https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kompenzacni-opatreni-jsou-ne-zcela-beznym-vystupem-procesu-eia
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Havránek: Kompenzační opatření jsou ne zcela běžným výstupem procesu EIA

11.5.2010
MŽP předminulý týden vydalo souhlasné stanovisko v rámci procesu EIA k modernizaci tepelné elektrárny Prunéřov II (EPRII). Tato severočeská hnědouhelná elektrárna s instalovaným výkonem 750 MWe byla posuzována z hlediska dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel v podstatě již od roku 2008. Čtenáři, kteří se o problematiku zajímají, si jistě vzpomenou na různé zádrhele, které toto posuzování doprovázely. Posledním z nich je demise ministra Jana Dusíka.
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků a zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:

"MŽP vydalo při posuzování vlivů na životní prostředí kladné stanovisko k obnově elektrárny Prunéřov II., přestože projekt podle společnosti DNV nesplňuje požadavky na nejlepší dostupnou technologii. MŽP si vymínilo, že ČEZ sníží rozdíl v emisích jiným způsobem. Souhlasíte s postupem MŽP? Proč?"

Své odpovědi nám poslali:

Co bylo v procesu EIA posuzováno?

Protože se nejednalo o novou stavbu, která by se stavěla tzv. „na zelené louce“, proces EIA, i samotná obhajoba stanoviska akcentovala zejména dopady elektrárny na kvalitu ovzduší a klimatický systém země. Elektrárna byla posuzována vzhledem k nejlepším dostupným technologiím (BAT) dané kategorie. Výsledek dle posouzení EIA je vyhovující v naprosté většině hodnocených parametrů (57 z 59). Kritériím nejlepších dostupných technologií nevyhověly parametry dva. Měrné emise oxidu uhelného a celková tepelná účinnost zařízení. Předmětem sporu mezi společností ČEZ a MŽP a posléze mezi MŽP a environmentálními sdruženími se stala právě zmiňovaná účinnost. Modernizovaná elektrárna má mít čistou účinnost mezi 42-45%, ERP II bude dosahovat pouze 40%. Nesplnění tohoto kriteria povede k vyšším emisím CO2 a tedy k zvýšenému tlaku na klimatický systém Země. MŽP si vymínilo dodržení emisního limitu pro CO 200 mg/m3 a kritérium nižší účinnosti by měl ČEZ kompenzovat snížením emisí CO2 na jiném zařízení.

Je samozřejmě možné, že i při kladném splnění úplně všech kritérií BAT by toto souhlasné stanovisko nebylo přijato zcela kladně, protože dle mého názoru je současný spor o EIA EPR II pouze pokračováním „diskuse“ o směřování české energetiky jinými prostředky. V tomto komentáři bych se přesto raději věnoval dvěma bodům, které týkají sporného kriteria energetické účinnosti a kompenzačnímu opatření.

Má být stanovisko EIA souhlasné?

Můj názor je, že ano. EIA jako proces je zaměřená zejména na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. To je u plánované elektrárny v pořádku. MŽP pohlídalo limit pro oxid uhelný a účinnost jako doplňkové kriterium nemusí být pro EIA určující. Stát má mnoho jiných nástrojů, kterými může kontrolovat účinnost provozu a emise skleníkových plynů. Integrovaná povolení (na integrované povolení EPR II teprve čeká), přidělování povolenek v EU ETS (evropském emisním obchodovacím systému) surovinové a energetické koncepce, vlastnický podíl státu ve společnosti provozovatele. To jsou přesně ty nástroje a páky, kterými lze vyvinout účinný tlak na provozovatele energetických zařízení z hlediska jejich tepelné účinnosti a emisí skleníkových plynů. To, že tyto nástroje stát využívá relativně málo, je jiná věc. V případech obchodování s emisemi skleníkových plynů se v našem národním pojetí jedná spíše o nástroj podporující vypouštění skleníkových plynů. Tyto přešlapy ale nemají se stanoviskem EIA nic společného.

Účinnost a kompenzace

Spor o doplňkové kriterium energetické účinnosti nastínil zajímavý problém. Tím může být vnitřní konsistence referenčních BAT hodnot. Referenční limity pro emisní hodnoty jsou ve velké většině stanoveny jako nejvyšší povolená koncentrace na normálový kubík spalin. Dosáhnout těchto limitů lze různými způsoby. Vhodná čistící technologie, kupříkladu odsiřovací jednotka, sníží koncentrace SO2 ve spalinách pod povolenou koncentraci a kriterium je splněno. Účinnost takhle jednoduše vylepšit nejde, a pokud bychom na elektrárnu nainstalovali zařízení, které emise CO2 sníží (např. technologie jímání CO2 pod zem), účinnost paradoxně snížíme a kritérium splněno nebude. To je zřejmě důvod, proč je účinnost brána jako doplňkové kriterium a i MŽP k němu ve svém stanovisku takto přistupuje.

Kompenzační opatření jsou ne zcela běžným výstupem procesu EIA. MŽP podmínilo své souhlasné stanovisko tím, že provozovatel elektrárny v rámci opatření na jiných zdrojích kompenzuje vyšší emise CO2. To, že na kompenzace společnost ČEZ přistoupila, ukazuje na to, že si ČEZ uvědomuje určité nedodržení podmínek, nebo jsou kompenzace natolik marginální, že ČEZu nestojí o spor. MŽP si vymínilo, že kompenzací musí být opatření, která budou nová, v současné době nezohledněná. To je z hlediska ŽP jistě chvályhodné, ale i tak zde vyvstává řada otázek, kterými bych zakončil svůj komentář.

První otázka se dostane na jazyk automaticky – bude možné toto opatření skutečně zkontrolovat? Z řad environmentálních organizací či ze Strany zelených se již nyní ozývají pochybnosti. Pokud bude kontrolovatelné a ČEZ toto opatření provede, bude možné tuto vynucenou úsporu zároveň „prodat“ v rámci ETS? Pokud ano, je to skutečně kompenzace? A na konec, proč MŽP přistoupilo na nejnižší možnou kompenzaci? Standardy BAT uvádí rozmezí hodnot od 42 do 45 %. Pokud souhlasné stanovisko byl od MŽP ústupek, nemohla být kompenzace vyšší (až třeba do hodnoty dané rozdílem s účinnosti s 45%)?

Můj názor na kontrolovatelnost a vymahatelnost opatření je ten, že by se tak mělo dít v rámci ETS. Redukce přidělených emisních povolenek v příslušné výši by přinutila společnost ČEZ emise buď snížit, nebo by jí úměrně tomu rostly náklady.


reklama

 
Miroslav Havránek
Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist