https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pecovat-o-druhove-pestre-lesy-je-mnohem-slozitejsi-nez-o-monokultury.vznikla-proto-metodika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější než o monokultury. Vznikla proto metodika

19.7.2023 06:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vcelku zdravý smrkový porost s vtroušenými starými buky u Dobříše.
Vcelku zdravý smrkový porost s vtroušenými starými buky u Dobříše.
Foto | Jan Řezáč
Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn.
 
Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatřeních v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn.

Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatřeních v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.

V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označované za tzv. „dřeviny plevelné“.

Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.

Kromě meliorační a zpevňující funkce, zvýšení biodiverzity, zvýšení úživnosti stanoviště pro zvěř a ochrany cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou tyto dřeviny v některých případech plnit i významnou funkci dřevoprodukční a být i zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů.

Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu připravili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., pro potřeby praktických lesníků, certifikovanou metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech.

V metodice vědci popisují možnosti využití přípravných dřevin (bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a olše lepkavá) v porostních směsích – zejména při obnově současných kalamitních holin. Tyto dřeviny mají vysoký potenciál přirozené obnovy, včetně obnovy vegetativní. Jsou také vysoce perspektivní při využití obnovy kombinované.

Jsou zde popsány zásady prvních výchovných zásahů v mlazinách s důrazem na tvorbu druhově pestrých směsí. Problematika výchovy porostních směsí je mnohem komplikovanější a vyžaduje vyšší lesnickou odbornost a zkušenosti než výchova porostů stejnorodých.

Smrk na Vysočině
Smrk na Vysočině

Při výchově smíšených porostů je nutné, obdobně jako u porostů stejnorodých, respektovat biologické vlastnosti jednotlivých dřevin a stanovištní poměry.

První výchovné zásahy (ve stadiu mlazin, případně nárostů) jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech. Zanedbání výchovy může mít i ve smíšených porostech nepříznivé následky.

Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Tento postup zajišťuje vznik mladých smíšených porostů, a tím je naplňován hlavní cíl obnovy kalamitních holin, kterým je vytvoření stabilního porostu s výrazným prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací.

Namísto paušálních doporučení vědci v metodice kladou důraz na individuální hospodářský a pěstební cíl vlastníka lesa s přihlédnutím k plnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů.

Nejdůležitějším ekonomických efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci ČR kalkulovat v řádu desítek milionů korun. Celkovou finanční úsporu při obnově kalamitních ploch na středně bohatých stanovištích vědci vypočetli na 17,5 % přímých nákladů na hektar.

Porosty přípravných dřevin kromě úpravy nepříznivého růstového prostředí kalamitních holin také rychle produkují využitelnou dřevní biomasu. Například produkce březových porostů na vodou ovlivněných stanovištích může ve 30 letech přesahovat 180 m3.

Přímo úměrná k hmotové produkci je i finanční výnosovost. Z modelových výsledků vyplývá, že s ekonomicky rentabilní produkcí lze počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu. Modelový výnos březového porostu na vodou ovlivněných stanovištích středních poloh ve 30 letech byl vypočten na 220 000 Kč na hektar porostu.

Nejdůležitější hodnotou však je samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná existence současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.

Metodika byla vypracována v rámci projektu NAZV QK1810126 „Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů“.

Metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech lze volně stáhnout.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.7.2023 07:05
Je nemálo míst, kde lze vedle sebe vidět prosperujících pět až sedm hlavních druhů našich dřevin. Ti lesníci měli kdysi čuch, když nevsadili vše "na jednu kartu", ale řídili se vlastním rozumem a zkušenostmi. A je radost v takovém lese pobývat, neb druhově pestré jsou potom i ptačí a jiní obyvatelé lesa. Určitě to dá více práce, než valit monokulturu, ale ten výsledek stojí za to. Prostě symbióza v akci:-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.7.2023 07:29
Co je tedy lepší- přírodní monokulturní les, který hrozí rozpadem, jak se píše v článku i v horských oblastech při oteplení nebo řízený funkční smíšený les, který jedině má v dnešní kritické situaci šanci přežít ? Chce to přehodnocení priorit, jinak se budou lesníci posmívat přírodovědcům, jak svým zkostnatělým přístupem založeným na nesmyslné teorii pouze přírodního postupu zničili krajinu.
Ale i lesníci by se měli od přírodovědců poučit a ve svém lese jejich doporučení aplikovat- jinak jim také les začne chřadnout a přijdou o zisk.
Schází mi tady opět důraz na zavodnění a zadržování vody i v lese, nejenom samotný les ale potřebné je i zadržovat vodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.7.2023 07:42 Reaguje na Honza Honza
Lesy nejde plošně zavodnit, určitě ne úbočí nebo vrcholové partie. Právě ta pestrost dřevin zaručuje dobré využití srážek (díky listové hrabance), jen v suchých letech sníží přírůstek, ale maximum přežije. Zatímco u mělce kořenících smrků je život bojem o vodu s návaznými známými jevy.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.7.2023 14:40 Reaguje na Karel Zvářal
nemyslím plošně zavodnit, ale i v lese zadržovat vodu ve formě mokřadů a jezírek. Zadržování vody je stejně důležité jako zalesnění.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.7.2023 14:25 Reaguje na Honza Honza
Les sice vodu zadrží, ale také jí extrémně moc odpaří. Ta voda pak může chybět jinde (třeba v řekách). Každopádně je nutno vidět problém v jeho složitosti a ne se jen rozplývat nad nějakými výhodami nějakého řešení a s klidným srdcem páchat škodu jinde.
Odpovědět
Pe

Petr

19.7.2023 17:49 Reaguje na Jiří Svoboda
"ale také jí extrémně moc odpaří."
A přesně to je cílem, respektivě mělo by být cílem pěstování lesa. Tohle je totiž v podstatě hlavní a nejvýraznější projev existence lesa (rostlinstva obecně, ale u lesa je to absolutně nejvýraznější) - vodu zadržet, a následně postupně mohutně odpařovat, čímž se snižuje teplota a zvyšuje vzdušná vlhkost - a voda se následně vrací ve formě srážek.
A zároveň dnes názorně vidíme a přímo cítíme co se stane, když lesy natolik poškodíme a oslabíme, že tuto "činnost" už nejsou schopné udržet - změní se klima, krajina vyprahne a následně odumírají i lesy, z produkčního hlediska, o kterém je v článku hlavní řeč, tedy katastrofa pro všechny majitele jak polí, tak lesa.
Maximalizace tohoto vodního režimu by tedy měla být mezi hlavními body každé metodiky pěstování lesa, jakožto hlavní aspekt přímo určující produkci a finanční výnosovost. A udivuje mě, že v podstatě není. Nikdo to moc neřeší, což nechápu. Nezajímá to ani zemědělce, přitom i pro ně je tato vlastnost lesa hlavním faktorem určujícim kolik se jim urodí, takže množství a stav lesů je i v jejich zájmu a měli by se na tom ve spolupráci s majiteli lesa podílet. A nezajímá to ani nikoho jiného.

A nebojte, ta voda nikde chybět nebude. Právě naopak - při funkčním koloběhu vody jí je v krajině dostatek a nemůže se tedy stát, že by někde chyběla. Přesně jak to bývalo dřív.
Chybějící voda v řekách je ukazatelem nefunkčnosti lesa a vodního režimu krajiny.
Odpovědět
HH

Honza Honza

20.7.2023 08:09 Reaguje na Petr
Je to tak. Upravil bych- nejen se odpaří, ale hlavně se z lesa do okolí a řek postupně uvolní. Les funguje jako houba, zadržuje vodu a postupně ji uvolňuje. Další jeho funkce je ochlazení, protierozní účinek apod. Les je stabilizátor klimatu krajiny, stabilizátor vodního reřimu- to je jeho hlavní funkce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2023 09:28 Reaguje na Petr
Malý vodní cyklus je hlavně mýtus a málo realita.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2023 16:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdysi v pravěku se prý hudba nahrávala na jakési kazety, a ještě předtím snad na nějaké kotouče, nebo co...
Mýtus pouze proto, že už to nikdo nepamatuje.
Pro dnešní děti je realita vyprahlá krajina, nic jiného neznají. Nikdy neviděly páru nad lesy, nikdy nechodily o prázdninách na houby, nikdy nepotřebovaly do přírody holínky a pláštěnku.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2023 16:57 Reaguje na Petr
A tak vznikají mýty. Odejdou pamětníci, a ti, co o tom jen slyšeli, to postupně začnou vnímat jako cosi vymyšleného, co snad ani nemohlo existovat.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2023 16:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak může být malý vodní cyklus realita, když už mnoho let nefunguje a neexistuje?
Odpovědět
va

vaber

19.7.2023 08:37
tak už je to tady,
,,pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější,,
je to trochu jinak , pečovat o druhově pestré lesy je mnohem složitější když chci zisk a u takových lesů nikdy nebude jak u smrkových,
nějak mi napadlo ,že to,, pečování,, dopadne stejně špatně jak u smrkových, možná by bylo nejlepší nepečovat,
už nyní můžeme vidět ,nový opečovaný les ,kde jsou zasázené nějaké listnáče,stejně se sázely smrky, ovšem listnáč potřebuje mnohem větší prostor, jinak z něj vyroste tyčka co se zlomí ve dvaceti letech, nebo křoví s několika kmínky,
nevím co lesníci preferují
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.7.2023 16:21 Reaguje na vaber
Listnáč nepotřebuje "mnohem větší prostor". Výchovné zásahy jsou stejně důležité u listnatých jako jehličnatých dřevin. Vycházejí z vlastností a ekologických nároků jednotlivých dřevin. Některé dřeviny se ve směsi mohou vzájemně podporovat jiné v růstu omezovat. Rozhodně dochází k poměrně složitým interakcím. Čím je porost pestřejší tím je to složitější. Dobré směsi tvoří alespoň 2-3 hlavní dřeviny (které se v ideálním případě vzájemně podporují) a několik druhů vtroušených dřevin. Ty samy o sobě nevytvoří "hlavní" porost ale mohou zvýšit produkci nebo prospět druhové pestrosti. Vhodná směs záleží na stanovištních podmínkách a hospodářském záměru vlastníka. Ideálně by se ty záměry měly lišit majetek od majetku. Stanovištní podmínky jsou v ČR poměrně pestré. Takže při vzájemných kombinacích těchto dvou faktorů by různorodost lesů měla stoupat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.7.2023 08:58
Horko a sucho se na lese podepsaly, ale hlavní příčina je v zanedbání zkušeností lesníků a tedy rezignace na profylaxi, sanaci a eradikaci. To je zrušení zkušených hajných a dřevorubců jim k ruce. Pokud se tento přístup nezmění je dost jedno, z jakých stromů les bude, on každý druh má svoje škůdce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.7.2023 10:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Což fungovalo staletí a bez zelenejch !
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.7.2023 17:31 Reaguje na smějící se bestie
hele, ono je to kacířské co napíšu. ale cena práce roste, respektive poměr ceny práce ke všemu ostatnímu. a majitelů malých lesů (jednotky hektarů) co jsou ochotni ve svém lese dřít a svou práci nepočítat ubývá. a pro vlastníka statisíců hektarů které pokrývají od nížin po vršky sudet je ekonomicky zatraceně racionální pěstovat s minimem personálu plantáž na prkna a tu a tam nějaké ti tisíce hektarů odepsat (tedy nechat sežrat broukem a vytěžit ve věku nikoli optimálním). no a co brouk sežral, dřevo se vytěžilo, dílem pořezalo, dílem vyvezlo a jedeme zase smrk. a teď babo raď. notabene někomu, koho to živí nebo kdo má pečovat jako řádný hospodář a majiteli se zpovídat.

a ono to není specifikum lesnictví, žánop. zemědělstvím nebo rybníkářstvím se také živí lidé co nechtějí dřít 16 hodin denně o nevomaštěnejch bramborách a vodě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2023 18:12 Reaguje na Lukas B.
To není kacířské, ale přesné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.7.2023 18:09
Jestli si někdo myslí, že ho v budoucnu pochválí za různověký a vícedruhový
mišmaš v hospodářském lese, tak budiž. Už dnes je ekonomika lesa postavená
na minimu ruční práce a bude se to stále násobit. Hospodářský les tak bude
o strojní těžbě monokultur a nikoli o kácení a přibližování jednoho stromu
ze sta. Musí to být maximálně mozaika monokultur po pár hektarech a nikoliv
tento mišmaš. Je to jako pěstovat na poli směsku pšenice, řepky a kukuřice
a ty sklízet podle doby dozrávání. Bude to pouze ruční práce a totéž bude
i s výchovou porostu(postřiky atd). Je to reálné za 70. let? Kdo to bude
dělat? Už dnes tu nenajdete lidi na práci v lese a za 70 let to tu bude
lepší? Je to o snech bez reálného základu a nebo rovnou záměr mít z
hospodářských lesu do budoucna netěžitelnou DIVOČINU a nebo taky vše
semlít bez rozdílu druhu a stáří do kotlů tepláren(biomasa) ???
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.7.2023 18:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Ona je možná trochu i otázka, za jakým účelem "sklizně" se ten les pěstuje. Pokud je to za účelem masové výroby desek pro průmysl nebo štěpky, pak je spíše lepší monokultura, ale třeba v Rakousku se kromě toho těží i pořádně narostlé stromy, které se pak prodávají v aukcích firmám specializovaným na výrobu luxusního nábytku. Tam se vyplatí individuální péče o jednotlivé stromy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.7.2023 19:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To se děje i u nás a z celého lesa se vybere jen pár
ukázkových kmenů do těch aukcí. Zbytek ale minimálně
uspokojí požadavky nás obyčejných. Pokud budu čekat na
pár stromů ze sta pro VIP, tak to bude jako v pravěku.
Tehdy prošli les křížem krážem, než našli strom pro ně
vhodný. Později ho cíleně vypěstovali stejně, jako my
nečekáme, že se náhodou urodí na jedné z planých
jabloní prvotřídní jablka. Prostě jabloně šlechtíme
a staráme se o ně více, než o pláňata někde v lese,
kde se to stává dílem náhody.
Odpovědět
HH

Honza Honza

20.7.2023 09:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak má les vypadat je věcí odborníků- přírodovědců, kteří ale musí respektovat i názor hospodářů-lesníků. Lesníci musí les vést dle poznatků současné vědy, jinak les bude trpět a jejich hospodářský výtěžek se bude snižovat, ev. les zcela zkolabuje, uschne. Zároveň ale přírodovědci musí respektovat i zájmy lesníků, bez nich lesy nikdo nebude pěstovat a výsledky vědy hlavně proti suchu se neprosadí- viz zafixování monokulturního lesa v NP. Bez hospodářského prospěchu, bez prosperity společnosti nic fungovat nebude- viz ničení tropických pralesů kvůli bídě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.7.2023 09:39 Reaguje na Honza Honza
Je to tak, jak píšete. V hospodářských lesích jsem zastáncem
šachovnicové pěstování monokultur na malých plochách(1-3ha),
u kterých bude v budoucnu možná strojní těžba. I ta obnova
lesa po těžbě bude snazší a s cílenými druhy dřevin. Nálet
je sice levný a hezký, ale jeho kvalita pro dřevařské
zpracování mizerná. Proto taky začali lidé lesy pěstovat,
aby znásobili množství kvalitního dřeva na dané ploše a
usnadnili si to monokulturou. To, že se to zvrhlo na celá
pohoří je věc jiná, protože je k tomu nutila poptávka po
smrkovém řezivu, kde cena odpovídala kvalitě a účelu užití.
Ono je hezké sázet listnáče, ale je se třeba zamyslet i nad
jejich použitím. U některých to je bohužel pouze krb a nebo
to, že zetlí někde v lese. To má ale k hospodářskému lesu
sakra daleko!
Odpovědět
Pe

Petr

20.7.2023 16:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Před strojní těžbou budiž nám varování ze zemědělské strojní "těžby", která během pár desítek let proměnila kyprpu úrodnou ornici v utlučenou jílovitou tvrdou hmotu bez života, bez vzduchu a bez vody. A to se prosím každoročně oře. Proto tedy nechápu proč to samé chceme dělat (a už masivně děláme) i s půdou v lesích. Lesní půda už je to poslední, co je ještě schopné nasávat vodu, přesto to chceme zničit? Proboha proč? Vždyť ta lesní půda se tvoří tisíce let a tisíce let trvá, než získá svoje jedinečné vlastnosti. A pak stačí pár přejezdů harvestoru a vyvážečky, a všechno je to pryč. A to všechno kvůli jakýmsi penězům, které se někde tisknou, a které obratem utratíme za plastové nesmysly a nemáme nic.
A nenalhávejme si, že to půdě nevadí, a že se to za chvilku zase ztratí a nikdo nic nepozná, nebo dokonce že je to užitečné, že se ve vyjetých kolejích drží voda. To jsou čiré lži.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2023 09:32 Reaguje na Petr
Kolik máte doma výrobků ze dřeva? Počítejte si, na co se podíváte. Od podlahy a toaleťákem konče.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2023 10:52 Reaguje na Petr
Vy dostáváte peníze za blbé kecy na rozdíl od těch,
kteří stromy sází, pěstují, kácejí, zpracovávají na výrobky a po vytěžení půdu a cesty rekultivují.
Oni žijí ze zisku z produkce na rozdíl od kecálistů
placených z jejich daní. Je mi ze všech těch lidí
kritizujících ekonomicky produktivní lidi šoufl
a přeji si krizi, která roztřídí zrno od plev,
kterých je stále více, než zrní. Hrstka manuálně
pracujících musí používat techniku, aby uživila armádu svých kritiků. Kolikpak jste toho už v
lesích zasadil, prořezal, vytěžil a tak dokola?
Kecy ty vám jdou, ale ty vás mohou živit pouze
v tomto pokřiveném světě, kde lidem práce smrdí
a voní pouze pitomé kecy!
Odpovědět
Pe

Petr

23.7.2023 00:28 Reaguje na Břetislav Machaček
"a po vytěžení půdu a cesty rekultivují."
Jak si někdo může myslet něco takového? A kde se takové představy berou? Ano, svět je pokřivený. Většina lidí nemá o realitě ani páru.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2023 12:15 Reaguje na Břetislav Machaček
No samo. V nedávné minulosti se skoro všechny listnáče těžili na palivo. Buky na uhlí, zbytek na topení, včetně pařeziny a hlavatých vrb.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist