Staří Římané se konzumace vína rozhodně nezříkali, patřila neodlučně k jejich všedním životům. Dospělý muž – ať už otrok nebo patricij – denně ustál kolem dvou sextárií vína. Tedy přibližně jeden litr. Samozřejmě že kvalita moku pro otroky se od toho pro patricije silně lišila. Tehdejší víno navíc často chutí připomínalo spíše slabý ocet, a pilo se silně ředěné vodou. I tak ale hrubý průměr spotřeby na každého obyvatele impéria – včetně žen a dětí, jež si neodříkaly též – činil ročně 250 litrů vína.

Opylovačů v ČR i ostatních státech EU rapidně ubývá, mnohé druhy z nich jsou na pokraji vymření. Jejich význam přitom spočívá nejen v produkci potravin. Opylování je nezbytnou podmínkou zachování stabilních a různorodých ekosystémů. Vzájemnou interakci mezi rostlinami a hmyzem nelze ničím nahradit. V lednu se proto na Ministerstvu životního prostředí znovu sešly víc než čtyři desítky zástupců vědců a ochránců přírody. Ti společně prezentovali a diskutovali své výsledky, zkušenosti i doporučení pro úspěšnější ochranu opylovačů, zejména pro druhy volně žijících opylovačů. I na ně je zaměřena novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou Ministerstvo životního prostředí právě dokončuje.

Ministerstvo životního prostředí certifikovalo dokument Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Na začátku asi byla radost návštěvníka zoo, který losici v Zoo Hluboká hodil kus pečiva či sušenky. Zvíře pochoutku vděčně sežralo. Návštěvníci se vydali dál na prohlídku zoo, v losici se pomalu spouštěla žaludeční kolika. Ta skončila naprosto tragicky. Informuje o tom Zoo Hluboká.

V roce 2018 vydala Evropská komise Iniciativu EU týkající se opylovačů. Jedná se o dokument velmi zdařilý, který má jednu jedinou vadu. Opatření uvedená v příloze této iniciativy měla být prováděna do roku 2020. To se bohužel nestalo. Každopádně se aktuálně začíná něco dít, tak uvidíme, kam se to posune.

Nestává se často, aby k bádání nad historií u jednoho stolu zasedli vědecké kapacity molekulární a evoluční biologie, antropologie a archeologie. Zvlášť, když jde o minulost psího plemene, které se do současnosti dochovalo jen v podobě vzorku kůže uložené v muzeu. Jenže za jedním dlouhosrstým psím plemenem stojí silný příběh.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.

Postarat se o energetickou bezpečnost venkovských regionů, a přitom ochránit nedostatkové vodní zdroje. Vyrábět elektřinu čistě a efektivně, a přitom nekonkurovat zemědělské produkci. Projekt z Indie byl fascinující. Svého naplnění ale nedošel.

Golfová hřiště se většinou za synonymum ochrany přírody nepovažují. Současný výzkum nicméně naznačuje, že role travinatých greenů, spolu s písečnými výchozy, tůňkami, jezírky a udržovanými dřevinami biodiverzitě svědčí. Zvlášť v zastavěných oblastech.

V roce 2021 bylo celosvětově vyprodukováno 57,4 milionů tun elektronického odpadu, celkový objem produkce roste v průměru o dva miliony tun ročně. Přitom jen 17,4 procent elektronického odpadu se sbírá a řádně recykluje. Připravit alternativní proces výroby elektronických komponent, který bude šetrnější k životnímu prostředí, je cílem výzkumníků z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT a ústavu polymerů VŠCHT Praha. Jako perspektivní materiál pro náhradu velmi obtížně recyklovatelných epoxidových pryskyřic se jeví polymery využívané pro 3D tisk.