Snímky z fotopastí z posledních měsíců ukazují, že v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko žije zřejmě více koček divokých. Na záznamech se objevuje samec, který byl zachycen už vloni v listopadu či v letošním lednu. Videa z fotopastí pak zaznamenala ještě zřejmě další dva jedince na jiných místech, tento výskyt je však třeba ještě ověřit. Analýza DNA již s jistotou potvrdila, že samec zaznamenávaný od listopadu je příbuzný s kočkami divokými z Doupovských hor.

Ekosystémy po celém světě čelí stále větším výzvám v důsledku probíhající globální klimatické změny. Pro tento proces je charakteristické především zvyšování průměrných teplot vzduchu a proměny v distribuci srážek během vegetačního období, což se v posledních letech negativně projevuje především silnými letními přísušky. Ty mají za následek plošné odumírání lesních porostů a sekundárně i pokles rozmanitosti poskytovaných ekosystémových služeb.

Velkého úspěchu dosáhl český projekt LIFE Tree Check, který se dostal do každoročního finále Občanské ceny #LIFEAwards24, kterou od roku 2006 uděluje Evropská komise nejinovativnějším, nejinspirativnějším a nejefektivnějším projektům z programu LIFE.

V těchto dnech se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých. Jde o bahňáky kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve střední Evropě.

Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, řekla v rozhovoru s ČTK evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.

Vědci zkoumající vorvaně žijící v okolí karibského ostrova Dominika poprvé popsali základní prvky jejich vzájemné komunikace, což by jednou mohlo přispět k lepší ochraně tohoto druhu, píše agentura AP.

Ve městech se potkávají původně lesní, skalní druhy ptáků, které se jim přizpůsobily, se zahradními druhy. Hnízdí třeba i na nečekaných místech v centru Prahy, například jiřičky na Staroměstském náměstí, pěnice u nové budovy Národního muzea nebo ledňáček na Čertovce. Účastníkům nedávné ornitologické vycházky v pražské Hostivaři to řekl vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea (NM) Jaroslav Cepák.

V pondělí 29. 4. 2024 kolem půlnoci byla svědkem, jak kamion v Plzni u Boleváku na nové čtyřproudé silnici (Na Sudech) srazil kalouse ušatého. Byla to obrovská shoda náhod a paní Mirka Sokolová, která šla se psem po chodníku, sebrala sovu ze silnice hned, jak bezvládné tělo zůstalo ležet na krajnici.

Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský. Na tísňové lince Správy KRNAP jsme včera přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.