Pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější než o monokultury. Vznikla proto metodika
Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn.
Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatřeních v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.
V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označované za tzv. „dřeviny plevelné“.
Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.
Kromě meliorační a zpevňující funkce, zvýšení biodiverzity, zvýšení úživnosti stanoviště pro zvěř a ochrany cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou tyto dřeviny v některých případech plnit i významnou funkci dřevoprodukční a být i zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů.
Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu připravili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., pro potřeby praktických lesníků, certifikovanou metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech.
V metodice vědci popisují možnosti využití přípravných dřevin (bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a olše lepkavá) v porostních směsích – zejména při obnově současných kalamitních holin. Tyto dřeviny mají vysoký potenciál přirozené obnovy, včetně obnovy vegetativní. Jsou také vysoce perspektivní při využití obnovy kombinované.
Jsou zde popsány zásady prvních výchovných zásahů v mlazinách s důrazem na tvorbu druhově pestrých směsí. Problematika výchovy porostních směsí je mnohem komplikovanější a vyžaduje vyšší lesnickou odbornost a zkušenosti než výchova porostů stejnorodých.
Při výchově smíšených porostů je nutné, obdobně jako u porostů stejnorodých, respektovat biologické vlastnosti jednotlivých dřevin a stanovištní poměry.
První výchovné zásahy (ve stadiu mlazin, případně nárostů) jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech. Zanedbání výchovy může mít i ve smíšených porostech nepříznivé následky.
Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Tento postup zajišťuje vznik mladých smíšených porostů, a tím je naplňován hlavní cíl obnovy kalamitních holin, kterým je vytvoření stabilního porostu s výrazným prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací.
Namísto paušálních doporučení vědci v metodice kladou důraz na individuální hospodářský a pěstební cíl vlastníka lesa s přihlédnutím k plnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů.
Nejdůležitějším ekonomických efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci ČR kalkulovat v řádu desítek milionů korun. Celkovou finanční úsporu při obnově kalamitních ploch na středně bohatých stanovištích vědci vypočetli na 17,5 % přímých nákladů na hektar.
Porosty přípravných dřevin kromě úpravy nepříznivého růstového prostředí kalamitních holin také rychle produkují využitelnou dřevní biomasu. Například produkce březových porostů na vodou ovlivněných stanovištích může ve 30 letech přesahovat 180 m3.
Přímo úměrná k hmotové produkci je i finanční výnosovost. Z modelových výsledků vyplývá, že s ekonomicky rentabilní produkcí lze počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu. Modelový výnos březového porostu na vodou ovlivněných stanovištích středních poloh ve 30 letech byl vypočten na 220 000 Kč na hektar porostu.
Nejdůležitější hodnotou však je samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná existence současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.
Metodika byla vypracována v rámci projektu NAZV QK1810126 „Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů“.
Metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech lze volně stáhnout.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
19.7.2023 07:05Honza Honza
19.7.2023 07:29Ale i lesníci by se měli od přírodovědců poučit a ve svém lese jejich doporučení aplikovat- jinak jim také les začne chřadnout a přijdou o zisk.
Schází mi tady opět důraz na zavodnění a zadržování vody i v lese, nejenom samotný les ale potřebné je i zadržovat vodu.
Karel Zvářal
19.7.2023 07:42 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
19.7.2023 14:40 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
19.7.2023 14:25 Reaguje na Honza HonzaPetr
19.7.2023 17:49 Reaguje na Jiří SvobodaA přesně to je cílem, respektivě mělo by být cílem pěstování lesa. Tohle je totiž v podstatě hlavní a nejvýraznější projev existence lesa (rostlinstva obecně, ale u lesa je to absolutně nejvýraznější) - vodu zadržet, a následně postupně mohutně odpařovat, čímž se snižuje teplota a zvyšuje vzdušná vlhkost - a voda se následně vrací ve formě srážek.
A zároveň dnes názorně vidíme a přímo cítíme co se stane, když lesy natolik poškodíme a oslabíme, že tuto "činnost" už nejsou schopné udržet - změní se klima, krajina vyprahne a následně odumírají i lesy, z produkčního hlediska, o kterém je v článku hlavní řeč, tedy katastrofa pro všechny majitele jak polí, tak lesa.
Maximalizace tohoto vodního režimu by tedy měla být mezi hlavními body každé metodiky pěstování lesa, jakožto hlavní aspekt přímo určující produkci a finanční výnosovost. A udivuje mě, že v podstatě není. Nikdo to moc neřeší, což nechápu. Nezajímá to ani zemědělce, přitom i pro ně je tato vlastnost lesa hlavním faktorem určujícim kolik se jim urodí, takže množství a stav lesů je i v jejich zájmu a měli by se na tom ve spolupráci s majiteli lesa podílet. A nezajímá to ani nikoho jiného.
A nebojte, ta voda nikde chybět nebude. Právě naopak - při funkčním koloběhu vody jí je v krajině dostatek a nemůže se tedy stát, že by někde chyběla. Přesně jak to bývalo dřív.
Chybějící voda v řekách je ukazatelem nefunkčnosti lesa a vodního režimu krajiny.
Honza Honza
20.7.2023 08:09 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
21.7.2023 09:28 Reaguje na PetrPetr
21.7.2023 16:54 Reaguje na Slavomil VinklerMýtus pouze proto, že už to nikdo nepamatuje.
Pro dnešní děti je realita vyprahlá krajina, nic jiného neznají. Nikdy neviděly páru nad lesy, nikdy nechodily o prázdninách na houby, nikdy nepotřebovaly do přírody holínky a pláštěnku.
Petr
21.7.2023 16:57 Reaguje na PetrPetr
21.7.2023 16:59 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
19.7.2023 08:37,,pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější,,
je to trochu jinak , pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější když chci zisk a u takových lesů nikdy nebude jak u smrkových,
nějak mi napadlo ,že to,, pečování,, dopadne stejně špatně jak u smrkových, možná by bylo nejlepší nepečovat,
už nyní můžeme vidět ,nový opečovaný les ,kde jsou zasázené nějaké listnáče,stejně se sázely smrky, ovšem listnáč potřebuje mnohem větší prostor, jinak z něj vyroste tyčka co se zlomí ve dvaceti letech, nebo křoví s několika kmínky,
nevím co lesníci preferují
Dalibor Motl
19.7.2023 16:21 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
19.7.2023 08:58smějící se bestie
19.7.2023 10:57 Reaguje na Slavomil VinklerCož fungovalo staletí a bez zelenejch !
Lukas B.
19.7.2023 17:31 Reaguje na smějící se bestiea ono to není specifikum lesnictví, žánop. zemědělstvím nebo rybníkářstvím se také živí lidé co nechtějí dřít 16 hodin denně o nevomaštěnejch bramborách a vodě.
Břetislav Machaček
19.7.2023 18:09mišmaš v hospodářském lese, tak budiž. Už dnes je ekonomika lesa postavená
na minimu ruční práce a bude se to stále násobit. Hospodářský les tak bude
o strojní těžbě monokultur a nikoli o kácení a přibližování jednoho stromu
ze sta. Musí to být maximálně mozaika monokultur po pár hektarech a nikoliv
tento mišmaš. Je to jako pěstovat na poli směsku pšenice, řepky a kukuřice
a ty sklízet podle doby dozrávání. Bude to pouze ruční práce a totéž bude
i s výchovou porostu(postřiky atd). Je to reálné za 70. let? Kdo to bude
dělat? Už dnes tu nenajdete lidi na práci v lese a za 70 let to tu bude
lepší? Je to o snech bez reálného základu a nebo rovnou záměr mít z
hospodářských lesu do budoucna netěžitelnou DIVOČINU a nebo taky vše
semlít bez rozdílu druhu a stáří do kotlů tepláren(biomasa) ???
Zbyněk Šeděnka
19.7.2023 18:31 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.7.2023 19:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaukázkových kmenů do těch aukcí. Zbytek ale minimálně
uspokojí požadavky nás obyčejných. Pokud budu čekat na
pár stromů ze sta pro VIP, tak to bude jako v pravěku.
Tehdy prošli les křížem krážem, než našli strom pro ně
vhodný. Později ho cíleně vypěstovali stejně, jako my
nečekáme, že se náhodou urodí na jedné z planých
jabloní prvotřídní jablka. Prostě jabloně šlechtíme
a staráme se o ně více, než o pláňata někde v lese,
kde se to stává dílem náhody.
Honza Honza
20.7.2023 09:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.7.2023 09:39 Reaguje na Honza Honzašachovnicové pěstování monokultur na malých plochách(1-3ha),
u kterých bude v budoucnu možná strojní těžba. I ta obnova
lesa po těžbě bude snazší a s cílenými druhy dřevin. Nálet
je sice levný a hezký, ale jeho kvalita pro dřevařské
zpracování mizerná. Proto taky začali lidé lesy pěstovat,
aby znásobili množství kvalitního dřeva na dané ploše a
usnadnili si to monokulturou. To, že se to zvrhlo na celá
pohoří je věc jiná, protože je k tomu nutila poptávka po
smrkovém řezivu, kde cena odpovídala kvalitě a účelu užití.
Ono je hezké sázet listnáče, ale je se třeba zamyslet i nad
jejich použitím. U některých to je bohužel pouze krb a nebo
to, že zetlí někde v lese. To má ale k hospodářskému lesu
sakra daleko!
Petr
20.7.2023 16:50 Reaguje na Břetislav MachačekA nenalhávejme si, že to půdě nevadí, a že se to za chvilku zase ztratí a nikdo nic nepozná, nebo dokonce že je to užitečné, že se ve vyjetých kolejích drží voda. To jsou čiré lži.
Slavomil Vinkler
21.7.2023 09:32 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
22.7.2023 10:52 Reaguje na Petrkteří stromy sází, pěstují, kácejí, zpracovávají na výrobky a po vytěžení půdu a cesty rekultivují.
Oni žijí ze zisku z produkce na rozdíl od kecálistů
placených z jejich daní. Je mi ze všech těch lidí
kritizujících ekonomicky produktivní lidi šoufl
a přeji si krizi, která roztřídí zrno od plev,
kterých je stále více, než zrní. Hrstka manuálně
pracujících musí používat techniku, aby uživila armádu svých kritiků. Kolikpak jste toho už v
lesích zasadil, prořezal, vytěžil a tak dokola?
Kecy ty vám jdou, ale ty vás mohou živit pouze
v tomto pokřiveném světě, kde lidem práce smrdí
a voní pouze pitomé kecy!
Petr
23.7.2023 00:28 Reaguje na Břetislav MachačekJak si někdo může myslet něco takového? A kde se takové představy berou? Ano, svět je pokřivený. Většina lidí nemá o realitě ani páru.