiňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

„Doslova vrcholem nerespektování zákonů je pak vypsaná sportovní výzva na jedné ze sportovních mobilních aplikací pro co nejrychlejší proběhnutí části Luzenského údolí, které se účastnily desítky lidí. Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území,“ doplňuje Jan Dvořák.

Nejen Luzenské údolí, ale celé území Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu, Podroklaní, je domovem minimálně pro desítky jedinců tetřeva hlušce. V rámci celé šumavské populace tetřeva, která je jedinou životaschopnou ve střední a části západní Evropy, se tak jedná o zásadní území, ve kterém je nutné dodržovat omezení vstupu.

„Tetřev hlušec je velice citlivý na rušení v průběhu celého roku. Nejvíce pak v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území národního parku Šumava v režimu tzv. klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava pro oblast ochrany přírody Martin Starý.

Citlivost tetřeva hlušce a především kritický stav jeho populace v Evropě, je i zásadní překážkou pro vyznačení turistické trasy z Březníku na hraniční přechod Modrý sloup skrze Luzenské údolí. Správa NP Šumava se snaží najít cestu, jak Luzenské údolí zpřístupnit. Navrhla kompenzační opatření, avšak loni v prosinci odvolací orgán řízení o schválení návrhu kompenzačních opatření předložených Správou NP Šumava zastavil.

„Při vedení správního řízení o stanovení podmínek záměru a kompenzačních opatření jsme shromáždili dostupné materiály vztahující se k předmětu ochrany přírody v dané lokalitě, k zatíženosti lokality legální i nelegální turistikou, k poškození a zásahům do biotopu, k rušení živočišných druhů, současně jsme obdrželi podněty od laické i odborné veřejnosti a dospěli jsme k závěru, že je nutné v dané lokalitě, na části území národního parku Šumava omezit vstup z důvodu ochrany přírody v souladu ustanovení § 64, Zákona č.114/1993 Sb., O ochraně přírody a krajiny v platném znění,“ vysvětluje vedoucí odboru státní správy Národního parku Šumava Martin Pazourek.

Ustanovení § 64 říká, že: Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.

Omezit vstup na základě tohoto paragrafu je možné pomocí opatření obecné povahy po té, co státní správa věc projedná s představiteli dotčeného území a následně projedná veřejně.

„První krok, tedy projednání s obcí, na jejímž katastru k tomuto omezení dojde, už proběhl. Obce Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras, s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost,“ říká Martin Pazourek.

Omezení vstupu, které by mohlo platit již na podzim tohoto roku, se týká oblasti od Mokrůvek až po Ždánidla. Je to oblast, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde už klidové území existuje. Toto území přesně kopíruje část navrženého klidového území, které Správa NP Šumava představila již v roce 2018. Celý návrh opatření obecné povahy o zákazu vstupu z důvodu ochrany přírody je zveřejněn mimo jiné na úřední desce oficiálních internetových stránek Správy NP Šumava.

„Na základě nerespektování pravidel některých návštěvníků, zjištěných faktů a konstatování našeho nadřízeného orgánu o nedostatečné ochraně tetřeva hlušce, jsme se rozhodli zvýšit dohled našich strážců v této oblasti. Dohlížejí zde na dodržování pravidel prakticky nepřetržitě. Zároveň všechny mohu ubezpečit, že projednávané omezení vstupu se v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Radek Čuda

26.7.2023 11:04
Další důkaz, že blbost některých spoluobčanů opravdu nezná mezí ...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.7.2023 11:24 Reaguje na Radek Čuda
Tu blbost by měla organizátorovi akce řádně správa NP zpeněžit.
A pokud to byla právnická osoba, tak plnou sazbou.
Mám pocit, že zde ani tak nešlo o běh, ale o jen obyčejnou frajeřinu dokázat, co si mohu dovolit.
A účastníci akce ve své podstatě jen takové chování podpořili.
Odpovědět

Radek Čuda

26.7.2023 16:35 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak samozřejmě že drtivá většina těch pitomců si tam chtěla hlavně pohonit ego.
Odpovědět
Pe

Pepa

26.7.2023 12:06 Reaguje na Radek Čuda
no a mnohým z nás nevadí ani to když tam vjedou s těžkou technikou, zanechají metr hluboké stopy a rozjezdí prameniště pěnivého potoka.
Odpovědět

Radek Čuda

26.7.2023 16:34 Reaguje na Pepa
Kdo tam vjede?
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2023 12:39
sociální sítě jsou mor. když už chci porušovat zákony, tak bych měl:
- úzkostlivě ctít ducha zákona a vybrat si vhodnou roční/denní dobu
- nikomu o tom neříkat, nefotit se u toho, nikam to nepsat. dělám to kvůli sobě, nebo abych tím na někoho machroval?
- když mě chytí "orgán", tak se s ním nehádat a neprat a tiše a pokorně zaplatit pokutu a brát to jako permit.
viz starý vynikající článek "sobcovy zápisky". https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-jizerska-louka-sobcovy-zapisky
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

26.7.2023 13:35 Reaguje na Lukas B.
Už samo zveřejnění toho "vynikajícího" článku je přímým popřením tvých výše sepsaných a vcelku racionálních tezí. Ostatně jsem o tom poměrně důkladně už v roce 2011 diskutoval s autorem článku (diskuse pod článkem během let tak nějak zmizela). Věrohodnost autora taky aktuálně poněkud nabourává úzkostlivé lpění na formálních ustanoveních zákona při jeho křížové válce proti trampským nocležištím na Kokořínsku. Ono je to všechno tak trochu relativní, že...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.7.2023 14:05 Reaguje na Jiří Hušek
To je skoda, ze si nelze precist diskusi k tomu staremu clanku - auz si ani nevybavuji, zda jsem ho tehda cetl nebo ne.
Mne tahle otazka opet zaujala nedavno pri cteni clanku v casopise KJH od meho oblibeneho geomorfologa pana Pilouse o "Pytlacke jame" pobliz VJL. Leccos zajimaveho ohledne te jamy a safiru na Jizerce je nadhozeno i v diskusi pod timhle videem https://www.youtube.com/watch?v=v2VDL99k658
Otazka zni - ma zustat ta Pytlacka jama "tabu" nebo
se ma otazka jejiho pripadneho vedeckeho zkoumani vznest? Jasne ze by to nemelo slouzit jako navod pro ty, co by si chteli zacit hrat na dobrodruhy a zlatokopy ne na Aljasce ale par hodin cesty z Liberce ci z Prahy
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

26.7.2023 16:03 Reaguje na Miloš Zahradník
Díky za odkaz na video, neznal jsem. Pokud se týká Vlastíka Pilouse, tak jeho výklad geneze Pytlácké jámy je čistě geomorfologický - považuje ho za karoid, depresi ledovcového původu, které dobře známe ze sousedních Krkonoš. Novější výzkumy Ivana Rouse a jeho spolupracovníků, podpořené magnetometrickým měřením, naopak naznačují nebo spíš prokazují vulkanický původ. Pytlácká jáma je zřejmě diatréma překrytá kvarterními sedimenty a organozeměmi rašeliniště Rybí loučky. A k té otázce - Pytlácká jáma "tabu" nezůstává a vědecká zkoumání tady aktivně probíhají, zatím tedy nedestruktivními fyzikálními metodami. Ani případné ověření tradičními metodami nemusí být kontroverzní - např. průzkumné vrty mimo rezervaci. A zlatokopů bych se s ohledem na ty desítky metrů jalových usazenin opravdu neobával.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2023 15:08 Reaguje na Jiří Hušek
jirko, kontroverzní osoba napsala velmi rozumný článek který by měl být ukryt a nečten nebo aspoň místně anonymizován. to jsou pane paradoxy. ano, chytám se za nos a neměl jsem na něj upozorňovat a měl jsem jej nechat upadat v zapomnění.
občas lezu a jezdím na kole či na lyžích někde, kde bych asi formálně vzato neměl, a na lezce, bergsteigen nebo trailforks to fakt psát nebudu.
(mimochodem, aktuálně se bavím tím, že hledám aspoň teoretický způsob jak se ubránit již vzniklé ferátě asi 250 km vzdušnou čarou od jizerek, ve standardním hospodářském lese mimo zchú, a zatím to vypadá na marnost nad marnost)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

26.7.2023 13:11
Typický chování českého nadčlověka.
Na druhou stranu, Tetřev hlušec naši přírodu nespasí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2023 15:21
Jednoduše vyřešit by strážení mohli bezplatně a to i s údržbou vegetace zubři.
Odpovědět
HH

Honza Honza

27.7.2023 06:33
zákazy, příkazy, omezení, pokuty, nadutost z nadřazenosti- ochránci přírody vše ví, jedině oni zachraňují přírodu, oni jsou záchranci našeho života, bez nich by vše pomřelo!!!
-jak zavodňujete krajinu, jak měníte řeky, vytváříte meanndry, budujete hráze, jezírka, zadržujete vodu? Maximálně napíšete, že mokřad se přhřívá!
-jak pečujete o les, jeho pestrost a funkci, nenecháte ho kompletně sežrat kůrovcem?
-jak se staráte o diverzifikaci, pečujete o louky, umož%nujete vypást vhodnou čás NP?
Lepší je vše zakázat, dávat pokuty, vyhánět normální lidi!!!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

28.7.2023 15:23 Reaguje na Honza Honza
Jsem senior.
Měl jsem to štěstí, že jako mladíček ještě před vojnou jsem mohl navštívit na Šumavě i místa, kam se prostě nesmělo (v hraničním pásmu). Bez pardonu nesmělo - a nikdo o tom nediskutoval!
Pak jsem tam byl ještě několikrát, když se tam už smělo.
Změny mi málem vehnaly do očí slzy - a jsou postupně horší a horší... Skoro lituji, že zakázané hraniční pásmo už neexistuje. Protože lidi jsou prostě bezohledný dobytek. Ne všichni, to jistě, ale příliš mnozí. A ne zničení některých cenných věcí stačí i jedinec, je-li dostatečně hloupý a bezohledný.
Oni si ti dnešní výletníci jaksi neuvědomují, že nejde jen o ně a jejich chvilkové zážitky. Že tu možnost pokochat se neporušenou přírodou by měli mít I JEJICH VNUKOVÉ!!! A toho se bez určitých omezení opravdu dosáhnout nedá.
Takže bezohledná hovada by měla být trestána tvrdě a nekompromisně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2023 06:18 Reaguje na Karel Ploranský
Já moc nevěřím, že ten největší problém tetřevů je rušení. Mají rádi klid, to jo, v rušné přírodě jim to vadí, ale před válkou tam bylo dost velké osídlení, pak tam bylo tiché hraniční pásmo a stejně pořád ubývali. Podle Luskače v Karélii chodili na tetřevy a tetřívky za vesnice. Usuzuji, že ten hlavní důvod byl dostatek potravy. Neboť kolem vesnic byl rozvolněný pestrý les, udržovaný pastvou a kácením na topení. Měla by se zkusit v NP pastva velké zvěře, přece v NP nepotřebují hustý smrkový hospodářský les.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 09:52 Reaguje na Karel Ploranský
Když tam byl zákaz, tak jakože jstevtam byl vy???? Že by komoussky privilegovany ZMRD??? Vám chybí dráty na hranicích??? Chyba není zrušené hraniční pásmo, ale to, že jste nebyli v listopadu 1989 palachizovani.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.7.2023 13:42 Reaguje na Daniel Višňovský
Asi bych se neměl snižovat k tomu, abych odpovídal někomu, kdo je tak vulgární jako Vy a protože neumí najít a použít argumenty, používá nadávky.
Ale nedá mi to, abych nereagoval na toho "komoušského privilegovaného zmrda". Ten se mne dotkl, protože tím jsem vskutku nebyl...
V létech, kdy to fakt nebylo zrovna rádo viděno, jsme si s bratrem pořídili a z napůl vraku pracně zprovoznili americký džíp. Džíp vlastnil také jeden člověk, který ale byl v technických věcech zcela mimo mísu a dokonce s ním ani neuměl sám jezdit - ale obdivoval vše americké a tak byl na tu vzácnost tuze pyšný. Především ale nade vše miloval Šumavu, odkud pocházel (a zažil tam osvobození - vojáky, kteří tam přijeli právě v džípech).
Zajímal se o přírodu a tu šumavskou zvláště - a proto se intenzivně angažoval ve Společnosti Národního muzea; kterážto instituce se tehdy pokoušela prosadit, aby Šumava byla prohlášena za chráněnou krajinnou oblast. K tomu ovšem potřebovala argumenty: Potřebovala prokázat, co tam stojí za ochranu. Že v těch a těch místech Šumavy žijí takoví a takoví vzácní tvorové, rostou tam takové a takové byliny, vyskytují se tam v takových a takových počtech, atd.
No a vědátoři (botanici, zoologové a další) si sice pracně vymohli povolení za účelem pátrání po flóře a fauně vstupovat do hraničního pásma včetně lokalit jinak zcela zapovězených - ale kromě nadšení pro věc neměli nic, co by se dalo nazvat prostředky k prohledávání té divočiny, kam se bylo nutné dostat, dopravit tam vybavení... A to jsme jim poskytli my. Naše džípy. Ten náš řídil můj bratr, ten druhý jeden lesník. A jako "technický doprovod" jsem se směl zúčastnit i já (+ ten nadšený rodák z Hartmanic). Dva roky po sobě jsem tak strávil část prázdnin. Dělali jsme to zadarmo, odměnou nám byly krásné zážitky a také vědomí, že jsme alespoň trochu vyzráli na nenáviděnou "železnou oponu" a nakoukli když ne za ni, tak alespoň až těsně k ní.
K vyhlášení chráněné krajinné oblasti nakonec opravdu došlo - a jsem hrdý, že jsem k tomu mohl svou troškou přispět.
A na tom, že každé z míst, kam později už směl každý, to zpřístupnění poškodilo, trvám. V některých případech to bylo fakt k pláči.

Kdyby lidi používali mozek a nebyli bezohlednými sobci, vlastně by žádné zákazy nebyly nutné. Jenže zatím to tak bohužel není - a vo tom to je, milý pane Višňovský...
Krásných a civilizací málo narušených míst a vzácných živočichů i rostlin ubývá. A lidé si to začínají uvědomovat. Tak snad lze doufat, že když dnešní vandalové to ještě nechápou, tak naši vnuci už si to snad budou uvědomovat silně. Natolik silně, že si budou těch unikátních míst vážit a bude je možné tam pouštět bez obavy, že se tam budou chovat jako hovada. Že budou chápat, že určitá omezení jsou nezbytná. A že je také budou uvědoměle respektovat.




Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 17:08 Reaguje na Karel Ploranský
Pane Sajrajte, já vždy nazývám věci, osoby a procesy pravým jménem a označením. Smíte se s tím.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 17:13 Reaguje na Karel Ploranský
Ještě jednou, to, že jste komoussky privilegovaby zmrd, jste napsal vy, nikoli já. Vy jste měli jeekp??? Tak to jste museli mít nadstandardní přístup ke zdrojům... a je symptomaticke, že nějaký sajrajt, který jezdí po národním parku jeepem má drzost mistrovat běžné chodce....návštěvníky parku.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 17:16 Reaguje na Karel Ploranský
Samozřejmě, že ubývá, když do národních parků jezdí jeepy bezohledně hovada kalibru Ploranskeho.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 18:18 Reaguje na Karel Ploranský
Jo, a zapomněl jsem.....Na rozdíl od Karla Ploranského, *14.11.1947 nemám registraci ve svazcích STB - to prosím ráčíte okecat JAK?????????
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 09:54 Reaguje na Karel Ploranský
Ano, vy bezohledně hovado jste měl být za vstup do hraničního pásma tvrdé a nekompromisně potrestán způsobem, jehož se dozadujete. Dávkou ze samopalu do zad.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 09:58 Reaguje na Karel Ploranský

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 09:59 Reaguje na Karel Ploranský

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2023 16:47 Reaguje na Daniel Višňovský
A že se pěkně odkopal. To běhání organizuješ ty?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 18:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
A jak Vám ty závody vadí??? Vy tam tajně opékáte na rožni a následně žertete ukrajinské děti, které jste koupil od Progožina???
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 06:35 Reaguje na Daniel Višňovský
Hele, neryj se v minulosti p. Ploranského, nevíš o tom nic. Pan president taky studoval ve Vyškově a i jinde.
Odpovědět

Jirka Černý

27.7.2023 06:57
Skvělý argument pro nevznikání žádných dalších NP, CHKO, atd. Brzy nebude kam zalézt do lesa.
Odpovědět

Radek Čuda

28.7.2023 11:30 Reaguje na Jirka Černý
V čem vadí CHKO? Pokud zrovna nelpíte na opékání buřtů, tak v ničem.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.7.2023 13:48 Reaguje na Jirka Černý
Jde o to, že jsou chvíle, či přesněji období v roce, kdy není vhodné do lesa v určitých místech lézt - a rozumný člověk to ví.
Jde o to, že až developeři zastaví ta nejkrásnější místa, bude pozdě plakat, že už je nemáme a jsou tam oplocené soukromé pozemky.
Atd.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

30.7.2023 18:13 Reaguje na Karel Ploranský
Zato ploranští, a jejich rodinní příslušníci tam mohou jezdit s Jeepy, jak jste se odkopal výše, že????
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2023 06:37 Reaguje na Daniel Višňovský
Trol, Trol, TROL. No zajímá vás tetřev nebo urážky?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

27.7.2023 13:35
Poznamka k archivu ekolistu. Chtel jsem se podivat na vcerejsi clanek se zajimavou diskusi o Velke Jizerske louce. Uz jsem zapomel presny nazev clanku a pouzit ve vyhledavaci slova jako "bezecke zavody" (ze ten clanek je o zavodech jsem sotva zaregistroval, ze byl o Lusenskenm udoli jsem si ale dobre pamatoval) by mne opravdu nenapadlo
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tajne-bezecke-zavody-v-klidovem-uzemi-sumavy-tak-to-ne
Pod heslem Sumava jsem ho ve vyhledavaci nenasel a ani v sekci zpravodajstvi - za nekolik minuilych dnu. Jak ja si mam pamatovat ze to bylo v sekci publicistika? Bezeckych zavodu na svete je moc, Lusenske udoli je jen jedno :)

Tim se primlouvam za nejakou rubriku pro vyhledavani "vsechny clanky z vcerejska" apod resp. za prirazeni toho konkretniho clanku pod hesla
Sumava (ne "Sumavy") proste aby to bylo rozumne nalezitelne :)
Nedaly by se take diskusni prispevky shrnout do jedne celkove rubriky -
to by nejvic pomohlo prave hledani zajimave informace ktera - snad to redakce ekolistu nebude povazovat za invektivu - byva casteji spis v tech komentarich pod clankem nez v clancich samotnych (ktere na muj vkus leckdy byvaji hodne alarmisticke :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2023 15:27 Reaguje na Miloš Zahradník
připojuji se k této prosbě. dohledávání den-dva starých článků je peklo na zemi a záhadně mizí - že až i já, konspiračním teoriím poměrně rezistentní - začínám mít podivný pocit, že nějaký boží prst z redakce schovává články, kde se (například) diskuse ubírá někam, kam nechce.

nicméně věřím, že je to jen neobratnost redakčního systému, a prosím o nějaké zpřehlednění? a třeba i z hlavní stránky odkaz na ty články, kde diskuse za posledních několik dní nejvíce "vře"?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

27.7.2023 17:35 Reaguje na Lukas B.
Ano presne toto jsem chtel puvodne napsat - ale stydel jsem se projevit takovou naklonnost konspiracnim teoriim...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist