Španělský region Katalánsko, který už mnoho měsíců čelí silnému suchu, řeší, jak skloubit nedostatek vody s intenzivním chovem prasat. Při něm je velká spotřeba vody a současně některé její zdroje znečišťuje, napsal server Politico. Ekologické organizace kritizují velkochovy prasat, které jsou však pro mnohé farmáře výhodnější než jiné zemědělské činnosti.

Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News.

Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO spolu s partnery na léto plánují návrat kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého do volné přírody v Krkonoších. Upravují vybraná místa tak, aby vzácnému motýlu, který čelí kolapsu v ČR i v zahraničí, vyhovovala. V zimě ochranáři v Krkonoších otevřeli plochu, která je dvakrát větší než některé lokality, na kterých jasoň přežívá na Slovensku či v Polsku, řekl předseda skupiny JARO David Číp. Projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš je součástí mezinárodního projektu LIFE.

Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentující lesní biodiverzitu.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se změnami podmínek, řekl na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, i když zpochybnil budoucnost buku.

V Brně se vyskytuje 1492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Je to víc, než vědci očekávali. Na studii více než deset let pracoval tým botaniků z Masarykovy univerzity. K druhové pestrosti flóry přispívá různorodost městského prostředí včetně lesních a travnatých biotopů na periferii.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.

Při zalesňování velkých holin po kůrovcové kalamitě, které tvoří souvislé plochy desítek až stovek hektarů, je potřeba postupovat s rozmyslem. A přemýšlet co, jak a kdy na holinu vysázet, aby vznikl do budoucna odolný les. Lesníci bohužel podle Jana Řezáče z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pracují s velkou nejistotou, která plyne z klimatické změny. Nevědí, jaké podnebné podmínky budou panovat za 20 či 40 let, řekl při prezentaci na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, uvedli výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).