Umělý mokřad krajině sluší

V 50. letech minulého století byly v Německu prováděny první pokusy čištění vody s využitím čisticích schopností mokřadu. V 70. letech byla tamtéž postavena první čistírna s umělým mokřadem s tzv. emerzními (vynořenými) rostlinami. Němci zřejmě udělali s tímto typem čistíren dobrou zkušenost, neboť v současné době jich naši západní sousedé mají na padesát tisíc. V Česku se zatím kořenové čistírny - jak se jim také říká - zbavují nedůvěry úředníků i uživatelů (a snaží se vymanit z tlaku betonové lobby, která má z pochopitelných důvodů zájem stavět spíše standardní čističky). I přes počáteční ostych se v Česku podařilo postavit už více než 150 funkčních kořenových čističek. Přesné číslo se zjistit nedá, neboť existují kořenovky, které nejsou evidované - mnoho kutilů si kořenovou čistírnu postavilo svépomocí.

Kořenová čistírna v obci Kámen.
Foto: Jan Vymazal

Jak kořenová čistírna funguje? Jednoduše: odpadní voda je potrubím přivedena do umělého mokřadu, který tvoří drobné kamenivo nebo štěrk. Díky mikroorganismům a bakteriím, které žijí ve štěrku a na kořenech rostlin, dochází k čištění vody. Proces to není nikterak rychlý, voda se v čistírně zdrží několik dní, než ji opustí, ale zase to skoro nic nestojí. Pro kvalitní čištění je nezbytné před kořenovku předřadit septik nebo usazovací nádrž, u obecních čistíren, kam se svádí i odpad z komunikací, je potřeba odfiltrovat písek a štěrk z posypů, aby nedošlo k zanesení čistírny. Místo septiku se obci vyplatí štěrbinová nádrž.

Zmínili jsme, že čištění skoro nic nestojí. Jediné provozní náklady jsou na pracovní sílu, která se stará o pravidelnou kontrolu předčištění, kontrolu výšky vodní hladiny a pečuje o mokřadní rostliny. Podle Jana Vymazala, odborníka, který se zabývá propagací a výzkumem kořenových čistíren, je nejlépe, pokud tento servis zajišťuje někdo z obce, nejlépe starosta. S najatými firmami jsou prý spíše špatné zkušenosti: jsou drahé a o provoz se nestarají. Ve Spáleném Poříčí, kde mají kořenovou čistírnu pro 1600 obyvatel, zaberou tyto práce jednomu člověku dvě hodiny denně, k tomu se jednou za rok pokosí rákos a dvakrát do roka se vyveze kal ze štěrbinové nádrže.

Spálené Poříčí je vůbec zajímavý příklad. První čističku o dvou kořenových polích vystavěli v roce 1992. Po deseti letech, kdy se zcela vyměnilo zastupitelstvo obce a zároveň bylo potřeba řešit narůstající kapacitu odpadních vod, se radní rozhodli vybudovat ještě jednu čistírnu. A zvolili opět umělý mokřad. Celkové roční provozní náklady této obce na kořenové čistírny jsou 91 542 Kč. Náklady na elektrickou energii klasické čističky o podobné kapacitě se pohybují o řád výše.

Mokřadu voda nevadí
Ekonomická a provozní nenáročnost není jedinou kvalitou kořenových čistíren. Nezanedbatelná je také jejich schopnost splynout s krajinou, protože mokřad - byť vytvořený člověkem - do přírody snadno zapadne. K provozu umělého mokřadu není zapotřebí žádné složité strojní vybavení, které by se mohlo poškodit. To se ukázalo jako velká výhoda při povodních, které v minulých letech naší zem postihly. Voda, byť stála nad čistírnou i několik dní, čistírnu nepoškodila. Jediným vážným problémem je, když bahno zanese filtrační pole, avšak náklady na opravu zanesené čistírny jsou mnohem nižší než oprava klasické čistírny se všemi jejími přístroji.

Domácí kořenová čistírna se snadno vejde i na zahradu a nemusí nijak narušit její vzhled. Na snímku domácí kořenová čistírna v obci Žitenice u Litoměřic.
Foto: Jan Vymazal

Ano, ale …
Ano, ale co budete dělat, až to v zimě zamrzne, napadne asi každého. Nízké teploty proces čištění nezastaví, pouze jej zpomalí. Hlavní funkcí mokřadních rostlin je totiž zateplení čistírny, takže voda ve filtračním loži může proudit i za velkých mrazů. Při obzvláště silných mrazech lze dočasně zvednout vodní hladinu nad filtrační lože a po vytvoření ledového příkrovu ji opět snížit na původní úroveň. Led a vzniklý vzduchový polštář, popřípadě vrstva sněhu, spolehlivě chrání čistírnu před zamrznutím. Vědci z biologické fakulty Jihočeské univerzity úmyslně zvolili provozně nevhodnou výšku hladiny tak, že došlo k zamrznutí vrchní části čistírny. Za těchto nestandardních provozních podmínek a mrazu přesahujícího -20°C došlo k promrznutí až do hloubky 20 centimetrů, v hloubce 60 centimetrů však čistící proces stále pokračoval.

Ano, jenže co ta hejna komárů, která čistírna přinese, nedáte se. Hejna komárů patří k tradičním pověrám kolem kořenových čistíren. Komáři pro své rozmnožování potřebují stojaté vody, což správně spravovaná kořenová čistírna neposkytuje. Voda má proudit celým profilem filtračního lože, ale po povrchu už ne.

Ano, ale co ten zápach? Je-li hladina čištěné vody držena na optimální úrovni, pak čistírna nepáchne.

Jediné opravdové "ale" se týká náročnosti na prostor - na jednoho připojeného obyvatele vychází plocha v rozmezí 4 - 6 m². Například ve Spáleném Poříčí, kde žije 1600 obyvatel, zabrala kořenová čistírna plochu cca 5400 m².

Česká inspekce životního prostředí v roce 2000 prověřila na 62 kořenových čistíren v Česku. Podle inspektora ČIŽP Evžena Zavadila se ukázalo, že do většiny kořenových čistíren přitéká menší znečištění, než na jaké byly projektovány, případná překročení sledovaných limitů byla v jednotkách procent. Podle Zavadila byla Inspekce nejčastěji nespokojena s úrovní údržby. "To, že jsou kořenové čistírny nenáročné na údržbu, neznamená, že jsou bezúdržbové," varuje Evžen Zavadil a dodává, že pokud není čistírna dostatečně spravována, dojde k jejímu kolapsu. Například je třeba ochránit mokřad před náletovými rostlinami. Zejména stromky a keře mohou prorůst izolační vrstvou čistírny. V takovém případě by došlo k zasakování čištěné vody do země. Ochrana před nežádoucí vegetací je přitom vcelku prostá, stačí na určitou dobu zvednout vodní hladinu tak, aby nemokřadní rostliny odumřely, a jen ty vytrvalejší pak mechanicky odstranit.

Podle Jana Vymazala je limitujícím faktorem kořenové čistírny zanášení filtračního pole. Zkušenosti z praxe i výzkum pracovníků Jihočeské univerzity ukazují, že se zanese vždy jen malá část pole v blízkosti rozvodné zóny, kterou je možné snadno vyměnit. Životnost kořenové čistírny odhaduje Vymazal nejméně na dvacet let.

Jednu kořenovku, prosím
Postavení kořenové čistírny u rodinného domu vyjde podle projektanta Petra Hrnčíře na 50 - 150 tisíc Kč, záleží na tom, nakolik lze využít místní terénní podmínky. Náklady lze srazit, pokud si čistírnu postavíte svépomocí - zaplatíte jenom za projekt, jehož cena může být tisíc nebo deset tisíc korun - podle toho, jestli si jej necháte ušít na míru, nelze se vyhnout nákupu a dovozu štěrku. Izolace, která zabraňuje zasakování vody do podloží, stojí okolo 200 Kč/m². Drahé je zatavení izolační fólie, ale lze ušetřit na výkopových a osazovacích pracích, pokud přiložíte ruku k dílu.

Kořenová čistírna v Přibrazi.
Foto: Jiří Dušek/Jihočeská univerzita

Investiční náklady již zmiňovaného Spáleného Poříčí na vybudování dvou kořenových čistíren činily celkem 7,7 milionu korun, přesněji 2,2 milionu v roce 1992 a 5,5 v roce 2002.

Kam natáhnout ruku
Informace, kde lze získat finanční prostředky na výstavbu kořenových čistíren, nám poskytla Magdaléna Hrabánková z Ministerstva zemědělství. Výraznou plošnou podporu v realizaci tohoto typu čistíren prý nelze zatím očekávat. Důvodem jsou mimo jiné značné nároky na plochu, což v praxi znamená, že u některých obcí jednoduše nejsou k dispozici vhodné pozemky.

Pokud jde o podpory, lze požádat Státní fond životního prostředí o dotaci, půjčku a příspěvek na částečnou úhradu úroků. Tyto podpory jsou poskytovány obcím v rámci vyhlášených programů, v tomto případě pro čištění odpadních vod. Další forma podpory je zprostředkována Ministerstvem životního prostředí v rámci realizace tzv. Programu drobných vodohospodářských ekologických staveb, kde je zahrnuta podpora výstavby kořenových čistíren a zakládání umělých mokřadů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) může poskytnout obdobnou podporu v rámci programu Obnovy venkova. Vybudování KČOV za účelem jejich výzkumu a dalšího vývoje bylo podporováno rovněž Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Z unijních zdrojů lze v rámci předvstupní pomoci zažádat MMR o podporu z programu PHARE-CBC. Zde je nutné počítat jednak se spolufinancováním z vlastních zdrojů investora, jednak s podporou ze státního rozpočtu.

Po vstupu ČR do EU lze předpokládat podporu z programů environmentálního charakteru, u kterých by mohla být úhrada až do výše 80 % uznatelných nákladů. V této době však je konečná podoba programů ještě ve vyjednávání. Výplata případných podpor závisí i na vytvoření fungující platební agentury, která by měla být připravena a otestována do vstupu ČR do EU.

Samotné Ministerstvo zemědělství bude finanční zdroje poskytovat přednostně na výstavbu čistíren pro obce nad 2 000 obyvatel, aby tak splnilo naše závazky vůči EU.

Razítka
U příslušného vodoprávního úřadu (obecního úřadu obce s rozšířenou působností) je nutné požádat o vydání povolení k vypouštění odpadních vod a k provedení vodního díla (kořenové čistírny). K jejich získání je třeba mít pravomocné územní rozhodnutí vydané stavebním úřadem, doporučuje se také požádat vodoprávní úřad o vyjádření, zda stavba KČOV není v rozporu se zákonem o vodách. K vydání povolení je nezbytné mít projektovou dokumentaci vodního díla zpracovanou oprávněným projektantem a technické podklady ke stavbě. Stavebník musí mít i náležitě vypořádány majetkoprávní vztahy. Zejména se stavbou kanalizace mohou být komplikace, neboť zpravidla zasahují i na pozemky ve vlastnictví jiných osob. V takových případech je běžným řešením například smlouva s majiteli pozemku o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Je obvyklé, že příslušný vodoprávní úřad má k dispozici formuláře k žádostem, kde jsou zmíněny všechny potřebné náležitosti, které vyžadují prováděcí předpisy k vodnímu zákonu (254/2001 Sb.), stavebnímu zákonu (422/2002 Sb.) a zákonu o vodovodech a kanalizacích (274/2001 Sb.). Fyzická osoba na rozdíl od obce nemusí žádat o povolení k provozu kanalizace.

O kořenových čistírnách (například o vhodných rostlinách k osazení KČOV) jsme již psali v EkoListu č. 4/2001.

Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 11/2003.