Do Poslanecké sněmovny jde šest zákonů týkajících se životního prostředí. Podle Jana Dusíka, prvního náměstka ministra životního prostředí, by se nyní - po pádu vlády - mohli poslanci na návrhy dívat nikoliv z pozice vládnoucí strany či opozice, ale čistě věcně. Jedná se mimo jiné o zákaz pátečních jízd kamionů, o způsobu povolování kácení alejí podél silnic nebo omezení staveb na zelené louce.

Obyvatelé pouštních oblastí v Nigeru, kde probíhá těžba uranu se ptají: "Dodrží společnost AREVA slib, že bude místní lidi chránit před riziky, které s sebou nese těžba?" Společnost AREVA je z velké části ve vlastnictví francouzské vlády. Napsal o tom koncem března server Irin News.

Objem komunálních odpadů, které končí na skládkách v České republice, se stále nedaří snižovat. Dlouhodobý negativní postoj ministerstva životního prostředí ke spalování odpadu se odrazil v pravidlu nepodporovat finančně výstavbu těchto zařízení. To se ale mění. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že od podzimu podpoří výstavbu spaloven penězi z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Nová zařízení na energetické využití odpadu však budou muset splňovat přísná pravidla.

Typická skotská domácnost každý rok vyhodí jídlo za 410 liber (zhruba 13000 Kč). Podle skotského ministra životního prostředí Richarda Lochheada to znamená ohromujících devět milionů liber za celé Skotsko.

Žijí v jednoduchých stavbách a vaří na ohništi s použitím dřevěného uhlí. V domě se pak skoro nedá dýchat a znečištěný vzduch způsobuje mnoha tanzanským ženám zarudlé skvrny v očním bělmu. V zemědělských oblastech jsou pověry na denním pořádku a vzdělání na špatné úrovni, tyto ženy tedy mohou být odsouzeny jako čarodějnice a brutálně zavražděny rozezlenými sousedy.

Obyvatelé České republiky se úspěšně učí třídit odpad, utěšeně přibývá i kontejnerů na papír, plasty a další suroviny. Jenže dobrovolné šetrné chování možná nebude mít žádný výsledek. Lidé sice papíry nebo plasty odnesou do sběrných nádob, odpadové společnosti je odvezou a dotřídí, ale výslednou druhotnou surovinu nikdo nekoupí. Finanční krize pomalu postupuje Evropu a nevyhýbá se ani ČR. A právě obchod s druhotnými surovinami se stal jednou z prvních obětí.

Obyvatelé České republiky se naučili třídit odpady a kolektivní systémy se jim učí vycházet vstříc. I tak by se dalo číst dnešní oznámení, že se systémům, které odpovídají za kolektivní sběr vyřazených elektrických spotřebičů, podařilo splnit cíl čtyř kilogramů sesbíraných elektroodpadů na jednoho obyvatele. Právě rok 2008 byl hranicí, ke které se Česká republika zavázala splnit společnou direktivu při vstupu do Evropské unie.

Klasické jednorázové pleny představují nemalou zátěž pro životní prostředí. Například ekoporadna Rosa v roce 2007 uváděla, že odpad z plen činí celkem až jednu tunu na dítě a je nerecyklovatelný. Použité pleny jsou spalovány nebo ukládány na skládky, kde se za 200–400 let rozpadnou. Ekologické poradny proto místo nich často doporučují pratelné pleny látkové. Existují ale rodiče, kteří na to jdou ještě jinak – nepoužívají pleny žádné.

Výrobci elektrických spotřebičů budou muset vytřídit a odevzdat k recyklaci téměř dvě třetiny zboží, které prodají v Evropské unii. Na konci minulého týdne o tom rozhodla Evropská komise. Nový návrh se ale nelíbí výrobcům elektroniky a dalších zařízení, kteří se obávají, že požadované hranice nebudou moci dosáhnout.

Chodci na ulicích Londýna i cestující na nádraží a v metru budou po mnoha letech konečně moci opět vyhodit přečtené noviny nebo zbytky od svačiny do odpadkového koše. Londýnská radnice jim nabídne koše, které nejen počítají s odděleným sběrem papíru, plastů a kovu, ale také vydrží případný výbuch bomby, píše deník Times Online.